pracovní právo

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2018 - část 6.

Přinášíme již šesté pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, v oboru pracovního práva z loňského roku 2018.

Přiznání výhod vyplývajících z náboženského svátku bez ohledu na náboženské vyznání zaměstnance

Velký senát Soudního dvora Evropské unie v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, a to ve věci C-193/17, ze dne 22. 1. 2019, jejímž předmětem byla žádost o rozhodnutí o předběžné otázce podané rakouským Nejvyšším soudem v řízení Cresco Investigation GmbH proti Markusovi Achatzimu, řešil otázky, zda vnitrostátní právní úprava odporuje unijní…

Ochrana oznamovatelů (whistleblowerů) v České republice?

Ministerstvo spravedlnosti předložilo 18. 2. 2019 vládě k projednání návrh zákona o ochraně oznamovatelů[1]. Tématem oznamování protiprávních jednání, o kterých se oznamovatelé dozví v souvislosti se svým zaměstnáním (známé také pod anglickým pojmem „whistleblowing“), se zákonodárce zabýval opakovaně. Žádná komplexní úprava, která by toto téma…

Použití základních zásad pracovněprávních vztahů při výkladu právních jednání

Dvě judikatorně významná rozhodnutí Nejvyššího soudu ze závěru loňského roku 2018 se vyjadřují k výkladu pracovněprávních norem při použití základních zásad pracovněprávních vztahů, jakož i výkladu pracovněprávních jednání činěných účastníky pracovněprávních vztahů a určení, kdy jsou neplatná absolutně a kdy jen…

Ještě jednou ke konkurenční doložce v pracovněprávním vztahu a smluvní pokutě za její porušení

Na stránkách epravo.cz se v poslední době hned dva autoři věnovali rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 27. června 2018, sp. zn. 21 Cdo 1922/2018, který se týká nároku na smluvní pokutu za porušení konkurenční doložky v pracovněprávním vztahu. Zatímco Jan Peřinka rozhodnutí ve svém příspěvku vítá,[1] Adolf Maulwurf se k němu staví…

Je možná částečná výpověď, když zaměstnanec vykonává více druhů práce?

Někdo pro zaměstnavatele vykonává více různých prací - druhů práce. Co když ztratí kvalifikaci jen pro jeden z více sjednaných druhů práce nebo odpadne potřeba některého z druhů vykonávané práce nebo jej už nechce vykonávat? Jak je to s možností rozvázání pracovního poměru, a to zejména výpovědí, ať již ze strany zaměstnavatele nebo…

Oprávněné odmítnutí zaměstnance nastoupit na pracovní cestu a náhrada mzdy

Nejvyšší soud České republiky se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 9. 10. 2018, sp. zn. 21 Cdo 1561/2018 zabýval níže specifikovanými otázkami z oblasti pracovního práva, které nebyly dosud v rozhodovací praxi dovolacího soudu řešeny, ve vztahu k vysílání zaměstnance na pracovní cestu v zahraničí, a to konkrétně v kamionové…

Pracovní pohotovost nebo výkon práce?

Soudní dvůr Evropské unie (dále jen ,,SD EU“) rozhodoval v roce 2018 zajímavý spor týkající se výkonu pracovní pohotovosti zaměstnancem. SD EU v této souvislosti řešil otázku, zda doba, kdy zaměstnanec nevykovává práci, ale zdržuje se na místě odlišném od svého místa výkonu práce a čeká na pokyn zaměstnavatele k výkonu práce, může být považována…

Akcionář nemá právo znát výši mzdy osob blízkých členům představenstva a dozorčí rady, resp. v německém modelu řízení samotných členů představenstva, kvůli GDPR. Opravdu?

V rozsudku sp. zn. 50 Cm 163/2018, ze dne 4. 2. 2019 Krajský soud v Brně dospěl k závěru, že akcionář nemá právo znát výši mzdy osob blízkých členům představenstva a dozorčí rady, resp. v německém modelu řízení samotných členů představenstva, kvůli GDPR. Tento právní závěr se mi zdá (slovy klasika) poněkud…

SDEU: Obdržená pokuta za předčasné ukončení smlouvy je předmětem DPH

Soudní dvůr EU se ve svém rozsudku C-295/17 zabýval problematikou, zda pokuta za předčasné ukončení smlouvy podléhá dani z přidané hodnoty. Dle závěru je nutné tuto pokutu považovat jako odměnu za poskytnutí služeb a je proto předmětem DPH.

Zproštění se povinnosti zaměstnavatele k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci

Možnost zaměstnavatele zprostit se povinnosti k náhradě škody nebo nemajetkové újmy zaměstnanci upravuje ustanovení § 270 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“). V prvé řadě je nutno podotknout, že výše uvedené ustanovení bylo do zákoníku práce zavedeno až na základě novely od 1. 10. 2015.

Kdy může zaměstnanec odmítnout pracovní cestu?

Plnění pracovních povinností v zaměstnání může spočívat i v pracovních cestách. [1] Zaměstnanci většinou jezdí na pracovní cesty rádi, protože si odpočinou od obvyklé pracovní činnosti a lidí, které vidí denně, někam se podívají, a v neposlední řadě proto, že je s nimi spojena celá řada výhod jako nárok na cestovní náhrady, zejména stravné, které…

Alternativní pracovní úvazky

Vedle klasického pracovního úvazku, jako je např. pracovní poměr sjednaný na plně stanovenou týdenní pracovní dobu, existuje celá řada specifických možností, jak se zapojit do pracovní činnosti. Jejich využití může vyřešit dilema „práce nebo péče o rodinu“, ale může také přispět ke snížení nezaměstnanosti. V legislativní terminologii se zpravidla…

Může člen statutárního orgánu uzavřít sám se sebou pracovní smlouvu?

Na zdejších stránkách jsem dne 4. 10. 2018 publikoval článek s názvem: „Rozdílnost zájmů zaměstnavatele a zaměstnance, který je současně členem statutárního orgánu obchodní korporace a jiné obdobné případy“, ve kterém jsem kritizoval závěry pracovněprávního senátu 21 Cdo Nejvyššího soudu, který setrvale judikuje, že již samotná rozdílnost zájmů…

Úskalí výpovědi pro neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance v zaměstnavatelské praxi aneb Jak se správně zbavit neschopného zaměstnance

Je pochopitelné, že zaměstnavatel nechce zaměstnávat a platit zaměstnance, jehož pracovní výsledky jej neuspokojují, s jehož pracovním výkonem, produktivitou práce není spokojen. Zákoník práce na to pamatuje, když zná výpověď pro neuspokojivé pracovní výsledky zaměstnance, jenže v praxi dochází při rozvazování pracovního poměru s neschopným…

Kdy zaměstnavatel nehradí škodu za pracovní úraz?

Právní úprava náhrady škody v důsledku pracovních úrazů a nemocí z povolání v zákoníku práce (dále „ZP) patří k nejsložitější problematice v pracovněprávních předpisech. Zejména ustanovení vztahující se k částečnému nebo úplnému zproštění odpovědnosti zaměstnavatele za náhradu škody není jednoduchou záležitostí. V advokátní praxi se tyto otázky…

Souběh na dlouhou trať

Téma souběhu výkonu funkce statutárního orgánu či jeho člena (dále pro zjednodušení jen jako „člen statutárního orgánu“) a výkonu práce v pracovním poměru je dokola probírané. Novou vlnu zájmu o téma souběhů vzbudil dnes již notoricky známý nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15 z 13. 9. 2016 (dále také jen jako „nález Ústavního soudu“) a…

Doručování výpovědi zaměstnavatele zaměstnanci: Proč ne hned poštou?

Pravidla zákoníku práce předepisující zaměstnavateli volbu způsobu doručení pracovních písemností mohou v praxi přinést zaměstnavateli značné komplikace, ostatně jako v popisovaném případě, který by měl být varováním zaměstnavatelům, kteří hodlají zasílat právní jednání směřující k ukončení pracovně-právního vztahu zaměstnanci…

Výpověď pro nesplňování předpokladů pro jeden druh práce při výkonu více druhů práce

Nejvyšší soud ČR se vyjádřil k některým dalším, dosud judikatorně neřešeným, aspektům výpovědi dle ust. § 52 písm. f) věty první před středníkem zákoníku práce, když zejména odmítl jednostrannou změnu obsahu pracovního poměru zaměstnavatelem tak, že by uplatnil výpověď pro nesplňování předpokladů jen vůči některému z vykonávaných druhů práce…

Zrušení karenční doby - coming soon

Dne 22. 1. 2019 byl vyhlášen ve Sbírce zákonů pod číslem 32/2019 Sb. zákon, kterým se mění zákoník práce a některé další související předpisy. Nejedná se o nic jiného než o dlouho diskutované zrušení tzv. karenční doby.