insolvenční právo

Povinnosti statutárního orgánu v případě hrozícího úpadku

Povinnost jednat v souladu se zájmy korporace a plnit povinnosti s péčí řádného hospodáře je jednou ze základních motivací pro řádný výkon fiduciárních povinností.[1]

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 2. část

Druhá část článku pojednávajícího o revizi Nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000 (dále jen „Nařízení“), která v současné době probíhá na půdě evropských zákonodárných orgánů, bude věnována plánovaným změnám v oblasti rozšíření působnosti Nařízení na vnitrostátní řízení, která umožňují i jiná řešení úpadku…

Odporovatelné právní jednání v novelizovaném insolvenčním zákoně

Insolvenční zákon („IZ“) preferuje – a po jeho poslední novele provedené zákonem č. 294/2013 Sb., která je účinná od 1. ledna 2014 („novela“), to budiž podtrženo – neúčinnost právních jednání na základě jejich odporovatelnosti (a nikoliv tedy neúčinnost ze zákona). To vyjadřuje ust. § 235 odst. 2 IZ, dle nějž se neúčinnost dlužníkových právních…

Zajištění bankovních záruk

Dne 26. 8. 2014 Nejvyšší soud ČR vydal rozhodnutí sp. zn. 29 Cdo 4340/2011, které významným způsobem mění nahlížení na problematiku zajištění bankovních záruk.

Souhlas věřitelů s oddlužením fyzické osoby, která má dluhy z podnikání

Institut oddlužení, nebo-li “osobní bankrot”, představuje v českém právu moderní trend evropského insolvenčního práva, jenž má dlužníkovi umožnit tzv. “nový začátek” a motivovat jej k aktivnímu zapojení do umořování svého dluhu. V souladu s ustanovením § 4 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále také “insolvenční zákon” nebo…

K problematice podávání insolvenčních návrhů a jejich specifikace

Ve stádiu, kdy vše napovídá tomu, že se obchodní korporace nachází v úpadku a s přihlédnutím ke všem okolnostem je více než jisté, že k nepříznivé situaci dojde, je hlavní povinností statutárního orgánu podat insolvenční návrh. Povinnost, která vyplývá z ust. § 98 odst. 1 a 2 InsZ, je sice obsažena v procesním předpisu, ale vyplývá ze vztahů…

Uspokojování pohledávek finančního úřadu na úhradu DPH při zpeněžování majetku v insolvenci

Již od počátku účinnosti zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona (dále jen „IZ“), tj. od 1. 1. 2008, insolvenční správci postupují nejednotně při určení pořadí pohledávky finančního úřadu (dále jen „FÚ“) na úhradu DPH při zpeněžování majetku dlužníka, který je plátcem DPH a kdy zpeněžení podléhá DPH, přestože řešení této otázky dle názoru…

Vzájemný vztah insolvenčního a exekučního řízení

S účinností od 1. 1. 2014 došlo k významným změnám v insolvenčním řízení na základě zákona č. 294/2013 Sb., kterým se mění zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) ve znění pozdějších předpisů a zákon č. 312/2006 Sb., o insolvenčních správcích, ve znění pozdějších předpisů. Tato novelizace přinesla mimo jiné…

Revize nařízení o úpadkovém řízení aneb evropská insolvence po patnácti letech v novém kabátě – 1. část

V současné době probíhají na půdě Evropského parlamentu, Rady a Evropské komise jednání o budoucím směřování evropského unijního insolvenčního práva. Co nás čeká za změny, jaká variantní řešení se zvažují a jaké budou mít faktické dopady na fungování národního insolvenčního práva – tomu všemu se bude věnovat článek, jehož úvodní část právě…

Stanovení nižších splátek v oddlužení: Rozhodnutí soudu

V minulém příspěvku[1] jsem se snažil uvést, do kdy může dlužník podat návrh na stanovení jiné výše měsíčních splátek a jaká kritéria mají být soudem při rozhodování o dlužníkově návrhu posuzována. V tomto příspěvku se pokusím představit několik způsobů (variant soudních rozhodnutí), jak mohou být dlužníkovi jeho měsíční splátky…

Výpočet odměny insolvenčního správce v konkursu

Přestože od účinnosti insolvenčního zákona uplynulo již několik let, stále není v insolvenční praxi zcela ustálen výklad ustanovení, jež se dotýkají výpočtu odměny insolvenčního správce, což je pro správce zajisté otázkou kruciální, když nelze předpokládat, že svou práci vykonávají z čirého zalíbení či lásky k insolvenčnímu právu bez ohledu na…

Pokyn zajištěného věřitele jako příloha návrhu na povolení vkladu

Dne 24.10.2014 byl na stránkách tohoto portálu publikován příspěvek o názvu Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele[1] . Autor se ve svém článku zabývá problematikou přímého prodeje nemovitých věcí, patřících do majetkové podstaty dlužníka, přičemž polemizuje s právní argumentací některých katastrálních úřadů, dle…

Stanovení nižších splátek v oddlužení: Podání návrhu

Dlužníci, kteří navrhují oddlužení plněním splátkového kalendáře, mohou v návrhu na povolení oddlužení požádat insolvenční soud o stanovení nižších než zákonem určených měsíčních splátek. V takovém případě musí v návrhu na povolení oddlužení uvést také výši navrhovaných měsíčních splátek nebo způsob jejich určení a vysvětlit důvody, které vedly k…

Jak správně v žalobě na zaplacení přepočítat žalovanou pohledávku v cizí měně na ekvivalent v Kč?

Ten, kdo v nedávné době řešil otázku, jak správně u žaloby na zaplacení přepočítat pohledávku vyjádřenou v cizí měně na českou korunu, jistě potvrdí, že nalézt odpověď není zcela snadné.

Požadavky katastrálního úřadu na předložení souhlasu zajištěného věřitele

V rámci insolvenčního řízení často dochází ke zpeněžení věcí nemovitých, což s sebou přináší interakci mezi insolvenčním správcem a katastrálním úřadem.

Neplatnost smlouvy o prodeji majetku z majetkové podstaty mimo dražbu podle ust. § 289 odst. 3 insolvenčního zákona

Problematika zpeněžování majetku z majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu je obecně dost široká a v praxi nezřídka přináší situace, které jsou složité jak pro nabyvatele dlužníkova majetku, tak i pro insolvenčního správce a případného zajištěného věřitele.

O odměně insolvenčního správce v reorganizaci

Při své praxi jsem narazil na několik zajímavých případů, které mohly v nezúčastněné osobě iniciovat vznik pocitu o neadekvátní tužbě insolvenčních správců po co největším profitu získaném z insolvenčního řízení. Nejsem naivní a vím, že se jedná o náročnou činnost, za kterou musí náležet odměna, a je poměrně logické, že se dotčený subjekt bude…

Znalecký posudek v insolvenci

Jaký je význam znaleckých posudků a znaleckého zkoumání v insolvenčním řízení? Hrají zde znalci významnou, či marginální roli? Co všechno může kvalita znaleckého posudku ovlivnit? Věřte tomu, že mnoho!

Oddlužení podnikatelů – provádění srážek

Můj vážený kolega Mgr. Vítězslav Pleva zakončoval svůj nedávný příspěvek na stránkách eprava[1], který se zabýval možností oddlužení podnikatelů po 1.1.2014, povzdechem: „je udivující, že vložení daného textu do zákona bylo sledováno s úmyslem zvýšit právní jistotu v dané problematice, a důsledkem je nejistota.“ Vystihl tím naprosté tápání…

K právu insolvenčního správce (správce konkursní podstaty) na osvobození od úhrady poplatku za rozhodčí řízení

Předmětem příspěvku je právní otázka, zda je insolvenční správce (potažmo správce konkursní podstaty) v rozhodčím řízení osvobozen od úhrady poplatku za rozhodčí řízení. V praxi rozhodčího řízení totiž čas od času nastává případ, kdy insolvenční správce žádá rozhodce o osvobození od úhrady poplatku za rozhodčí řízení, odkazuje zejména na zákon č.