obchodní právo

Společné jednání statutárního orgánu a prokuristy

Jedním z mnoha otazníků nového soukromého práva byla otázka přípustnosti společného jednání statutárního orgánu a prokuristy za společnost. V praxi i odborné veřejnosti se objevovaly názory, podle kterých změna právní úpravy od 1.1.2014 toto společné jednání umožnila. Jasno v této věci udělal až Vrchní soud v Praze, který otázku přípustnosti…

Novelizace zákona o regulaci reklamy ve vztahu k ustanovení § 5d odst. 2

Dne 17. 8. 2015 vstoupila v účinnost novela zákona o regulaci reklamy. Prvotním impulsem změn bylo formální upozornění na základě čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské unie v řízení pro porušení povinnosti č. 2013/2004. Evropská komise upozornila na nedostatečnou implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o…

Nové povinnosti podnikatelů při řešení spotřebitelských sporů

Novela zákona o ochraně spotřebitele a navazující Nařízení EU o on-line řešení sporů stanoví nové informační povinností podnikatelů a povinnosti součinnosti při mimosoudním řešení sporů. Jelikož tyto legislativní změny stanoví za porušení těchto povinností citelné sankce, doporučuji věnovat pozornost revizi obchodních…

Vývoj výkladu předžalobní výzvy aneb malý povzdech právního formalisty

Předžalobní výzva, jako důležitý aspekt pro přiznávání práva na náhradu nákladů řízení, je součástí tuzemského právního řádu již od 1. ledna 2013.[1] Dle aktuálního znění příslušného ustanovení § 142a odst. 1 zákona č.99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř“) „žalobce, který měl úspěch v řízení o splnění povinnosti, má právo na…

Sistace hlasovacích práv podle § 426 ZOK ve vztahu k právnickým osobám blízkým a k jednání ve shodě

V právní praxi dochází často k situacím, kdy se akcionáři akciových společností, kteří disponují potřebným počtem hlasů na valné hromadě, sami sebe najmenují nebo spolunajmenují do funkce člena představenstva a z této funkce nechtějí odejít ani tehdy, je-li s jejím výkonem z jejich strany vyslovována ze strany ostatních akcionářů…

K některým otázkám posouzení kvalifikace uchazeče o veřejnou zakázku subdodavatelemve světle nové rozhodovací praxe Nejvyššího správního soudu

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách (dále jen „ZVZ“) předpokládá pro prokázání způsobilosti k plnění veřejné zakázky naplnění kvalifikačních předpokladů vymezujících základní požadavky zadavatele na uchazeče. Jedním z kvalifikačních předpokladů, které vybraný uchazeč musí splňovat, je tzv. technická kvalifikace, tedy jinými slovy…

K novele zákona o soudních poplatcích a prvozápisu s.r.o.

Novela zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, z pera ministra spravedlnosti, reaguje na požadavky Evropské komise (dále jen „Komise“) opírající se o podporu podnikání malých a středních podniků, jež zohledňuje tzv. „Small Business Act“ (dále jen „SBA“). Podmínkou Komise je mimo jiné též „existence strategického rámce politiky podpory…

Omezení ÚOHS při provádění místních šetření

Dne 17. února 2016 byl zveřejněn nález Ústavního soudu ve věci tzv. kartelu pekáren.[1] Ústavní soud v této mediálně sledované kauze zrušil rozsudky Nejvyššího správního soudu a Krajského soudu v Brně, aby mohla být dodatečně posouzena zákonnost a nezbytnost místních šetření provedených Úřadem na ochranu hospodářské soutěže („Úřad“). Ústavní soud…

Zadávací lhůta a její možná východiska dle připravované nové právní úpravy zadávání veřejných zakázek

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), vymezuje v ustanovení § 43 institut tzv. zadávací lhůty. V aktuálním znění ZVZ se jedná se o obligatorní lhůtu, která stanovuje časové rozmezí, po které jsou uchazeči vázáni svými nabídkami. Po jejím marném uplynutí je zadavatel vystaven riziku, že jím…

Boj mezi regály supermarketů – významná tržní síla a její peripetie

V zájmu zajištění větší ochrany pro dodavatele potravin byla přijata novela zákona o významné tržní síle. Novela si především klade za cíl odstranit veškerá nejasná ustanovení a zajistit snazší zahájení a vedení řízení proti velkým obchodním řetězcům a jejich postih. Navrhované změny například umožňují Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže…

Veřejný přístup do rejstříku zástav

Využití Rejstříku zástav vedeného Notářskou komorou neustále roste. V praxi se však zápisy do Rejstříku zástav potýkají s mnoha problémy. Umožnění on-line přístupu do Rejstříku zástav bude v následujících letech výzvou jak pro Notářskou komoru, tak i pro Ministerstvo spravedlnosti a jeho realizaci ocení nejen odborná…

Nestrannost zadavatele podle zákona o zadávání veřejných zakázek

Jednou ze základních povinností zadavatele při zadávání veřejných zakázek je zajištění toho, že výběr dodavatele bude proveden nestrannými osobami. V současné době účinný zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), pro zajištění této povinnosti využívá institutu nepodjatosti členů hodnotící komise…

Vstup investora do s.r.o. formou „investičního podílu“

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) nabízí nové možnosti vstupu investora do společnosti. Jednou z nich může být „investiční podíl“.

Zadávání víceprací z pohledu stávající právní úpravy a připravovaného zákona o zadávání veřejných zakázek

V současnosti prochází legislativním procesem zcela nový zákon o zadávání veřejných zakázek, který by měl nahradit stávající právní úpravu obsaženou především v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“). Nová právní úprava představuje vnitrostátní reakci na evropské směrnice[1] přinášející do…

Krátké zamyšlení nad důvody vedoucími k vyloučení účastníka ze zadávacího řízení dle nového zákona

Není pochyb o tom, že současný zákon o veřejných zakázkách, tedy zákon č. 137/2006 Sb. (dále jen „ZVZ“), je již překonán časem, ale i potřebami veřejných zadavatelů. Jeho současná podoba zadávání veřejných zakázek spíše znesnadňuje, neboť celý proces svazuje mnohdy až nepochopitelným formalismem, v řízení vznikají zbytečné průtahy, úprava je…

K některým aspektům práva právnických osob na spravedlivý proces

Zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „ZoTOPO“) do určité míry relativizoval některé, do té doby nesporné a zažité, základní zásady trestního práva. Nejedná se přitom jen o hojně diskutovanou teorii trestního práva hmotného související se zavedením trestní odpovědnosti právnických osob (koncepce zavinění a…

Několik poznámek k internetovým stránkám společnosti s ručením omezeným

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích a družstvech (dále jen „ZOK“) ukládá povinnost zřídit internetové stránky pouze akciové společnosti. Dle § 7 odst. 2 ZOK akciová společnost bez zbytečného odkladu po svém vzniku a dále průběžně uveřejňuje způsobem umožňujícím dálkový přístup, který je pro veřejnost bezplatný, a to tak, aby informace…

Hodnocení délky praxe v rámci kvalitativních kritérií u veřejné zakázky na právní služby

Předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „ÚOHS“) se v rozhodnutí č. j. ÚOHS-R197/2014/VZ-00566/2016/323/KKř ze dne 7. 1. 2016 zabýval mj. otázkou hodnocení zkušeností dodavatele, tj. aplikací § 78 odst. 4 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), ve znění novely č. 40/2015 Sb.

Zákonné předpoklady pro výkon funkce člena statutárního orgánu obchodní korporace

Již před 1. 1. 2014 musela osoba, která měla zájem stát se členem statutárního orgánu obchodní korporace, splňovat řadu zákonných předpokladů. Konkrétně byly tyto předpoklady upraveny především v ustanoveních § 38l a § 194 odst. 7 zák. č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „OBCHZ“). S ohledem na potřebu ochrany majetku společností…

Podřízení se zákonu o obchodních korporacích po dvou letech

Zákon o obchodních korporacích („ZOK“)[1] nabyl účinnosti dne 1. ledna 2014 a nahradil starší obchodní zákoník[2]. V přechodných ustanoveních ZOK umožňuje obchodním korporacím (tj. obchodním společnostem a družstvům), aby se plně podřídily režimu ZOK a zcela se tak vymanily z právního režimu starého obchodního zákoníku. ZOK však stanoví, že režimu…