Osvobození restituentů od povinnosti hradit poplatek za návrhy na vklad

Osoby oprávněné podle zákona 229/1991 Sb. o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku („restituenti“ a „zákon o půdě“) naráží často při zápisu vlastnického práva k náhradním pozemkům do katastru nemovitostí, které nabyly na základě soudních rozhodnutí o nahrazení projevu vůle Státního pozemkového úřadu, na překážku, která jim takový postup znepříjemňuje. Touto překážkou je opakovaná praxe katastrálních úřadů spočívající ve výzvě restituenta k úhradě správního poplatku spojeného s podaným návrhem na vklad.

K takovému postupu se katastrální úřady uchylují často i přes to, že restituenti přímo v návrzích na vklad uvádějí, že jsou od správního poplatku osvobozeni, a to i s odkazem na příslušné zákonné ustanovení. Proti takové výzvě je následně oprávněná osoba nucena bránit se odvoláním. Takový postup však značně prodlužuje vkladová řízení a způsobuje tak oprávněným osobám další komplikace při domáhání se svých práv v rámci restitučních řízení.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Ustanovení § 21a odst. 1 zákona o půdě stanoví: „Správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitosti a poskytnutím náhrad se nevyměřují.“ Zároveň pak ze sazebníku poplatku zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, konkrétně z položky 120 bodu 5 tohoto sazebníku vyplývá, že osvobozeno od správního poplatku je „přijetí návrhu na zahájení řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí v souvislosti s převodem majetku státu podle zvláštního právního předpisu.“ Vzhledem k tomu, že z citovaných ustanovení zcela jasně vyplývá, že zahájení vkladového řízení je v případě oprávněných osob dle zákona o půdě od správního poplatku osvobozeno, byl Český úřad zeměměřičský a katastrální („ČÚZK“) vyzván k sjednocení této doposud nejednotné praxe katastrálních úřadů. Načež na základě této výzvy ČÚZK skutečně vydal sjednocující stanovisko.

Ve sjednocujícím stanovisku se ČÚZK přiklonil k názoru, že v případě, že katastrální úřady vyzývají osoby oprávněné podle zákona o půdě k úhradě správního poplatku při zápisu jejich vlastnického práva nabytého v rámci soudních řízení podle stejného zákona, postupují chybně. ČÚZK výslovně uvádí, že je-li k takovému návrhu na vklad vlastnického práva přiložen rozsudek soudu o nahrazení projevu vůle Státního pozemkového úřadu či jiné osoby podle zákona o půdě povinné, je nutné aplikovat ustanovení § 21a zákona o půdě. Podle něj se správní poplatky související s vydáním a výměnou nemovitostí a poskytnutím náhrad nevyměřují, přičemž právě podání návrhu na vklad nepochybně s vydáním nemovitosti souvisí.

Výše popsaným sjednocujícím stanoviskem tak ČÚZK postavil najisto, že správným postupem, který by měly příslušné katastrální úřady následovat, je právě postup podle ustanovení § 21a zákona o půdě. Tedy že v případě, že je návrh na vklad jinak bezvadný, mají zapsat požadované vlastnické právo bez vyzývání restituenta k úhradě správního poplatku za podaný návrh na vklad.

Reklama