Praxe ukazuje, že budoucí vlastníci nemovitých věcí (dále jen „nemovitost“) se před nabytím nemovitosti do svého vlastnictví ne vždy zajímají o podmínky dané územním plánem. Stejně tak někteří vlastníci nemovitostí neví, jak bránit svá práva v procesu pořizování územního plánu nebo jeho změn. Jedna i druhá skupina se tak dostává do složitých a…

Právo nahlížet do spisů vedených o řízení je významným procesním právem a zároveň institutem, který je výslovně zakotven v mnohých procesních předpisech – ať už je upraven v rámci občanského soudního řízení, správního řízení, daňového řízení nebo právě v rámci řízení trestního, o němž níže pojednává tento článek. Stěžejní otázkou tohoto příspěvku…

Dne 30.4.2019 vydal Soudní dvůr Evropské Unie („SDEU“ nebo „Soudní dvůr“) s napětím očekávaný posudek k otázce souladu Komplexní hospodářské a obchodní dohody mezi Kanadou a Evropskou unií a jejími členskými státy (dále jen „CETA“) s právem EU, pokud jde o ustanovení této dohody týkající se řešení sporů mezi zahraničním investorem a státem (dále…

Právní úprava výslovně nezakotvuje, že statutární města nemají nárok na náhradu nákladů řízení za zastoupení advokátem v soudním řízení. Tento závěr však v průběhu posledních let vykrystalizoval ze soudní judikatury. V některých případech je jistě pochopitelné, pokud jsou takové náklady shledány za neúčelné. Na druhou stranu se však často…

Nedávný rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 1054/2018, ze dne 28. 11. 2018 znovu potvrdil, že je třeba při sjednávání rozhodčí doložky pamatovat na všechny vztahy mezi všemi osobami, které hodláme rozhodčí doložce a procesnímu řešení budoucího sporu před rozhodcem podřídit, neboť dosah ustanovení § 2 odst. 4 zákona č. 216/1994 Sb., o…

V občanském zákoníku je smluvní pokuta jakožto utvrzující institut upravena v osmém díle označeném jako Zajištění a utvrzení dluhu. Smluvní pokuta je běžně uplatňována v rámci smluvní dokumentace, kdy její funkce může být utvrzovací, zajišťovací, sankční, kompenzační nebo prevenční. Lze shrnout, že cílem smluvních pokut je, aby závazky, ke kterým…

Žaloba před tzv. nezákonným zásahem správního orgánu (dále jen „zásahová žaloba“) ve smyslu § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) je charakteristická svou subsidiární povahou. To znamená, že její užití je na místě až v okamžiku, kdy není možné bránit se jinými právními prostředky, a to jak v režimu správního…

V praxi není výjimkou, že insolvenční správce ustanovený soudem je po přezkumném jednání odvolán věřitelem či věřiteli, kteří na jeho místo ustanoví jiného insolvenčního správce. Takový postup ovšem pochopitelně vyžaduje shodu širšího okruhu věřitelů či existenci jednoho výrazně silnějšího věřitele.

Od účinnosti zákona č. 221/2012 Sb. novelizujícího k 1. lednu 2013 zákon č. 29/2000 Sb., o poštovních službách (dále jen „ZPS“) trápí zasílatele poskytující balíčkové služby otázka, zda jsou služby, které poskytují, poštovními službami ve smyslu zákona o poštovních službách. Touto novelou došlo mimo jiné ke zrušení monopolu na poskytování…

V oblasti závazkových právních vztahů se často setkáváme s tím, že část obsahu smlouvy je určena odkazem na obchodní podmínky. Smluvní strana, která je jejich tvůrcem, má současně typicky zájem na tom, aby je mohla měnit, a to jednostranně, většinou s ohledem na zjednodušení kontraktačního procesu s větším množstvím smluvních partnerů a zachování…

Ministerstvo spravedlnosti ČR (dále jen „ministerstvo spravedlnosti“) zveřejnilo návrh paragrafového znění zákona o hromadných žalobách. Stalo se tak téměř rok poté, co bylo zavedení obecné kolektivní žaloby do českého právního řádu schváleno vládou. Poté, co byl loni záměr ministerstva spravedlnosti představen široké veřejnosti, vyvolal velmi…

Odvolání není podle ust. § 202 odst. 2 občanského soudního řádu přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. - Kdy lze obejít toto omezení spojením více žalobních nároků? Rozhoduje, zda se kumulované nároky zakládají…

Níže uvedený text je prvním textem ze tří částí, které autor zpracuje. Předložená první část se zabývá volbou práva, teorií imperativních norem a imperativními normami legis fori. V dalším článku zpracujeme imperativní normy legis causae a třetího státu. Konečně bude následovat článek věnující se veřejnému pořádku a výhradě veřejného pořádku.

Český telekomunikační úřad (ČTÚ) vydal v prosinci 2018 své první rozhodnutí ve sporu o přístup k fyzické infrastruktuře uvnitř budovy podle zákona č. 194/2017 Sb., o opatřeních ke snížení nákladů na zavádění vysokorychlostních sítí elektronických komunikací. Tento zákon nabyl účinnosti v červenci 2017. Doposud ovšem chybí praktické zkušenosti s…

Právě začínající rok bude pro insolvence (po loňské přestávce) dalším v řadě, kdy dochází díky legislativním úpravám ke změnám v pravidlech jejich administrace, a to ke změnám nikoliv jen kosmetickým. Kromě toho, že se letos zřejmě (k nelibosti soudů a přes jistou nepřipravenost technického řešení ze strany Ministerstva spravedlnosti) již opravdu…

Smrt je nejen nepříjemnou a velmi traumatizující událostí, s níž se - bohužel - setkává každý z nás, ale je též významnou právní skutečností[1].

Institut relativní neúčinnosti (dříve odporovatelnosti[1]) dle ustanovení § 589 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) představuje ochranu věřitele před právními jednáními dlužníka,[2] jimiž by docházelo ke zkrácení možnosti uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele. Věřitel, který má vůči dlužníkovi vykonatelnou pohledávku…

Jednou z klíčových působností Státního ústavu pro kontrolu léčiv je rozhodování o maximálních cenách a výši a podmínkách úhrady léčivých přípravků. Při něm hraje roli tzv. vnější cenová reference, kdy maximální cena léčivého přípravku je primárně stanovena podle jeho cen v některých státech Evropské unie. Obdobně základní úhrada skupiny…

Smluvní pokuta za prodlení zhotovitele s předáním díla objednateli je velmi častou součástí smluvních ujednání v rámci smlouvy o dílo. V tomto článku se zaměříme na neplatnost tohoto utvrzovacího institutu z důvodu jeho neurčitosti z hlediska času plnění a předání díla zhotovitelem.

Podle § 505 NOZ je součástí věci vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být od ní odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila. Podle ustálené rozhodovací praxe soudů v ČR pak taková součást věci nemůže být samostatným předmětem občanskoprávních vztahů (smlouvy o převodu součásti věci jsou právně bezvýznamné a nemají žádný účinek) a vždy…