obchodní právo

Dle názoru některých soudů lze řízení o vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu právnické osoby, např. neplatnosti usnesení valné hromady obchodní společnosti nebo usnesení členské schůze družstva, zahájit i bez návrhu. V návaznosti na tento názor pak soudy nepřiznávají úspěšné straně náhradu nákladů řízení. Cílem tohoto článku je posouzení dané…

U statutárního orgánu je již napříč praxí dobře známé, že jeho členové mají provádět vůči „své společnosti“ obchodní vedení a zastupovat ji navenek s péčí řádného hospodáře, jinak mohou být z výkonu funkce vůči společnosti odpovědní. V praxi nicméně nastávají nejasnosti ohledně způsobu zastupování společnosti statutáry a z toho plynoucí…

Fúze společností jsou současným trendem korporátního práva. Motivy k fúzi mohou být různé, např. snaha o zjednodušení struktury společností v rámci skupiny, snížení nákladů a administrativní zátěže, koncentrace vědomostí a know-how, či jiný podnikatelský záměr. Není překvapením, že nejčastěji k fúzi dochází v případě skupiny společností, neboť…

Již od 25. 5. 2018 vstoupí v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volném pohybu těchto údajů. Jedná se o extrémní změnu pro všechny organizace přinášející zásadní posílení ochrany osobních údajů a řadu nových povinností nebo změny stávajících povinností…

Při pojmu „akciová společnost“ si velká část laické i odborné veřejnosti představí velkou korporaci s množstvím akcionářů a dynamickou akcionářskou strukturou. Z tohoto pohledu vychází také české právo, když upravuje akciovou společnost složitými a detailními pravidly fungování jejích orgánů navzájem i vůči akcionářům. V praxi českých akciových…

S účinností od 1. ledna 2017 došlo v návaznosti na novelu zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, v platném znění (dále jen „LegVTrČ“), ke změně zákonné definice skutečného majitele, tedy osoby, jejíž totožnost mají zjišťovat vůči svým klientům nejen povinné osoby dle…

Značnou pozornost vyvolalo nedávné usnesení Krajského soudu v Brně, kterým soud předběžným opatřením uložil společnosti Uber povinnost zdržet se provozování a zprostředkování taxislužby na území Brna.[1] Usnesení Krajského soudu v Brně zrušil v odvolacím řízení Vrchní soud v Olomouci z důvodu nedostatku…

Cílem tohoto článku je pojednání o principu celistvosti podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho promítnutí do procesu převodu podílu v rámci akvizice, tedy zhodnocení, zda může být konkrétní podíl na zisku[1] z podílu vyjmut a ponechám ve sféře převodce podílu jako oprávněného k výplatě podílu zisku ve společnosti s ručením omezeným, u níž…

Před účinností zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“) měl účastník smlouvy, kterou uzavřel v tísni a za nápadně nevýhodných podmínek, dle ustanovení § 49 zákona č.40/1964 Sb., občanský zákoník, (dále jen „občanský zákoník“ nebo „stará právní úprava“) možnost odstoupit od takové smlouvy. Dle staré právní úpravy bylo k tomu, aby…

Společenství vlastníků jednotek často pronajímají společné části domu za účelem umístění reklamy nebo společné prostory domu jakou jsou bývalé sušárny, prádelny a kočárkárny za účelem provozování podnikání nájemci. Jsou ale SVJ oprávněna pronajímat společné části a prostory domu?

Záloha na výplatu podílu na zisku může být užitečným nástrojem vzhledem k tomu, že k výplatě samotného podílu na zisku může dojít v době až do 9 měsíců po skončení účetního období (je-li rozhodnutí o rozdělení zisku přijato na konci června a jeho splatnost ponechána do 3 měsíců, jak stanoví zákon).

Změny závazků ze smluv na veřejnou zakázku jsou jedním z nejčastěji diskutovaných témat v souvislosti s právní úpravou zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Především v souvislosti s tzv. „změnou de minimis“ upravenou v § 222 odst. 4 ZZVZ, jejíž využití ze strany zadavatelů není…

Ke dni 1.10.2016 nabyl účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „NZVZ“). Ve svém ustanovení § 11 NZVZ upravuje tzv. vertikální spolupráci nahrazující a modifikující dosavadní úpravu tzv. in-house zadávání veřejných zakázek, tj. zadávání zakázek osobám, které zadavatelé ovládají jako své organizační složky.

Nedávno zde na portálu vyšel článek[1] o aktuálním nálezu Ústavního soudu[2], který potvrdil, že na společnost ČEZ, a.s. je nutné nahlížet ve smyslu zákona o svobodném přístupu k informacím spíše jako na soukromou obchodní korporaci a nikoliv veřejnou instituci. Shodou okolností několik týdnů po tomto přelomovém rozhodnutí přichází Nejvyšší…

Smyslem tohoto článku je seznámit čtenáře s limity praktické aplikace pravidla dle ustanovení § 39 odst. 4 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“), které zadavatelům v určitých případech umožňuje provést hodnocení nabídek před posouzením splnění podmínek účasti v zadávacím řízení (dále…

V polovině roku 2014 došlo k situaci, kdy klient naší advokátní kanceláře prakticky z hodiny na hodinu ztratil kontrolu nad svou do té doby prosperující obchodní korporací a formálně i dispoziční práva k ní. Hodnota společnosti ke dni nezákonného přepisu na třetí osobu odpovídala cca. 350 mil. Kč. Celá „akce“ byla fakticky provedena naprosto…

Účelem tohoto příspěvku je provedení historického vývoje právní úpravy tichého společenství jakožto smluvního vztahu mezi podnikatelem a třetí osobou, poukázat na shodné rysy napříč staletími a zaměřit se na rozdíly, které přinesly jednotlivé právní předpisy a akcentem na aktuální právní úpravu v občanském zákoníku s nezbytnými souvislostmi v…

Základním institutem pro hodnocení činnosti statutárních orgánů je v českém právním řádu péče řádného hospodáře. Tento pojem dlouhodobě velkou mírou rozvíjí judikatura Nejvyššího soudu. V následujícím článku čtenáře seznámíme s některými aktuálními rozhodnutími, zejména s rozsudkem Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 5036/2015 z konce loňského…

Ministr spravedlnosti při projednání novely insolvenčního zákona (přijaté zákonem č. 64/2012 Sb.) účinné od 1. 7. 2017 v Poslanecké sněmovně uvedl, že jedním ze tří cílů je omezit možnost šikany podnikatelů tzv. šikanózními návrhy [1].

Elektronická komunikace má svá specifika ve srovnání s klasickou listinnou komunikací, kterou známe v podstatě od vynálezu písma. V tomto článku si přiblížíme problematiku elektronického podpisu při využití datové schránky jako komunikačního prostředku.