obchodní právo

Rozesílání obchodních sdělení prostřednictvím třetí strany a souhlas dle GDPR

Na trhu se setkáváme se subjekty, kteří podnikatelům nabízejí službu v podobě rozesílky obchodních sdělení. Tyto subjekty velmi často využívají „subdodavatele“, kteří mnohdy nemají sídlo ani v EU, a obchodní sdělení jsou pak adresátům zasílány ze zahraničních doménových adres. Stává se tak, že podnikatel, který si službu objednal, ztratí kontrolu…

Smluvní pokuta v nájemních vztazích

Současné znění zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“) neumožňuje pronajímateli sjednat si s nájemcem smluvní pokutu ve smlouvách o nájmu bytu a domu. Pokud by takové ujednání nájemní smlouva obsahovala, bylo by pouze zdánlivé v souladu s § 2239 občanského zákoníku a nepřihlíželo by se k němu. Po…

Změna judikatury v otázce zastoupení vlastníka na shromáždění na základě plné moci

V usnesení ze dne 23.5.2012, sp. zn. 29 Cdo 3399/2010 Nejvyšší soud v poměrech právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 judikoval, že vlastník se může nechat na shromáždění vlastníků zastoupit třetí osobou na základě plné moci pouze tehdy, pokud tento postup povolují stanovy společenství vlastníků jednotek. V usnesení sp. zn. 26 Cdo 1657/2018, ze dne…

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál s.r.o. poskytnutý z prostředků SJM

Dobrovolný příplatek mimo základní kapitál společnosti s ručeným omezeným představuje rychlý a efektivní prostředek jak zvýšit aktiva společnosti, bez toho aniž by společnost musela podstoupit dlouhý a náročný proces zvyšování základního kapitálu. Jak je to však s prostředky dobrovolného příplatku, které byly poskytnuty z prostředků…

Rozhodčí smlouva uzavřená elektronickou formou v kontextu aktuální judikatury

V dnešní době je zcela běžné, že se elektronickou formou (e-mailem, přes webové stránky apod.) řeší jak samotná realizace objednávky zboží anebo služeb, tak fakturace, ale leckdy i samotné dodání služby, pokud je to s ohledem na charakter konkrétní služby možné. Je tedy zřejmé, že otázka uzavírání rozhodčích smluv v elektronické formě je pro řadu…

Digitalizace Česka prošla Poslaneckou sněmovnou

V posledních týdnech Poslaneckou sněmovnu doslova zaplavily legislativní návrhy, které nesly zásadní digitalizační témata tohoto desetiletí. Jak rychle přišly, tak rychle byly i schváleny, a to s nevídaným výsledkem. Ve třetím čtení totiž Poslanecká sněmovna schválila nejprve návrh zákona o právu na digitální služby[1] (163 ze 166 přítomných…

Rezignace zakladatele ústavu

V usneseních ze dne 18. 10 2016, sp. zn. 8 Cmo 285/2016 a ze dne 11. 7. 2018, sp. zn. 5 Cmo 155/2018 Vrchní soud v Olomouci judikoval, že změna okruhu zakladatelů ústavu (§ 402 a násl. o. z.) za jeho existence převodem práv a povinností zakladatele, tj. na smluvním základě, je možná opíraje se jednak o zásadu smluvní volnosti zakotvenou v § 1…

Vybrané aspekty squeeze-outu podle připravované novely ZOK aneb opět trochu jinak, ale významně dráž

Právě připravovaná novela zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích, dále jen „ZOK“) je ve své podstatě spíše technickou novelou, která text zákona obecně zpřesňuje a čistí. V oblasti úpravy vytěsnění minoritních akcionářů hlavním akcionářem však novela přináší vedle změn technické povahy i…

Případů stíhání českých a slovenských vývozců (nejen) německým kartelovým úřadem bude přibývat

Dle nedávno zveřejněných údajů patří Česká republika a Slovensko k ekonomikám, které jsou nejvíce integrovány do vnitřního trhu EU. Často tedy dochází k situacím, kdy české a slovenské společnosti přichází do kontaktu s konkurenty v zahraničí, a to na půdě cizích profesních komor či asociací. S ohledem na objemy vývozů se tak děje nejčastěji v…

Trestněprávní prověrka jako součást Due Diligence

Náležitá právní prověrka neboli Due Diligence je nezbytnou součástí každé větší obchodní transakce, zejména při převodu obchodního podílu. Opomíjenou součástí právní prověrky ale bývá aspekt trestněprávní. Má však vůbec smysl zabývat se v rámci Due Diligence prověrkou z hlediska trestního práva?

Zákon o realitním zprostředkování aneb nová pravidla hry pro realitní trh

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky („PSP“) dne 8.11.2019 prošel třetím čtením vládní návrh zákona o realitním zprostředkování („realitní zákon“).[1] Takový předpis dosud v platném právním řádu absentuje a návrh realitního zákona je důsledkem sílících názorů, že by chybět neměl. Cíl je zřejmý – pro realitní zprostředkovatele i jejich…

Zamyšlení nad procesními možnostmi neúspěšného podatele podnětu dle § 42 správního řádu

V rámci správního práva se může objevit situace, ve které potřebujeme/chceme iniciovat zahájení správního řízení, avšak správní řád nám v daném případě neposkytuje možnost podat žádost a stát se účastníkem řízení. Jedinou možností je pak podat podnět na zahájení řízení. Tento procesní prostředek však sám o sobě nezahajuje správní řízení, ale pouze…

Praktické fungování „akcionářských manželství“ aneb jak na akcionářskou dohodu, nastavení vztahů a strategické řízení

Když se zaměříme na praktické fungování „akcionářského manželství“ a vztah „manželů“ k samotné firmě, doporučujeme si vždy na začátku ujednotit základní představy a očekávání takového fungování, zejména z pohledu chodu firmy a nastavení kontroly „manželů“ vůči firmě. Vzhledem k tomu, že možností, jak upravit vzájemné „manželské“ a firemní vztahy a…

Zákon o realitním zprostředkování vykročil správným směrem, některé změny ale zůstaly na půli cesty

Návrh zákona o realitním zprostředkování vyvolal po jeho předložení řadu debat. Ty se týkaly například zachování možnosti poskytování úschov realitními zprostředkovateli. Návrh zákona byl Poslaneckou sněmovnou schválen[1] začátkem listopadu, nyní čeká na projednání v Senátu.

Jak zhojit neoprávněné samostatné jednání člena statutárního orgánu

V praxi se občas stane, že obchodní společnost zastoupí při určitém právním jednání pouze jeden člen jejího statutárního orgánu, ačkoli podle zápisu v obchodním rejstříku je vyžadováno společné jednání dvou či více členů. Jak by měla postupovat obchodní společnost, pokud člen jejího statutárního orgánu porušil pravidlo „čtyř očí“, které je…

Stručně k metodice Finančního akčního výboru ke zjišťování skutečného majitele právnických osob

V říjnu roku 2019 byla vydána metodika k určování skutečného majitele právnických osob [1] Finančním akčním výborem (FATF) [2]. Ta je určena zejména státům jako pomůcka pro účinné nastavení systému zjišťování přesných a aktuálních informací o skutečném majiteli právnických osob. Výsledky vzájemných hodnocení Finančního akčního výboru naznačují, že…

Pokud jednatel dostatečně nedohlíží na druhého jednatele, který zpronevěří majetek společnosti, odpovídá s ním společně a nerozdílně za škodu tím společnosti způsobenou

Všichni členové statutárních orgánů obchodních korporací, kteří vykonají funkci ryze formálně, by měli zpozornět. Nejvyšší soud totiž v usnesení sp. zn. 27 Cdo 844/2018, ze dne 18. 9. 2019 dospěl pro praxi ke klíčovému závěru, že pokud jednatel dostatečně nedohlíží na druhého jednatele, který zpronevěří majetek společnosti, odpovídá s ním společně…

Kryté dluhopisy po novele zákona o dluhopisech

Dne 4. ledna 2019 vstoupila v účinnost novela zákona č. 190/2004 Sb., zákon o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů ("zákon o dluhopisech"), která přinesla několik zásadních změn - mimo jiné představila novou úpravu hypotečních zástavních listů a přinesla do českého práva pojem tzv. "krytých" dluhopisů (covered bonds). Změna zákona byla…

Regulace reklamy na alkoholické nápoje z pohledu stávajících právních předpisů a možných změn

Tímto příspěvkem bych rád navázal na svůj již zastaralý článek shrnující přehled judikatury v oblasti reklamy na alkoholické nápoje. Byť nedošlo za tu dobu k žádným přelomovým legislativním změnám, započala diskuze, která se týká možného omezení reklamy na alkohol. V této souvislosti je potřeba zmínit probíhající implementaci Směrnice EP a Rady…

Návrh na nařízení předběžného opatření s mezinárodním prvkem aneb když ji miluješ, není co řešit

"Nene já nemusím. Já už ho vidím!“ Co? Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 11. 2017, sp. zn. 14 Cmo 325/2017, kde odvolací soud řešil otázky spojené s návrhem na nařízení předběžného opatření s mezinárodním prvkem (jedna z povinných osob byla zahraniční právnickou osobou se sídlem ve Slovinské republice, která je členským státem Evropské…