Málokterý incidenční spor ukazuje tak názorně tenkou hranici mezi dovolenou sanací a zkrácením věřitelů jako spor o majetek dlužníka MORA – TOP s. r. o. Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 30. 6. 2026, sen. zn. 29 ICdo 28/2024,[1] potvrdil, že kupní smlouva, kterou dlužník převedl své klíčové nemovitosti na ovládajícího společníka (BRANO GROUP, a. s.)…
Český kapitálový trh zaznamenal v posledních letech výrazný nárůst objemu vydaných korporátních dluhopisů. Pro řadu podniků představují tyto nástroje legitimní a flexibilní formu financování, zejména v situacích, kdy je bankovní financování méně dostupné nebo ekonomicky méně výhodné. Současně však dostupná data ukazují, že trh korporátních…
Dlouhodobá praxe bankovních i nebankovních institucí v oblasti zajištění dostala značné trhliny. Nejvyšší soud ve svých nedávných rozhodnutích ze dne 29. 4. 2026, vedených pod sp. zn. 20 Cdo 2680/2025 a sp. zn. 20 Cdo 2841/2025, totiž zásadně přehodnotil dosavadní přístup k notářským zápisům se svolením k přímé vykonatelnosti podle § 71a odst. 2…
V posledních letech se do těžiště odborných debat dostal rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022. Nejvyšší soud v něm dovodil, že u závazků se splatností „na výzvu věřitele“ může promlčení začít běžet již dnem následujícím po vzniku dluhu, tedy ještě před jeho splatností. Nález Ústavního soudu ze dne 3. září…
Vrchní soud v Praze se nedávno opakovaně zabýval otázkou přičitatelnosti jednání třetí osoby (uměle vytvořeného SPV pro aktivity dlužníka) dlužníkovi pro účely posouzení neúčinnosti. Jeho rozhodovací praxe však přinesla nejednotné závěry. Zatímco některé senáty akcentují faktickou kontrolu dlužníka nad plněním prostřednictvím právnické osoby…
Právní úprava insolvenčního řízení výslovně nestanoví konkrétní oceňovací metodiku. Absence explicitní regulace otevírá prostor pro různé přístupy ve znalecké praxi. Oceňování majetkové podstaty v insolvenčním řízení přitom představuje nejen technickou otázku metodiky ocenění, ale i zásadní problém s významnými právními a ekonomickými důsledky.
Smlouvy o vzájemném plnění představují v insolvenčním řízení kategorii závazkových vztahů, pro které insolvenční zákon stanovuje zvláštní režim. Judikatura dlouhodobě zpřesňuje jejich vymezení a praktické fungování, neboť mnohdy naráží na různá specifika. Tento článek zmiňuje základní východiska právní úpravy a zaměřuje se na vybrané otázky…
Výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace se pojí s řadou právních rizik. Člen statutárního orgánu je povinen jednat s péčí řádného hospodáře, tedy s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí ve smyslu § 159 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Porušení této povinnosti může vést k osobní odpovědnosti…
Ustanovení § 242 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů, upravuje neúčinnost úmyslně zkracujících právních jednání dlužníka. Podle odst. 1 předmětného ustanovení lze odporovat právnímu jednání, kterým dlužník úmyslně zkrátil uspokojení věřitele, jestliže byl tento úmysl druhé…
Dne 28. ledna 2026 vydal Nejvyšší soud České republiky rozsudek sp. zn. 29 ICdo 15/2024, který zásadním způsobem vyjasňuje výklad výjimky ze zvýhodňujících právních jednání podle § 241 odst. 5 písm. b) zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen „insolvenční zákon“). Rozhodnutí má důležitý praktický význam jak pro…
Postavení zajištěného věřitele v insolvenčním řízení vyvolává řadu praktických i výkladových otázek. Klíčovou roli hraje § 166 insolvenčního zákona, jenž určuje, jak zajištěnou pohledávku správně uplatnit a v jakém rozsahu se může věřitel uspokojit z majetku dlužníka. Výklad tohoto ustanovení má přímý dopad zejména tam, kdy osobní dlužník není…
V rozhodovací praxi exekučních soudů nižších stupňů jsme se v minulosti setkali s odlišnými způsoby rozhodování o exekučních návrzích, pokud se oprávněný dožadoval provedení exekuce prodejem zástavy nikoli na základě usnesení soudu o nařízení prodeje zástavy, ale na základě dohody zástavního věřitele (oprávněného) a zástavního dlužníka (povinného)…
Rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1637/2025 představuje upřesnění pravidel o běhu a stavení promlčecí lhůty u pracovněprávních pohledávek zaměstnance dlužníka v insolvenčním řízení, pokud mají povahu pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou podle § 169 insolvenčního zákona (IZ).
Podnikatelé mají přetrvávající tendenci řešit blížící se úpadek prostřednictvím insolvence. Před pár lety ovšem byl do českého práva zaveden institut tzv. preventivní restrukturalizace, který je podrobně upraven v zákoně č. 284/2023 Sb., o preventivní restrukturalizaci (dále jen „zákon o preventivní restrukturalizaci“). Hlavní metou zákona je…
Častým argumentem státu v řízeních o náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora je tvrzení o subsidiaritě jeho odpovědnosti. Stát se v těchto sporech staví do role tzv. posledního dlužníka a žaloby označuje za předčasné, dokud není vyčerpána možnost plnění ze strany samotného soudního exekutora. Aktuální judikatura…
Odstoupení od smlouvy patří mezi základní nástroje řešení nefunkčních závazkových vztahů. Jeho uplatnění v insolvenčním řízení podléhá omezením, která je vhodné mít na paměti již v době přípravy smluvní dokumentace. Zejména rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka mění rozložení práv a povinností smluvních stran a posouvá rozhodování o dalším…
Článek se věnuje institutu exekutorského zástavního práva podle českého exekučního řádu. Vysvětluje jeho právní rámec, procesní postup a praktické dopady pro věřitele, povinného i třetí osoby. Zvláštní pozornost je zaměřena na otázku pořadí zástavních práv a omezení nakládání s nemovitostmi. Součástí textu je i rozbor aktuální judikatury…
Dne 6. 11. 2025 nabyla účinnosti novela nařízení EP a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení.
Toto nařízení se uplatňuje na insolvenční řízení uvedená v jeho příloze A a na insolvenční správce uvedené v jeho příloze B. Ve vztahu k České republice byly touto novelou do přílohy A doplněny „veřejná preventivní restrukturalizace“ a do přílohy B…
Nejvyšší soud v rozhodnutí 29 NSČR 62/2023 zásadně změnil pohled na subrogaci u finančních záruk. Potvrdil, že výstavce – zejména banky či NRB – může po plnění z akcesorické i neakcesorické záruky vstoupit do práv původního věřitele, včetně jeho zajištění, pokud prokáže úhradu skutečného dluhu dlužníka. Rozhodnutí má zásadní dopady na bankovní…
Ustanovení § 66 ZOK představuje důležitý nástroj ochrany věřitelů, avšak jeho textace vykazuje řadu nejasností. Diskusi vyvolává především propojení písmen a) a b) pomocí spojky „, a“, která otevírá otázku, zda jde o podmínky formulované kumulativně či na sobě zcela nezávisle. Možné výkladové najasnosti přitom zásadně ovlivňuje i skutečnost, zda…
Ačkoli je opatrovník povinen dbát přání, názorů a vůle opatrovance a při správě jeho záležitostí z nich vycházet, je nutné mít na paměti, že jeho prvořadou povinností je...
Předmětem námitkového řízení mohou být pouze námitky včasné a odůvodněné. Za odůvodněné lze přitom považovat jen takové námitky, z jejichž obsahu je zřejmé, v jakém rozsahu...
Nejvyšší soud České republiky rozhodl v insolvenční věci dlužníka K. B., vedené u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci pod sp. zn. KSOL 10 INS 3892/2023, o vydání...
Poté, co věřitelem přihlášená pohledávka byla zjištěna podle § 201 odst. 1 písm. a/ insolvenčního zákona (jelikož ji účinně nepopřela žádná z osob k tomu oprávněných),...
Sama podmínka či závazek výhradní spolupráce v hospodářské soutěži není nekalosoutěžením jednáním podle § 2976 odst. 1 o. z. To platí i v případě, kdy takovou podmínku uplatní...
