Platformová práce: Nenápadná revoluce v českém pracovním právu

V březnu 2026 předložilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) do legislativního procesu rozsáhlý balíček změn. Zatímco pozornost odborné veřejnosti se (oprávněně) soustředí na transpozici směrnice o transparentnosti odměňování, poněkud v ústraní zůstává vládní návrh zcela nového zákona o platformové práci. Ten je přímou reakcí na Směrnici EU 2024/2831 a jeho cílem je transponovat evropská pravidla do českého řádu v termínu do 2. prosince 2026. Je však třeba zdůraznit, že se v tuto chvíli jedná o legislativní návrh, který může v rámci projednávání v Parlamentu doznat změn. Účinnost je v legislativním návrhu plánována na 1. prosince 2026, u části ustanovení pak od 1. ledna 2027.

Cílem navrhované úpravy je především vnést jasno do právního postavení osob pracujících skrze aplikace, zajistit lidský dohled nad algoritmy a zvýšit transparentnost celého odvětví.

Základní pojmy

Abychom se v nové terminologii zorientovali, návrh zákona pracuje s těmito pojmy:

• Digitální pracovní platforma: Komerční služba poskytovaná na dálku elektronicky, která na žádost příjemce organizuje práci fyzických osob pomocí algoritmů.
• Platformová práce: Jakákoliv práce vykonávaná v EU pro platformu na základě smluvního vztahu, bez ohledu na to, zda jde formálně o zaměstnance nebo OSVČ.
• Platformový pracovník: Fyzická osoba vykonávající platformovou práci. Návrh takto souhrnně označuje jak zaměstnance, tak osoby samostatně výdělečně činné, aby jim mohl garantovat standard práv zejména v oblasti algoritmického řízení.
• Algoritmické řízení: Využití automatizovaných systémů k podpoře nebo nahrazení funkcí, které v běžných firmách vykonává manažer (zadávání úkolů, hodnocení, odměňování).

Co je (a co není) platformová práce v praxi

Pojem platformová práce může být zavádějící. Nejde jen o kurýry s termotaškami nebo řidiče alternativních taxislužeb. Návrh dopadá na každou službu poskytovanou alespoň zčásti na dálku elektronicky, která organizuje práci fyzických osob pomocí automatizovaných systémů. Pro právní praxi je klíčové negativní vymezení: platformou nejsou služby, jejichž hlavním účelem je sdílení aktiv (Airbnb) nebo prodej zboží (Vinted).

Reklama

Když přijde policie: součinnost společnosti – co musíte, co můžete a co raději nedělat (online - živé vysílání) - 13.10.2026

13.10.2026 09:002 975 Kč s DPH
2 459 Kč bez DPH

Koupit

Návrh zákona výslovně pamatuje i na případy, kdy platforma využívá zprostředkovatele (tzv. flotily). Pokud jsou naplněny znaky platformové práce, dopadají pravidla na platformu i zprostředkovatele společně a nerozdílně. Snaha o obcházení zákona skrze řetězení subjektů je tak v nové úpravě předem vyloučena.

Jádro úpravy

Vyvratitelná právní domněnka a obrácené důkazní břemeno

Nejvýznamnějším pilířem je návrh na zavedení vyvratitelné právní domněnky pracovněprávního vztahu. Pokud se v praxi objeví skutečnosti naznačující, že platforma pracovníka řídí a kontroluje (např. určuje horní hranici odměny nebo kontroluje kvalitu práce), automaticky se má za to, že jde o pracovněprávní vztah.

Pokud chce platforma tvrdit, že jde o vztah nezávislých podnikatelů (OSVČ), musí to v řízení prokázat ona.

Tato domněnka se má aktivovat v momentě, kdy pracovník nebo kontrolní orgán předloží indicie nasvědčující řízení a kontrole. V ten moment tíha důkazu o skutečné nezávislosti přechází plně na platformu. Uvedená domněnka se má uplatnit ve všech příslušných správních nebo soudních řízeních, s výjimkou trestních věcí a (zatím i) věcí sociálního zabezpečení.

Když je šéfem algoritmus

Návrh zákona poprvé v české legislativě adresuje fenomén automatizovaných monitorovacích a rozhodovacích systémů. Pokud aplikace pracovníka sleduje a hodnotí, musí to dle návrhu dělat podle jasných pravidel:

• Právo na informace: Pracovník musí být jasně informován o parametrech, které algoritmus sleduje.
• Zákaz „digitálního špehování“: Zákaz sběru dat o psychickém stavu, soukromé konverzaci nebo o aktivitách mimo čas výkonu práce.
• Zřízení bezpečného komunikačního kanálu: Povinnost vytvořit prostor pro soukromou komunikaci a organizování pracovníků.
• Právo na vysvětlení a lidský přezkum: Pokud algoritmus rozhodne o omezení či ukončení účtu, má pracovník právo na lidský přezkum a písemné odůvodnění od skutečné osoby.
• Ochrana před odvetnými opatřeními: Zákaz postihu za uplatnění práv plynoucích z tohoto zákona.

Tato ochrana transparentnosti algoritmů se má vztahovat i na ty, kteří jsou skutečnými OSVČ.

Povinnosti platforem a sankční režim

Návrh zákona definuje i institucionální povinnosti platforem pro zajištění transparentnosti trhu:

• Informační povinnost: Návrh zákona ukládá povinnost pravidelného hlášení počtu pracovníků a povahy jejich smluv orgánům inspekce práce a Úřadu práce.
• Transparentnost v přeshraničním kontextu: Platformy působící v ČR budou muset ustavit kontaktní fyzickou osobu se sídlem/bydlištěm v České republice a nahlásit ji Úřadu práce ČR. Tím se zajistí dohledatelný komunikační uzel pro české úřady.

Ruku v ruce s tím jde plánované zavedení nových přestupků. Postihováno bude porušení pravidel u algoritmů, absence lidského přezkumu či porušení ochrany osobních údajů. Peněžité pokuty jsou nastaveny citelně – jejich horní hranice se v závažných případech pohybují v řádech milionů korun. Kontrolními orgány jsou Státní úřad inspekce práce a ÚOOÚ.

Plošné změny

Změna definice závislé práce v zákoníku práce

Část novely přesahuje hranice platforem a bude-li v této podobě přijata, pocítí ji všichni zaměstnavatelé.

Má dojít k zásadnímu zpřesnění definice závislé práce v § 2 zákoníku práce, a to rovněž v reakci na judikaturu Nejvyššího správního soudu. Namísto dosavadních čtyř znaků budou zachovány pouze dva znaky závislé práce: výkon práce jménem zaměstnavatele a vztah nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance. Druhý jmenovaný znak bude nově definován kumulativním splněním čtyř kritérií:

1. výkon práce podle pokynů zaměstnavatele,
2. organizace práce zaměstnavatelem,
3. dohled zaměstnavatele nad výkonem práce,
4. výkon v pracovní době.

Zajímavostí je, že osobní výkon práce má být přesunut ze znaků závislé práce mezi podmínky jejího výkonu (§ 2a). Pro praxi je klíčové, že naplnění znaků závislé práce již podle novely nebude možné dovozovat z benefitů či doplňkového pojištění (Multisport, penzijní připojištění), neboť ty dle zákonodárce nejsou typickými znaky závislého postavení.

Změna zákona o zaměstnanosti - nelegální vs. nehlášená práce

V zákoně o zaměstnanosti se navrhuje redefinice nelegální práce:

• Nelegální práce se omezí primárně na práci cizinců bez oprávnění a práci nezletilých.
• Výkon závislé práce bez smlouvy (švarcsystém) má být nově klasifikován jako nehlášená práce.

Pokud bude nehlášená práce zjištěna, má nastoupit nevyvratitelná právní domněnka existence pracovního poměru se všemi důsledky (doplacení odvodů a daní). Odpovědnost má nést primárně zaměstnavatel.

Dopady do dalších předpisů

Novela se má dotknout i celé řady dalších předpisů:

• Zákon o ochraně oznamovatelů: Platformy budou muset povinně zavést vnitřní oznamovací systém.
• Občanský soudní řád: Novela má v plánu zavést obrácené důkazní břemeno ve sporech o určení existence pracovněprávního vztahu.
• Zákon o jednotném měsíčním hlášení (JMHZ): Definice zaměstnavatele by se měla rozšířit o digitální platformy pro účely evidence a hlášení.
• Zákon o inspekci práce: Plánuje se také rozšíření pravomoci inspektorátů o kontrolu specifických povinností platforem.

Závěr

Návrh zákona o platformové práci představuje poměrně komplexní úpravu, která se snaží vybalancovat technologický pokrok s ochranou pracujících. Pro platformy to znamená konec éry právního vakua v oblasti algoritmů a pro všechny ostatní zaměstnavatele zpřesnění pravidel, co je a co již není závislou prací.

Většina ustanovení by měla nabýt účinnosti 1. prosince 2026. Ustanovení zasahující do JMHZ pak mají nabýt účinnosti 1. ledna 2027.

Andrea Drhová,
advokátka

LTA Legal s.r.o.

Lazarská 13/8,
120 00 Praha 2

Tel.:   +420 246 089 010
e-mail: LTA@LTApartners.com