pracovní právo

Poslední červnový den by měl být varováním všem zaměstnavatelům, kteří při určování dovolené svým zaměstnancům nedodržují literu zákoníku práce. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Měl by sestavovat ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u něj působí, rozvrh čerpání dovolené. V určitých případech však nástup dovolené určuje…

V obchodní praxi (zejména v případě dlouhodobějších a komplikovanějších závazkových vztahů) se lze často setkat se situací, kdy v důsledku porušení povinností jedné strany nedosáhne druhá strana zamýšleného a sjednaného výsledku, ačkoliv k jeho dosažení sama aktivně jedná a vynakládá vlastní prostředky. V převážné většině případů nevzbuzuje…

Dne 25. 5. 2018 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, angl. General Data Protection Regulation) (dále též „GDPR“).

Dle § 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lékařích“), se rozumí:

Podle ustanovení § 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), právnickou osobou zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí…

Ekonomická migrace a migrační politika celkově je jedním z významných současných témat, které přímo zasahuje i Českou republiku. Na našem území bylo k listopadu 2017 dle informativních přehledů Ministerstva vnitra[1] evidováno přes 524.000 cizinců, což je zhruba o polovinu více než předchozí rok. Negativní skutečností s tímto spojenou je nárůst…

Nejvyšší soud ČR v pozoru rozhodně hodném rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5825/2016, ze dne 30. 1. 2018, dospěl k názoru, že nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku dle ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce vzniká zaměstnanci i tehdy, pokud při splnění předpokladů dle ust. § 52 písm. d) dá výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu on…

Ze statistických ukazatelů lze vyčíst, že míra nezaměstnanosti v České republice má dlouhodobě klesající tendenci, a ta je v současné době jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé Evropě. Na první pohled se jedná o pozitivní údaj, který je znakem zdravě se vyvíjející národní ekonomiky. O poznání méně radostně je tento fenomén vnímán…

Právo odborově se sdružovat zakotvuje už Listina základních práv a svobod, která upravuje právo každého svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Samostatnou právní úpravu vymezující oprávnění odborů však v českém právním řádu nenajdeme, práva odborů jsou tak upravena převážně v zákoně č. 262/2006 Sb.

Nejvyšší soud se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 ze dne 30. ledna 2018, vyjádřil k otázce, zda zaměstnavatel musí dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce[1] v případě, že zaměstnanec nemůže konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a zaměstnavatel…

Utrpěli jste pracovní úraz v důsledku, čehož jste přišli o zdravotní způsobilost nadále vykonávat své zaměstnání? Byli jste u poskytovatele pracovnělékařských služeb, který Vám vydal lékařský posudek, který je neúplný, nesprávný, anebo je i třeba správný, úplný a v důsledku závěrů uvedených v takovémto posudku Vám dal zaměstnavatel…

Podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) přibližně polovina zaměstnanců pravidelně zažívá na svém pracovišti stres. Ten má negativní dopad na lidské zdraví a nemalou měrou zvyšuje pracovní neschopnost zaměstnanců. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle…

Zaměstnanci, kteří se stanou po pracovním úrazu uchazeči o zaměstnání, registrovanými na úřadu práce, by už neměli tratit na zvyšování minimální mzdy. Renty za poškozené zdraví vyplácené v podobě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti resp. při uznání invalidity by už neměly být v některých případech snižovány při nárůstu…

Devátou a poslední částí končí přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z loňského roku.

Se souběhem funkcí se setkal snad každý český manažer. Soudy se s touto problematikou snaží vypořádat již 25 let. Nedávné rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu nám přináší nová pravidla.

Poslední ze série článků zabývajících se problematikou vstupní lékařské prohlídky v pracovněprávních vztazích se – po otázkách správného okamžiku provedení této prohlídky a správné osoby ji provádějící, o kterých bylo pojednáno v předchozích dílech této série – zabývá otázkou způsobu, který je pro řádné provedení vstupní lékařské prohlídky…

Současný nedostatek pracovních sil nutní zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnávali větší počet cizinců. Tato snaha však nemůže zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za to, že při „náborové“ snaze nebudou postupovat podle právních předpisů.

Může zaměstnanec vznést požadavek na další zaměstnávání, aniž by ztratil nárok na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, vskutku takřka kdykoliv?

V praxi stále převládá domněnka, že pracovněprávní vztah může vzniknout a existovat jen mezi právnickou osobou jako zaměstnavatelem a fyzickou osobou – zaměstnancem. V počátečním období účinnosti prvního zákoníku práce (zákon č.65/1965 Sb.) od 1. ledna 1966 tomu tak bylo. Pracovní poměr bylo možné uzavřít mezi občany jen pro výkon osobních…

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) výslovně stanovuje, ve kterých případech a za jakých okolností je zaměstnanec povinen nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil.