pracovní právo

Je úraz zaměstnance na pracovním výletě vždy pracovním úrazem?

Poskytování firemních benefitů a dalších zpestření každodenní pracovní rutiny je v souvislosti s nedostatkem zaměstnanců na pracovním trhu aktuální otázka. Kromě těch dnes poměrně obvyklých, za které lze považovat multisport karty, občerstvení na pracovišti nebo 5 týdnů dovolené, se nabízí i nejrůznější pracovní akce jako teambuilding, společné…

Problémy s dovolenou a jejím (ne)čerpáním koncem kalendářního roku aneb i kreativní výklad zákoníku práce má své meze

„Na konec roku firma nařídila dovolenou, já už ale žádnou nemám. Co teď?“ zněl titulek článku nejmenovaného periodika, jenž se věnuje aktuální a nikoliv nepraktické otázce, kterou nyní může řešit vícero zaměstnavatelů a zajímat celou řadu zaměstnanců. Mohl by být souborem užitečných rad právníka, jaké běžně nacházíme ve sdělovacích prostředcích…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2019 - část 5.

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí v oboru pracovního práva z letošního roku 2019.

K otázce zvláštních pracovních podmínek žen, mladistvých a osob se zdravotním postižením

Ženy, mladiství a osoby se zdravotním postižením patří do skupiny osob, kterým jsou zaručeny zvláštní podmínky při práci, které reflektují jejich specifické potřeby. Oprávnění ke zvláštním pracovním podmínkám je těmto skupinám zaměstnanců zaručeno již v samotné Listině základních práv a svobod, konkrétně v jejím čl. 29, který uvádí že „Ženy…

Kdy přesně končí pracovní poměr?

Práva a povinnosti z pracovněprávního vztahu zanikají posledním okamžikem dne, který byl ujednán jako den skončení pracovního poměru (nikoliv po tomto dni), připomenul Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3103/2018, ze dne 25. 6. 2019, a to mělo v daném velmi zajímavém – NS řešeném – případě značně nepříznivý vliv na mzdová práva…

Zaměstnanecké benefity – tradice, trendy, nevyužívané benefity

Institut zaměstnaneckých benefitů nepředstavuje pro české pracovní prostředí žádnou novinku. Už Tomáš Baťa poskytoval svým zaměstnancům benefity v podobě zvýhodněného bydlení, možnosti zvýšení kvalifikace nebo podpory v nemoci. V dnešní době nízké nezaměstnanosti, kdy se zaměstnavatelé snaží udržet si své zaměstnance nebo nové schopné zaměstnance…

Nadbytečnost nebo zrušení části zaměstnavatele? Pro zaměstnavatele komplikovanější výpověď chráněnému odborářskému funkcionáři, nejen při organizačních změnách (část 2.)

V předchozí první části[1] jsme se na pozadí případu řešeného Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 přesvědčili, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce. Při…

Dohoda o odpovědnosti za svěřené hodnoty ve světle aktuální judikatury

Právní úpravu dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dohody o odpovědnosti za svěřené hodnoty) nalezneme v § 252 a násl. zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „ZP“). Jedná se o dvoustranné pracovněprávní jednání, kterým se zakládá případná odpovědnost zaměstnance ve vztahu k tzv.

Nečinnost zaměstnavatele jako jedna z forem ukončení pracovního poměru?

Jednou ze základních povinností zaměstnavatele je přidělovat zaměstnanci práci v rámci pracovní doby a umožnit mu její výkon. Pokud zaměstnavatel přestane přidělovat zaměstnanci práci, může jej zaměstnanec vyzvat k plnění jeho povinností, není k tomu však povinen. Rovněž není povinností zaměstnance zdržovat se po dobu, kdy zaměstnavatel neplní své…

Nejen k rozdílům mezi výpovědním důvodem nadbytečnost zaměstnance a zrušení části zaměstnavatele (část 1.)

I případ řešený Nejvyšším soudem pod spis. zn. 21 Cdo 864/2019 potvrzuje, že v praxi není vždy snadné odlišit, zda je naplněn výpovědní důvod nadbytečnost zaměstnance ve smyslu ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, nebo zrušení části zaměstnavatele ve smyslu ust. § 52 písm. a) zákoníku práce, a to nejen v praxi zaměstnavatelské, ale i v praxi soudní.

Zaměstnanec v předdůchodovém věku je nepropustitelný? Aneb Plnění zákonné povinnosti je v rozporu s dobrými mravy?

Nejen právnické veřejnosti by nemělo ujít překvapivé rozhodnutí nejen Ústavního soudu. - Zaměstnanec nesplňoval kvalifikační předpoklady, ani za několik let si nedoplnil vzdělání studiem, jak měl, a tak mu dal zaměstnavatel postupující striktně podle zákona výpověď, ale obecné soudy rozhodly, že výpověď neplatí, protože zaměstnanci chybělo jen…

Právní důsledky porušování bezpečnostních předpisů

Zaměstnanci mají v pracovněprávních vztazích řadu významných povinností. Musí například podle § 301 písm.a) zákoníku práce (dále ZP) plnit příkazy nadřízených vydávaných v souladu s pracovněprávními předpisy a dodržovat pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci podle § 106 odst.1 písm.c) ZP. V souvislosti s bezpečností a ochranou…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2019 - část 4.

Výběr rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v oboru pracovního práva za r. 2019 - tedy přehled judikatury zahrnující jak judikáty v tom pravém, užším resp. nejužším smyslu, tedy rozhodnutí zodpovídajících dosud neřešené právní otázky, ale obsahující i informace o dalších soudních rozhodnutích z různých důvodů zajímavých a pro…

Zaměstnanci požadují flexibilní pracovní úvazky

S růstem ekonomiky a zvýšenou poptávkou po zaměstnancích se objevují nové trendy v zaměstnávání a na trhu práce. Pracovníci s e již nespokojují s tradičními formami práce, jako je např. pevná pracovní doba, ale požadují flexibilní způsoby zaměstnávání. Důvody jsou zřetelné: sladění pracovního a rodinného života, více volného času, přizpůsobení…

Nelegální regionální příplatek?

V naší právní praxi se setkáváme s nejrůznějšími náměty klientů – zaměstnavatelů, kteří by určitými konkrétními způsoby rádi reagovali na měnící se podmínky na trhu práce tak, aby mohli být co nejvíce úspěšní při oslovení potenciálních zaměstnanců, případně aby mohli být více úspěšní při „udržení“ zaměstnanců stávajících. Jedním z takovýchto…

Kritika zaměstnavatele: Důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnance?

Kritizovat zaměstnavatele se nemusí vyplatit. Může totiž být důvodem pro jednostranné rozvázání pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele výpovědí či v nejzávažnějších případech i okamžitým zrušením. Soudní praxe je dlouhodobě zajedno v tom, že kritika zaměstnance na adresu zaměstnavatele je vzhledem k významu svobody projevu zásadně…

Prokazování spáchání přestupku zastřeného zprostředkovávání zaměstnání ve světle judikatury správních soudů

V praxi jsou běžné případy, kdy podnikatelské subjekty – zhotovitelé provádějí na základě uzavřených občanskoprávních smluv o dílo přímo v obchodních prostorách příslušných objednatelů dílo spočívající v činnostech opakující se povahy, které ale daný objednatel v daných obchodních prostorách současně zajišťuje částečně i sám (svými…

Jak (ne)provést správně zápočet pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody vůči zaměstnancově pohledávce na mzdu

I v pracovně-právních vztazích se uplatní institut započtení pohledávek. Jednostranné započtení pohledávky zaměstnavatele na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu a obdobná plnění však není přípustné, neboť zaměstnavatel je oprávněn započíst svou pohledávku na náhradu škody proti pohledávce zaměstnance na mzdu jen na základě dohody o…

Robot na pracovišti: úspora nákladů zaměstnavatele nebo odpovědnostní břemeno?

Pokud se podnikatel rozhodne užívat na pracovišti robota, neměl by se tento podnikatel na používání robota na pracovišti dívat pouze z pohledu případné ekonomické výhodnosti. Podnikatele by měly zajímat i právní aspekty jeho počínání, zejména pak jakému režimu bude podléhat odpovědnost, jestliže při kooperaci zaměstnance s robotem či při…

Vysílání zaměstnanců v rámci EU - v poločase implementace nové směrnice

Nová směrnice o vysílání pracovníků

Volný pohyb služeb jako základní zásada vnitřního trhu Evropské Unie s sebou přinesla nutnost koordinace podmínek, za kterých mohou společnosti v jednom členském státě za účelem poskytování služeb vysílat své zaměstnance na území jiného členského státu. Tyto regulační snahy vyústily nejdříve v přijetí…