Článek se zabývá otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní jednání zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli. Diskutuje právní rámec, který tuto problematiku upravuje, a analyzuje konkrétní případy, kdy zaměstnavatel může nést odpovědnost za škody způsobené jeho zaměstnanci. Autor se zaměřuje na právní důsledky pro firmy a zdůrazňuje, jak…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2024 ve věci 21 Cdo 2392/2023 přináší nové právní závěry týkající se výplaty mimořádných motivačních bonusů a jejich souladu se zásadou rovného zacházení. Případ se týká odmítnutí zaměstnavatele (banka) vyplatit bonus (25 000 Kč) bývalé zaměstnankyni, protože nesplnila podmínku trvání pracovního poměru…
Členové statutární orgánů obchodních korporací, tedy zejména členové představenstva nebo správní rady akciové společnosti a jednatelé společnosti s ručením omezeným neuzavírají s obchodní korporací pracovní smlouvu jako zaměstnanci, nýbrž v souladu s § 59 a násl. zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech v platném znění (zákon o…
Když k 1. 1. 2024 nabyla účinnost novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), stal se její dost překvapivou součástí také institut ručení zaměstnavatele za mzdové nároky zaměstnanců svých subdodavatelů. Do zákona se tento § 324a dostal v rámci pozměňovacích návrhů a ze stenografického záznamu jednání poslanecké sněmovny plyne…
Ústavní soud v čerstvém nálezu sp. zn. II. ÚS 288/23 #1, ze dne 19. 6. 2024 částečně modifikoval dlouholetou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se odpovědnosti zaměstnavatele ve vztahu k třetí osobě (poškozenému) za protiprávní čin zaměstnance v případě tzv. excesu.
S nevyplacením mzdy se může setkat každý zaměstnanec, bez ohledu a jeho pracovní morálku, loajalitu, svědomitost či zařazení. K podobným situacím nicméně většinou dochází až v případě vážné finanční krize zaměstnavatele. Zaměstnavatelé se totiž zpravidla snaží uspokojit mzdové nároky zaměstnanců přednostně a k jejich nevyplácení přistupují až v…
Účetní práce má být veřejností ceněna a finančně oceňována jako práce třeba stomatologa nebo automechanika. Pohled většinové společnosti na práci účetních setrvává v předsudku, že těch pár formulářů zase není tak těžké vyplnit a moc času to nezabere, když to účetní dělají pořád. Účetním se tak často stává, že noví klienti o ceně smlouvají a někdy…
Z aktuálního rozsudku NS ČR s judikatorním významem plyne, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele by mělo po prohřešku zaměstnance následovat rychle, jinak v případě žaloby zaměstnance na určení jeho neplatnosti, riskuje žalovaný zaměstnavatel, že bude posouzeno jako neplatné. Prodleva se zrušením pracovního poměru může…
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1220/2023, ze dne 23. 1. 2024, jehož nejvýznamnější závěry si přiblížíme, odpovídá na otázku, za jaké rozhodné období se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance pro účely (poskytnutí) náhrady platu (mzdy) za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru zaměstnance v době od 1. 1. 2012.
V dnešní globalizované Evropě není výjimkou, že lidé pracují nebo podnikají ve více členských státech Evropské unie. Tyto situace přinášejí specifické výzvy zejména v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Jak tedy postupovat, pokud například pracujete v Německu jako zaměstnanec a zároveň podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)…
V důsledku pracovního úrazu může vzniknout povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem. Zprostit této povinnosti se zaměstnavatel může mimo jiné, pokud zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)…
Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 886/2023 ze dne 20. 12. 2023 zabýval platností dohody o rozvázání pracovního poměru, jejímuž uzavření předcházela výhružka trestním oznámením ze strany zaměstnavatele.
Zaměstnavatelé mají se svými zaměstnanci zacházet rovným způsobem. Tuto myšlenku můžeme nalézt už v základních zásadách pracovněprávních vztahů vyjádřených v § 1a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Co vše se pod pojmem rovné zacházení skrývá? První na mysl jistě přichází otázka rovného odměňování zaměstnanců. Za…
Zákoník práce počítá s tím, že v případě, že by došlo k porušení zákonem stanovených podmínek při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a zaměstnanec před uplynutím dohodnuté doby písemně oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, považuje se takový pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Jak lze postupovat v…
Návrh zavedení úpravy tzv. „samorozvrhování pracovní doby“, tedy řešení, v jehož rámci si dobu výkonu práce plánuje dle dohody se zaměstnavatelem sám zaměstnanec, je zatím primárně součástí návrhu tzv. „flexinovely zákoníku práce“ s plánovanou účinností od 1. ledna 2025, která je aktuálně ve stadiu ukončení připomínkového řízení a čeká na…
Nejvyšší soud řešil otázku, zda v případě, že zaměstnavatel jako poděkování za vynikající hospodářský výsledek v uplynulém kalendářním roce a jako motivaci pro další období hromadně přizná svým stávajícím zaměstnancům (kteří v daném roce odpracovali alespoň 3 měsíce a kteří k určitému stanovenému datu v následujícím roce stále jsou u tohoto…
Je zřejmě obecně dobře známo, že výpovědní doba u výpovědi z pracovního poměru činí podle současné právní úpravy dva měsíce (§ 51 odst. 1 zákoníku práce), přesněji dva celé kalendářní měsíce, neboť výpovědní doba začíná běžet prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po doručení výpovědi a končí uplynutím posledního dne příslušného…
Právo na podíl na zisku patří zcela jistě k jednomu z nejvýznamnějších práv společníků, resp. akcionářů. Zejména u velkých společností pak jde o právo zcela nejvýznamnější a často jediné, které může některé, primárně ty výrazně menšinové společníky (či spíše akcionáře) fakticky zajímat, vzhledem k jejich jinak velmi omezenému vlivu na fungování…
Dočasná pracovní neschopnost ("(...) je stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody uvedené v NemPoj neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost."[1]) představuje právní institut, jehož primárním úkolem je ochrana zaměstnance. Tento institut je zakotven v pracovním právu a jeho účelem je zajistit zaměstnanci dostatečný čas na…
Ke změně pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou může dojít zejména na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, když tito uzavřou dohodu o změně pracovní smlouvy. Ke změně může ale dojít i při naplnění některých podmínek dle zákoníku práce, aniž by vůle obou smluvních stran byla skutečně změnit…
Při posuzování, zda byly naplněny privilegující okolnosti skutkových podstat zabití (§ 141 trestního zákoníku) nebo ublížení na zdraví z omluvitelné pohnutky (§ 146a trestního...
Součástí prohlášení viny podle § 206c odst. 1 tr. ř. je souhlas obviněného s právní kvalifikací skutku uvedenou v obžalobě (návrhu na potrestání). Přijme-li soud prohlášení...
Jednočinný souběh přečinů úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1 a § 211 odst. 2 tr. zákoníku je vyloučen z důvodu subsidiarity druhého z uvedených ustanovení vůči prvnímu.
Soudní exekutor a následně exekuční soud jsou po obdržení exekučního návrhu povinni vždy přezkoumat, zda exekuční titul, jenž byl k návrhu připojen (§ 38 odst. 2 exekučního...
I v poměrech insolvenčního zákona účinného od 1. června 2019 platí, že majetek sepisovaný do majetkové podstaty dlužníka jako majetek ve společném jmění dlužníka a jeho...
