obchodní právo

Informace o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur možná budou zveřejněny

Evropskému parlamentu byla Komisí předložena další změna evropské legislativy týkající se shromažďování a zveřejňování informací o skutečných majitelích právnických osob, svěřenských fondů a obdobných struktur.

Přelomový rozsudek ESD Finn Frogne A/S a podstatná změna závazku

V loňském roce v září byl vydán rozsudek s názvem Finn Frogne A/S, kterému předcházela předběžná otázka vznesená dánským Nejvyšším soudem. Dánský soud se dotázal na výklad článku 2 Směrnice 2004/18/ES[1] ve spojení s rozsudky Soudního dvora C-454/06 pressetext Nachrichtenagentur a C-91/08 Wall. Znovu se dotkl velmi diskutované problematiky, jakým…

Prokazování skutečného majitele čestným prohlášením v zadávacím řízení?

Již několik měsíců účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále také jen „zákon o některých opatřeních proti legalizaci“), která mimo jiné přináší i zásadní změny v evidenci takzvaných skutečných majitelů právnických osob, znamená pro zadavatele[1] povinnost…

Změny společníků ve společnosti s ručením omezeným a notářský zápis - je vůbec potřebný?

V korporátním životě je kladen důraz především na rychlost a efektivitu. Proto je pro společnosti důležité vědět, kdy jejich jednání vyžaduje formu veřejné listiny, a kdy naopak zákon tuto formu nevyžaduje. Kromě urychlení průběhu rozhodování tak mohou ušetřit i náklady na pořízení notářského zápisu. V tomto článku se budeme věnovat případům…

Úvaha nad praktickými dopady aplikace a interpretace ustanovení § 439 odst. 3 zákona o obchodních korporacích

V aplikační praxi vztahující se k předpisům upravujícím právo obchodních společností došlo v souvislosti s účinností zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (o obchodních korporacích) k zakotvení celé řadě novinek a zjednodušení. Některé byly přijaty s nadšením, jako například změna v přístupu ke konceptu základního kapitálu…

Korporátní nasciturus a jeho (ne)způsobilost k živnostenskému podnikání

Obchodní společnost získává právní osobnost (tzv. vzniká) až zápisem do obchodního rejstříku. Je ale užitečné, a v některých případech dokonce i nutné, aby vstupovala do právních vztahů ještě před tímto okamžikem. Před zápisem obchodní společnosti do obchodního rejstříku např. musí být uzavřené smlouvy o dodávce elektřiny do jejího sídla, odvozu…

Pohled na rozhodovací činnost ÚOHS k otázce prokazování kvalifikace prostřednictvím členů holdingu

Jakkoli v oblasti zadávání veřejných zakázek již delší dobu rezonuje otázka existence jakési zvýhodněné možnosti prokazování kvalifikace dodavatele prostřednictvím členů holdingu, není daná problematika v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“) vůbec řešena, stejně jako ostatně nebyla výslovně řešena ani v předchozím…

Zveřejňování ceny, obchodní tajemství a obcházení zákona o registru smluv

Nejčastější metodou, jak cenu zatajit a nezveřejnit v registru smluv je podřazení ceny pod tzv. obchodní tajemství. Jedná se o obcházení zákona nebo o legální právní kličku k zastření ceny? Může být sankcí zrušení smlouvy?

K zásadě přiměřenosti při postupu zadavatele v zadávacím řízení

Dne 1. 10. 2016 nabyl účinnosti zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“), jenž mimo řadu jiných významných změn v procesu zadávání veřejných zakázek explicitně ukotvil v § 6 odst. 1 zákona „novou“ zásadu přiměřenosti, kterou zadavatelé vedle zásady transparentnosti, a ve vztahu k dodavatelům též vedle zásady zákazu…

Aktuálně k opatrovnictví kapitálových obchodních korporací

V poměrech právní úpravy účinné od 1. ledna 2014 zákon stanoví rozličné situace ve vztahu k obsazení orgánů obchodní korporace a jmenování osob oprávněných obchodní korporaci zastupovat vůči třetím osobám, kdy do právního postavení obchodní korporace může zasáhnout soud. Konkrétně se jedná o instituty jmenování opatrovníka právnické osobě soudem a…

Převod podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vliv na výplatu podílu na zisku

V praxi se lze setkat s určitými pochybnostmi a zmatky při posuzování otázky převodu podílu ve společnosti s ručením omezeným a jeho vlivu na výplatu podílu na zisku. Jde konkrétně o případ, kdy společnost s ručením omezeným rozhodne o rozdělení zisku mezi společníky a jeho výplatě (např. ve splátkách), avšak před výplatou podílu na zisku (či jeho…

Soukromoprávní vymáhání škody způsobené porušením soutěžního práva: Zpřístupnění důkazů

Soukromoprávní vymáhání soutěžního práva je v České republice stále relativně neznámý pojem. Tento, v některých západních jurisdikcích již poměrně zažitý mechanismus, se nyní u nás dostává na pořad dne především díky blížícímu se projednávání návrhu zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže („Návrh“). Návrh především implementuje…

Střet zájmů v transakci mezi propojenými osobami

V právní praxi se často setkáváme s tím, jak řešit transakce mezi propojenými osobami. Existují nejasnosti, jak k této problematice přistupovat a neplní se v důsledku povinnosti, které vyplývají z případů, kde konflikt zájmů nastane. Tento článek má proto představit dvě modelové transakce, ve kterých může střet zájmů nastat, relevantní právní…

K neplatnosti rozhodčí doložky uzavřené mezi podnikateli

Nejvyšší soud České republiky se koncem minulého roku zabýval ve svém usnesení, sp. zn. 23 Cdo 1098/2016 ze dne 8. listopadu 2016, platností rozhodčí doložky v případě, kdy rozhodce měl být určen po vzniku sporu mezi podnikateli pouze jednou stranou, a to navrhovatelem sporu.

Nový zákon o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže

Poslanecká sněmovna aktuálně projednává návrh zákona o náhradě škody v oblasti hospodářské soutěže (dále jen „návrh zákona“).[1] Návrh zákona je transpozicí směrnice EU č. 2014/104/EU, která vyžaduje, aby všechny členské státy měly minimálně sjednocena základní pravidla zajišťující účinnou právní ochranu a účinný výkon soukromoprávního vymáhání…

Platnost smlouvy s obcí aneb co vše může sjednat starosta

Problematika právního jednání starosty za obec při uzavírání smlouvy je s ohledem na stávající praxi a četnost těchto jednání stále velmi aktuální. V tomto článku proto shrnujeme zákonem a judikaturou vymezené hranice, v nichž smí starosta při uzavírání smlouvy za obec jednat.

Určitost vymezení úroků z prodlení

Počátkem loňského roku vydal Nejvyšší soud rozhodnutí, ve kterém se věnoval otázce určitosti vymezení úroku z prodlení v notářském zápise, tj. problematice, která v praxi přináší poměrně mnoho nejasností a sporů. Měl-li však kdokoliv za to, že usnesením Nejvyššího soudu byla otázka určitosti vymezení úroků vyjasněna, neměl by jeho pozornosti…

Stínové opční programy jako forma odměňování

Správné nastavení manažerského odměňování patří bezpochyby mezi důležité otázky vnitřního fungování obchodních korporací. Z pohledu corporate governance je přitom cílem dosáhnout sjednocení zájmů členů volených orgánů a vedoucích zaměstnanců se zájmy společníků obchodní korporace na jejím dalším úspěšném rozvoji. Jednou z možných forem odměňování…

Novela AML zákona: Nové povinnosti pro povinné osoby a zřízení evidence údajů o skutečných majitelích

Od 1. ledna 2017 je účinná novela zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu („AML zákon“), která implementuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu…

K otázce posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny z pohledu zadavatele

V souvislosti s účinností zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), došlo ve všech fázích zadávacího řízení k částečnému uvolnění od nadměrného formalismu pro zadavatele, avšak povinnost zadavatele vztahující se k posouzení tzv. „mimořádné nízké nabídkové ceny“ je nadále zachována. Stále platí, že základním smyslem…