Vrchní soud v Praze se nedávno opakovaně zabýval otázkou přičitatelnosti jednání třetí osoby (uměle vytvořeného SPV pro aktivity dlužníka) dlužníkovi pro účely posouzení neúčinnosti. Jeho rozhodovací praxe však přinesla nejednotné závěry. Zatímco některé senáty akcentují faktickou kontrolu dlužníka nad plněním prostřednictvím právnické osoby…
Právní úprava insolvenčního řízení výslovně nestanoví konkrétní oceňovací metodiku. Absence explicitní regulace otevírá prostor pro různé přístupy ve znalecké praxi. Oceňování majetkové podstaty v insolvenčním řízení přitom představuje nejen technickou otázku metodiky ocenění, ale i zásadní problém s významnými právními a ekonomickými důsledky.
Smlouvy o vzájemném plnění představují v insolvenčním řízení kategorii závazkových vztahů, pro které insolvenční zákon stanovuje zvláštní režim. Judikatura dlouhodobě zpřesňuje jejich vymezení a praktické fungování, neboť mnohdy naráží na různá specifika. Tento článek zmiňuje základní východiska právní úpravy a zaměřuje se na vybrané otázky…
Výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace se pojí s řadou právních rizik. Člen statutárního orgánu je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí ve smyslu § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Porušení této povinnosti může vést k osobní odpovědnosti…
Ustanovení § 242 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje neúčinnost úmyslně zkracujících právních jednání dlužníka. Podle odst. 1 předmětného ustanovení lze odporovat právnímu jednání, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, jestliže byl tento úmysl druhé…
Dne 28. ledna 2026 vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek sp. zn. 29 ICdo 15/2024, který zásadním způsobem vyjasňuje výklad výjimky ze zvýhodňujících právních jednání podle § 241 odst. 5 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Rozhodnutí má důležitý praktický význam jak pro…
Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení vyvolává řadu praktických i výkladových otázek. Klíčovou roli hraje § 166 insolvenčního zákona, jenž určuje, jak zajištěnou pohledávku správně uplatnit a v jakém rozsahu se může věřitel uspokojit z majetku dlužníka. Výklad tohoto ustanovení má přímý dopad zejména tam, kdy osobní dlužník není…
V rozhodovací praxi exekučních soudů nižších stupňů jsme se v minulosti setkali s odlišnými způsoby rozhodování o exekučních návrzích, pokud se oprávněný dožadoval provedení exekuce prodejem zástavy nikoli na základě usnesení soudu o nařízení prodeje zástavy, ale na základě dohody zástavního věřitele (oprávněného) a zástavního dlužníka (povinného)…
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1637/2025 představuje upřesnění pravidel o běhu a stavení promlčecí lhůty u pracovněprávních pohledávek zaměstnance dlužníka v insolvenčním řízení, pokud mají povahu pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 insolvenčního zákona (IZ).
Podnikatelé mají přetrvávající tendenci řešit blížící se úpadek prostřednictvím insolvence. Před pár lety ovšem byl do českého práva zaveden institut tzv. preventivní restrukturalizace, který je podrobně upraven v zákoně č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o preventivní restrukturalizaci“). Hlavní metou zákona je…
Častým argumentem státu v řízeních o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora je tvrzení o subsidiaritě jeho odpovědnosti. Stát se v těchto sporech staví do role tzv. posledního dlužníka a žaloby označuje za předčasné, dokud není vyčerpána možnost plnění ze strany samotného soudního exekutora. Aktuální judikatura…
Odstoupení od smlouvy patří mezi základní nástroje řešení nefunkčních závazkových vztahů. Jeho uplatnění v insolvenčním řízení podléhá omezením, která je vhodné mít na paměti již v době přípravy smluvní dokumentace. Zejména rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka mění rozložení práv a povinností smluvních stran a posouvá rozhodování o dalším…
Článek se věnuje institutu exekutorského zástavního práva podle českého exekučního řádu. Vysvětluje jeho právní rámec, procesní postup a praktické dopady pro věřitele, povinného i třetí osoby. Zvláštní pozornost je zaměřena na otázku pořadí zástavních práv a omezení nakládání s nemovitostmi. Součástí textu je i rozbor aktuální judikatury…
Dne 6. 11. 2025 nabyla účinnosti novela nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.
Toto nařízení se uplatňuje na insolvenční řízení uvedená v jeho příloze A a na insolvenční správce uvedené v jeho příloze B. Ve vztahu k České republice byly touto novelou do přílohy A doplněny „veřejná preventivní restrukturalizace“ a do přílohy B…
Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 NSČR 62/2023 zásadně změnil pohled na subrogaci u finančních záruk. Potvrdil, že výstavce – zejména banky či NRB – může po plnění z akcesorické i neakcesorické záruky vstoupit do práv původního věřitele, včetně jeho zajištění, pokud prokáže úhradu skutečného dluhu dlužníka. Rozhodnutí má zásadní dopady na bankovní…
Ustanovení § 66 ZOK představuje důležitý nástroj ochrany věřitelů, avšak jeho textace vykazuje řadu nejasností. Diskusi vyvolává především propojení písmen a) a b) pomocí spojky „, a“, která otevírá otázku, zda jde o podmínky formulované kumulativně či na sobě zcela nezávisle. Možné výkladové najasnosti přitom zásadně ovlivňuje i skutečnost, zda…
Exekutorské zástavní právo k nemovitostem ve vlastnictví povinného představuje významný nástroj zajištění pohledávky oprávněného. Absence výslovné právní úpravy postupu jeho výmazu z katastru nemovitostí v případě zastavení exekuce a neexistence jednotné metodiky katastrálních úřadů však vede k aplikační nejistotě a nejednotnosti praxe. Tato…
Incidenční spory představují nedílnou součást insolvenčního řízení a mají zásadní význam například ve vztahu k ochraně práv účastníků i správnému vymezení obsahu majetkové podstaty. Ačkoliv incidenční spory probíhají v rámci insolvenčního řízení, podléhají samostatnému soudnímu projednání a rozhodování a je pro ně typický sporný charakter řízení.
Předmětem této úvahy je přiblížení problematiky přerušení exekuce, které má zásadní a odlišné účinky oproti odkladu exekuce. Řada autorů i judikatury řeší především otázku odložení provedení exekuce, která je nepochybně častější a v praxi běžně využívaná. Výklad institutu přerušení exekuce bývá však často opomíjen a doposud není vyčerpávajícím…
Nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3325/24 z 12.06.2025 přináší důležité vyjasnění týkající se možnosti insolvenčních správců vypovídat leasingové (a nájemní) smlouvy po prohlášení konkursu podle § 256 odst. 1 insolvenčního zákona a především možnostem nájemců se proti těmto výpovědím bránit. Nález potvrdil, že došlo ze strany insolvenčního soudu…
Funkce soudce je veřejnou funkcí, jejíž výkon se neomezuje jen na stanovenou pracovní dobu, ale spočívá i v činnostech konaných mimo ni a neomezuje se ani na pouhý pracovní vztah. Kromě...
Oprávněný nepokračuje řádně v zahájeném exekučním řízení, jestliže souhlasí se zastavením exekuce, popřípadě nepodá odvolání proti usnesení, kterým je exekuce zastavena podle...
Důkazní břemeno k tvrzením o vadě obalu zásilky významné pro posouzení odpovědnosti odesílatele za škodu způsobenou osobám, na provozních prostředcích nebo na jiných zásilkách...
Fyzická osoba, která v minulosti (v době, kdy se udály okolnosti, o nichž má být vyslýchána) byla statutárním orgánem nebo členem kolektivního statutárního orgánu právnické osoby...
Rozhodnutí o vypořádání pozůstalosti nebrání tomu, kdo nebyl jeho účastníkem, aby uplatnil své právo k věci vypořádané v pozůstalostním řízení u soudu (§ 189 odst. 2 z. ř....
