Jedním ze základních úkolů insolvenčního správce je provést důkladnou lustraci a související obhlídku nemovitých věcí. Cílem je získat co největší množství informací ohledně nemovité věci a její následné zpeněžení za co nejvyšší cenu. Efektivní lustrace rovněž přispívá ke snížení nákladů insolvenčního…
Právní úprava insolvenčního řízení je měněna s železnou pravidelností. Věřitelé ani dlužníci často nestíhají novely registrovat. Jednou ze zásadních změn, která nabyla účinnosti již k 1.6.2019, ale v praxi stále činí problémy, je přihlašování pohledávek do insolvenčního řízení, zejména přihlášení podřízené části takovéto pohledávky dělá věřitelům…
Dne 3. listopadu 2020 vláda dosti nečekaně schválila návrh novely insolvenčního zákona[2], který částečně transponuje evropskou směrnici o restrukturalizaci a insolvenci[3]. Novela přináší další zásadní úpravy institutu oddlužení. Primárně zkracuje dobu oddlužení na 3 roky pro všechny fyzické osoby a přidává novou procesní fázi po osvobození…
Ústavní soud ve svém nálezu pod sp. zn. II.ÚS 3194/18 ze dne 1. 4. 2019 shrnul svoji dosavadní rozhodovací praxi a vyjádřil se k možnosti soudního přezkumu exekučních titulů v exekučním řízení, a to jak v případě, že exekučním titulem je soudní rozhodnutí, tak v případě, že je exekučním titulem rozhodčí nález. Řízení se týkalo exekučního řízení…
V Poslanecké sněmovně se již druhým rokem projednává velká novela občanského soudního řádu a exekučního řádu. Jde o replikaci původního vládního návrhu ještě z dob ministra Roberta Pelikána, který byl v minulosti dvakrát vrácen legislativní radou vlády. Řada navržených změn jako pravidlo jeden dlužník - jeden exekutor, povinné zálohy na náklady…
V rámci projednávání novelizace exekučních předpisů Poslaneckou Sněmovnou byl k vládnímu návrhu načten i pozměňovací návrh poslanců Patrika Nachera, Marka Výborného a Heleny Válkové k vládnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, zákon 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a…
Notářský zápis podle ust. § 71b notářského řádu obsahující svolení povinné osoby s jeho vykonatelností, je-li jeho předmětem povinnost této osoby vyklidit nemovitost, není exekučním titulem, potvrdil Nejvyššího soud ČR v usnesení sp. zn. 26 Cdo 2085/2019, ze dne 26. 5. 2020.
Domněnka platební schopnosti dlužníka definovaná v ust. § 3 odst. 3 insolvenčního zákona, tzv. mezera krytí, byla do českého právního řádu zakotvena novelou insolvenčního zákona k 1. červenci 2017. Od té doby bylo o mezeře krytí a prováděcím předpisu definujícím výkaz stavu likvidity a výhled vývoje likvidity napsáno a odpřednášeno mnoho.
V Poslanecké Sněmovně je projednáván vládní návrh zákona, jímž má být novelizován občanský soudní řád a exekuční řád. Návrh si klade za cíl přispět k vyřešení problematiky vícečetných exekucí, k čemuž mají sloužit instituty jako například paušální náklady za zahájení exekuce, povinné zálohy na náklady exekuce, povinné zastavování exekucí nebo…
Ani exekutoři nejsou neomylní a mohou při výkonu svého povolání způsobit účastníku exekučního řízení majetkovou újmu[1]. Může tedy nastat i takový případ, kdy je v rámci exekučního řízení způsobena škoda například povinnému tím, že exekutor nezapočetl částku, kterou mu odvedl peněžní ústav na základě vydaného exekučního příkazu na dluh povinného.
V situaci, kdy má dlužník (povinný) dluh vůči více věřitelům (oprávněným), mohou být za určitých podmínek v rámci exekuce prodejem nemovité věci uspokojeni i tito další věřitelé. Předmětem exekuce prodejem nemovitých věcí jsou nemovité věci ve vlastnictví povinného, a to včetně jejich součástí, příslušenství a rovněž i podílu na věci v přídatném…
Celkové dopady současné koronavirové krize lze nyní těžko odhadovat, nicméně lze téměř s jistotou konstatovat, že nejen českou, ale i světovou ekonomiku čekají nelehké časy. Řada podnikatelů (zaměstnavatelů) se může v důsledku krize ocitnout v úpadku, kdy nebude schopna vyplácet zaměstnancům mzdy. A to i přes zavedení nejrůznějších úlev a…
Zaměstnanci už zase mohou podávat relevantní insolvenční návrh proti zaměstnavateli, který jim nevyplácí mzdy, aby je mohli dostat od úřadu práce.
S účinností od 1. 8. 2019 je ve Sbírce zákonů zveřejněno nařízení vlády 189/2019 Sb., jež stanoví způsob určení hodnoty obydlí, které není dlužník povinen vydat ke zpeněžení v rámci schváleného oddlužení. Je překvapivé, že stanovení tohoto způsobu se stalo vládním nařízením a nikoliv formou vyhlášky, jak bylo určeno v insolvenčním zákoně (zákon…
Dne 24. 4. 2020 došlo k nabytí účinnosti zákona 191/2020 Sb., o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení, poškozené, oběti trestných činů a právnické osoby a o změně insolvenčního zákona a občanského soudního řádu (dále jen „Zákon“).
K 1. 5. 2020 byla jako každý rok valorizována rozhodná částka pro určení maximální výše mzdových nároků vyplácených úřadem práce zaměstnancům namísto zaměstnavatele v platební neschopnosti, proti kterému byl podán insolvenční návrh resp. prohlášeno moratorium před zahájením insolvenčního řízení, a to za podmínek zákona o ochraně zaměstnanců při…
Poslanci i senátoři schválili vládní návrhy zákonů, které mají ochránit české podniky zasažené koronavirovou situací před bankrotem a tím odvrátit dominový efekt na českou ekonomiku. Jedná se zejména o zákon 191/2020 Sb. upravující zvláštní opatření ve vztahu k insolvenčním právu, výkonu rozhodnutí a exekucím (tzv. „lex COVID“) a dále zákon č.
Dne 17. dubna 2020 Senát schválil bez pozměňovacích návrhů poslanecké znění tzv. Lex Covid, který se mimo jiné i velmi podstatně dotýká problematiky insolvencí. Účinným se stal ode dne 24. dubna 2020 jako zák. 191/2020 Sb., zák. o některých opatřeních ke zmírnění dopadů epidemie koronaviru SARS CoV-2 na osoby účastnící se soudního řízení…
Pandemie COVID-19 může mít vliv i na osoby, kterým již bylo schváleno oddlužení. Ke splnění oddlužení musejí dlužníci plnit podmínky stanovené insolvenčním zákonem a insolvenčním soudem. Jednou z povinností je i řádné plnění schváleného splátkového kalendáře. Níže si nastíníme možné varianty, pro osvobození dlužníků od placení pohledávek…
Vláda předložila v rámci stavu legislativní nouze vyvolaného aktuální pandemií COVID-19 celou řadu mimořádných legislativních opatření. Součástí legislativního balíčku je i tzv. lex COVID JUSTICE[1]. Záměrem tohoto zákona je zmírnit dopady pandemie na účastníky soudních řízení, se zvláštním zaměřením na oblast exekucí a insolvencí. Zákon prošel…
Pod pojem vratitelný přeplatek vzniklý v důsledku zrušení, změny nebo prohlášení nicotnosti rozhodnutí o stanovení (neoprávněného vymáhání) daně užitý v § 254 odst. 4 daňového...
Definice rodinného příslušníka občana EU podle § 15a odst. 2 písm. a) bodu 1 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, ve znění účinném do 1. 8. 2021,...
Je-li podmínkou prodloužení pobytového titulu podle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, neexistence pravomocného odsouzení za úmyslný trestný čin (§...
Skutečnost, že o protiprávním jednání osoby uvedené v § 4 odst. 5 písm. a) nebo b) zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, rozhodoval v rámci řízení o...
Kasační stížnost bude subjektivně přípustná [§ 46 odst. 1 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s.], pokud žalobce (stěžovatel) namítá, že krajský soud měl namísto pro stěžovatele...
