Odpovědnost finančních institucí za nesprávné investiční poradenství
Investiční poradenství představuje zásadní součást správy finančních prostředků a rozhodovacích procesů investorů. S rostoucí složitostí finančních trhů a rozmanitostí investičních produktů se stále více lidí obrací na odborníky z finančních institucí, aby jim pomohli při volbě vhodných investic a investičních strategií. Nesprávné poradenství však může mít i závažné následky, včetně finančních ztrát pro investory, což vede k otázkám právní odpovědnosti poskytovatelů těchto služeb.
Předpisy a základní zásady
Subjekty poskytující investiční poradenství se řídí zákonem č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (ZKPT), a evropskou směrnicí MiFID II. Tyto předpisy kladou důraz především na ochranu klienta a stanovují standardy chování pro poskytovatele služeb.
Základní zásadou je povinnost jednat s odbornou péčí, čestně, spravedlivě a v nejlepším zájmu klienta. Finanční instituce nesmí upřednostnit svůj vlastní zisk na úkor klienta, její doporučení musí být objektivní a nezávislé. Nesmějí být ovlivněna výší provizí či jinými motivačními faktory. Rovněž musí zůstat nestranná a zdržet se jakéhokoli tlaku, který by mohl klienta ovlivnit. Jen tak lze zajistit, že navržené řešení bude odpovídat skutečným potřebám a situaci investora.
Zásadní roli v naplňování této zásady hraje tzv. test vhodnosti, jehož účelem je zjistit investiční cíle, finanční zázemí, znalosti a zkušenosti klienta s investováním. Důležité je, že tento proces nesmí být pouze formální. Odpovědi musí být důkladně vyhodnoceny a zohledněny při přípravě investičního doporučení.
Neméně důležitá je informační povinnost finanční instituce vůči klientovi. Klient musí obdržet jasné, úplné a pravdivé informace o charakteru a fungování investice, jejích nákladech, rizicích a výnosech. Zamlčení nebo zkreslení podstatných údajů je v rozporu se zákonem a ohrožuje schopnost klienta učinit informované rozhodnutí. Jakékoli zamlčení podstatných informací nebo jejich bagatelizace představuje porušení zákona.
Častá pochybení v praxi
V praxi se mohou objevit situace, kdy poskytovatelé investičního poradenství nepostupují v souladu s těmito zásadami. Tato porušení mohou mít vážné následky a vést k odpovědnosti za způsobenou škodu. Mezi nejčastější pochybení v průběhu poskytování investičního poradenství patří:
- Doporučení nevhodné investice, které neodpovídá profilu klienta – například kvůli ignorování informací z testu vhodnosti. To představuje závažné pochybení ze strany poradce. Takové jednání je zároveň v rozporu s povinností jednat s odbornou péčí a v nejlepším zájmu klienta.
- Zamlčení podstatných rizik nebo poskytnutí neúplné důležité informace – základní povinností poradce je poskytnout klientovi úplné a pravdivé informace o investici, včetně jejích rizik. Pokud klient není včas a srozumitelně upozorněn na možnost ztráty nebo jiné zásadní okolnosti, činí své rozhodnutí na základě neúplných údajů. Taková situace může být považována za porušení informační povinnosti, které může vést k odpovědnosti za způsobenou škodu.
Odpovědnost za škodu podle občanského zákoníku
Poruší-li finanční instituce své povinnosti a tím klientovi způsobí škodu, může se uplatnit odpovědnost za škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací či škodlivou radou podle §2950 občanského zákoníku. Toto ustanovení stanoví, že „kdo se hlásí jako odborník, nahradí škodu způsobenou neúplnou nebo nesprávnou informací či škodlivou radou poskytnutou za úplatu.“
K naplnění odpovědnosti podle tohoto ustanovení jsou tedy nutné dvě podmínky:
- Poskytovatel se hlásí jako příslušník určitého stavu nebo jinak vystupuje jako odborník. To znamená, že dává najevo, že má v dané oblasti zvláštní znalosti či dovednosti.
- Rada byla poskytnuta za odměnu. I když není výslovně sjednána, postačí, že je součástí placené služby, jako je tomu typicky právě u investičního poradenství.
Pokud tedy finanční instituce poskytne doporučení v rozporu se zákonem, například nedostatečně informuje klienta nebo nejedná s odbornou péčí, a tím mu způsobí finanční ztrátu, může vzniknout nárok na náhradu škody podle uvedeného ustanovení. Tento mechanismus má zajistit ochranu investora jako slabší strany a ukládá poskytovatelům investičních služeb vysoký standard odpovědnosti.
Možnosti obrany
Pokud klient získá podezření, že mu bylo poskytnuto nesprávné nebo neúplné poradenství, může využít několik možností obrany:
- Reklamace u finanční instituce
Prvním krokem by v případě nesprávně poskytnutého investičního poradenství mělo být obrátit se přímo na danou instituci. Klient by měl ve své stížnosti přesně popsat pochybení (například nevhodně zvolený produkt nebo chybějící informace) a uvést, jaké řešení požaduje. Mnohé případy lze vyřešit smírně, například vysvětlením nebo kompenzací. - Finanční arbitr
Pokud stížnost nepřinese výsledek, může se klient obrátit na Finančního arbitra. Tento nezávislý mimosoudní orgán řeší spory mezi spotřebiteli a poskytovateli finančních služeb. Většinou se finanční arbitr snaží spor vyřešit smírem. Co se týče jeho rozhodnutí, jsou závazná, ale lze je soudně přezkoumat. Hlavní výhody jsou v tomto případě jednoduchost, rychlost a bezplatnost.
- Soudní řízení
V závažnějších případech může klient uplatnit nárok u civilního soudu. Typicky půjde o žalobu na náhradu škody, která klientovi vznikla v důsledku pochybení finanční instituce. Soudní cesta je sice časově a finančně náročnější, ale v některých situacích představuje jediný prostředek, jak dosáhnout náležitého odškodnění.
- Stížnost České národní bance (ČNB)
Další, poslední variantou, je obrátit se na Českou národní banku, která vykonává dohled nad finančním trhem. Je ale důležité zmínit, že ČNB nemá pravomoc rozhodovat o konkrétních sporech mezi klienty a institucemi ani přiznávat náhradu škody. Stížnost České národní bance má proto z hlediska poškozeného klienta spíše doplňkovou funkci.
Závěr
Poskytování investičního poradenství patří mezi nejpřísněji regulované investiční služby. Poskytovatel musí dbát na vhodnost zvolených produktů pro zákazníka a zajistit svým celkovým přístupem odbornou péči s cílem dosáhnout nejlepšího zájmu zákazníka. Pokud finanční instituce své povinnosti poruší, je namístě se bránit. Pro efektivní obranu je nutné zvolit vhodnou procesní strategii a hlavně neodkládat řešení situace. Čím dříve začne poškozený svou situaci řešit, tím větší je dostupnost informací a také šance na rychlé vyřešení sporu.
Mgr. Veronika Civínová
Partnerka
David Belej,
právní asistent
e-mail: info@klblegal.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
