obchodní právo

Ke vzniku ručení člena statutárního orgánu obchodní korporace dle § 68 ZOK

Rekodifikace soukromého práva přinesla do našeho právního řádu prostřednictvím ustanovení § 68 odst. 1 zákona č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech (dále jen „zákon o obchodních korporacích“ či „ZOK“), dosud neznámou možnost vzniku neomezeného ručení (i bývalého) člena statutárního orgánu upadnuvší obchodní korporace za…

Nový zákon o zadávání veřejných zakázek – myšlenka dobrá, provedení zatím o dost horší

V průběhu dubna 2015 byl ministerstvem pro místní rozvoj ČR předložen do mezirezortního připomínkového řízení návrh nového zákona o zadávání veřejných zakázek. Po ukončení mezirezortního připomínkového řízení a vypořádání se s početnými připomínkami vznesenými ze strany oslovených připomínkových míst byl v průběhu července 2015 předložen vládě…

Shadow Director v reflexi zákona o obchodních korporacích

Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích) (dále jen „ZOK“) vychází v rámci rekodifikace soukromého práva „z přesvědčení o relativní dokonalosti platného právního řádu (Osnova obchodního zákona z roku 1937).“[1] Navzdory výše uvedenému v sobě zákon současně reflektuje progresivní postupy a úpravy…

Alternativní způsoby ochrany uchazečů o veřejné zakázky dle zákona č. 137/2006 Sb.

Cílem tohoto článku je poskytnout čtenářům odpovědi na některé otázky související s přezkoumáváním úkonů zadavatele v zadávacím řízením v případě, že uchazeč o veřejnou zakázku nesouhlasí s postupem zadavatele v zadávacím řízení. V souladu se zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) vykonává…

Jakým způsobem stanovit předpokládanou hodnotu koncesního projektu

Každému, kdo se byť jen příležitostně pohybuje v oblasti zadávání veřejných zakázek či uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, je jistě zřejmé, že správné stanovení předpokládané hodnoty je klíčovým úkonem pro následující úspěšné dokončení výběrového, zadávacího či koncesního řízení. V tomto…

Když jednatel bez svolení koupí káru

Více jednatelů společnosti s ručením omezeným netvoří ex lege kolektivní orgán (což je v praxi pravidlem), ledaže společenská smlouva stanoví jinak (§ 194 odst. 2 ZOK, což je v praxi naopak výjimkou). To mj. znamená, že jednatelé nerozhodují o záležitostech společnosti ve sboru (§ 156 odst. 1 ZOK), zasedání statutárního orgánu se nekonají, každého…

Přímé zápisy do obchodního rejstříku - postřehy z praxe

Přestože zákon o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, který umožňuje notářům provádět přímé zápisy do obchodního rejstříku, je účinný již od 1. 1. 2014, prodlevy s technickým řešením přístupu notářů do systému obchodního rejstříku a chybějící legislativní úprava poplatků za zápis způsobily to, že v praxi můžeme přímé zápisy využívat…

Smluvní pokuty, všeobecné obchodní podmínky a ochrana spotřebitele

Institut smluvní pokuty se v aktuální právní praxi těší veliké oblibě a je takřka essentialia negotii každé smlouvy, kterou uzavírají mezi sebou lidé, jež nejsou příbuznými či známými. Smluvní pokuta jako zajišťovací institut má vícero funkcí, zejména má však motivovat dlužníka, aby řádně a včas plnil svůj závazek. Je však smluvní pokuta v praxi…

Kontrola jakosti pohonných hmot ze strany České obchodní inspekce jakožto nástroj likvidace provozovatelů čerpacích stanic

Cílem tohoto článku je zamyšlení se nad smyslem a dopady informační povinností České obchodní inspekce při kontrole provozovatelů čerpacích stanic zaměřené na jakost nebo složení prodávaných, vydávaných nebo přepravovaných pohonných hmot.

Obnova členství v družstvu zaniklého v exekuci

Jedním z důvodů zániku účasti člena v družstvu či společníka v obchodní společnosti je postižení jeho podílu v exekuci či výkonu rozhodnutí. Současná podoba úpravy tohoto institutu, a ostatně i poslední účinné úpravy obchodního zákoníku, vychází z aktuální úpravy provedení exekuce či výkonu rozhodnutí tímto způsobem. Naproti tomu úprava případného…

Moderace smluvní pokuty jako zapovězený institut pro oblast veřejných zakázek

Institut moderace smluvní pokuty je běžně užívaným nástrojem, a to nejen smluvními stranami, ale i soudem. Znal jej obchodní zákoník[1] a zná jej rovněž i nový občanský zákoník[2]. Co se však stane, pokud smluvní strany tento institut využijí u smlouvy, která se řídí zákonem o veřejných zakázkách[3]?

Přeshraniční fúze sloučením z hlediska české zanikající společnosti s ručením omezeným

Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, v platném znění (dále jen „zákon o přeměnách“ nebo „český zákon o přeměnách“) upravuje možnost přeshraniční fúze v ustanovení části druhé, hlavy IX § 180 až 242 zákona o přeměnách. Zároveň se při realizaci musíme řídit ustaveními části první, hlavy XIV zákona o přeměnách, a to…

Příznivější právní úprava v oblasti veřejných zakázek

V tomto článku bychom se rádi zaměřili na otázku, jakým způsobem lze v oblasti zadávání veřejných zakázek využít Listiny základních práv a svobod (dále jen „LZPS“)[1]. LZPS je sice jedním ze základních předpisů určujících rámec našeho právního řádu, avšak přímé odkazy na její články jsou (alespoň v oblasti veřejných zakázek) jevem poměrně vzácným.

Bič na poskytovatele spotřebitelských úvěrů aneb návrh zákona o úvěru pro spotřebitele

Ministerstvo financí ČR předložilo návrh zákona o úvěru pro spotřebitele (dále jen „Návrh“), který by nahradil stávající právní úpravu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „Zákon o spotřebitelském úvěru“) a zároveň by jeho přijetím došlo k implementaci směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/17/ЕU ze dne 4. února 2014 o…

Jaký subdodavatelský závazek ve vztahu k prokazování kvalifikace v zadávacím řízení obstojí?

Účel zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) je možné spatřovat v zakotvení základních principů hospodářské soutěže vycházejících z evropské právní úpravy a zajištění efektivního, hospodárného a účelného vynakládání veřejných prostředků při zachování konkurence, která povede k transparentní…

Horizontální delegace působnosti členů orgánu společnosti s ručením omezeným

Stará úprava[1] korporátního práva rozdělení působnosti členů orgánu společnosti neumožňovala, respektive neposkytovala tomuto řešení vedení společnosti s ručením omezeným[2] hmotněprávní základ, přestože je tzv. horizontální delegace působnosti členů orgánu poměrně praktickým řešením správy společnosti. Nová právní úprava – konkrétně nový…

Praktické problémy se zvýhodněním dodavatelů zaměstnávající osoby se zdravotním postižením v rámci procesu posouzení a hodnocení nabídek

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“) stanovuje, že zadavatel by měl při postupu dle ZVZ dodržovat základní zásady zadávacího řízení, tj. zásadu transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace, nicméně v aktuálním znění ZVZ je možné najít z této obecně stanovené doktríny určitou…

Perspektivy institutu trestní odpovědnosti právnických osob v České republice

Článek se zabývá hlavními perspektivami institutu trestní odpovědnosti právnických osob ve smyslu platné právní úpravy, tedy zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob (dále jen „zákon o trestní odpovědnosti právnických osob“), a to především ve smyslu hlavních legislativních změn, novelizací a návrhů novelizací výše…

Lhůta pro podání námitek proti zadávacím podmínkám ve „dvoufázovém“ zadávacím řízení

Od jakého okamžiku je třeba počítat lhůtu pro podání námitek proti zadávacím podmínkám v případě „dvoufázových“ zadávacích řízení, typicky v případě užšího řízení a jednacího řízení s uveřejněním nebo soutěžního dialogu? Cílem tohoto článku je upozornit na nové rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“), které určitým…

Je inteligentní formulář k přípravě návrhů na zápis do veřejného rejstříku opravdu inteligentní?

Téměř každý mladší kolega působící v advokátní kanceláři zabývající se právem společností se dříve či později setkal s návrhem na zápis do veřejného rejstříku. Dnes již duch elektronizace postoupil do té míry, že takový návrh nelze vytvořit jinak než pomocí online aplikace umístěné kdesi na serverech Ministerstva spravedlnosti ČR („ministerstvo“).