pracovní právo

Všichni jsme na vyhazov aneb aktuální názor Nejvyššího soudu ČR na udělení výpovědi za porušení pracovních povinností

Nejvyšší soud ČR svým nedávným rozhodnutím naboural běžnou představu o tom, že víceméně bezproblémový a pozitivně hodnocený zaměstnanec se nemusí bát výpovědi. V tomto článku shrnujeme detaily uvedeného rozhodnutí a upozorňujeme též na další aktuální pracovněprávní rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR.

Nová víza pro koncerny: Vnitropodnikové převedení zaměstnance

Novela zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů („zákon“) přinesla s účinností od 15. 8. 2017 podstatnou změnu v oblasti povolení k dlouhodobému pobytu a výkonu zaměstnání na našem území pro některé konkrétní osoby a podniky. Zavedenou novinkou je tzv. Karta podnikově převedeného zaměstnance v…

Stanovení podpory v nezaměstnanosti nikoliv z výdělku, ale průměrné mzdy v národním hospodářství

V případě, že uchazeč o zaměstnání splní podmínku předchozí doby důchodového pojištění (12 měsíců v posledních 2 letech) započtením náhradní doby nebo nemůže svůj příjem doložit, stanoví se mu podpora v nezaměstnanosti jen v minimální částce určené z průměrné mzdy v národním hospodářství.

Z aktuální judikatury k nejnižší intenzitě porušení pracovní povinnosti zaměstnancem a k nákladům řízení

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) rozsudkem vydaným dne 25. dubna 2017 pod sp. zn. 21 Cdo 5836/2016 znovu[1] potvrdil svůj ustálený právní názor ohledně nejnižší intenzity porušení pracovních povinností, pro kterou je možno zaměstnanci dát výpověď.

Stanovisko Pracovní skupiny 29 k monitorování zaměstnanců na pracovišti i mimo něj

Dne 8. června 2017 přijala Article 29 Working Party neboli Pracovní skupina 29 (dále jen „WP29“) nové Stanovisko č. 2/2017 ke zpracování osobních údajů v práci (dále jen „Stanovisko“).[1] Cílem Stanoviska je objasnit současnou právní situaci v oblasti monitorování zaměstnanců zaměstnavatelem dle Směrnice o ochraně osobních údajů[2] (dále jen…

Problematika doručování písemností v pracovním právu

Institut doručování písemností je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) upraven v ustanovení § 334 a následujících. Dále nalezneme úpravu doručování v zákoně č. 29/2000 Sb., o poštovních službách a o změně některých zákonů a v Poštovních podmínkách České pošty, s.p. Při doručování…

Pracovní úraz na pracovní cestě při činnosti ve prospěch zaměstnavatele

Pro posouzení nároku zaměstnance na odškodnění úrazu na pracovní cestě jako úrazu pracovního je významné posouzení právní povahy činnosti (příslušného „úseku“ pracovní cesty), v jejímž rámci zaměstnanec úraz utrpěl. Rozhodující je, zda k úrazu zaměstnance došlo při činnosti, kterou zaměstnanec konal z hlediska věcného (vnitřního účelového)…

Manželství a pracovně-právní vztahy

V polovině devadesátých letech minulého století pracovala jedna má kolegyně pro zahraniční firmu působící v ČR, jejíž konzervativní vedení preferovalo při přiznávání benefitů ženaté zaměstnance a vdané zaměstnankyně. Dnes by něco takového neprošlo a narazilo na zásadu rovného zacházení se zaměstnanci a všemožná protidiskriminační opatření. Plynou…

Zapojení zaměstnanců v odvozené evropské společnosti

Evropská společnost (Societas Europaea) jako forma obchodní korporace založená v souladu s Nařízením (ES) č. 2157/2001 ze dne 8. října 2001 o statutu evropské společnosti (SE) („Nařízení“) a zákonem č. 627/2004 Sb. o evropské společnosti („Zákon“) je v České republice ve srovnání s jinými státy Evropské unie poměrně populární.[1] Před přijetím…

Omezení nekolidujícího zaměstnání

Nekolidující zaměstnání uchazečů o zaměstnání už nebude povoleno v režimu dohody o provedení práce.

Organizační změna rušící místo s kratší pracovní dobou s ohledem na potřebu plné pracovní doby: Je zaměstnanec nadbytečný?

Organizační změna rušící místo s kratší pracovní dobou s ohledem na potřebu plné pracovní doby: Je zaměstnanec nadbytečný?

Změny v pracovnělékařských službách pro zaměstnavatele

V oblasti péče o zaměstnance mají zaměstnavatelé významnou povinnost. Podle § 224 odst. 1 zákoníku práce (dále ZP) musí vytvářet zaměstnancům pracovní podmínky, které umožňují bezpečný výkon práce. V souladu se zvláštními právními předpisy jsou povinni zajišťovat pro zaměstnance závodní preventivní péči.

Vracení náhrady mzdy vyplacené zaměstnavatelem za neplatné rozvázání pracovního poměru po zrušení pravomocného rozsudku nižšího soudu Nejvyšším soudem

Případ zaměstnance, který se podle judikatorního názoru Nejvyššího soudu ČR vyjádřeného v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2596/2011, ze dne 17. 10. 2012, dopustil útoku na majetek zaměstnavatele spočívajícího v tom, že se předstíráním výkonu práce pro zaměstnavatele pokusil získat na úkor zaměstnavatele konkrétní výhodu (mzdu za práci, kterou…

Právo cestujícího na náhradu škody při zpoždění letu

Mohlo se Vám stát, že jste cestovali na dovolenou letecky, přičemž letadlo mělo při svém odletu zpoždění. Jaké jsou Vaše práva v tomto směru, a máte vůbec možnost požadovat náhradu škody po leteckém dopravci?

Výhody a nevýhody částečných pracovních úvazků

Česká republika je jednou ze zemí, kde se zaměstnávání na částečné pracovní úvazky jen velmi pomalu rozbíhá. Česko zaujímá 4. příčku mezi 27 zeměmi, které mají největší počet zaměstnanců pracujících na plný úvazek – 95 % všech zaměstnaných. Většina lidí u nás pracuje na plný úvazek (91 % žen a 98 %…

Pracovní úraz při dobrovolné činnosti zaměstnance

Je obecně známé, že k pracovnímu úrazu zaměstnance nemusí dojít pouze při výkonu práce, ale také například v rámci aktivit organizovaných zaměstnavatelem na tzv. teambuildingu. Zaměstnavatel však může být odpovědný za újmu na zdraví zaměstnance i v případě, kdy zaměstnanec poškození zdraví utrpí při činnosti pro zaměstnavatele, kterou konal na…

Novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce a zákona o inspekci práce

Ve Sbírce zákonů byla dne 14. 7. 2017 pod č. 206/2017 Sb. vyhlášena novela zákona o zaměstnanosti, zákoníku práce, zákona o inspekci práce a dalších právních předpisů, která přináší změny zejména v oblasti diskriminace, agenturního zaměstnávání, výdělečné činnosti a pracovní neschopnosti uchazečů o zaměstnání, náhradního plnění a zavádí také nové…

Opětovně k některým aspektům přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů

V minulém roce vydal Nejvyšší soud kontroverzní rozhodnutí (sp. zn. 21 Cdo 3712/2015) týkající se přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů při změně nájemce. Uvedené rozhodnutí vyvolalo mezi odbornou i laickou veřejností vlnu negativních reakcí, i přesto, že se nejednalo o rozhodnutí nijak překvapivé, neboť Soudní dvůr Evropské Unie…

(Ne)přípustnost kritiky zaměstnavatele zaměstnancem zasahující do dobré pověsti zaměstnavatele

NS ČR formuloval na pozadí řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnance ze strany zaměstnavatele kriteria, která má splňovat oprávněná (přípustná) kritika zaměstnavatele ze strany zaměstnance.

Mzda sjednaná (a skutečně navýšená) s přihlédnutím k práci přes čas

S účinností od 1. 1. 2012 může zaměstnavatel předem sjednat za stanovených podmínek v kolektivní nebo individuální pracovní smlouvě mzdu s přihlédnutím k případné práci přesčas. Zaměstnavateli tak odpadají administrativní náklady na výpočet a poskytování příplatků za práci přesčas, což se jeví jako praktické zejména tam, kde zaměstnanci vykonávají…