Žaloby insolvenčních správců, kterými je odporováno dlužníkovým (neúčinným) právním úkonům patří mezi běžné nástroje insolvenčního práva pomocí kterých lze dosáhnout rozšíření majetkové podstaty a potažmo lepšího uspokojení věřitelů.

Postavení zajištěných věřitelů v insolvenčním řízení je obecně výhodnější, jelikož se jejich pohledávky uspokojují ze zpeněžení zajištění. To v případě nemovitostí začasto bývá jediný hodnotný majetek dlužníka. Za určitých okolností však může být pro zajištěného věřitele výhodnější jeho pohledávku přihlásit jako…

Darovací smlouva (a obdobně též smlouva o důchodu) je populárním nástrojem k navýšení příjmů dlužníků, u kterých srážky z jiných příjmů neumožňují uhradit během trvání oddlužení 30 % pohledávek nezajištěných věřitelů a splnit tak základní podmínku pro schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře. Dlužníci a jejich dárci si však často…

Zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů nerozlišuje mezi závazky dlužníka určitou (na pomyslném žebříčku) tzv. „hodnotovou“ úroveň závazků dlužníka a nabízí se tak otázka samotné existence členění závazků na tzv. „primární“ a tzv. „sekundární“ (neboli přirostlé), to vše při úvaze…

V rámci insolvenčního řízení jsou do majetkové podstaty často zahrnuty pohledávky dlužníka, které musí být vůči povinným soudně vymáhány příslušným insolvenčním správcem. Ne vždy však jsou současně v rámci majetkové podstaty dostupné prostředky k soudnímu vymáhání. To ovšem neznamená, že by insolvenční správce měl ve vztahu k vymáhání takových…

Dle ustanovení § 241 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) (dále jen „InsZ“) v obecné rovině platí, že zvýhodňujícím právním úkonem se rozumí právní úkon, v jehož důsledku se některému věřiteli dostane na úkor ostatních věřitelů vyššího uspokojení, než jaké by mu jinak náleželo v konkursu. Takto…

Podle právní úpravy insolvenčního řízení platné na území České republiky platí, že úpadek lze v zásadě řešit třemi způsoby[1]: konkursem, oddlužením a reorganizací s tím, že posledně jmenovaný způsob je využíván pouze marginálně.[2] Nejedná se však o jediné možné způsoby řešení úpadku. Právní úprava v Evropě je různorodá a často značně odlišná od…

Právě uplynul rok od účinnosti akreditační novely insolvenčních předpisů (č. 64/2017 Sb.). Je tak prostor bilancovat. Akreditační novelu považuji jednoznačně za krok správným směrem - směrem k moderní a efektivní insolvenci. Ať už jsou to namátkou změny v samotném insolvenčním procesu, opatření proti účelovým změnám sídel úpadců s cílem založit…

V souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Markets in Financial Instruments Directive II – dále jen „MiFID II“) nabyla dne 3. 1. 2018 účinnosti novela zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších…

Návrh novely zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešeno (dále pouze „Insolvenční zákon“ nebo „IZ“) obsažený ve sněmovním tisku č. 71/0 (dále pouze „Navrhovaná novela“) má do právního řádu České republiky zavést koncept „nulového oddlužení“ neboli „dluhovou amnestii“. Představuje proto realizaci dlouho očekávaného a diskutovaného…

V dílně Ministerstva spravedlnosti ČR aktuálně vzniká návrh prováděcí vyhlášky k insolvenčnímu zákonu, který (mimo jiné) upravuje povinnosti insolvenčního správce při prohlídce obydlí dlužníků. Povinnosti provést prohlídku obydlí dlužníků v oddlužení a jejich smyslu se věnuje tento článek.

Insolvenční řízení je zvláštní soudní řízení, jehož účelem je uspořádání majetkových poměrů mezi věřiteli a dlužníkem. Předmětem insolvenčního řízení pak je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení[1], kdy oddlužení je způsob řešení úpadku dlužníka fyzické osoby, která obecně nemá dluhy z…

Insolvenční zákon od počátku své účinnosti stanovuje velice přísnou (někdy se uvádí drakonickou) odpovědnost za přihlášenou pohledávku. Postupně došlo k určitému zmírnění odpovědnosti, ovšem i za stávající úpravy je stále možné, že jako věřitel přihlásíte do insolvenčního řízení svou pohledávku a skončíte s povinnosti do majetkové podstaty naopak…

Insolvenční doložka je institut, který, ač právním řádem výslovně neupraven, se objevuje v nejrůznějších modifikacích prakticky v každé smlouvě o dílo, jejímž předmětem je plnění vyšší finanční hodnoty. Její význam vzrostl zejména v období hospodářské krize, kdy byla prvotní nebo druhotná platební neschopnost příčinou úpadku celé řady stavebních…

Pokud jsou splněny příslušné podmínky zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), může zaměstnancům místo insolventního zaměstnavatele dlužné mzdové nároky poskytnout úřad práce. Jaké jsou to podmínky? Jak o peníze žádat? A kolik může zaměstnanec…

Evropské mezinárodní insolvenční právo je aktuálně upraveno v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/848 o insolvenčním řízení ze dne 20. května 2015 o insolvenčním řízení (dále jen „Nařízení“). V případě postupu dle Nařízení je v důsledku jeho přímé aplikovatelnosti vyloučeno použití vnitrostátních právních norem v dané oblasti úpravy.

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 29 Cdo 4746/2015 z 30.11.2017 (dostupném na www.nsoud.cz) vrátil k případu, který před více než třemi lety změnil pohled na zajištění pohledávek z bankovních záruk.

V obchodní praxi často dochází k situacím, kdy věřitel řeší uspokojení své pohledávky prostřednictvím podání insolvenčního návrhu na dlužníka, ačkoli podmínky k podání takového návrhu objektivně nejsou splněny, popřípadě podáním takového návrhu pro případ neuspokojení pohledávky dlužníkovi „vyhrožuje“. Samotné podání insolvenčního návrhu přitom…

Sněmovní tisk č. 71, jehož formou předložila vláda dne 29.1.2018 návrh novely insolvenčního zákona a který byl Organizačním výborem PSP ČR doporučen k projednání na 7. schůzi Poslanecké sněmovny, je již delší dobu provázen zájmem médií a veřejnosti (a to nejen odborné). Není ani příliš divu. Tento návrh obsahuje koncept tzv. „nulového oddlužení“…

Orgány EU v současné době intenzivně projednávají návrh směrnice, která by mohla mít zásadní dopad na insolvenční řízení a proces restrukturalizace v jednotlivých státech Evropské unie. Návrh směrnice č. 2016/0359/COD[1] („Návrh“) předložený Evropskou komisí počítá mimo jiné s vytvořením zákonného rámce upravujícího neformální restrukturalizaci…