insolvenční právo

K některým aspektům českého a německého mezinárodního insolvenčního práva

Evropské mezinárodní insolvenční právo je aktuálně upraveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). V případě postupu dle Nařízení je v důsledku jeho přímé aplikovatelnosti vyloučeno použití vnitrostátních právních norem v dané oblasti úpravy.

Zajištění budoucích pohledávek ve světle insolvenčního práva – judikatuře Nejvyššího soudu navzdory

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4746/2015 z 30.11.2017 (dostupném na www.nsoud.cz) vrátil k případu, který před více než třemi lety změnil pohled na zajištění pohledávek z bankovních záruk.

Šikanózní insolvenční návrh a pověst právnické osoby

V obchodní praxi často dochází k situacím, kdy věřitel řeší uspokojení své pohledávky prostřednictvím podání insolvenčního návrhu na dlužníka, ačkoli podmínky k podání takového návrhu objektivně nejsou splněny, popřípadě podáním takového návrhu pro případ neuspokojení pohledávky dlužníkovi „vyhrožuje“. Samotné podání insolvenčního návrhu přitom…

Nulové oddlužení – cesta z dluhové pasti

Sněmovní tisk č. 71, jehož formou předložila vláda dne 29.1.2018 návrh novely insolvenčního zákona a který byl Organizačním výborem PSP ČR doporučen k projednání na 7. schůzi Poslanecké sněmovny, je již delší dobu provázen zájmem médií a veřejnosti (a to nejen odborné). Není ani příliš divu. Tento návrh obsahuje koncept tzv. „nulového oddlužení“…

Restrukturalizace ve světle návrhu směrnice – příležitost, nebo hrozba?

Orgány EU v současné době intenzivně projednávají návrh směrnice, která by mohla mít zásadní dopad na insolvenční řízení a proces restrukturalizace v jednotlivých státech Evropské unie. Návrh směrnice č. 2016/0359/COD[1] („Návrh“) předložený Evropskou komisí počítá mimo jiné s vytvořením zákonného rámce upravujícího neformální restrukturalizaci…

Odpovědnost za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou insolvenčním správcem

Insolvenční správce je podle insolvenčního zákona povinen při výkonu své funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy…

Několik slov k formulářům a podpisům na nich

„Akreditační novela[1] insolvenčního zákona[2], která již dovršila první půlrok svojí účinnosti, měla mj. trochu ulehčit práci všem, kdo se pohybují kolem insolvencí.“ Jednou z cest směřujících k onomu ulehčení byly také formuláře, elektronické formuláře, elektronická podání a venkoncem určitá unifikace ve způsobech a formách, jimiž se ostatní…

Posílení možnosti vymáhání nároků osob odpovědných za správu domu a pozemku v insolvenčním řízení

Dne 1.12.2017 vstoupil v účinnost zákon č. 291/2017 Sb., kterým dochází ke změně občanského soudního řádu, zákona o veřejných dražbách a insolvenčního zákona ve prospěch práv vlastníků v bytových domech, resp. společenství vlastníků, proti těm vlastníkům jednotek, kteří na úkor ostatních řádně platících vlastníků jednotek nehradí poplatky spojené…

Formuláře v oddlužení – co soudce, to názor

Ve třetím pokračování[1] miniseriálu „Co soudce, to názor“ se autoři rozhodli věnovat problematice formulářů používaných v počáteční fází řízení při řešení úpadku oddlužením. Novelou insolvenčního zákona[2] došlo ke zrušení povinného přezkumného jednání konaného u insolvenčního soudu. Přezkum pohledávek probíhá nově tak, že insolvenční správce v…

K uplatňování tzv. pozastávek v insolvenčním řízení

Zejména ve stavebnictví je poměrně běžné využívání tzv. pozastávek či zádržného (oba tyto pojmy jsou užívány jako synonyma), což je – zjednodušeně řečeno - smlouvou určená část ceny díla, která je hrazena ve zvláštním režimu. K úhradě pozastávky typicky dochází postupně ve dvou fázích, a to po provedení díla a odstranění případných vad (a…

Přednostní pohledávky v oddlužení a jejich uspokojování – co soudce, to názor

Ve svém minulém článku se autoři věnovali rozdílnému přístupu soudů a soudců k postihování příjmu podnikajících osob v oddlužení plněním splátkového kalendáře. V miniseriálu “co soudce, to názor” se autoři rozhodli pokračovat i v tomto článku, věnovaném úhradě přednostních pohledávek. Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti novela insolvenčního zákona[1]…

Věřitelský insolvenční návrh po novele insolvenčního zákona

Dne 1. července 2017 nabyla účinnosti novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „insolvenční zákon“), která zásadním způsobem změnila oblast věřitelských insolvenčních návrhů.

Záloha na náklady insolvenčního řízení před a po novele insolvenčního zákona

Dne 01.07.2017 vstoupila v účinnost rozsáhlá novela zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), v platném znění (dále jen „insolvenční zákon“), která s sebou přináší mimo jiné změny spojené s úhradou zálohy na náklady insolvenčního řízení v případě podání věřitelského insolvenčního…

Srážky z příjmů podnikatelů v oddlužení – co soudce, to názor

Dne 1. 7. 2017 nabyla účinnosti významná novela insolvenčního zákona[1]. Touto novelou dochází rovněž k další úpravě pravidel pro řešení úpadku podnikajících fyzických osob v oddlužení. Novela opět mění pravidla pro přípustnost oddlužení těchto osob, nevyřešila však bohužel jeden z nejpalčivějších problému, se kterým se musí dlužníci…

Pojištění cestovní kanceláře proti úpadku

Má klient cestovní kanceláře nárok, v případě podpojištěnosti cestovní kanceláře v úpadku, na vyplacení celé jím uhrazené částky za zájezd od pojišťovny?

Velká novela insolvenčního zákona 2017 – první dojmy

Velká novela insolvenčního zákona je v účinnosti již třetí měsíc. Jaké jsou první dojmy, které zanechala v advokátech, insolvenčních správcích, soudcích, dlužnících a dalších aktérech insolvenčních procesů? Dovolte mi podělit se s Vámi o naše čerstvé zkušenosti.

Advokát jako oprávněná osoba k potvrzení o účtování o pohledávce insolvenčním navrhovatelem

Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].

Na prahu změn úpadkového práva v kontextu iniciativy Evropské unie

Evropské právo ponechávalo oblast insolvenčního práva členským státům. Pro své zásahy do národních právních úprav využívalo prostředků norem kolizních, jak v nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení, tak v novém nařízení (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení. Výjimkou byla specifická oblast finančních institucí, kde je regulace řešena…

Několik kritických poznámek k platné úpravě exekuce zdržovacích nároků stanovených předběžným opatřením

Institut předběžného opatření si staví za cíl zajištění zatímní úpravy poměrů stran do doby vydání meritorního rozhodnutí ve věci v situaci, kdy to okolnosti případu vyžadují. Jeho důvodnost je tak dána tam, kde nenařízení předběžného opatření může způsobit stranám škodu, příp. zmařit praktickou účelnost dalšího řízení, resp. výkon rozhodnutí.

Mezera krytí přináší nové pojetí úpadku

Novela insolvenčního zákona, jež nabyla účinnosti 1. 7. 2017, přináší novinku k vymezení pojetí úpadku ve formě tzv. mezery krytí. Nově bude moci dlužník, který je podnikatelem a vede účetnictví, doložit, že je schopen plnit své splatné peněžité závazky tím, že prokáže dostatečnou výši svých disponibilních zdrojů anebo doloží, že je schopen si v…