V poslední době často zaměstnavatelé přizpůsobují svou organizační strukturu výkonnosti ekonomiky a jejímu restartu. Tato činnost zaměstnavatelů, která má vážné důsledky v personální sféře, se dotýká pracovněprávních nároků zaměstnanců. Ovlivňuje provádění organizačních změn na pracovištích a v důsledku toho i přechod práv a povinností z…
Nejvyšší soud vyložil, že ze skutečnosti, že výše odstupného poskytovaného na základě kolektivní smlouvy při rozvázání pracovního poměru (z důvodu uvedeného v ust. § 52 písm. c) zákoníku práce, ale zajisté můžeme tento závěr vztáhnout i na jiné organizační výpovědní důvody) je diferencována v závislosti na způsobu rozvázání pracovního poměru (zda…
Přinášíme třetí pokračování přehledu letošních nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu, v oboru pracovního práva a souvisejících právních odvětví, jestliže jde o otázku úzce související s pracovně-právní…
Dne 1. 1. 2021 nabude účinnosti část zákona č. 285/2020 Sb., kterým se novelizuje mimo jiné zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „Zákoník práce“). Tato koncepční novela přináší několik změn v různých oblastech pracovního práva, přičemž jednou z nich je zavedení institutu sdíleného pracovního místa. Následující příspěvek má za cíl uvedený…
Při vymezování obsahu informační povinnosti zaměstnavatele v souvislosti s přechodem práv a povinností je nutné zdůraznit všeobecný charakter informačních povinností zaměstnavatele, které s přechodem nepřímo souvisejí. Jsou dány souvislostmi s ekonomickými a organizačními rozhodnutími zaměstnavatele, které často ovlivňují přechod práv a…
I přes očekávaný pokles ekonomické aktivity způsobený pandemií koronaviru se značný počet zaměstnavatelů potýká s nedostatkem pracovní síly. Vzhledem k tomu, že se řadu pracovních míst stále nedaří obsadit, je pro zaměstnavatele často jedinou možností hledat zaměstnance v zahraničí, stále častěji mimo Evropskou…
Před porodem resp. nástupem na mateřskou dovolenou nevyčerpanou dovolenou je – spolu s další dovolenou, na kterou vznikne v daném kalendářním roce nárok - výhodné vybrat mezi mateřskou a rodičovskou. Za absenci v práci kvůli mateřské se dovolená nekrátí, kvůli rodičovské už se krátí, ale ne zpětně. Co změní od 1. 1. 2021 novela zákoníku práce –…
V životě nastávají situace, typicky po skončení rodičovské dovolené, kdy zaměstnanec či zaměstnankyně z osobních důvodů nemohou nastoupit do zaměstnání, a proto požádají zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Zaměstnavatel však ne vždy zaměstnanci vyhoví. ale Zákoník práce zaměstnavateli takovou povinnost…
Rozsah odpovědnosti zaměstnavatele za škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem nemá žádný vliv na rozsah jeho povinnosti (jako třetí osoby) k náhradě vůči zdravotní pojišťovně podle ust. § 55 odst. 1 zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Ochrana osobnosti člověka patří mezi základní lidská práva. Zásadní právní úprava je uvedena v čl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (ústavní zákon č. 1/1993 Sb.). Podle tohoto ustanovení může každý občan činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá.
V těchto dnech dochází k medializaci tématu rovného odměňování, a to díky rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. července 2020 zabýval nerovným odměňováním zaměstnanců vykonávajících stejnou práci v rozdílných…
V rámci ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele pro porušení povinností stojí často zaměstnavatel před nelehkou volbou, zda lze porušení povinností ze strany zaměstnance hodnotit „jen“ jako závažné, opravňující k rozvázání pracovního poměru výpovědí, nebo zvlášť hrubé, opravňující zaměstnavatele okamžitě zrušit pracovní poměr (při…
Jednou z oblastí, která spadá do předmětu právní úpravy zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti (dále též jen „Zákon“), je zaměstnávání osob se zdravotním postižením (v textu dále též jen „OZP“), jelikož tito nepochybně představují skupinu osob, které na trhu práce potřebují specifickou pomoc za účelem usnadnění možnosti jejich pracovního…
Provádění činností na základě smlouvy o dílo může být v praxi lehce (zejména ze strany inspektorátů práce jako kontrolujících osob) zaměněn za zastřené zprostředkování zaměstnání, obecně známější možná také jako nedovolené agenturní zaměstnání. Ne vždy však musíme v některých krocích podnikatelských subjektů a priori vidět právním řádem…
Nejvyšší soud ve svém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2866/2018, ze dne 15. 4. 2020, upozorňuje na nutnost pečlivého zkoumání, „nemechanického“ posuzování, konkrétních okolností každého případu, kdy by mělo dojít k přeměně pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou, když zdůrazňuje, že je vyloučena tam, kde by ust.
Velká novela zákoníku práce je aktuálně velmi diskutovaným tématem. Jednou z praktických novinek je i změna podmínek pro převod nevyčerpané dovolené do následujícího kalendářního roku.
V souvislosti s šířením koronaviru označovaného jako SARS CoV-2 je nuceno mnoho zaměstnavatelů řešit existenční problémy. Jedním ze způsobů, jak krizi překlenout, je učinit radikální škrty, mezi něž patří propouštění zaměstnanců. V této situaci zaměstnavatelé přistupují k výpovědi z důvodu organizační změny. V tomto článku se budu zabývat…
Jak hodnotit porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec dobrovolně vykonává práci v době dočasné pracovní neschopnosti? A lze vůbec v takovém případě o porušení pracovních povinností uvažovat? Těmito otázkami se zabýval Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 3212/2019 ze dne 25. 2. 2020.
Nejvyšší soud v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2862/2019 posuzoval, jaké právní důsledky vyvolává právní jednání, jehož strany pouze předstírají vůli takové právní jednání učinit. V dané věci byla mezi žalobkyní a žalovanou společností uzavřena pracovní smlouva se sjednaným druhem práce „referent“, jejímž účelem (jak bylo v…
Právní úpravu povinnosti zaměstnavatele odškodnit následky pracovního úrazu při činnosti zaměstnance konané pro zaměstnavatele z vlastní zaměstnancovy iniciativy ilustruje rozsudek Nejvyššího soudu spis. zn. 21 Cdo 2034/2019, ze dne 21. 1. 2020.
Jestliže z rozsudku obecného soudu není patrný vztah mezi důkazy provedenými v řízení a skutkovým závěrem ohledně otcem dosahovaného příjmu, který měl vliv na stanovení výše...
Ústavní soud rozhodnutí o předběžných opatřeních věcně přezkoumává pouze výjimečně, neboť jde o rozhodnutí, která do práv a povinností účastníků nezasahují konečným...
Zpravidla jen takové vady úkonu, které porušují právo na spravedlivý proces garantované článkem 36 odst. 1 Listiny a článkem 6 Úmluvy, vedou k neúčinnosti či nepřípustnosti důkazu,...
Opatření obecné povahy je správním aktem s konkrétně určeným předmětem, ale s obecně vymezeným okruhem adresátů. Ačkoliv se vztahuje k určité konkrétní situaci, nemá adresáty,...
Jestliže insolvenční soud vzal na vědomí splnění oddlužení též s přihlédnutím k mimořádné splátce, kterou dlužník k jeho výzvě uhradil a insolvenční správce dlužníka...
V těchto dnech dochází k medializaci tématu rovného odměňování, a to díky rozsudku Nejvyššího soudu České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“), který se ve svém rozsudku sp....
Právo na svobodný přístup k informacím je jedním ze základních ústavně garantovaných lidských práv, které je blíže specifikováno v zákoně č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu...
Podle ustálené rozhodovací praxe (nejen) Nejvyššího soudu sahající až do 70. let minulého století se při ocenění věci tvořící součást společného jmění manželů pro účely...
Užívání nejazykových znaků, emoji, emotikonů a piktogramů je dnes součástí komunikace téměř každého uživatele internetu. Na základě studie bylo zjištěno, že 92 % uživatelů...
V rámci ukončování pracovních poměrů ze strany zaměstnavatele pro porušení povinností stojí často zaměstnavatel před nelehkou volbou, zda lze porušení povinností ze strany...
