Jaké změny přináší velká novela rodinného práva od roku 2026?

Rozvod manželství

Jednou z největších změn, které novela přináší, je úprava rozvodového řízení. V případě, že návrh na rozvod podá jen jeden z manželů a druhý z manželů se k návrhu nepřipojí (sporný rozvod), budou soudy nově zjišťovat pouze existenci rozvratu manželství; příčiny rozvratu až na několik zákonem uvedených výjimek soud zjišťovat nebude. Zákonodárce v důvodové zprávě uvádí, že zjišťování příčin rozvratu manželství by jen jitřilo konflikty mezi manžely.[1]

Pokud manželé podají návrh na rozvod společně, případně se jeden z manželů připojí k návrhu druhého manžela (nově označováno jako „smluvený rozvod“), bude soud brát rozvrat manželství za prokázaný. Zákon u smluveného rozvodu upouští i od podmínky, aby manželé žili odděleně po dobu nejméně šesti měsíců před podáním návrhu. Zákonodárce přihlédl k tomu, že se v praxi tato podmínka nezkoumala a v řízení se při shodném tvrzení účastníků pouze formálně konstatovala. Soudy nově u smluveného rozvodu nebudou muset vyslýchat oba manžele.

Změna se dotkne i výše soudního poplatku za rozvod. Zatímco u smluveného rozvodu bude nadále soudní poplatek činit 2.000 Kč, u sporného rozvodu se soudní poplatek zvyšuje na 5.000 Kč. V případě, že se však manželé v průběhu sporného řízení dohodnou, budou jim vráceny 3.000 Kč.

Reklama

Novinky v soutěžním právu (online - živé vysílání) - 28.11.2025

28.11.2025 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Řízení o rozvodu manželství manželů s dětmi a řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte
pro dobu po rozvodu se od ledna spojí do jednoho řízení. Tato změna by měla vést ke zrychlení rozvodů a s tím i k rychlejšímu zániku společného jmění manželů. Místně příslušný pro spojené řízení bude obecný soud dítěte.

Péče o děti

Rozlišování péče na výlučnou, střídavou nebo společnou nahradí péče obou rodičů. Změna byla motivována snahou zamezit stigmatizaci toho rodiče, který dítě v péči nemá. Zákonodárce vnímal, že rozlišování jednotlivých druhů péče bylo často zdrojem konfliktu mezi rodiči a proto se rozhodl od tohoto rozlišení upustit. Pokud se rodiče na péči nedohodnou, určí soud rozsah péče každého z nich. Pokud by se ale rodiče na péči dohodli, soud by její rozsah rozhodnutím neupravoval.

Novinkou bude i zákonem upravený nepřímý styk uskutečňovaný prostředky na dálku (např. prostřednictvím telefonu nebo internetu). Rodič, který zrovna o dítě nebude pečovat, bude mít možnost s dítětem komunikovat prostřednictvím prostředků na dálku, přičemž o nepřímém styku může rozhodnout i soud v rámci úpravy péče o nezletilé. V zákoně bude rovněž výslovně upraveno, že si rodiče budou vzájemně sdělovat všechny podstatné informace o dítěti.

Novela dále omezuje zastoupení dětí kolizním opatrovníkem V případě, že se rodiče dohodnou na úpravě poměrů dětí, soud kolizního opatrovníka dětem nejmenuje. Děti budou v těchto řízeních zastoupeny zákonnými zástupci, tedy obvykle rodiči nebo jedním z nich. I v případě dohody rodičů o úpravě poměrů dětí však soud může kolizního opatrovníka jmenovat, pokud by mohlo dojít ke střetu zájmů mezi rodičem a dítětem nebo mezi dětmi týchž rodičů. Kolizní opatrovník bude jmenován vždy, pokud o to dítě požádá. O této možnosti musí být dítě rodiči poučeno.

Změní se i úprava týkající se tělesného trestání dětí. Důvodová zpráva uvádí, že současná legislativa tolerovala tresty na dětech, pokud nebyly nepřiměřené.[2] Problém však způsoboval výklad toho, co je přiměřeným trestem a co už ne. V zákoně tak bude nově výslovně uvedena povinnost rodičů pečovat o děti bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření. Stát tím tak jasně deklaruje, že tělesné trestání, duševní strádání a ponižující opatření nepatří mezi žádoucí výchovné prostředky. Vzhledem k tomu, že tělesné tresty jsou zakázané ve vězeňství, zaměstnání a školství, je pochopitelné, že se stát snaží chránit i tu nejzranitelnější skupinu, tedy děti.

Výživné

Zákon nově zavádí možnost postoupení splatné peněžité pohledávky výživného. Změna by měla pomoct řešit problémy související s placením výživného. Úplata se bude poskytovat pouze bezhotovostně, a to převodem na účet u poskytovatele platebních služeb. Bude-li úplata za postoupení pohledávky výživného alespoň ve výši jistiny pohledávky v době postoupení, nebude k postoupení potřeba souhlas soudu.

Pokud dojde ke zrušení nebo snížení výživného pro nezletilé dítě za minulou dobu, spotřebované výživné se nevrací. V tomto případě se sníží částka výživného splatná v budoucnu v rozsahu, v jakém se spotřebované výživné nevrací.[3]

Prozatímní rozhodnutí

Obecné předběžné opatření se u péče o nezletilé nahrazuje prozatímním rozhodnutím, které bude dopadat na situace nevyžadující zásah do poměrů nezletilého dítěte speciálním předběžným opatřením, avšak v zájmu dítěte bude třeba upravit jeho poměry prozatímně.[4] Jednou z hlavních změn, které úprava prozatímního rozhodnutí přináší je, že toto rozhodnutí bude možné vydat jen tehdy, pokud se k návrhu měli možnost vyjádřit všichni účastníci včetně nezletilého. Soud má o prozatímní úpravě poměrů rozhodovat bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 3 měsíců od zahájení řízení o vydání prozatímního rozhodnutí. Soud v prozatímním rozhodnutí rovněž určí nezbytně nutnou dobu jeho trvání, která však nesmí překročit 3 měsíce od jeho vykonatelnosti. Dobu trvání prozatímního rozhodnutí bude možné následně prodloužit.

Závěr

Novela přináší změny v rozvodech (sporných i smluvených), v péči o děti, u výživného a v řadě dalších oblastí. Cílem změn je zjednodušit a zrychlit řízení v rodinném právu. Důraz je kladen na zájem dítěte a na jeho ochranu, na méně konfliktní řízení a na snahu vést účastníky k dohodám. Hlavními změnami jsou spojení řízení o rozvodu manželství s dětmi a řízení o úpravě poměrů nezletilého dítěte pro dobu po rozvodu, zrušení rozlišování jednotlivých druhů péče a možnost postoupení splatných peněžitých pohledávek výživného. Velmi důležité je i stanovení povinnosti rodičů pečovat o děti bez tělesného trestání, duševního strádání a jiných ponižujících opatření, což by mělo vést ke snížení počtu případů tělesného trestání dětí.

Mgr. Jan Kodeš