obchodní právo

Nakupování v prostředí internetových obchodů (e-shopů) je (nejen) v České republice čím dál oblíbenější.[1] V prostředí internetu totiž není výjimkou, že určité zboží je v e-shopech nabízeno za výrazně nižší ceny, než za jaké lze totožné zboží koupit v kamenných obchodech. Z podstaty věci pak kupující očekávají, že jim podnikatelé provozující…

Jedním ze základních pilířů, na kterých spočívá zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), je výrazné zjednodušení procesu zadávání veřejných zakázek při dodržení zásady transparentnosti[1]. Toto zjednodušení procesu a snížení administrativní zátěže je zřetelné především ve fázi posuzování splnění podmínek účasti v…

Evropskému parlamentu byla Komisí předložena další změna evropské legislativy týkající se shromažďování a zveřejňování informací o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur.

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…

Již několik měsíců účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „zákon o některých opatřeních proti legalizaci“), která mimo jiné přináší i zásadní změny v evidenci takzvaných skutečných majitelů právnických osob, znamená pro zadavatele[1] povinnost…

V korporátním životě je kladen důraz především na rychlost a efektivitu. Proto je pro společnosti důležité vědět, kdy jejich jednání vyžaduje formu veřejné listiny, a kdy naopak zákon tuto formu nevyžaduje. Kromě urychlení průběhu rozhodování tak mohou ušetřit i náklady na pořízení notářského zápisu. V tomto článku se budeme věnovat případům…

V aplikační praxi vztahující se k předpisům upravujícím právo obchodních společností došlo v souvislosti s účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) k zakotvení celé řadě novinek a zjednodušení. Některé byly přijaty s nadšením, jako například změna v přístupu ke konceptu základního kapitálu…

Obchodní společnost získává právní osobnost (tzv. vzniká) až zápisem do obchodního rejstříku. Je ale užitečné, a v některých případech dokonce i nutné, aby vstupovala do právních vztahů ještě před tímto okamžikem. Před zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku např. musí být uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do jejího sídla, odvozu…

Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…

V poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zákon stanoví rozličné situace ve vztahu k obsazení orgánů obchodní korporace a jmenování osob oprávněných obchodní korporaci zastupovat vůči třetím osobám, kdy do právního postavení obchodní korporace může zasáhnout soud. Konkrétně se jedná o instituty jmenování opatrovníka právnické osobě soudem a…

V praxi se lze setkat s určitými pochybnostmi a zmatky při posuzování otázky převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vlivu na výplatu podílu na zisku. Jde konkrétně o případ, kdy společnost s ručením omezeným rozhodne o rozdělení zisku mezi společníky a jeho výplatě (např. ve splátkách), avšak před výplatou podílu na zisku (či jeho…

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva je v České republice stále relativně neznámý pojem. Tento, v některých západních jurisdikcích již poměrně zažitý mechanismus, se nyní u nás dostává na pořad dne především díky blížícímu se projednávání návrhu zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („Návrh“). Návrh především implementuje…

V právní praxi se často setkáváme s tím, jak řešit transakce mezi propojenými osobami. Existují nejasnosti, jak k této problematice přistupovat a neplní se v důsledku povinnosti, které vyplývají z případů, kde konflikt zájmů nastane. Tento článek má proto představit dvě modelové transakce, ve kterých může střet zájmů nastat, relevantní právní…

Nejvyšší soud České republiky se koncem minulého roku zabýval ve svém usnesení, sp. zn. 23 Cdo 1098/2016 ze dne 8. listopadu 2016, platností rozhodčí doložky v případě, kdy rozhodce měl být určen po vzniku sporu mezi podnikateli pouze jednou stranou, a to navrhovatelem sporu.

Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (dále jen „návrh zákona“).[1] Návrh zákona je transpozicí směrnice EU č. 2014/104/EU, která vyžaduje, aby všechny členské státy měly minimálně sjednocena základní pravidla zajišťující účinnou právní ochranu a účinný výkon soukromoprávního vymáhání…

Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.

Počátkem loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, ve kterém se věnoval otázce určitosti vymezení úroku z prodlení v notářském zápise, tj. problematice, která v praxi přináší poměrně mnoho nejasností a sporů. Měl-li však kdokoliv za to, že usnesením Nejvyššího soudu byla otázka určitosti vymezení úroků vyjasněna, neměl by jeho pozornosti…

Správné nastavení manažerského odměňování patří bezpochyby mezi důležité otázky vnitřního fungování obchodních korporací. Z pohledu corporate governance je přitom cílem dosáhnout sjednocení zájmů členů volených orgánů a vedoucích zaměstnanců se zájmy společníků obchodní korporace na jejím dalším úspěšném rozvoji. Jednou z možných forem odměňování…