pracovní právo

Konkurenční doložka v pracovněprávních vztazích a některé praktické problémy s ní spojené

Uzavřením konkurenční doložky se zaměstnanec zavazuje, že se po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle po dobu 1 roku, zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu. Zaměstnavatel se zároveň zaváže, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2019 - část 9.

„Judikatorní občasník“ pokračuje další částí přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovněprávních vztahů z loňského roku 2019.

Konkludentní rozvázání pracovního poměru statutárního orgánu

Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí ze dne 30. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 4344/2017, zabýval otázkou, co se stane s pracovním poměrem zaměstnance v případě, že se zaměstnanec stane statutárním orgánem společnosti.

Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 2.)

V úvodní části příspěvku jsme se věnovali základním otázkám a souvislostem výpovědi ze strany zaměstnance. Nyní se již stručněji zaměříme na specifické otázky, jako jsou případné sjednání delší výpovědní doby, než zákonem předepsaných minimálních 2 měsíců, uplatňování, naopak kratší výpovědní doba, než 2 měsíce, jestliže zaměstnanec uplatňuje…

Zpracování biometrických údajů zaměstnanců před a po GDPR

Technologický pokrok umožnil zavádění docházkových a autentizačních systémů zaměstnanců založených na biometrických údajích (např. otiscích prstů). Zatímco před účinností obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) toto bylo v zásadě možné buď se souhlasem zaměstnance či za využití výjimek upravených v zákoně na ochranu osobních údajů…

Jak zaměstnat osoby se zdravotním postižením?

Úřady práce při kontrolní činnosti stále zjišťují nedostatky při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, které patří mezi nejpočetnější skupiny nezaměstnaných. Přitom právní předpisy, zejména zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. (dále „ZOZ“) umožňuje hmotně stimulovat zaměstnavatele vytvářejícího nová pracovní místa pro osoby se…

Koronavirus na pracovišti

Vrací se kolega z konference v Číně nebo z veletrhu na Taiwanu? Objevoval rýžová pole ve Vietnamu nebo skryté pláže na Filipínách? Přiveze nám z letiště čokoládu, whisky nebo koronavirus?

Listiny při skončení pracovního poměru

Málokdo z lidí však ví, že zaměstnavatel má povinnost při skončení pracovního poměru předat zaměstnanci také určité listiny, které jsou následně důležité např. pro daňové...

Výpověď z pracovního poměru ze strany zaměstnance (část 1.)

Pokud jde o rozvázání pracovního poměru výpovědí, pak drtivá většina článků, ať již určených profesionálům nebo laikům, pojednává o výpovědi ze strany zaměstnavatele, málokdy je samostatný článek věnován situaci, kdy výpověď dává (činí) zaměstnanec. Není divu. - Vždyť, má-li dát (uplatnit) výpověď z pracovního poměru zaměstnanec, je to tak…

Nárok zaměstnance na náhradu škody v případě neplatné konkurenční doložky

Škoda, kterou je zaměstnavatel povinen v případě neplatné konkurenční doložky zaměstnanci nahradit, může spočívat též v ušlém výdělku zaměstnance u jiného zaměstnavatele, s nímž neuzavřel pracovní smlouvu (a nenastoupil k němu do pracovního poměru), a to i v situaci, kdy zaměstnanec neměl v úmyslu se neplatnou konkurenční doložkou řídit, a odmítl…

Zjednodušení doručování písemností zaměstnancům? Dle předkládané vládní novely zákoníku práce již od července 2020

Vláda České republiky 16. prosince 2019 schválila návrh „velké“ novely zákoníku práce, která, mimo jiné, nově upravuje a zjednodušuje doručování dokumentů v rámci pracovněprávních vztahů. Účinnost ustanovení části návrhu zákona týkající se doručování se navrhuje k 1. červenci 2020.

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2019 - část 8.

Přinášíme další část průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších soudních rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR v oblasti pracovněprávních vztahů z roku 2019, tentokrát včetně rozhodnutí ze související oblasti úpravy služebněprávních vztahů (a současně s přesahem do práva občanského), které vychází z pracovněprávní judikatury – a to k…

Spal jsem jako zabitý

Titulek může vyjadřovat pocity spokojeně spícího nebo usínajícího člověka, ale my máme na mysli právní důsledky stejně znějící výmluvy práce neschopného zaměstnance pro nemoc nebo úraz. Jedná se o pozoruhodné pracovníkovo zdůvodnění, které použil při kontrole dodržování povinností v době, kdy je v pracovní neschopnosti. Jak takové situace…

Nové parametry nejen exekučních srážek ze mzdy pro rok 2020

Od 1. 1. 2020 se jako každý rok změní parametry rozhodné pro výpočet srážek ze mzdy. Základní nezabavitelná částka na osobu povinného se zvyšuje z 6 428,67 Kč na 6 608 Kč, nezabavitelná částka na další – povinným dlužníkem vyživované osoby (včetně manžela nebo manželky) z 1 607,17 Kč na 1 652 Kč a částka, nad kterou se zbytek čisté mzdy srazí bez…

Právní zajištění povinností zaměstnanců

Závazky zaměstnanců vůči zaměstnavatelům vznikají zejména ze smluv a dohod upravených zákoníkem práce (dále ZP), např. z pracovní smlouvy, z dohody o provedení práce, z dohody o odpovědnosti za schodek na svěřených hodnotách, který je zaměstnanec povinen vyúčtovat. Mohou vznikat i z jiných právních předpisů.

Jak u nás bude implementována nová unijní směrnice o whistleblowingu?

Nová směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie, označovaná též jako směrnice o whistleblowingu, má být členskými státy Evropské unie transponována do prosince roku 2021. S ohledem na předchozí neúspěšné pokusy o zavedení obecné povinnosti ke zřizování interních…

Je skutečně dovolená ve zkušební době rizikem pro zaměstnavatele?

V praxi je zcela běžným jevem, že zaměstnanec, který je ve zkušební době, dovolenou zkrátka a jednoduše nečerpá. Nejenže na sebe zaměstnanec nechce zbytečně upozorňovat, ale pořád platí, že o čerpání dovolené rozhoduje zaměstnavatel (srov. § 217 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů, dále jen jako "ZPr"), byť…

Je zaměstnancovo porušení smlouvy sjednané se zaměstnavatelem méně závažné než nesplnění jeho příkazu?

Nejvyšší soud při řešení sporu o neplatnost okamžitého zrušení pracovního poměru, když se musel vypořádat s ojedinělou úvahou odvolacího soudu relativizující porušení pracovních povinností zaměstnance, které mu vyplývaly nikoliv z právního předpisu, nýbrž ze smlouvy, potvrdil, že nesplnění povinností ze smlouvou převzatých závazků zaměstnancem…

Valorizace limitních příjmů uchazečů o zaměstnání (podpory a výdělku v nekolidujícím zaměstnání) od 1. 1. 2020

Od 1. ledna 2020 se zvyšují s ohledem na nárůst průměrné mzdy maximální částky podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. Od stejného data se zvyšuje, a to na základě valorizace minimální mzdy, i limit povoleného výdělku pro uchazeče o zaměstnání nepobírající podporu a činné v nekolidujícím…

Výpověď z důvodu dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance k jednomu z více sjednaných druhů práce

V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 670/2019, ze dne 5. 9. 2019, dovodil Nejvyšší soud ČR ve vztahu k výpovědnímu důvodu dle ust. § 52 písm. e) zákoníku práce obdobné závěry jaké dovodil dříve ve vztahu k výpovědnímu důvodu nesplňování předpokladů pro výkon sjednané práce ve smyslu ust. § 52 písm. f) zákoníku práce, a totiž to, že zaměstnavatel nemůže dát…