Ban, omezení zpeněžení či zablokování účtu? Jaká máte práva vůči platformě? Ochrana streamerů a dalších tvůrců ve světle DSA

Jak může nedostatečná transparentnost moderace vypadat v praxi, lze demonstrovat na případu českého streamera vystupujícího pod přezdívkou Flygun[2].

Flygun incident: ban, ale za co?

Flygun v roce 2024 během svého vysílání streamoval hru Kingdom Come: Deliverance, přičemž následující den mu od platformy Twitch (dále jen „Twitch“) přišlo oznámení, že dostal ban[3] na 30 dní.

Twitch odůvodnil ban tím, že se jednalo o porušení podmínek platformy (dále jen „TOS“) kvůli „Opakovaným nenávistným urážkám, nebo symbolům. Opakované nenávistné urážení nebo používání nenávistných symbolů či symbolů nenávistných skupin bez kontextu nebo závadným způsobem“ (dále jen „Nenávistné urážky“). Dále platforma k vyjádření připojila různorodé příklady chování, kterými porušení TOS v těchto případech typicky bývá způsobeno.[4]

 Flygunovi však nebylo nijak blíže specifikováno, jaké konkrétní jednání během několikahodinového vysílání mělo naplnit definici TOS v podobě Nenávistných urážek. Flygun ve svém streamu na konkurenční platformě následující den uvedl: “Nejhorší na tom je, že nevím za co to je”.[5] A dále uvedl: „Víš co je nejhorší, že nikdo ani nemůže přesně říct, co jsem udělal. Na 30 dní. (..) Já dostanu 30[6]  a nikomu není jasný za co“.[7]

Reklama

Veřejné zakázky pro mírně pokročilé – 1. díl: Nastavení zadávacích podmínek a kvalifikačních požadavků (online - živé vysílání) - 16.9.2026

16.9.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Dále je z videa zřejmé, že v podstatě vylučovací metodou musel Flygun dojít k tomu, které chování z několikahodinového streamu mohlo porušit výše uvedená pravidla. Flygun uvedl, že si je tak na 70 % jistý, které jednání mohlo způsobit jeho ban. Ostatní uživatele v chatu si však tak jisti nebyli a navrhli zhruba 15 až 20 dalších jednání, která mohla vést k banu.[8]

Největší český streamer Agraelus ve svém vyjádření k Flygunovu banu popsal, co na situaci shledává za nejhorší: „Dostanete unban a na rozdíl od Jirkose[9], on (Flygun) neví za co přesně to má. (..) Takže ty ani nevíš čeho přesně se máš vyvarovat, abys nedostal další (ban). (..). Protože oni[10] ti nepošlou ani blbej klip (..) kde jsi řekl slovíčko nebo vyjádření vůči chráněný skupině. (..) Takže jseš v (..) konstatní schíze na týhletý platformě“.[11]

I když se Flygun konkrétní důvod banu nedozvěděl, využil mechanismu dostupného u platformy Twitch a původní třicetidenní ban mu byl zkrácen na čtrnáct dní po vyplnění dotazníku ohledně pravidel platformy. Nicméně faktem však zůstává, že ani po dvou letech[12] mu důvod banu nebyl objasněn, což vede k značné právní nejistotě streamera.

Pokud by platforma postupovala v současné době stejným způsobem jako tomu bylo v případě „Flygun incidentu“, má k ochraně svých práv k dispozici nařízení DSA.

DSA představuje mimo jiné tři klíčová ustanovení, která mají zajistit dostatečnou úroveň transparentnosti a spravedlnosti v rámci moderování obsahu v digitálním prostoru. Konkrétně jde o článek 17, který uživateli zaručuje právo být informován o důvodech přijatého rozhodnutí. Dále článek 20, jenž mu umožňuje toto rozhodnutí napadnout prostřednictvím interního systému platformy pro vyřizování stížností. Dále článek 21, který za stanovených podmínek umožňuje předložit spor nezávislému subjektu mimosoudního řešení sporů. 

Článek 17 DSA – „jasné sdělení důvodu rozhodnutí“

Zásadní ochranu práv streamera zavádí článek 17, jelikož zavádí povinnost platformy informovat uživatele (streamera) o tom, proč se platforma rozhodla uživateli smazat příspěvek či omezit jeho účet (dále jen „uvalit sankci“).

Článek 17 odstavec 1 DSA stanoví čtyři kategorie sankcí. Pokud se platforma rozhodne uvalit na uživatele jeden z těchto čtyř druhů sankcí, má povinnost uvést odůvodnění, proč takovou sankci uživateli uložila. Konkrétně se jedná například o sankce v podobě odstranění informací (např. příspěvku), zablokování přístupu k informacím (příspěvku). Zajímavou skutečností je i to, že platforma musí odůvodňovat i sníženou pozici ve vyhledávání obsahu, čímž DSA reaguje na postup platforem jako tzv. shadow ban / soft ban určitých tvůrců. Dále musí platformy odůvodňovat také například omezení zpeněžení, zrušení či pozastavení účtu (ban).[13]

Odstavec 3 článku 17 dále uvádí, jaké minimální formální požadavky musí takové odůvodnění splňovat, aby se jednalo o odůvodnění v souladu s čl. 17 DSA. Z požadavků, které musí být dodrženy lze uvést například následující proměnné. Zaprvé musí být uvedeno, jaký konkrétní důvod byl v čl. 17 odst. 1 naplněn. Zadruhé musí platforma poskytnout informace o způsobu, jakým platforma získala informaci porušující příslušné normy (např. nahlášení jiným uživatelem). Dále musí platforma uvést, která konkrétní právní norma byla dle jejího úsudku porušena, ať už se jedná o porušení podmínek platformy (TOS) nebo o porušení právních předpisů. Dále musí platforma také uvést možnosti nápravy a dalších opravných prostředků, které má uživatel k dispozici.[14]

Článek 20 – interní systém vyřizování stížností (interní opravný mechanismus)

Do doby přijetí DSA bylo čistě na uvážení platformy, zda vytvoří mechanismus interních stížností a jakou bude mít podobu. DSA tento přístup zásadně mění, neboť pomocí článku 20 DSA zavádí povinné vytvoření interních mechanismů pro vyřizování stížností v rámci platformy a sjednocuje povinná pravidla těchto interních mechanismů.[15]

Pojem interní opravný mechanismus si lze představit jako opravný prostředek v rámci platformy, pomocí kterého se může uživatel odvolat proti rozhodnutí platformy.

Praktický význam tohoto mechanismu lze ilustrovat na případu českého streamera CzechClouda, kterému YouTube zablokoval kanál z důvodu údajného porušení pravidel týkajících se vydávání se za jinou osobu či kanál. Podle jeho vyjádření se přitom jednalo o jeho vlastní druhý účet, jehož vlastnictví si měl nechat rovněž notářsky ověřit. Po zablokování účtu však ztratil přístup k internímu systému vyřizování stížností, jehož prostřednictvím by mohl proti rozhodnutí platformy podat stížnost. CzechCloud se proto obrátil na YouTube prostřednictvím svého primárního účtu a platformu se situací seznámil. Podle jeho vyjádření mu však bylo sděleno, že záležitost musí řešit prostřednictvím zablokovaného účtu. Vznikla tak paradoxní situace: k napadení rozhodnutí měl využít mechanismus dostupný prostřednictvím účtu, k němuž právě v důsledku napadeného rozhodnutí neměl přístup. Tak zůstal kanál zablokovaný. Lze se domnívat, že právě těmto situacím má zabránit článek 20 DSA. CzechCloud k této situaci uvedl: „(..) Pokud Vám smažou kanál, tak vy nemůžete z toho kanálu otevřít support ticket. Takže jsme museli otevřít support ticket z mýho hlavního kanálu, kde nám v tomhletom celým libesbriefu řekli, že jako sorry, nebudeme se s tebou bavit, otevři support ticket z toho smazanýho kanálu. Potom co jsem tady nějaký Jade vysvětloval, že to nejde, protože ten kanál je smazanej, tak se se mnou rozloučila a tím to dál skončilo.“[16]

Interní systém vyřizování stížností dále musí být například snadno přístupný a uživatelsky vstřícný tak, aby umožňoval podání dostatečně přesných a náležitě odůvodněných stížností. Dále platforma musí stížnost vyřizovat včas, nediskriminačně, náležitě pečlivě a nesvévolným způsobem. Systém by také měl být elektronický a bezplatný v souladu s čl. 20 odst. 1 DSA a měl by zahrnout lidský přezkum v těch případech, kdy jsou používány automatizované prostředky.[17]

Mimosoudní řešení sporu

Článek 21 DSA dále zakotvuje právo příjemce služby obrátit se za stanovených podmínek na certifikovaný subjekt mimosoudního řešení sporů ve věci rozhodnutí online platformy.  Důvodem zavedení této právní úpravy bylo vytvořit takový systém, který by reflektoval povahu sporů v rámci platforem. Spory ohledně poskytování online služeb mají totiž svou specifickou povahu v tom, že se často týkají záležitostí ohledně odstranění určitého obsahu (informace) či dočasného zablokování účtu. Díky tomu mohou mít nízký finanční význam a mohou být časově citlivé, jelikož spor o smazání dané informace (příspěvku) či dočasné zablokování účtu může v průběhu řešení sporu ztratit svůj význam.[18]

Z praxe tento pohled dokládá například pohled jednoho z předních streamerů české scény Haiseta, který k těmto sporům uvádí: „Nemyslím si, že ti to stojí tolik času a prostředků za to, aby ti odvolali 30ti denní ban. S tím že ve výsledku jediný, co se stane je, že ti da doba uplyne, ale ten postih ti stejně zůstane (..) i kdybys nakonec dokázal že ten ban nebyl fér tak ten postih by ti dost pravděpodobně zůstal“.[19]

Zákonodárce proto při úpravě mimosoudního řešení sporů zohlednil povahu sporů vznikajících v rámci platforem a zavedl specifická pravidla. Jedním ze specifik tohoto mechanismu je například jednostranné právo příjemce služby zahájit mimosoudní řešení sporu v souladu s čl. 21 odst. 1 DSA. Spor posuzuje certifikovaný subjekt mimosoudního řešení sporů, přičemž výsledek tohoto řízení není pro strany závazný.[20]

MELKUS KEJLA & PARTNERS advokátní kancelář s.r.o.

Washingtonova 1624/5
110 00 Praha 1

Tel.:   +420 725 907 365
e-mail: info@melkuskejla.cz