Vymáhání pohledávek v insolvenčním řízení vykazuje oproti jejich vymáhání v rámci exekuce či výkonu rozhodnutí mnohá specifika. Jedno takové spočívá v omezené uplatnitelnosti příslušenství pohledávky, kdy je ke dni rozhodnutí o úpadku vytvářen určitý „stop stav“. Některé peněžité nároky vzniklé až po uvedeném okamžiku pak nelze v insolvenčním…
Prezident republiky podepsal 14. února 2017 rozsáhlou novelu insolvenčního zákona, která zásadním způsobem mění řadu aspektů insolvenčního řízení, od zajištění podmíněných pohledávek (včetně bankovních záruk), přes posouzení platební neschopnosti firem a insolvenčních návrhů, až po oddlužení. Novela, jejíž ambicí má být mimo jiné i lepší ochrana…
Dne 14. 2. 2017 podepsal prezident novelu zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „insolvenční zákon“). Jelikož jde o poměrně zásadní novelu, kterou se mění některá důležitá ustanovení insolvenčního zákona, v následujícím textu bych se rád zaměřil na ty nejzásadnější změny, které po účinnosti novely…
Již za přibližně půl roku pozbyde po 15 letech své účinnosti historicky první přímo použitelný předpis Evropské unie, jenž reguloval insolvenční řízení s evropským prvkem, tedy Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (dále jen „Insolvenční nařízení“). Na jeho místo pak s účinností ke dni 26. června 2017 vstupuje…
Mohlo by se zdát, že zákon o úpadku č 182/2006 Sb. (dále insolvenční zákon) neobsahuje práva a nároky dotýkající se zaměstnanců a že proto v něm nenalezneme pracovněprávní souvislosti. Opak je pravdou. Když podnik stojí na „pokraji“ insolvenčního řízení, jeho problémy a starosti se dotýkají i zaměstnanců. Postup při jejich řešení uvádí již zmíněný…
Nejvyšší soud ČR si na svém webu vystavil text[1] připomínající, že rozhodnutí právě tohoto soudu bylo na Karlovarských právnických dnech[2] oceněno jako nejlepší judikát. Ocenění nazvané "Pocta judikátu[3]" získalo rozhodnutí ve sp. zn. 8 Tdo 1352/2014[4] JUDr. Milady Šámalové týkající se tzv. šikanózních insolvenčních…
Již brzy opustí poslaneckou sněmovnu velká novela insolvenčního zákona. Změní některá pravidla pro vymáhání dluhů a správu korporací. Jak?
V soukromoprávních vztazích je poměrně obvyklé, že je více dlužníků zavázáno k témuž plnění vůči jednomu věřiteli tak, že jsou zavázáni plnit tomuto věřiteli společně a nerozdílně ve smyslu § 1872 OZ.[1] Problém může následně nastat v případě, kdy se jeden ze spoludlužníků ocitne v úpadku a jeho majetkové poměry jsou řešeny dle insolvenčního…
Dne 27. 9. 2016 byl vyhlášen nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 12. 9. 2016, kterým Ústavní soud v otázce rozsahu majetkové podstaty a vydání vymoženého plnění insolvenčnímu správci při střetu exekučního a insolvenčního řízení dal přednost aplikaci § 46 odst. 7 exekučního řádu v doslovném znění před jeho faktickým vyprázdněním, k…
Termín šikanózní insolvenční návrh je v praxi poměrně hojně užívaný a jeho význam je vcelku zřejmý. Jedná se především o návrhy založené na sporných či dokonce neexistujících pohledávkách, které příslušní navrhovatelé podávají, aby vyvinuli neoprávněný tlak na údajného úpadce a vyhnuli se nutnosti uplatnit pohledávku v klasickém soudním řízení…
Nedostatky právní úpravy a řada obtíží při výkladu zákona vedou často k situaci, že sama aplikační praxe právní úpravu dotváří či ji jinak formuje. Tento příspěvek poukazuje na jednu z takových situací, kterou je otázka práva nakládat s majetkovou podstatou v insolvenčním řízení prostřednictvím institutu…
Nezřídka v průběhu insolvenčního řízení nastane situace, kdy je insolvenční dlužník zavázán s dalším dlužníkem společně a nerozdílně, případně kdy je jeho dluh zajištěn ručením. V návaznosti na toto se nabízí otázka, jaký vzájemný vztah mají ručení či pasivní solidarita dlužníků a zahájení insolvenčního řízení vůči dlužníkovi. V zák. č. 182/2006…
Ve svém nálezu sp. zn. IV. ÚS 378/16 ze dne 6. 9. 2016 vyhlášeném 27. 9. 2016 Ústavní soud významným způsobem promluvil do otázky kolize exekuce a insolvenčního řízení a zkritizoval ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ve věci rozsahu, v jakém je soudní exekutor povinen vydat do majetkové podstaty částku vymoženou v exekuci, tj. zda je oprávněn…
Nezbytným předpokladem úspěšnosti žaloby na určení existence nebo neexistence právního vztahu nebo práva, je naléhavý právní zájem. Doktrína i judikatura se na definici pojmu „naléhavý právní zájem“ shodují – podmínka je naplněna zejména tam, kde by bez autoritativního určení existence či neexistence právního vztahu nebo práva bylo právní…
Insolvenční řízení je řízení před soudem, ve kterém dochází k řešení úpadku, nebo hrozícího úpadku dle § 1 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „IZ“). Jedná se o speciální typ soudního řízení a jako takové má své odchylky. Tento článek se zaměřuje na…
Brzy se do druhého čtení[1] v poslanecké sněmovně dostane dlouho očekávaná novela insolvenčního zákona,[2] na kterou zatím existují diametrálně odlišné názory. Někteří tvrdí, že přichází příliš brzy, pouhé dva roky po poslední velké novele, která tedy neměla čas se řádně uplatnit v praxi, někteří pak tvrdí, že se snaží řešit příliš mnoho oblastí a…
Insolvenční řízení, jakožto řízený proces v oblasti uspokojování pohledávek věřitelů, je ovládáno pravidly, která zaručují rovné postavení jednotlivých účastníků. Vyvážené nastavení pravidel není jednoduché, neboť na jedné straně stojí věřitelé, jimž se nedostalo a ve většině případů ani nedostane plné úhrady jejich pohledávek, a na straně druhé…
Vztah insolvenčního a exekučního řízení je upraven v § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona, podle kterého po zahájení insolvenčního řízení výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který nenáleží do majetkové podstaty, lze nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Již…
Zřejmě nelze nesouhlasit s citací George Santayana: „Kdo nezná svou minulost, je odsouzen ji opakovat.“ Tato moudrá rada je určitým východiskem pro rozklíčování otázky, zda lze v rámci insolvenčního řízení zpeněžit majetek způsobem dle ust. § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech („EŘ“), tj. exekuční dobrovolnou…
Zadržovací právo je zajišťovací institut, který umožňuje zřídit zajištění k cizí movité věci jednostranným jednáním věřitele. Jeho podstata spočívá v tom, že ten, kdo je povinen vydat cizí movitou věc, ji může zadržet za účelem, aby zajistil svou pohledávku vůči tomu, komu je povinen tuto věc vydat. Tento článek pojednává o určitých aspektech…
Založí-li Nejvyšší soud své rozhodnutí o dovolání, které vyznívá pro určitého účastníka nepříznivě, na skutkovém stavu, který je rozdílný od skutkových zjištění nižších...
Neplatnost veřejné nedobrovolné dražby může být vyslovena jen z důvodů, které jsou taxativně uvedeny v ustanoveních § 48 odst. 3 a 4 zákona o veřejných dražbách; zákon však pro...
Ve vztahu ke kvalifikované skutkové podstatě vymezené v odstavci 3 písm. a) § 240 tr. zákoníku zásadně postačí zavinění z nedbalosti [§ 16 tr. zákoníku ve spojení s § 17 písm. a)...
Věcné břemeno musí být ve výroku označeno natolik určitě, aby rozsudek mohl být vykonán v exekučním řízení. Jestliže se poskytuje ochrana výkonu věcného břemene k části...
Vezme-li žalobce žalobu zpět ještě předtím, než byl její stejnopis doručen žalovanému (§ 79 odst. 3 věta první či druhá o. s. ř.), aniž by uplatnil tvrzení, že tak činí pro...
