insolvenční právo

Finanční instituce a způsob řešení jejich úpadku

Pro finanční instituce platí v rámci insolvenčního řízení celkem zásadní specifika oproti ostatním subjektům. Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen “InsZ) obsahuje ve své části IV. speciální úpravu pro případ úpadku finančních institucí. Jejich úpadek je tedy řešen v…

Rozsah zajištění z pohledu vydání výtěžku zajištěnému věřiteli u zástav s proměnlivým obsahem

Revizní novelou Insolvenčního zákona (dále jen „InsZ“) provedenou v r. 2013 byly odstraněny mnohé sporné otázky týkající se postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení ve vztahu k uplatňování práv na uspokojení za zajištění, kdy byla ve významné míře posílena práva nezajištěných věřitelů (institut uplatnění námitek vůči návrhu…

Úpadek obchodní korporace působící ve více členských státech

Stěžejním pramenem pro tuto problematiku je Nařízení rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Nařízení“). Nařízení se stalo účinným dne 31. 5. 2002. Přijetím tohoto Nařízení vznikla ucelená úprava soustředěna do jednoho předpisu, která, vzhledem k tomu že Nařízení Brusel I. vylučuje ze své působnosti v čl. 1 odst. 2 písm. b) konkurs…

K jedné povinnosti insolvenčního správce a k procesním sankcím vůbec

Novela insolvenčního zákona, provedená zákonem č. 294/2013 Sb., jež nabyla účinnosti dne 1. 1. 2014, znamenala mimo jiné odklon od kategorického požadavku osobní účasti insolvenčního správce při přezkumném jednání.[1] Zákon totiž od počátku minulého roku stanoví, že je-li (bude-li) úpadek dlužníka řešen konkursem či reorganizací, může se…

Úvaha nad neústavností ustanovení 237 odst. 4 zákona č. 182/2006 Sb.

Ustanovení § 237 odst. 3 a 4 InsZ upravují povinnosti osob, které přijaly dlužníkovo plnění z neúčinného právního jednání. Odst. 3 upravuje povinnosti všech osob, které se účastnily na neúčinných úkonech dlužníka, odst. 4 stanoví postup u osob, které s dlužníkem vstoupily do synallagmatických závazkových vztahů a plnily si…

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 3. část

Třetí část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována problematice příslušnosti k zahájení úpadkového řízení, především se zaměřením na problémovou aplikaci zásady určování…

K testu insolvence v korporátním právu

Povinnost statutárního orgánu korporace aplikovat test insolvence je zákonem o obchodních korporacích[1] upravena v rámci distribuce majetku v obchodních společnostech, rozsah aplikovatelnosti tohoto institutu však nelze vnímat pouze restriktivně prismatem doslovného znění zákona – statutární orgán má povinnost aplikovat test insolvence i v rámci…

Povinnosti statutárního orgánu v případě hrozícího úpadku

Povinnost jednat v souladu se zájmy korporace a plnit povinnosti s péčí řádného hospodáře je jednou ze základních motivací pro řádný výkon fiduciárních povinností.[1]

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 2. část

Druhá část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována plánovaným změnám v oblasti rozšíření působnosti Nařízení na vnitrostátní řízení, která umožňují i jiná řešení úpadku…

Odporovatelné právní jednání v novelizovaném insolvenčním zákoně

Insolvenční zákon („IZ“) preferuje – a po jeho poslední novele provedené zákonem č. 294/2013 Sb., která je účinná od 1. ledna 2014 („novela“), to budiž podtrženo – neúčinnost právních jednání na základě jejich odporovatelnosti (a nikoliv tedy neúčinnost ze zákona). To vyjadřuje ust. § 235 odst. 2 IZ, dle nějž se neúčinnost dlužníkových právních…

Zajištění bankovních záruk

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

Souhlas věřitelů s oddlužením fyzické osoby, která má dluhy z podnikání

Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…

K problematice podávání insolvenčních návrhů a jejich specifikace

Ve stádiu, kdy vše napovídá tomu, že se obchodní korporace nachází v úpadku a s přihlédnutím ke všem okolnostem je více než jisté, že k nepříznivé situaci dojde, je hlavní povinností statutárního orgánu podat insolvenční návrh. Povinnost, která vyplývá z ust. § 98 odst. 1 a 2 InsZ, je sice obsažena v procesním předpisu, ale vyplývá ze vztahů…

Uspokojování pohledávek finančního úřadu na úhradu DPH při zpeněžování majetku v insolvenci

Již od počátku účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), tj. od 1. 1. 2008, insolvenční správci postupují nejednotně při určení pořadí pohledávky finančního úřadu (dále jen „FÚ“) na úhradu DPH při zpeněžování majetku dlužníka, který je plátcem DPH a kdy zpeněžení podléhá DPH, přestože řešení této otázky dle názoru…

Vzájemný vztah insolvenčního a exekučního řízení

S účinností od 1. 1. 2014 došlo k významným změnám v insolvenčním řízení na základě zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato novelizace přinesla mimo jiné…

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 1. část

V současné době probíhají na půdě Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise jednání o budoucím směřování evropského unijního insolvenčního práva. Co nás čeká za změny, jaká variantní řešení se zvažují a jaké budou mít faktické dopady na fungování národního insolvenčního práva – tomu všemu se bude věnovat článek, jehož úvodní část právě…

Stanovení nižších splátek v oddlužení: Rozhodnutí soudu

V minulém příspěvku[1] jsem se snažil uvést, do kdy může dlužník podat návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek a jaká kritéria mají být soudem při rozhodování o dlužníkově návrhu posuzována. V tomto příspěvku se pokusím představit několik způsobů (variant soudních rozhodnutí), jak mohou být dlužníkovi jeho měsíční splátky…

Výpočet odměny insolvenčního správce v konkursu

Přestože od účinnosti insolvenčního zákona uplynulo již několik let, stále není v insolvenční praxi zcela ustálen výklad ustanovení, jež se dotýkají výpočtu odměny insolvenčního správce, což je pro správce zajisté otázkou kruciální, když nelze předpokládat, že svou práci vykonávají z čirého zalíbení či lásky k insolvenčnímu právu bez ohledu na…

Pokyn zajištěného věřitele jako příloha návrhu na povolení vkladu

Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…

Stanovení nižších splátek v oddlužení: Podání návrhu

Dlužníci, kteří navrhují oddlužení plněním splátkového kalendáře, mohou v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k…