obchodní právo

Přechod k novému zákonu o zadávání veřejných zakázek

Poměrně aktuálním tématem nejen veřejnoprávních subjektů (potenciálních zadavatelů) ale i subjektů soukromoprávních (potenciálních uchazečů) je v současnosti mj. problematika nového zadávání veřejných zakázek, což se samozřejmě odvíjí od faktu, že se zcela nevyhnutelně blíží termín, kdy nabude účinnosti nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání…

Evidence skutečných majitelů právnických osob se blíží

Pravidla proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu se neustále zpřísňují a v květnu loňského roku byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2015/849 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz a financování terorismu. Za účelem implementace této směrnice do českého právního řádu byla…

Povaha řízení o zadávání veřejných zakázek a vybrané změny v nové právní úpravě

Už jen několik týdnů bude účinný dosavadní zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (ZVZ). Nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (ZZVZ) vstupuje v účinnost od prvního října tohoto roku, téměř půl roku po uplynutí lhůty stanovené Evropskou komisí.

Za jakých podmínek lze rozdělit likvidační zůstatek společnosti odchylně od zákona

Pokud se rozhodnete zrušit svou společnost s likvidací, dojde v rámci likvidace k vypořádání majetku společnosti, kdy po vyrovnání dluhů společnosti vůči věřitelům bude čistý majetkový zůstatek společnosti rozdělen mezi společníky. Jaké jsou však pravidla pro rozdělení tohoto tzv. likvidačního zůstatku a lze se od zákonem stanovených pravidel…

Limitace nabídkové ceny v zadávacím řízení

Šťastnější čtenáři situaci „mít hluboko do kapsy“ neznají nebo si ji vybaví z období života studentského.[1]

Zadavatel ale situaci, kdy si určité plnění pořídit chce, avšak zjistí nedostatek prostředků na jeho úhradu, může zažít nejednou.[2] Pokud k uvedenému dojde až po zahájení zadávacího řízení, není pozice zadavatele…

K povinnosti prenotifikace dle čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 v případě veřejných zakázek na uzavření smlouvy o veřejných službách v přepravě cestujících

Autoři tohoto článku se v praxi opakovaně setkali s otázkou, zda objednatel mající postavení veřejného zadavatele dle zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“ nebo „zákon o veřejných zakázkách“), musí při zadávání veřejné zakázky, jejímž předmětem je uzavření smlouvy o veřejných službách v…

Kdo je ve výhodě? Reflexní škoda a odpovědnost jednatele společnosti s ručením omezeným v ČR a Rakousku

Zápletka jako ze špatného filmu. Zahraniční společnost založí v Čechách dceřinou společnost. Do čela postaví někoho místního, kdo „se vyzná“ v českých poměrech, má kontakty a mluví česky. Spolupráce na počátku probíhá bezproblémově. Z ničeho nic je ale dceřiná společnost v červených číslech, zjistí se, že jednatel uzavřením nevýhodných smluv…

Vybrané problémy registru smluv ve zkušebním provozu

Dne 1. července 2016 vstoupil v účinnost zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a registru smluv (zákon o registru smluv), v platném znění (dále jen „Zákon“), jehož účelem je zejména dosažení transparentnosti v nakládání s veřejnými prostředky a veřejným majetkem a jenž má dosahy i do…

Jaké významné změny přinese zákon o zadávání veřejných zakázek?

Dne 1. října 2016 nabyde účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, který je výsledkem implementace evropských zadávacích směrnic z roku 2014.[1] Nová právní úprava představuje jak na evropské, tak i národní úrovni nejvýznamnější posun v oblasti veřejného zadávání za více než deset let.

Nastavení smluvní pokuty v obchodních vztazích

Smluvní pokuta je jedním z nejčastěji používaných právních instrumentů sloužících k motivování povinného, aby splnil svojí smluvní povinnost. Při jejím smluvním nastavení však v praxi mohou nastávat pochybnosti, zejména co se týče vymezení povinností, na které se daná smluvní pokuta vztahuje, jakož i určení její výše nebo způsob, jak se výše…

Konec volnosti realitních zprostředkovatelů?

Na začátku letošního roku vláda schválila věcný záměr zákona o realitním zprostředkování. Brzy tedy zřejmě odzvoní snadnému získávání živnostenského oprávnění pro činnost realitního zprostředkovatele. K dnešnímu dni totiž vzhledem k zařazení mezi volné živnosti stačilo k získání živnostenského oprávnění pro realitní činnost pouze prokázání…

Právní povaha krátkodobého ubytování

Zájem o spoluspotřebitelství neboli sdílenou ekonomiku v České republice roste. Jinak tomu není ani v případě poskytování krátkodobého ubytování (například Airbnb, HomeAway atd.) a je to logické. Za relativně krátké časové období si lze přijít na nezanedbatelný zdroj příjmu. Pro případ takového ubytování je na místě položit si otázku – jedná se o…

Některé otázky k řádnému a včasnému zajištění závazků u veřejných zakázek

Zadávací řízení je zvláštním typem kontraktačního procesu vedoucí k uzavření písemné smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, kterým je fyzická nebo právnická osoba poskytující služby, provádějící stavební práce či dodávající zboží. Obchodní podmínky jsou dle ustanovení § 44 odst. 3 písm. a) zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění…

Různé druhy podílů a akcií v kontextu corporate governance

Nová právní úprava obchodních společností nám skrze zákon o obchodních korporacích (ZOK) nově přináší smluvní volnost při úpravě podílů a akcií, kdy si můžeme ve stanovách, resp. společenské smlouvě, upravit různé druhy podílů či akcií, se kterými bude spojena konkrétní skupina práv, případně i povinností.

Zaknihování akcií jako podmínka pro účast ve veřejné zakázce?

Ve Sbírce zákonů byl dne 29. 4. 2016 zveřejněn nový zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Ohledně kvality zákona a jeho koncepci se vede rozsáhlá odborná diskuze, ale to není téma tohoto článku.

Kumulativní hlasování

Rekodifikace soukromého práva přinesla do české právní úpravy celou řadu nových práv a institutů. Jedním z těchto institutů a zároveň nástrojem ochrany menšiny je kumulativní hlasování, jakožto způsob volby členů orgánů kapitálových společností. Dle tohoto v Evropě nepříliš známého způsobu hlasování se počet hlasů společníka (akcionáře) zjistí…

Role časové hodnoty peněz při stanovení výše peněžitého plnění soudem

V rámci české rozhodovací praxe obecných i rozhodčích soudů se denně setkáváme s tím, že konečné rozhodnutí sporu nastává až několik let od data vzniku sporu. Tento časový nesoulad je třeba v praxi řešit zejména v případě těch sporů, na jejichž konci je vypláceno některé straně peněžité plnění. S tímto se setkáváme běžně u žalob na náhradu škody…

Pozorný občan nebude ve veřejných zakázkách od 1. října 2016 žádán?

Čitatelé článku jistě již zaslechli v různých rozhlasových stanicích[1] živé hlášení ostatních posluchačů upozorňující na provádění policejní kontroly či měření rychlosti. Uvedené informace jsou totiž většinou posluchačů žádány.[2] Autor článku se tak táže, proč s nabytím účinnosti[3] zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen…

Zastoupení akcionáře na valné hromadě a odlišné hlasování u jednotlivých akcií

Cílem tohoto příspěvku je nastínění možnosti účasti více zmocněnců zastupujících akcionáře na valné hromadě, resp. účastI akcionáře a zmocněnce na stejné valné hromadě, a dále odlišné hlasování pro jednotlivé akcie akcionáře s ohledem na současnou právní úpravu a judikaturu Nejvyššího soudu.

Kontrolní participace společníka společnosti s ručením omezeným prostřednictvím jeho práva na informace dle § 155 ZOK

Nová úprava korporátního práva obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] přinesla poměrně výrazné posílení možnosti přístupu společníka společnosti s ručením omezeným k informacím o společnosti, když explicitně ve svém ustanovení § 155 ZOK normuje právo společníka – nebo jeho zástupce - požadovat od…