Náležitosti nepeněžitého příplatku ve znaleckém posudku

Nepeněžitý příplatek mimo základní kapitál tvoří alternativu k rozvoji aktiv společnosti a často se ukazuje jako vhodná možnost pro navýšení vlastního kapitálu. Oproti zvýšení základního kapitálu příplatek představuje efektivnější metodu, která nepoškozuje vlastnickou strukturu společnosti. Příplatek může být také atraktivní pro společnosti, které nemají možnost financování prostřednictvím úvěrů, neboť v tomto případě nedochází k nárůstu zadlužení.

Nepeněžité příplatky u společností s ručením omezeným lze rozdělit na dva druhy: povinné a dobrovolné. Povinný příplatek může být proveden pouze v peněžní formě, přičemž společníci přispívají v poměru svých podílů, pokud společenská smlouva neurčuje jinak. Dobrovolný příplatek může být společníkem poskytnut jako peněžitý i nepeněžitý. Představuje obecně flexibilnější a jednodušší variantu financování, neboť k jeho získání stačí souhlas jednatele společnosti. V případě akciových společností lze poskytovat příplatky na dobrovolné bázi, u příplatkové povinnosti nepanuje mezi odbornou veřejností shoda.

Reklama

Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

REGISTROVAT ZDE

Je nezbytné, aby transakce příplatku byla řádně zdokumentována a byly dodrženy veškeré právní povinnosti související s přenosem práv a majetku. Právní rámec pro nepeněžité příplatky mimo základní kapitál je v Česku upraven v § 163 až § 165 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“). Zákon rovněž vyžaduje, aby byl nepeněžitý příplatek oceněn znalcem.

Zákon o obchodních korporacích definuje pravidla pro příplatky mimo základní kapitál výhradně u společností s ručením omezeným. Při ocenění nepeněžitého příplatku do společnosti s ručením omezeným stanovuje zákon náležitosti příslušného znaleckého posudku v ustanovení § 163 odst. 2 v kombinaci s § 143 odst. 3 ZOK. Znalecký posudek tak musí obsahovat alespoň popis nepeněžitého příplatku, použité metody ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý příplatek oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.

V případě nepeněžitého příplatku do akciových společností nejsou v legislativě jasně ukotveny náležitosti znaleckého posudku, jako je tomu v případě nepeněžitého příplatku do společností s ručením omezeným. Vodítkem zde může být výše zmíněný § 163 a § 143 zákona o obchodních korporacích s odkazem i na § 251, který upravuje ocenění nepeněžitých vkladů do akciové společnosti. V případě ocenění nepeněžitého příplatku do akciové společnosti nemusí být požadavky ustanovení § 251 naplněny beze zbytku, jelikož příplatkem mimo základní kapitál nedochází ke zvýšení základního kapitálu společnosti. V důsledku právě uvedeného tedy není potřeba ve znaleckém posudku uvádět, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisními kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad, neboť k samotnému úpisu akcií nebude docházet.