obchodní právo

Prodloužení lhůty pro podání nabídek při změně zadávacích podmínek

Lhůta pro podání nabídek ve veřejné zakázce vymezuje mimo jiné časový úsek, po který je zadavatel za určitých podmínek oprávněn měnit zadávací podmínky. Jedná se o lhůtu, po kterou jsou všem potenciálním dodavatelům známy podmínky stanovené zadavatelem pro zadávací řízení, přičemž konec lhůty pro podání nabídek znamená v celém řízení významný…

Krátké zamyšlení nad některými aspekty tiché společnosti a možností společníka vzdát se práva na podíl na zisku z pohledu společnosti s ručením omezeným

Institut tiché společnosti je upraven v § 2747 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen “OZ”). V obecné rovině bylo o této problematice napsáno již mnoho pojednání, přeseto jsem se ve své praxi v nedávné době setkala s několika problémy souvisejícími s tichou společností, na které jsem nenašla v odborné literatuře odpověď či…

Úprava svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným v ZOK

Přestože nová právní úprava korporátního práva obsažená v zákoně č. 90/2012 Sb., zákon o obchodních společnostech a družstvech[1] nepřináší v otázce svolání valné hromady společnosti s ručením omezeným žádné zásadní změny, je třeba hodnotit úpravu této problematiky v novém zákonu jako úpravu přesnější a v tomto ohledu tedy jako úpravu zdařilejší.

Do jaké míry je veřejný zadavatel povinen před odesláním výzev k podání nabídek ve zjednodušeném podlimitním řízení zjišťovat schopnost osloveného dodavatele skutečně zakázku splnit?

Na stránkách epravo.cz byl v nedávné době uveřejněn článek zabývající se otázkou, jaká kvalitativní kritéria musí splňovat veřejným zadavatelem[1],[2] oslovovaní dodavatelé ve zjednodušeném podlimitním řízení podle § 38 odst. 1 zák. č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZVZ“), a do jaké míry je zadavatel…

Změna formulace žalobcem navržené omluvy a zdržovacího nároku soudem

Nejvyšší soud ČR se ve své rozhodovací praxi opakovaně zabýval otázkou, zda, do jaké míry a za jakých podmínek, může soud upravit text omluvy nebo zdržovacího nároku, kterých se žalobce domáhal v petitu žaloby (např. v souvislosti se zásahem do dobré pověsti právnické osoby nebo v souvislosti s nekalosoutěžním…

Důkaz nahrávkou pořízenou soukromou osobou nebo projevem na sociálních sítích

Pořizování zvukových nebo obrazových záznamů fyzických osob bez jejich vědomého souhlasu, ať už za jakýmkoliv účelem, se vždy dostane do kolize s právem na ochranu osobnosti a nedotknutelnosti soukromí. Posouzení oprávněnosti pořízení těchto záznamů a jejich následného využití je proto vždy nutné podrobit testu proporcionality, přičemž ochrana…

Rozsah přezkumné činnosti soudů v rejstříkovém řízení

Dle § 131 odst. 8 a § 183 obchodního zákoníku platilo, že rejstříkové soudy mohly za určitých podmínek přezkoumávat v řízeních ve věch obchodního rejstříku platnost usnesení valné hromady, a to i v případě, že nebylo separátně zahájeno soudní řízení o vyslovení jeho neplatnosti, případně pokud sice takové řízení zahájeno bylo, ale návrh na…

Řízení o inovačním partnerství

Legislativní rada vlády obdržela v polovině července roku 2015 očekávaný návrh zákona o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“), který byl připravován ze strany Ministerstva pro místní rozvoj v souvislosti s transpozicí nové směrnice o zadávání veřejných zakázek 2014/24/EU (dále jen „směrnice 2014/24/EU“). Podle deklarovaného harmonogramu by…

Možnosti ochrany menšinových společníků společnosti s ručením omezeným ve společenské smlouvě

Každá obchodní společnost je jiná, každá má jiné vnitřní struktury, jiný důvod založení. Snad kromě obchodních společností s jediným společníkem nebo společníky se stejnými obchodními podíly, jsou v každé společnosti společníci s různou velikostí obchodních podílů a od toho se také odvíjí jejich možnost ovlivňovat obchodní směřování společnosti.

K možnosti převodu podílu ve veřejné obchodní společnosti

Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně. Jedná se o společnost osobního charakteru, jejímž pojmovým znakem je osobní účast společníků na společnosti. Zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále jen…

K otázce zajištění platnosti nepeněžních forem jistoty v průběhu zadávací lhůty

Nejednoznačná právní úprava institutu jistoty v § 67 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) a existence jen velmi skromné relevantní rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také „ÚOHS“ nebo „Úřad“) k tomuto tématu zanechávají v aplikační praxi některé otazníky, a to i…

K některým otázkám vyplácení zálohy na podíl na zisku

Se změnou právní úpravy k 1. lednu 2014 došlo mimo jiné ke změně vyplácení záloh na podíl na zisku společníků obchodních korporací. Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen „ObchZ“) výslovně zakazoval vyplácet zálohy na podíl na zisku společníkům společností s ručením omezeným, akcionářům akciových společností, rovněž i komanditistům…

Zprávy o vztazích v novém kabátě

Zpráva o vztazích mezi propojenými osobami (dále jen „zpráva o vztazích“) sice nepředstavuje žádnou novinku v českém právním řádu, přesto podnikatelé této problematice v minulosti nevěnovali příliš velkou pozornost. Respektovány byly často jen formální zákonné požadavky a vypovídací hodnota zpráv o vztazích byla malá. Autor tohoto článku je…

Doručování stejnopisu návrhu do datové schránky zadavatele v optice rozhodovací praxe

Snad každý zadavatel se dostal do situace, kdy musel v rámci zadávacího řízení posoudit včasnost doručení určitého podání uchazeče či zájemce. Jelikož je v současné době většina podání uchazečů či zájemců přijímána zadavatelem do datové schránky podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění…

Stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky u zadavatele s tzv. „samostatnou provozní jednotkou“

Správné stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky zadavatelem je jedním z důležitých předpokladů, aby mohlo být zadávací řízení zahájeno. Při určování předpokládané hodnoty zadavatel vychází z údajů a informací o zakázkách stejného či obdobného plnění, přičemž nedisponuje-li zadavatel těmito údaji či informacemi, stanoví se předpokládaná…

Právo veřejných zakázek aneb K jednomu otazníku z oblasti zjednodušeného podlimitního řízení

Následující článek je zaměřen na oblast veřejných zakázek. Jak známo, problematice veřejných zakázek se věnuje stále více právníků, tudíž by následující text mohl být pro ně užitečným. In concreto - věnuje se jednomu aktuálnímu problému souvisejícího s tématikou tzv. zjednodušeného podlimitního řízení.

Dynamický nákupní systém - jak jej známe dnes a jaký by mohl být

Právní úprava dynamického nákupního systému je v současném zákoně o zadávání veřejných zakázek velmi rámcová a v mnohém nejasná, poskytující různé možnosti výkladu. Rozhodovací praxe Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je takřka nulová a tudíž chybí i judikatura soudní. Přitom lze konstatovat, že se dynamický nákupní systém mnoha zadavatelům…

Uzavírání Dohody o narovnání z hlediska povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře

Uzavření dohody o narovnání je jedním z možných způsobů řešení sporů nebo potencionálních sporů v obchodní praxi. Každá dohoda o narovnání musí být vždy revidována, mimo jiné, i v kontextu povinnosti členů představenstva akciové společnosti jednat s péčí řádného hospodáře.

Omezení požadovaného rozsahu referenčních stavebních prací

Psáti obsáhlá pojednání o problematice vymezování technických kvalifikačních předpokladů v rámci veřejných zakázek se může v současné době – po téměř 9 letech účinnosti zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů („ZVZ“) – jevit jako nošení dříví do lesa. Přesto bychom rádi v tomto článku upozornili na dvě…

Praktika stlačování marží

Soutěžní právo je z velké míry dotvářeno judikaturou a jinými prameny, které sice nejsou obecně závazné, ale rozhodovací orgány je běžně aplikují. Tato skutečnost klade zvýšené nároky na soutěžitele jako adresáty norem soutěžního práva. Cílem tohoto příspěvku je představit jednu z takových „neformálních“ protisoutěžních praktik, tzv. stlačování…