Uznání a výkon rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie
Příslušným k postupu v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. je krajský soud, v jehož obvodu se v době, kdy byla věc předložena soudu, zdržovala osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu Evropské unie směřuje. Takovým místem je i věznice, kde byla tato osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. K pozdějším změnám místa věznění se již nepřihlíží.
(Usnesení Vrchního soudu v Praze sp.zn. 14 Ntd 3/2025 ze dne 15.7.2025)
Vrchní soud v Praze rozhodl v řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu ukládajícího nepodmíněný trest odnětí svobody nebo ochranné opatření spojené se zbavením osobní svobody o příslušnosti soudu k projednání a rozhodnutí tak, že podle § 301 odst. 1, 3 z. m. j. s. za použití § 24 odst. 1 tr. ř. je k projednání a rozhodnutí věci příslušný Městský soud v Praze.
I. Návrh na určení místní příslušnosti
1. Krajský soud v Praze svým usnesením ze dne 30. 6. 2025, sp. zn. 8 T 47/2025, předložil Vrchnímu soudu v Praze věc odsouzeného V. J. k rozhodnutí o místní příslušnosti. V odůvodnění Krajský soud v Praze uvedl, že mu bylo Okresním soudem v Kladně postoupeno z důvodu věcné příslušnosti osvědčení Státního zastupitelství v Deggendorfu, SRN, kterým je žádáno o uznání a výkon nepodmíněného trestu odnětí svobody v trvání 2 let, který byl V. J. uložen rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu ze dne 27. 5. 2019, sp. zn. 1 Ls 4 Js 9208/18. Krajský soud v Praze dospěl k závěru, že není místně příslušný k projednání a rozhodnutí věci, neboť odsouzený se v době nápadu věci nacházel (a dosud nachází) ve vazbě ve Vazební věznici Praha-Pankrác, a proto by měl být k rozhodnutí věci věcně a místně příslušný Městský soud v Praze.
II. Rozhodnutí o místní příslušnosti
2. Vrchní soud v Praze přezkoumal toto usnesení Krajského soudu v Praze, jakož i řízení, které mu předcházelo, a dospěl k závěru, že postup Krajského soudu v Praze i argumentace v usnesení obsažená je správná.
3. Podle § 301 odst. 1 z. m. j. s. platí, že k postupu podle hlavy VIII dílu 1 z. m. j. s. je příslušný krajský soud, v jehož obvodu se zdržuje osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, a nelze-li takové místo zjistit, je příslušný krajský soud, v jehož obvodu tato osoba má nebo měla poslední trvalý pobyt; jinak je příslušný Krajský soud v Praze. Ke změně skutečností rozhodných pro určení místní příslušnosti nastalé po zahájení řízení se nepřihlíží.
4. Z ustanovení § 301 odst. 3 z. m. j. s. se podává, že bylo-li rozhodnutí jiného členského státu zasláno orgánu, který není k postupu podle hlavy VIII dílu 1 z. m. j. s. příslušný, postoupí je neprodleně příslušnému soudu a současně o postoupení vyrozumí příslušný orgán jiného členského státu, který mu rozhodnutí zaslal. Má-li soud, kterému bylo rozhodnutí postoupeno, pochybnosti o své příslušnosti, postupuje přiměřeně podle § 24 tr. ř. Obdobně podle věty první a druhé se postupuje i ohledně jiné písemnosti obdržené před zasláním rozhodnutí jiného členského státu.
5. Podle § 302 odst. 1 z. m. j. s. platí, že řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu se zahajuje okamžikem, kdy bylo příslušnému soudu doručeno rozhodnutí jiného členského státu spolu s osvědčením, popřípadě alespoň osvědčení, nebo rozhodnutí jiného členského státu s požadavkem na postup podle hlavy VIII dílu 1 z. m. j. s., nebo žádost příslušného orgánu jiného členského státu o vzetí osoby, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje, do uznávací vazby.
6. V nyní projednávané věci z obsahu připojeného spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 8 T 47/2025 vyplývá, že k zahájení řízení o uznání a výkonu rozhodnutí jiného členského státu došlo doručením osvědčení podle čl. 4 Rámcového rozhodnutí Rady 2008/909/SVV ze dne 27. 11. 2008, spolu s rozsudkem Okresního soudu v Deggendorfu ze dne 27. 5. 2019, sp. zn. 1 Ls 4 Js 9208/18, Okresnímu soudu v Kladně dne 6. 6. 2025. Ten věc postoupil Krajskému soudu v Praze, který považoval za věcně a místně příslušný. Protože však Krajský soud v Praze se svou místní příslušností nesouhlasil, předložil spis Vrchnímu soudu v Praze.
7. Z provedené lustrace ze dne 25. 6. 2025 vyplývá, že odsouzený se od 24. 2. 2025 nachází ve vazbě ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, a na tomto místě se nacházel i v době nápadu věci.
8. Jak z výše citovaných zákonných ustanovení vyplývá, příslušným k rozhodnutí je krajský soud, v jehož obvodu se v době, kdy věc napadla, zdržovala osoba, vůči níž rozhodnutí jiného členského státu směřuje. Za takové místo se přitom podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu (viz usnesení ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 11 Td 100/2019, usnesení ze dne 26. 1. 2017, sp. zn. 11 Td 71/2016, či usnesení ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 11 Td 22/2017) i místo, kde je taková osoba ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody. K pozdějším změnám místa věznění se pak již nepřihlíží (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 12. 2019, sp. zn. 11 Td 100/2019). Protože ke dni nápadu věci se odsouzený nacházel ve výkonu vazby ve Vazební věznici Praha-Ruzyně, která leží v obvodu Městského soudu v Praze, je tento soud také příslušný k rozhodnutí o předloženém osvědčení.
9. S ohledem na výše uvedené skutečnosti proto Vrchní soud v Praze rozhodl, že k projednání trestní věci odsouzeného V. J. je příslušný Městský soud v Praze.
