Vyzvedávání dětí ze školy: jak má škola postupovat při sporu rodičů?
Problematika předávání a vyzvedávání dětí ze školy je v praktickém fungování škol častým zdrojem problémů. Zvlášť v případech, kdy mezi rodiči dítěte neexistuje dohoda ani vykonatelné soudní rozhodnutí upravující péči o dítě a styk s ním, a jeden z rodičů zpochybňuje oprávnění druhého, nebo jím pověřené osoby, dítě ze školy vyzvednout.
Jak má škola při vyzvedávání dětí ze školy správně postupovat, aby jednala v souladu se zákonem a zároveň chránila zájem dítěte, o který má jít především?
Rodičovská odpovědnost a její dopad na školu
Základní rámec vyplývá ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „občanský zákoník“). Podle § 865 občanského zákoníku náleží rodičovská odpovědnost oběma rodičům, kteří ji vykonávají ve vzájemné shodě a v souladu se zájmy dítěte.
Současně dle ustanovení § 876 odst. 3 občanského zákoníku platí, že jedná-li jeden z rodičů v záležitosti dítěte sám vůči třetí osobě, která je v dobré víře, má se za to, že jedná se souhlasem druhého rodiče.
Z toho vyplývá, že pokud škola nemá k dispozici vykonatelné soudní rozhodnutí nebo dohodu mezi rodiči, může dítě předat kterémukoli z rodičů, případně jím pověřené osobě. Škola se v takové situaci může spolehnout na právní domněnku dobré víry a nenese odpovědnost za vnitřní nesoulad mezi rodiči, o němž nebyla informována.
Kdy musí škola respektovat dohodu nebo soudní rozhodnutí
Pokud existuje vykonatelné soudní rozhodnutí nebo dohoda mezi rodiči o předávání a vyzvedávání dítěte, škola je povinna ho/ji respektovat, ovšem pouze za předpokladu, že byla o jeho/jejím obsahu prokazatelně informována.
Stejně tak musí škola postupovat, pokud existuje soudem schválená dohoda o úpravě styku, nebo bylo-li vykonatelným rozhodnutím soudu omezeno či pozastaveno právo některého z rodičů dítě vyzvedávat.
Svěření dítěte do péče jednoho z rodičů
Komplikace nastávají tam, kde bylo dítě svěřeno do péče jednoho rodiče, ale úprava styku s druhým rodičem není jasně stanovena. Stanoviska úřadů se v tomto případě liší:
- Česká školní inspekce doporučuje předání rodiči, kterému dítě nebylo svěřeno do péče, bez dalšího umožnit, pokud takovému rodiči nebyla rodičovská odpovědnost omezena,
- Ministerstvo práce a sociálních věcí je zdrženlivější a podmiňuje vyzvednutí dítěte ze strany rodiče, kterému dítě nebylo svěřeno do péče, existencí vykonatelného soudního rozhodnutí či dohody mezi rodiči (výslovně uvádějící možnost dítě převzít) nebo souhlasem pečujícího rodiče.
Jak by měla škola postupovat při sporu rodičů
Pokud mezi rodiči dojde ke sporu při předávání dítěte, je klíčové, aby škola:
- postupovala s maximálním respektem k zájmům dítěte,
- nepřebírala roli soudu či mediátora,
- a vycházela pouze z dokumentů, které má prokazatelně k dispozici (soudní rozhodnutí, dohody, písemné souhlasy).
Pokud konflikt nelze vyřešit smírně, škola by měla kontaktovat příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), případně Policii ČR.
Tyto orgány mohou pomoci situaci zklidnit nebo usnadnit dodržování dohodnutého či soudem stanoveného režimu.
Současně může být prospěšné, pokud by škola zavedla vnitřní pravidla pro předávání dětí, která rodiče předem znají, a jsou součástí například školního řádu nebo samostatného vnitřního předpisu školy. Taková úprava může významně snížit riziko konfliktů a předejít nejasnostem.
Praktické příklady postupu školy
Situace:
1. Mezi rodiči neexistuje dohoda ani vykonatelné soudní rozhodnutí - škola je oprávněna předat dítě kterémukoli rodiči nebo jím pověřené osobě.
2. Mezi rodiči existuje dohoda nebo vykonatelné soudní rozhodnutí, ale škola o něm neví - do doby, než škola získá oficiální dokument, postupuje stejně jako v bodě 1.
3. Škola má k dispozici platnou dohodu nebo vykonatelné soudní rozhodnutí - dítě lze předat rodiči pouze v souladu s takovou dohodou či vykonatelným soudním rozhodnutím.
4. Dítě je svěřeno do péče jednoho rodiče, styk s druhým není upraven – zde je nutno postupovat vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu, přičemž lze doporučit postup v souladu se stanoviskem MPSV, a to předat dítě rodiči, který ho nemá svěřeno do péče, pouze pokud tento disponuje:
(a) dohodou s druhým rodičem či vykonatelným soudním rozhodnutím, upravujícím styk s dítětem, nebo
(b) souhlasem druhého rodiče, kterému bylo dítě svěřeno do péče.
Závěr
Výše uvedené dokládá, jak nejednotná může být praxe. I přesto, že právní předpisy dávají školám základní vodítka, jak postupovat, v reálných konfliktních situacích se tyto instituce často ocitají mezi dvěma znepřátelenými rodiči – a především uprostřed dětského příběhu, který je třeba chránit. Proto je klíčové, aby škola postupovala citlivě, vždy s ohledem na zájem dítěte, a pokud již konflikt eskaluje, tak zapojila odpovědné orgány.
Celé téma dobře ilustruje, že právní poradenství ve školství není jen o znalosti paragrafů. Je také o schopnosti hledat vyvážená řešení tam, kde se střetává právo s každodenní realitou rodinného života.
JUDr. Miroslav Různar,
vedoucí advokát
Advokátní kancelář Vych & Partners, s.r.o.
Lazarská 11/6
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
e-mail: office@ak-vych.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
