Srážka ze mzdy – je správně nastavená? Postavení věřitelů a dlužníků musí být vyrovnané
Poslaneckou sněmovnou prošla novela insolvenčního zákona a teď už je v Senátu, který ji bude projednávat na počátku července. Je to novela, která je předmětem diskuzí jak mezi odbornou veřejností, tak je často i předmětem mediálních komentářů. Jedna z oblastí, které se dotýká, jsou i srážky ze mzdy. O rozhovor jsme proto požádali prezidenta Exekutorské komory Jana Mlynarčíka.
Proč okolo novely insolvenčního zákona panují takové diskuze?
Z pohledu soudních exekucí se jedná právě o model srážky ze mzdy nebo jiného způsobu naplňování oprávněných nároků věřitelů a zároveň způsobu, který vytvoří podmínky pro důstojné a stabilní splácení dluhů ze strany povinných.
Novela insolvenčního zákona upravuje dobu oddlužení. Ta byla zkrácena z 5 na 3 roky jak pro podnikatele, tak i běžné fyzické osoby – spotřebitele. To vyvolává pocit nejistoty mezi věřiteli, protože je to další krok, který posiluje pozici povinných. Věřitel totiž v systému oddlužení přijde o drtivou většinu svých pohledávek, a u dlužníků, kteří by byli schopní splácet 5 let, by to znamenalo alespoň nějakou úhradu dluhu. Ale k tomu právě kvůli zkrácení doby oddlužení nedojde. My podporujeme 3letou dobu oddlužení pouze ve výjimečných případech, jako je tíživá situace dlužníka. V jiných případech zkrácení doby oddlužení nedává smysl.
Jaké změny jste jako Exekutorská komora navrhovali Poslanecké sněmovně?
Exekutorská komora nepředkládala vlastní návrh. Přikláněla se k návrhu Asociace věřitelů. Jednalo se o model srážky ze mzdy, kdy by se povinnému z čisté mzdy vždy nejprve odečetla částka ve výši 10 % z minimální mzdy. To by znamenalo, že částka ve výši 1 890 Kč (podle letošní minimální mzdy) by se srazila vždy a šla by na úhrady pohledávek věřitelů. A ze zbývající čisté mzdy by byla provedena standardní srážka. Návrh by dopadl na všechny povinné, ale především by se týkal osob s nižšími příjmy nebo vysokou nezabavitelnou částkou, kterým podle současné zákonné úpravy není sráženo nic, nebo velmi málo. I když jsme měli určité výhrady k návrhu Asociace věřitelů, stál na obdobných přístupech, které Komora dlouhodobě prosazuje.
A proč je vůbec potřeba změna ve srážkách ze mzdy?
Jak soudní exekutoři, tak insolvenční správci a soudci se shodnou na tom, že srážky ze mzdy patří k nejefektivnějším nástrojům vymáhání. Nechceme provádět exekuce prodejem movitého a nemovitého majetku. Takový přístup má velice často negativní dopad nejenom na dlužníka, ale také na jeho rodinu včetně dětí. Srážky ze mzdy jsou tak tím klíčovým prvkem, který může prospět jak věřitelům, tak i dlužníkům samotným.
A teď k důvodům, proč současné nastavení neumožňuje srážet ze mzdy částku, která by vedla alespoň k částečnému uspokojení vymáhaných dluhů. V posledních letech byla tzv. nezabavitelná částka navýšená několikrát, někdy i vícekrát během jednoho roku. V současné době dosahuje základní nezabavitelná částka na jednoho bezdětného a svobodného dlužníka 12 705 korun. Takových dlužníků ale moc není. Má-li dlužník třeba manželku a dvě děti, pak jeho nezabavitelná částka činí více než 22 tisíc korun. A pokud povinný nedosáhne nad tuto měsíční částku, není provedená žádná srážka a dlužník tak neplatí žádné ze svých závazků.
Takový přístup dával smysl v době covidové pandemie a následně v době energetické krize, ale když tyto extrémní skutečnosti pominuly, doporučujeme nastavit podmínky, kdy je možné srážet ze mzdy takovou částku, která uspokojí alespoň základní oprávněné nároky věřitelů, především u přednostních pohledávek.
A v současné době tedy již předkládáte nějaký návrh?
V rámci úpravy bylo u srážek ze mzdy pouze přijato, že se dlužníkům, kteří nedluží na výživném, bude srážet stejným způsobem a ve stejné výši jako v oddlužení, a to z toho důvodu, aby dlužníci byli motivovaní ke vstupu do oddlužení. Nicméně i v oddlužení je aktuální výtěžnost srážek ze mzdy minimální. Proto jako exekutoři přicházíme s vlastním návrhem.
Jeho podstata je založená na modelu tzv. dorovnání na minimální srážku. Znamená to, že u dlužníků, u kterých jsou srážky prováděny v rozumné míře, nedojde k jejich zvýšení. A v případě, že příjem dlužníka neumožní provést standardní srážku z čisté mzdy dorovná se výše srážky na stanovenou minimální srážku. Proto celý systém označujeme jako dorovnání na minimální srážku. Považujeme za vhodné, aby byla prováděna srážka ze mzdy i u dlužníků, kteří obvykle záměrně vykazují čistou mzdu na takové úrovni, aby u nich ke srážce nedocházelo.
Model dorovnání na minimální srážku bude uspokojovat primárně pohledávky na úhradu výživného nebo na náhradu škody způsobené trestním činem, případně i pohledávky státu. Až následně by byly uhrazeny pohledávky ostatních věřitelů. Systém samozřejmě zohledňuje i sociálně slabší skupiny obyvatel, tedy starobní důchodce a invalidy, u kterých by docházelo k dorovnání pouze do výše poloviny minimální srážky.
Proč si myslíte, že je tento navržený model správný a že přinese pozitivní dopady jak věřitelům, tak dlužníkům?
Především v základní rovině systém dorovnání na minimální srážku nastavuje spravedlivé podmínky pro vymáhání pohledávek věřitelů a na druhé straně nastavuje model pro dlužníky, kteří mohou dostát svým závazkům důstojně.
Zároveň navržený systém povede k rychlejší úhradě pohledávek na výživném a u přednostních pohledávek. Je to tedy systém, který vytváří pozitivní podmínky pro úhradu alimentů u samoživitelů a nebude je přivádět do složitých životních podmínek či případně i do druhotné platební neschopnosti jenom z toho důvodu, že zákon nastavuje takové podmínky, které umožňují vyhýbání se závazkům.
Má šanci váš návrh uspět?
Určitě se do budoucnosti díváme optimisticky, protože věříme, že primárním zájmem zákonodárců je vytvářet takové podmínky, které posilují důvěru veřejnosti v právní stát. A také věříme, že je primární snahou budovat spravedlivé podmínky pro všechny obyvatele. Pozice věřitele a dlužníka musí být v rovnováze. Určitě tu je prostor i pro další zákonné úpravy, které nastaví takové podmínky, aby se i lidé, jejichž finanční gramotnost není na dostatečné výši, nestávali oběťmi nebankovního systému. Tady vidíme významnou roli neziskového sektoru, regulačních orgánů, zákonodárců, ale i médií.
Je nutné si uvědomit, že soudní exekutoři jsou až na konci celého řetězce a nelze zaměňovat důsledek a příčinu a hledat viníka tam, kde není. Jsme otevření diskutovat o těchto tématech i s neziskovým sektorem, pokud bude k tematice přistupovat zodpovědně a bude hledat cesty, jak situaci zlepšit.
Co to pro vás bude znamenat, když váš návrh neprojde a novela zůstane v současné podobě?
Soudní exekutoři postupují vždy v souladu se zákonem. Pokud nebude zodpovědně nastavený systém srážky ze mzdy, bude to mít primárně dopad na oprávněné a povinné. Jejich vztah není v současnosti nastavený spravedlivě a rovnoprávně. Tuto nerovnováhu budou muset následně řešit opět zákonodárci, protože jiná než legislativní úprava, není možná.
Je třeba mít na paměti, že srážky ze mzdy jsou pro povinné jedním z nejpohodlnějších a přitom systémově nejefektivnějším způsobem provedení exekuce. Nelze-li srážky provádět, jako to vidíme dnes, jsou soudní exekutoři ze zákona nuceni přistupovat k invazivnější a pro povinné a jejich rodiny bolestivějším způsobům provedení exekuce, a to například prodávat jejich movité a nemovité věci. Oprávnění se také mnohem později dostanou ke svým vymáhaným pohledávkám a mnohdy vůbec, protože většina povinných nemovitou věcí ani nedisponuje. Považujeme proto za snazší a vhodnější, aby bylo možné efektivně provádět srážky ze mzdy, které povinné a jejich rodinu zatěžují zcela minimálně.
A jaký je vývoj počtu exekucí a osob v exekucích za poslední období?
Z dat Centrální evidence exekucí, kterou spravuje Exekutorská komora, která jsou dostupná široké veřejnosti, vyplývá, že dochází k setrvalému trendu v poklesu počtu exekučních řízení. V loňském roce byly vedeny 4 miliony exekučních řízení. Oproti předcházejícímu roku 2022 došlo k dnešnímu dni k poklesu o více než 400 tisíc řízení. Za stejné období došlo k poklesu i u počtu povinných, a to o více než 30 tisíc osob.
Na tato data je však vhodné se podívat komplexně i s vazbou na probíhající či ukončená insolvenční řízení, kvůli kterým nelze velkou část exekučních řízení provádět. Z tohoto pohledu je aktivně vedeno exekuční řízení pouze vůči asi 550 tisícům dlužníků, protože insolvence se dotýká více než 580 tisíců exekučních řízení. Celkově tak počet aktivních exekučních řízení podle našich dat klesl pod 4 miliony.
