Přemístění seychelské společnosti do České republiky
V posledních letech se setkáváme s požadavky klientů, abychom jim byli právně nápomocni při přemístění jejich zahraniční společnosti do České republiky. Jedná se o případy společností se sídlem v Evropském hospodářském prostoru, který zahrnuje kromě členských států Evropské unie navíc Norsko, Island a Lichtenštejnsko (dále také „EH“), ale také o případy, kdy jsou společnosti usazeny mimo EH a často v různých daňových rájích. Důvody, proč tomu tak je, jsou různé, ale společným jmenovatelem těchto požadavků je touha podnikatelů mít své podnikání zpět v České republice.
Možnost přemístit sídlo společnosti ze zahraničí do České republiky byla v českém právu upravena od roku 2012 v zákoně 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (dále jen „zákon o přeměnách“), nicméně do České republiky bylo možné přemisťovat pouze společnosti se sídlem v Evropském hospodářském prostoru.
Možnost přemisťovat sídlo společností mimo EH sice přinesl tehdy nový občanský zákoník 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále také „občanský zákoník“), který s účinností od 1. ledna 2014 umožnil přemisťovat společnosti se sídlem mimo EH do České republiky, a to podle velmi strohé úpravy dle § 138 a násl. občanského zákoníku. V praxi se tato možnost využívala, nicméně se podpůrně, zejména na žádost notářů, postupovalo dle zákona o přeměnách i v případě přemisťování společností mimo EH. Tato stručná a diskutabilní právní úprava v občanském zákoníku nepřinášela příliš jistot pro přemisťovanou společnost. Nelogické bylo i to, že zatímco pro společnosti se sídlem v Evropském hospodářském prostoru platila přísná formální úprava, přemístění neevropských společností bylo relativně jednodušší a neformální.
Zásadní zlom pak přinesla novela zákona o přeměnách účinná od 19. července 2024, dle které se právní úprava v zákoně o přeměnách použije i pro přemístění sídla do České republiky u společností se sídlem mimo EH.
Dle zákona o přeměnách, přemístění sídla do České republiky v zásadě znamená, že společnost, jejíž vnitřní právní poměry se řídí právem třetího státu nebo má sídlo, skutečné sídlo nebo hlavní provozovnu ve třetím státě může přemístit sídlo do České republiky, aniž by došlo k jejímu zániku a vzniku nové právnické osoby. Hlavní podmínkou je, že přemístění nezakazují právní předpisy třetího státu, v němž má sídlo, ani právní předpisy státu, kterým se řídí její vnitřní právní poměry. K přemístění sídla do České republiky nemůže dojít, je-li právnická osoba ze třetího státu v likvidaci nebo bylo-li vůči ní zahájeno insolvenční řízení nebo obdobné řízení v jakémkoliv státě.
Pokud jde o praktickou zkušenost při přemístění seychelské společnosti do České republiky, proces přemístění začíná vyhotovením projektu přemístění sídla, který obsahuje základní informace o přemisťované společnosti, její budoucí právní formě v České republice, ekonomickém stavu a záměru přesunu. Projekt obsahuje i návrh zakladatelského právního jednání společnosti po přemístění. Dalším krokem je sepsání notářského zápisu, který obsahuje prohlášení jediného společníka či společníků (v případě právní formy společnosti s ručením omezeným), že společnost zamýšlí přemístit sídlo ze Seychel do České republiky a zároveň změní svou právní formu. K rozhodnému dni, tj. nejlépe k poslednímu bilančnímu dni, se sestaví účetní závěrka společnosti a vypracuje znalecký posudek o ocenění jmění, který potvrdí, že je výše vlastního kapitálu společnosti dostatečná ve vztahu k navržené výši základního kapitálu po přesunu do České republiky. Společník či společníci současně schválí samotný projekt přemístění sídla, změnu právní formy a zakladatelské právní jednání.
Splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně osvědčí notář se sídlem v České republice vydáním osvědčení o přeshraniční přeměně (dále jen „osvědčení pro přeshraniční přeměnu“).
Nejdůležitější listinou je však vydání dalšího osvědčení notáře, a to pro zápis do obchodního rejstříku při přemístění sídla do České republiky podle § 59z ve spojení s § 384d zákona o přeměnách (dále jen „osvědčení pro zápis do obchodního rejstříku při přemístění sídla do České republiky“), které může vydat výhradně notář se sídlem v České republice. Notáři musí být předložena celá řada dokumentů, z nichž nejzásadnější je dokument ze zahraničí, a to veřejná listina z domovského státu společnosti, tedy ze Seychel, potvrzující splnění podmínek dle seychelského práva pro přemístění sídla do jiného státu.
Seychelské právo umožňuje společnostem pokračovat v existenci mimo jurisdikci Seychel. Klíčovým ustanovením je § 217 seychelského International Business Companies Act (IBC Act) z roku 2016, který stanoví postup tzv. „continuation“, tedy pokračování společnosti v jiné jurisdikci. Dle tohoto ustanovení může seychelská mezinárodní obchodní společnost (IBC) požádat o přemístění sídla, pokud: (i) to připouští cílová jurisdikce (v tomto případě Česká republika), (ii) společnost nepodléhá likvidaci a není v insolvenčním řízení, (iii) akcionáři schválili záměr přemístění sídla a právní formu v nové jurisdikci. Úřad pro finanční služby (FSA) na Seychelách vydává potvrzení o zahájení procesu přemístění („continuation out“) a po předložení potvrzení zahraničního obchodního rejstříku vystaví osvědčení o ukončení činnosti, čímž je umožněn výmaz společnosti z seychelského rejstříku. Právě výše zmíněné „potvrzení zahraničního obchodního rejstříku“ se ukázalo jako téměř neřešitelný problém z hlediska českého práva. V České republice totiž obchodní rejstřík žádné takové potvrzení nevydává, neboť až do zápisu přemístěné společnosti v zásadě nemá obchodní rejstřík s procesem přemisťování nic společného. Seychelskému úřadu pro finanční služby tak mohou být překládány pouze výše zmíněné veřejné listiny, tedy notářské zápisy, a záleží na vůli seychelských úřadů, zda tyto listiny akceptují a následně vydají českým právem požadovanou veřejnou listinu potvrzující splnění podmínek dle seychelského práva pro přemístění sídla do jiného státu. Pokud se toto podaří, český notář po předložení dalších nutných dokumentů do českého obchodního rejstříku zapíše.
Přemístění sídla do České republiky nabývá účinků dnem zápisu přemístění sídla do obchodního rejstříku.
Proces přemístění sídla zahraniční společnosti do České republiky je právně náročný, ale zcela proveditelný, pokud jsou splněny všechny požadavky jak českého, tak zahraničního práva. Klíčovou roli v tomto procesu hraje notář, který nejen ověřuje splnění zákonných podmínek, ale také přímo provádí zápis společnosti do českého obchodního rejstříku.
Rödl & Partner
Platnéřská 2
110 00 Praha 1
Tel.: +420 236 163 720
E-mail: regina.huntley@roedl.com
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
