pracovní právo

Dvojí souběžné uplatnění slevy na poplatníka v kontextu srážek ze mzdy

Jak postupovat, pokud zaměstnanec podepíše na jedno zdaňovací období „růžový formulář“ prohlášení poplatníka dvakrát u dvou různých souběžných zaměstnavatelů?

Přeshraniční poskytování služeb jako oslí můstek pro obcházení pracovních povolení?

V poslední době se v praxi zaměstnavatelů vyskytuje určitý nešvar (a je to s ohledem na současnou situaci na trhu práce do jisté míry pochopitelné), spočívající v obcházení pravidel zaměstnávání cizinců z jiného členského státu Evropské unie na našem území. Touto problematikou se nedávno zabýval Krajský soud v Praze se svým rozsudkem ze dne 10. 4.

Odpovědnost za škodu způsobenou svému zaměstnavateli

Odpovídá vedoucí pracovník za škodu způsobenou svému zaměstnavateli neplatným rozvázáním pracovního poměru s jiným zaměstnancem?

Nepříjemným důsledkem neúspěchu žalovaného zaměstnavatele ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem je pro zaměstnavatele povinnost uhradit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve smyslu ust. §…

Zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku

Zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (uznání invalidity) vyplývající z občanskoprávních předpisů

Vznikem nároku na výplatu starobního důchodu podle ust. § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2010, zaniká invalidnímu důchodci nárok na náhradu za ztrátu na…

Náleží mzda za dobu strávenou na pracovní cestě?

Zatímco zásada poskytování cestovních náhrad není v zaměstnanecké veřejnosti – bez ohledu na určité dílčí nejasnosti – spojena s většími pochybnostmi, ohledně poskytování mzdy za dobu strávenou na pracovní cestě panují určité nejasnosti. Tento článek se proto zaměřuje právě na tuto problematiku.

Daným slibem nezarmoutíš aneb vstupní lékařské prohlídky a předsmluvní odpovědnost

V pracovněprávní praxi se lze velmi často setkat s případy, kdy se uzavření pracovní smlouvy jeví u několika různých uchazečů o zaměstnání jako velmi pravděpodobné. Je téměř nepsaným pravidlem, že zaměstnavatelé volí několikakolový systém, kdy do nejužšího výběru postupují zpravidla dva až tři uchazeči, kteří si musí být vědomi toho, že o ně…

Nepřiznání mimořádného odstupného z důvodu vzniku nároku na starobní důchod je diskriminací

Nejvyšší soud se svým nedávným rozsudkem postavil na stranu ženy, která se po svém bývalém zaměstnavateli domáhala zaplacení mimořádného odstupného ujednaného v kolektivní smlouvě.

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2017 - část 8.

Osmou a předposlední částí pokračuje přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z loňského roku 2017.

Aby se náhrada za ztrátu na výdělku při současné valorizaci minimální mzdy už poškozeným nesnižovala

Zaměstnanci, kteří se stanou po pracovním úrazu uchazeči o zaměstnání, registrovanými na úřadu práce, by už neměli tratit na zvyšování minimální mzdy. Renty za poškozené zdraví vyplácené v podobě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti resp. při uznání invalidity by už neměly být v některých případech snižovány při nárůstu…

Zaměstnavatel vyplácí náhradu mzdy za neplatné rozvázání pracovního poměru: Čistou nebo hrubou částku? (A povinnost vrácení nesprávně vyplacených částek zaměstnancem)

Důsledkem úspěchu zaměstnance ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele je zásadně povinnost zaměstnavatele vyplatit mu náhradu mzdy dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce.[1] Ať už je výše její částky mezi účastníky dohodnuta nebo je stanovena soudem, činí její správná výplata zaměstnavatelům v praxi problémy a ti…

Čtyři roky uplatňování občanského zákoníku v pracovněprávních vztazích

Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., (dále „o.z.“) vstoupil 1. ledna 2018 do pátého roku své účinnosti. I když před počátkem jeho účinnosti byl jeho obsah kritizován, dosavadní praxe prokázala opak.

Pověření vedoucí funkcí a nabídková povinnost zaměstnavatele a fikce výpovědního důvodu pro nadbytečnost po odvolání nebo vzdání se vedoucí funkce při souběhu s prací na jiném místě

Nejvyšší soud ČR v usnesení spis. zn. 21 Cdo 5179/2016, ze dne 14. 11. 2017, judikatorně vyřešil otázky, zda zaměstnanec, kterého lze z pracovního místa vedoucího zaměstnance odvolat nebo který se může tohoto místa vzdát, může ve stejném pracovním poměru vedle tohoto vedoucího pracovního místa vykonávat práci na jiném pracovním místě (další…

Povinnost zaměstnance předložit doklady k vyúčtování cestovních náhrad

Dle § 151 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") platí, že zaměstnavatel je povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce.

Náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti

Praxe se nyní potýká se dvojím možným výpočtem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Nejednotnost by měla odstranit novela zákoníku práce.

GDPR a veřejná finanční podpora

V souvislosti s nabytím účinnosti NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů), (dále jen „GDPR“ nebo „Nařízení“) se začaly množit dotazy, jak se…

Za jakých podmínek je možné kontrolovat e-maily zaměstnance?

Možnost monitorovat e-maily zaměstnanců je již dlouho diskutovaným tématem. Monitoring na jedné straně zasahuje do práva zaměstnance na soukromí, na druhou stranu zaměstnavatel zpravidla má k takovému monitoringu legitimní důvod spočívající ve výkonu práva na ochranu majetku.

Kdy správně provést vstupní lékařskou prohlídku v rámci pracovněprávních vztahů?

Tímto příspěvkem by jeho autor chtěl při příležitosti relativně nedávné novelizace zákoníku práce (zákon č. 262/2006 Sb.)[1] připomenout, v jakých případech a kdy má být správně provedena vstupní lékařská prohlídka. Případné pozdní provedení vstupní lékařské prohlídky, či dokonce její úplná absence, s sebou totiž nese poměrně zásadní rizika. Tato…

Změny zákoníku práce v souvislosti s novou nemocenskou dávkou – dlouhodobým ošetřovným od 1. 6. 2018

S účinností 1. června 2018 bude zavedena nová dávka nemocenského pojištění dlouhodobé ošetřovné. V této souvislosti dojde na základě novely zákoníku práce – zákona č. 310/2017 Sb. ke změnám, které by neměly uniknout ani zaměstnancům, ani zaměstnavatelům.

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2017 - část 7.

Sedmým dílem pokračuje monitor pracovně-právní judikatury za loňský rok resp. výběr nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí České republiky v tomto oboru za rok 2017.

Promlčení práva na vrácení částek neprávem vyplacených zaměstnanci (odstupného, bylo-li určeno, že rozvázání pracovního poměru z organizačních důvodů je neplatné)

Nejvyšší soud ČR řešil v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5285/2016, ze dne 31. 10. 2017, otázku, kdy začíná běžet lhůta, ve které se promlčuje právo zaměstnavatele na vrácení odstupného, byla-li výpověď z pracovního poměru, na základě které bylo odstupné zaměstnanci vyplaceno, určena soudem neplatnou. Je to ode dne následujícího po vyplacení odstupného…