obchodní právo

K aplikaci zásady proporcionality při uložení odvodu za porušení rozpočtové kázně

Aplikace institutu odvodu za porušení rozpočtové kázně zakotveného v zákoně č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), je hrozbou každého příjemce dotace. Administrace rozličných dotačních titulů a důsledné dodržování podmínek dotačních smluv a programů…

PSD2 a nová platební služba: Nepřímé udělení platebního příkazu

Nepřímé udělení (dání) platebního příkazu, neboli služba iniciování platby, je dle zákona č. 370/2017 Sb., o platebním styku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoPS“), novou platební službou, která spočívá v dání platebního příkazu k převodu peněžních prostředků z platebního účtu jménem plátce třetí osobou rozdílnou od osoby, který pro…

Poučení z kauzy Opencard – vendor lock-in efekt ve veřejných zakázkách

V poslední době vzbudila velkou mediální pozornost kauza zadavatele Hlavního města Prahy - Opencard. Soudy zde řešily situaci, kdy nastane zaviněné způsobení stavu exkluzivity ze strany zadavatele a zda jej lze později řešit pomocí dalšího zadávání v jednacím řízení bez uveřejnění. Tyto problémy se často týkají zakázek na dodávky informačních…

Falešná daň - polemika

Reaguji na článek advokáta Jana Vučky „Falešná daň aneb Jak zcela jistě nepočítat výši škody“. [1] Autor rozebírá případ, ve kterém prodávající uváděl na fakturách daň z přidané hodnoty neoprávněně (protože nebyl plátcem DPH), a tak poškodil své zákazníky tím, že nemohli daň z faktur odečíst. Autor nesouhlasí s názorem, že výše škody je dána…

Orgány obchodní korporace I: Neplatnost rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodní korporace

Dne 21. 11. 2017 byl na těchto stránkách publikován příspěvek s názvem Neplatnost rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodní korporace.[1] Autor se v něm zabývá otázkou možného soudního přezkumu rozhodnutí statutárních a kontrolních orgánů obchodních korporací podle zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o…

Možnosti přemístění sídla ze zemí mimo EU

Přeshraniční přemístění sídla upravené s českém zákoně o přeměnách zažívá v posledních letech nesmělý, ale viditelný rozvoj. Základní limitem zákona o přeměnách je ale skutečnost, že se vztahuje pouze na přeshraniční přeměny se státy EU, příp. EHP. Dosud proto tímto způsobem nebylo možné provést jakékoli přeshraniční přeměnu se zeměmi jako…

Podpora určená malým a středním podnikům - K pojmu podnik a pronájmu nemovitých věcí jako hospodářské činnosti

Dotace a různé formy podpory jsou mediálně i v odborných kruzích často diskutovány. Předmětný článek se zabývá vymezením definice podniku dle Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (dále jen „Nařízení“).[1] Definičním…

Evidence skutečných majitelů – aktuální otázky

Dne 1. 1. 2018 nabyly účinnosti poslední části zákona č. 368/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu (dále jen "AML Zákon"), a další související zákony (dále jen "AML Novela"). AML Novela provádí směrnici Evropského parlamentu a Rady 2015/849 o…

Absolutní zákaz smluvních pokut v obchodních podmínkách spotřebitelských smluv. Opravdu?

Obecná zásada praví, že „... při argumentaci jakýmkoliv soudním rozhodnutím je třeba vždy text takového rozhodnutí vnímat v kontextu původního řízení, v němž bylo rozhodnutí vydáno. Soud vždy rozhoduje v konkrétní věci tak, že aplikuje právní normy na zjištěný skutkový stav. Jsou-li skutkové okolnosti v posuzovaném případu odlišné, nelze závěry…

Základní kapitál 1 Kč – dává to smysl?

Zákon o obchodních korporacích č. 90/2012 Sb. (dále jen „ZOK“) u společností s ručením omezeným s účinností od 1.1.2014 nově stanovil minimální výši vkladu společníka do základního kapitálu společnosti (jakož i minimální výši základního kapitálu celkem) na 1 Kč. Na rozdíl od dříve platného obchodního zákoníku, který vyžadoval u společností tohoto…

Když se Vám někdo pokusí ukrást firmu aneb podvodná změna jednatele

Znáte to, celkem rutinní schůzka s klientem se může změnit během okamžiku v srdcervoucí drama. Jedno takové jsme zažili (lépe řečeno náš klient) zrovna nedávno. Vše začalo v podstatě nevinnou otázkou. Vy jste změnili jednatele? Ne, odpověděl klient překvapeně. To bych o tom jako společník a jediný jednatel musel přece vědět [smích]. Humor však…

Kvalifikovaná výzva a rozsudek pro uznání – 2. část

V minulé části jsme Vás seznámili s přístupem judikatury Nejvyššího a Ústavního soudu k problematice tzv. kvalifikované výzvy podle § 114b zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) a dále s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu k podmínkám pro vydání rozsudku pro uznání podle § 153a OSŘ. V této části se budeme…

GDPR ve VZ aneb ochrana osobních údajů v rámci zadávání veřejných zakázek

Zkratka „GDPR“, neboli Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, je v posledních měsících všudypřítomná. Stejně jako samotná oblast ochrany osobních údajů, která rovněž prostupuje v každé organizaci téměř všemi interními procesy. Ne jinak je tomu u zadavatelů veřejných zakázek, kteří by v rámci procesů zadávání měli rovněž zohlednit oblast ochrany…

Zákaz prodeje luxusního zboží na online tržištích v rozhodnutí SDEU

Dle poměrně zajímavého, a v mnoha ohledech přelomového, rozhodnutí Soudního dvora Evropské Unie z prosince minulého roku ve věci Coty mohou nyní dodavatelé luxusního zboží zakázat svým autorizovaným distributorům jeho prodej přes tzv. online tržiště.

Kvalifikovaná výzva a rozsudek pro uznání – 1. část

Novela č. 30/2000 Sb. zakotvila do zákona č.99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „OSŘ“) s účinností ode dne 1.1.2001 mj. ustanovení § 114b a § 153a OSŘ, zavádějící možnost soudu zaslat žalovanému usnesení s výzvou k vyjádření (tzv. kvalifikovaná výzva), jejíž nesplnění žalovaným má za následek fikci uznání nároku, jejímž…

Návrh na přiznání hlasovacích práv popřenému věřiteli

Jedním ze základních práv věřitelů přihlášených do insolvenčního řízení je hlasování na schůzi věřitelů.[1] Věřitelé můžou hlasovat například o odvolání a ustanovení insolvenčního správce (§ 29 odst. 1 IZ), o ustanovení věřitelského výboru (§ 56 odst. 1 IZ), za určitých podmínek o způsobu řešení úpadku (§ 150 IZ) a o přijetí reorganizačního plánu…

K povaze zápisu do evidence skutečných majitelů

Dne 1. 1. 2018 nabyla účinnosti část třetí, jedenáctá a dvanáctá zákona č. 368/2016 Sb., kterými se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jako „novela“).

Změny v souvislosti s novelizací institutu svěřenského fondu

Od nového roku nabyla účinnosti komplexní novela zákona č. 89/2012 Sb. (dále jako “NOZ”) a zákona č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob (dále jako “rejstříkový zákon”), zákon č. 460/2016 Sb. (dále jako “novela”), která zásadně mění problematiku institutu svěřenského fondu poprvé od ukotvení do právního řádu v roce…

Společné zastupování společnosti jednatelem a prokuristou

Cílem tohoto článku je informace o nejnovějším rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31.10.2017, sp.zn. 29 Cdo 387/2016, které se zabývalo možnostmi společného jednání jednatele a prokuristy za společnost.

Nelehké rozhodování statutárního orgánu při výplatě podílu na zisku

Jedním z práv společníka obchodní korporace je podílet se na rozhodnutí valné hromady o rozdělení zisku společnosti, který společnost vykáže v řádné či mimořádné účetní závěrce. Rozdělení zisku je umožněno na základě podmínek stanovených zákonem o obchodních společnostech a družstvech, přičemž zisk nejenže lze rozdělit mezi společníky korporace…