Přeměny obchodních společností v roce 2025: Přehled forem, výhod, rizik a novinek

Hlavní formy přeměn obchodních společností

Podle českého práva (zákon 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev) existují čtyři hlavní formy přeměn obchodních společností​. Níže uvádím jejich přehled a základní charakteristiku:

• Fúze – spojení dvou či více společností v jednu. Fúze může nastat sloučením (alespoň jedna ze zúčastněných společností zaniká a její jmění přechází na jinou, již existující nástupnickou společnost​) nebo splynutím (všechny zúčastněné společnosti zanikají a vzniká zcela nová nástupnická společnost​). Fúze často slouží k sjednocení podniků po akvizici nebo ke zjednodušení holdingové struktury.
   
• Rozdělení – rozčlenění jedné společnosti na více společností. Může proběhnout rozštěpením, kdy původní společnost zaniká a její jmění je rozděleno mezi více nástupnických společností (buď nově založených, nebo i existujících – v takovém případě hovoříme o rozštěpení sloučením​). Druhou variantou je odštěpení, kdy původní společnost nezaniká a pouze vyčleněná část jejího majetku a závazků přechází na jinou novou či existující společnost​. Rozdělení se využívá například pro vyčlenění určité části podnikání do samostatné firmy. Třetím novým způsobem rozdělení je pak možnost vyčlenění, kdy rozdělovaná firma nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází výměnou za podíl na nově vznikající firmu = vyčlenění se vznikem nové společnosti, kdy se rozdělovaná firma stává jejím jediným společníkem; nebo již existující firmu = vyčlenění sloučením, kdy rozdělovaná firma získá podíl na nástupnické společnosti.
   
• Převod jmění na společníka – zánik společnosti a převzetí veškerého jejího majetku i dluhů hlavním společníkem (typicky mateřskou firmou či akcionářem s drtivou většinou podílu). Tato forma přeměny umožňuje, aby jedna dominantní osoba (vlastník) pohltila dceřinou společnost, čímž se zjednoduší struktura (odpadá potřeba udržovat samostatnou firmu). Menším společníkům zanikající firmy musí být poskytnuta spravedlivá náhrada za jejich podíly. Převod jmění se uplatní například v situaci, kdy mateřská společnost vlastní >90 % dceřiné firmy a chce eliminovat zbylé menšinové vlastníky a převzít její aktiva.
   
• Změna právní formy – společnost pokračuje bez přerušení, pouze se mění její právní forma (např. společnost s ručením omezeným se přemění na akciovou společnost​, družstvo na s.r.o., apod.). Jde tedy o transformaci typu společnosti – nemění se vlastnické vazby ani majetek firmy, ale její právní rámec. Změna právní formy přichází v úvahu tehdy, když stávající forma již nevyhovuje potřebám podnikání (např. rostoucí firma se změní na akciovku pro vstup investorů či na burzu, nebo naopak zjednodušení struktury změnou a.s. na s.r.o. kvůli nižší administrativě).
   

Všechny uvedené formy přeměn jsou komplexní procesy, které podléhají detailním pravidlům zákona o přeměnách. Během přeměny dochází k přechodu jmění (majetku i závazků) zanikající společnosti na nástupnickou, a současně se řeší otázky jako výměnné poměry podílů/akcií u fúzí či rozdělení, ochrana věřitelů, vypořádání společníků atd. Je proto nutné věnovat všem krokům maximální pozornost.

Reklama

Praktické využití AI nástrojů (ChatGPT, Claude) při práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 6.5.2025

6.5.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Důvody a výhody přeměn společností

Proč firmy podstupují tak náročné změny, jako jsou fúze či rozdělení? Důvodů bývá hned několik a často se jedná o strategické rozhodnutí vedené snahou o posílení a zefektivnění podnikání. Mezi hlavní motivace a potenciální výhody přeměn patří:

• Konsolidace a růst: Fúze umožňují spojit síly dvou podniků, získat větší tržní podíl, využít synergických efektů a snížit duplicitní náklady (např. sdílení provozního zázemí, technologií, zaměstnanců). Může jít o sloučení sesterských společností v holdingu za účelem vytvoření silnějšího celku, který lépe obstojí v konkurenci. Každý rok v ČR probíhá velký počet fúzí právě z těchto důvodů – často v rámci holdingových struktur nebo při jejich vytváření​. Spojením podniků lze také urychlit růst firmy a vstup na nové trhy.
   
• Optimalizace struktury a řízení: Přeměny jsou nástrojem k reorganizaci podnikání. Rozdělení formou odštěpení umožňuje vyčlenit určité činnosti nebo majetek do nové společnosti – například oddělit vedlejší (non-core) aktivity od hlavního byznysu, nebo rozdělit firmu podle různých podnikatelských rizik a odvětví​. Tím se zjednoduší struktura a řízení; každá část může mít vlastní management přizpůsobený jejímu zaměření. Jasnější struktura může zvýšit efektivitu i hodnotu podniku. Také změna právní formy bývá motivována potřebou odlišného modelu řízení – např. přechod na akciovou společnost umožní dvoustupňové vedení (představenstvo/dozorčí rada) a snadnější převoditelnost podílů (akcií), což může přilákat investory či talentované manažery.
   
• Daňová optimalizace a finanční výhody: Správně naplánovaná přeměna může přinést daňové úspory. Česká legislativa za určitých podmínek umožňuje daňově neutrální fúze či rozdělení – tj. převod majetku v rámci přeměny není okamžitě zdaněn, pokud jsou dodržena zákonná pravidla. Podnikatelé mohou využít například převod daňových ztrát v rámci fúze (při sloučení prosperující firmy s firmou s daňovou ztrátou, za splnění podmínek). Rozdělení podniku může napomoci oddělit výnosné části od méně výnosných kvůli lepší daňové optimalizaci. Pozor: daňové aspekty přeměn jsou složité a podléhají pravidlům proti zneužití – jakákoli přeměna motivovaná primárně daňově musí být obhajitelná obchodní logikou.
   
• Strategické důvody (akvizice, prodej, investice): M&A transakce (fusiones & acquisitions) často s přeměnami úzce souvisejí. Typickým scénářem je, že investor koupí firmu a následně ji sloučí se svou stávající společností, aby zjednodušil strukturu (upstream merger – zánik koupené cílové společnosti a přechod jejího jmění na kupujícího​). Nebo naopak začlení akviziční společnost do koupí cílové firmy (downstream merger). Pokud kupující nemá zájem o všechny části cílové společnosti, před fúzí může dojít k odštěpení některých aktivit, které si původní vlastník ponechá​. Stejně tak před prodejem jednoho divize většího podniku bývá tato divize nejprve oddělena do samostatné společnosti (odštěpením), aby prodej byl přehlednější. Vstup investora může vyžadovat změnu právní formy – např. start-up se přemění ze s.r.o. na akciovou společnost, aby mohl nabídnout akcie více investorům nebo vstoupit na burzu.
   

Shrnuto, přeměna může firmě přinést mnoho benefitů: větší efektivitu, úsporu nákladů díky sloučení duplicit, přehlednější vlastnickou strukturu, lepší pozici pro růst či prodej části byznysu, a někdy i daňové úlevy. Důležité je však vždy posoudit ekonomické dopady a proveditelnost – každý případ je jiný. Klíčová je odborná příprava a strategické plánování, aby výsledná přeměna skutečně naplnila očekávání.

Možná rizika a dopady přeměn (právní, finanční, daňové)

Přestože přeměny nabízejí atraktivní příležitosti, nesou s sebou také rizika a komplikace, na něž je třeba dát pozor. K hlavním rizikovým oblastem a dopadům přeměn patří:

• Administrativní a právní náročnost: Přeměna je proces vyžadující přísný soulad s právními předpisy. Zákon stanoví řadu povinných kroků a lhůt – například vypracování projektu přeměny, zajištění znaleckých posudků (např. při nerovnoměrném výměnném poměru akcií nebo ocenění jmění při zvýšení základního kapitálu), informování věřitelů a zaměstnanců, schválení přeměny valnou hromadou všech zúčastněných společností a zápis do obchodního rejstříku. Časová náročnost je nezanedbatelná – realizace trvá obvykle několik měsíců kvůli zákonným lhůtám a nutným úkonům​. Pokud firma podcení právní postupy, může dojít k napadení platnosti přeměny či zdržení celého procesu. Rizikem je také to, že v průběhu přeměny (než je zapsána) nelze například vyplácet zisk či nakládat s majetkem libovolně – firma je v „přechodném“ režimu. Doporučení: mít k dispozici zkušeného právníka či poradce, který pohlídá harmonogram a správné splnění všech povinností.
   
• Ekonomické a účetní dopady: Každá přeměna výrazně zasahuje do účetnictví a finančního zdraví firmy. Například při fúzi nebo odštěpení se často provádí přecenění majetku na reálnou hodnotu, což může vést ke vzniku goodwillu nebo oceňovacího rozdílu. To může následně způsobit tzv. cash trap – situaci, kdy se sice účetně navýší vlastní kapitál, ale v dalších letech zvýšené odpisy z přeceněného majetku či odpis goodwillu sníží zisky a tím omezí možnost vyplácet podíly na zisku​. Jinými slovy, vlastník sice „papírově zbohatne“, ale reálně si nemůže vyplatit peníze, protože zisk je vykázán nižší. Příkladem může být sloučení dvou společností v rámci skupiny – je-li majetek zanikající firmy oceněn výrazně výše než původně, odpisy této hodnoty pak ukrajují z budoucích zisků nástupnické firmy. Řešením je dopředu plánovat účetní dopady (např. vyplatit nerozdělený zisk před fúzí, zvážit rozsah přecenění apod.). K ekonomickým rizikům patří i to, že plánované synergie z fúze se nemusí naplnit (sjednocení provozu může narazit na problémy, odlišnou firemní kulturu apod.). U rozdělení je rizikem třeba podhodnocení oddělované části nebo nejasné vymezení majetku (což může vést ke sporům, protože platí zásada, že co není výslovně převedeno, zůstává v původní společnosti​). Doporučení: zapojit do plánování finanční odborníky a auditory, kteří posoudí dopady přeměny na účetnictví, ocenění majetku a splnění podmínek pro daňovou neutralitu.
   
• Právní rizika a ochrana menšinových společníků: U přeměn, kde dochází k vypořádání společníků (typicky fúze s nerovnoměrnými podíly, nebo převod jmění na společníka), existuje riziko sporů s menšinovými vlastníky. Ti mohou napadat poměr výměny akcií/podílů či výši protiplnění za zanikající podíly, pokud ji považují za nespravedlivou. Zákon jim dává určité nástroje ochrany (např. právo na dorovnání, možnost požádat soud o přezkum hodnoty protiplnění apod.). Také věřitelé mají právo žádat zajištění svých pohledávek, pokud se obávají zhoršení dobytnosti v důsledku přeměny. Nezapoomeňme ani na zaměstnance: v případě fúzí nebo rozdělení automaticky přecházejí pracovněprávní vztahy (zaměstnanci se „stěhují“ k nástupnické firmě) a je nutné je o situaci informovat; u změny právní formy k přechodu nedochází, zaměstnavatel zůstává stejný​. Doporučení: provést důkladnou právní analýzu dopadů přeměny, komunikovat otevřeně s menšinovými společníky, věřiteli i zaměstnanci a předcházet sporům – např. nabídnout minoritám férové vypořádání, případně jejich souhlas získat dopředu.
   
• Daňové a právní compliance riziko: Pokud přeměna není plně v souladu s legislativou, hrozí dodatečné doměrky či sankce. Finanční úřady mohou zkoumat, zda přeměna nebyla účelová (např. jen za účelem vyhnutí se daním). Při zneužívajícím nebo podvodném účelu přeměny dokonce nově notář musí odmítnout vydat osvědčení o přeměně v případě přeshraničních přeměn​. Je tedy zřejmé, že každá přeměna musí mít reálný obchodní důvod. Také je nutné dodržet speciální regulace v některých sektorech – např. u bank, pojišťoven či investičních společností je nutný souhlas regulátora s fúzí nebo rozdělením. Opomenutí takové podmínky by znamenalo neplatnost přeměny. Doporučení: vždy ověřit legislativní požadavky platné v době přeměny a konzultovat záměr s právníky i daňovými poradci. V roce 2025 vstoupila v platnost řada novel a evropských směrnic ovlivňujících tuto oblast – je třeba se jimi řídit (viz další část článku).
   

Legislativní novinky od roku 2025 (právo přeměn)

Rok 2025 přinesl významné legislativní změny v oblasti přeměn obchodních společností v ČR. Největší novinkou je účinnost novely zákona o přeměnách (125/2008 Sb.), která byla přijata v polovině roku 2024 (zákon 162/2024 Sb.) právě s účinností od 19. července 2024​. Tato novela transponuje do českého práva evropskou směrnici (EU) 2019/2121 o přeshraničních přeměnách, a zavádí tak nové požadavky a postupy, které se v roce 2025 uplatňují v praxi. Co konkrétně se změnilo? Zde je přehled klíčových legislativních a regulatorních novinek:

• Zavedení nových typů přeshraničních přeměn: Novela upřesnila pravidla pro přeshraniční fúze a poprvé zavedla právní rámec pro přeshraniční rozdělení a přeshraniční přemístění sídla společnosti​. Dříve nebylo jasné, zda lze českou společnost rozdělit přes hranice či přesunout její sídlo mimo EU – nyní zákon stanoví, že to možné je, a vymezuje jasné postupy a záruky pro všechny zúčastněné osoby​. To rozšiřuje možnosti českých firem restrukturalizovat se na evropském trhu.
   
• Zjednodušené a zrychlené postupy: Cílem novely je odstranění zbytečné administrativní zátěže při přeměnách při zachování ochrany dotčených osob​. Zavádí se zjednodušené a zrychlené řízení pro méně složité typy přeshraničních přeměn​. V praxi to znamená, že například u jednodušších fúzí (typicky když mateřská firma fúzuje se 100% dceřinou společností) lze využít zkrácených lhůt či upustit od některých formalit, pokud s tím všichni zúčastnění souhlasí. Novela si slibuje, že jasná a jednotná pravidla pro přeshraniční fúze zjednoduší a zlevní proces – sníží náklady a administrativu pro firmy​. To podporuje mobilitu podniků v rámci EU a usnadňuje restrukturalizace napříč státy.
   
• Posílení ochrany společníků, věřitelů a zaměstnanců: Na druhé straně nová úprava zavádí mechanismy na ochranu oprávněných zájmů menšinových společníků, věřitelů i zaměstnanců při přeměnách​. Konkrétně došlo k rozšíření ochrany věřitelů: pokud dříve zákon chránil jen nesplatné pohledávky vzniklé před zápisem přeměny, nyní se ochrana vztahuje i na budoucí či podmíněné pohledávky ze závazků vzniklých před zveřejněním projektu přeměny​. To je důležité například u dlouhodobých smluv (leasingy, nájmy) – věřitelé získali větší jistotu, že nepřijdou zkrátka. Dále novela stanovila, že notář odmítne vydat osvědčení o přeshraniční přeměně, pokud zjistí, že cílem přeměny je podvodné nebo účelové obcházení práva (např. snaha vyhnout se právním povinnostem či spáchat trestnou činnost)​. Tento prvek má odradit od zneužití přeměn k nekalým účelům. Pro společníky zanikajících společností stanoví směrnice i český zákon právo na odstoupení z firmy za spravedlivé vypořádání, pokud zásadně nesouhlasí s přeshraniční přeměnou (to se uplatní zejména u přemístění sídla do ciziny apod.). Zaměstnanci musí být o přeměně informováni a v některých případech mají právo vyjádřit se k ní; jejich nároky (mzdy, smlouvy) přecházejí automaticky na nástupnické subjekty.
   
• Nové požadavky na zveřejňování a dokumentaci: Významnou změnou v procesu je zjednodušení povinné notifikace připravované přeměny. Nově odpadá povinnost zveřejňovat oznámení o přeměně v Obchodním věstníku, která byla považována za zdlouhavou a nákladnou, avšak nepříliš efektivní​. Namísto toho musí společnosti zúčastněné na přeměně alespoň 1 měsíc před plánovaným schválením přeměny uložit do sbírky listin obchodního rejstříku projekt přeměny a písemné upozornění pro své věřitele, zástupce zaměstnanců (případně přímo zaměstnance) a společníky o jejich právech v souvislosti s přeměnou​. Jinými slovy, informace o připravované fúzi/rozdělení musí být dostupná veřejně v rejstříku a zainteresované osoby (věřitelé, zaměstnanci, akcionáři) musí být prokazatelně upozorněny na svá práva (např. právo žádat zajištění pohledávek, právo odprodat podíl apod.). Další novinkou je povinnost, aby společnosti, které mají zřízené vlastní internetové stránky, zveřejnily toto upozornění i na svém webu (současně s uložením do rejstříku)​. Tím se má zajistit ještě širší informovanost – toto opatření nahrazuje dřívější Obchodní věstník modernějším způsobem zveřejnění. Co se týče dokumentace, klade se důraz na digitalizaci: novela nabádá k využití digitálních nástrojů ve všech fázích procesu​. Lze očekávat více elektronické komunikace s rejstříkovými soudy, on-line formuláře pro přeshraniční podání či propojení evropských rejstříků (to vše usnadní administrativu). Novela také terminologicky zpřesnila některé definice v zákoně a odstranila nedostatky předchozí úpravy​.
   
• Další právní předpisy a souvislosti: V návaznosti na velkou novelu zákona o přeměnách došlo i ke změnám v jiných zákonech. Například zákon o obchodních korporacích (90/2012 Sb.) byl upraven tak, aby reflektoval nové pojmy přeshraničních přeměn. Rovněž mohou platit nové evropské předpisy, které jsou přímo účinné – např. nařízení o spolupráci rejstříků. Pro daňové dopady přeměn je klíčové sledovat novelizace zákona o daních z příjmů – v roce 2025 se uvažovalo o zpřísnění podmínek pro osvobození některých přeměn od daně, a je třeba hlídat, zda byly tyto změny přijaty. Obecně však hlavní tón legislativy v roce 2025 je: usnadnit poctivým firmám transformace (rychleji a levněji), ale zároveň zvýšit transparentnost a jistotu pro všechny zúčastněné (díky lepší informovanosti a ochraně práv)​.
   

Není pochyb o tom, že právní prostředí kolem přeměn je v roce 2025 komplexnější než dříve. Na firmy klade nové požadavky (zejména u přeshraničních operací), ale také jim nabízí modernější nástroje. Pro podnikatele zvažující fúzi či jiné změny je proto zásadní být v obraze a případně se poradit s odborníky, aby využili výhod novinek a vyvarovali se sankcí za neznalost nových povinností.

Příklady z praxe: kdy a proč o přeměně uvažovat

Abychom si uvedené informace zasadili do reálného kontextu, podívejme se na několik scénářů z podnikatelské praxe, kdy přeměna společnosti dává smysl. Tyto příklady ilustrují, kdy a jak může správně provedená přeměna firmě prospět:

• Příklad 1: Fúze po akvizici pro posílení trhu – Středně velká firma Alfa s.r.o. se rozhodla koupit konkurenční Beta s.r.o. působící ve stejném oboru. Po dokončení akvizice management Alfy zvažoval, jak dvě samostatné společnosti efektivně provozovat. Řešením byla fúze sloučením, při níž Beta zanikla a veškerý její majetek i závazky převzala Alfa. Výsledkem je jednotná firma s větším tržním podílem, jednodušší strukturou (odpadla dvojí účetní závěrka, dvě administrativy) a silnější pozicí vůči dodavatelům i bankám. V procesu se pečlivě ošetřila práva zaměstnanců Bety (automaticky přešli pod Alfu) a byli informováni o nezměněných pracovních podmínkách. Věřitelé Bety byli ujištěni, že jejich pohledávky přechází na Alfu, která má dostatek kapitálu. Díky dobré přípravě a využití nových zjednodušených postupů (Alfa vlastnila Betu z 100 %, takže některé formality odpadly) byla fúze zapsána do 4 měsíců od akvizice. Poučení: Fúze je vhodná pro integraci koupené firmy; je však nutné zajistit důkladnou due diligence předem a postarat se o komunikaci s lidmi i partnery, jichž se změna dotkne.
   
• Příklad 2: Rozdělení společnosti za účelem rozvoje a investice – Rodinná firma Gamma, a.s. provozovala dvě odlišné činnosti: výrobu strojírenských dílů a zároveň vývoj softwaru pro průmysl. Tyto divize měly jiný okruh zákazníků i růstový potenciál. Vedení se rozhodlo pro rozdělení odštěpením – vyčlenilo softwarovou divizi do nově založené firmy Delta s.r.o., kterou nadále vlastnili titíž společníci. Původní Gamma a.s. pokračuje jen ve strojírenské výrobě. Důvodem odštěpení bylo umožnit rychlejší rozvoj softwarového byznysu, který nyní může získat vlastního investora (ten nechtěl vstupovat do celé Gamma a.s., ale o čistě softwarovou firmu Delta s.r.o. má zájem). Rozdělení bylo pečlivě připraveno – projekt odštěpení jasně určil, které aktiva, pasiva i zaměstnanci přecházejí na Deltu​, aby nevznikly nejasnosti. Po zápisu rozdělení získala Delta investiční kapitál od venture fondu výměnou za menšinový podíl. Poučení: Rozdělení podniku dává smysl, pokud máte odlišné liniie podnikání nebo chcete některou část prodat či přilákat investora. Je však kritické precizně definovat, co se odštěpuje, a zajistit kontinuitu provozu v obou následnických firmách.
   
• Příklad 3: Změna právní formy pro expanzi – Dynamicky rostoucí start-up Epsilon s.r.o. se rozvíjel v oblasti e-commerce a během pár let získal stovky klientů. Zakladatelé dospěli k tomu, že pro další rozvoj potřebují výraznou kapitálovou injekci a uvažují i o vstupu strategického partnera. Jako s.r.o. však měli omezené možnosti – základní kapitál byl nízký, podíly se převádějí složitěji a firma nemůže vydávat veřejně obchodovatelné akcie. Rozhodli se proto změnit právní formu na akciovou společnost. Epsilon se tak transformoval v Epsilon, a.s. (právně stále tatáž společnost, jen s jinou právní formou). Tato změna umožnila navýšit kapitál upsáním nových akcií investorům a připravit se do budoucna i na možný vstup na burzu. Formální proces zahrnoval vyhotovení projektu změny právní formy, schválení valnou hromadou a zápis změny do rejstříku. Protože nedocházelo k přechodu jmění na jiný subjekt, byl postup jednodušší než u fúze – nebylo třeba řešit převod smluv či zaměstnanců, pouze úpravu stanov a vnitřních předpisů dle a.s. Poučení: Změna právní formy je vhodná, když stávající forma brzdí další růst či investice. Nutné je však zvážit i nevýhody – např. a.s. má přísnější povinnosti. Je to krok, který je třeba promyslet strategicky a včas připravit s právní pomocí.
   
• Příklad 4: Převod jmění k zefektivnění struktury – Velký průmyslový holding Žeta, a.s. měl řadu dceřiných společností. U jedné z nich – Eta s.r.o. – vlastnil Žeta 95 % podíl (zbylých 5 % drželi původní zakladatelé, kteří již ve firmě nepracovali). Eta s.r.o. byla historicky samostatná, ale její činnost (logistické služby) dnes sloužila výhradně mateřské Žetě a postrádala smysl jako oddělený subjekt. Vedení holdingu se rozhodlo pro převod jmění na společníka – veškerý majetek, závazky i zaměstnance Eta s.r.o. převedli na hlavního společníka (Žeta, a.s.) a Eta jako samostatná firma zanikla. Menšinovým 5% společníkům Žeta vyplatila protiplnění v penězích odpovídající hodnotě jejich podílů (stanovené znaleckým posudkem). Tím se skupina zbavila jedné entity a zjednodušila holding o jeden stupeň řízení. Proces převodu jmění byl rychlejší než klasická fúze (není potřeba nástupnickou firmu zakládat ani upravovat podíly, prostě vše přebírá existující hlavní společník). Poučení: Převod jmění na společníka je užitečný nástroj pro squeeze-out menšin v situaci, kdy hlavní vlastník drží výraznou většinu. Je však nutné zajistit objektivní ocenění a vypořádání menšinových podílů, jinak hrozí soudní spory. Důležité je rovněž prověřit, zda přebírající společnost (hlavní společník) zvládne právně i provozně převzít všechny závazky zaniklé firmy.
   

Z výše uvedených příkladů je patrné, že přeměny mají široké uplatnění – od malých rodinných firem až po velké korporace, od situací růstu po krizové reorganizace. Klíčové je správné načasování a provedení. Když se přeměna udělá z jasných důvodů a profesionálně, může být motorem pozitivní změny. Naopak unáhlená či špatně připravená přeměna může firmu poškodit. Proto se vyplatí zvážit všechny okolnosti a poradit se s odborníky, než se do transformačního projektu pustíte.

Závěrem: přeměna jako strategický krok – plánujte s odborníky

Přeměny obchodních společností představují mocný nástroj, jak přizpůsobit firmu novým výzvám, zajistit její růst či efektivnější fungování. V roce 2025, s ohledem na nové legislativní požadavky, je ještě důležitější přistupovat k těmto krokům strategicky a obezřetně. Majitelé firem by měli vnímat přeměnu ne jen jako právní formalitu, ale jako komplexní projekt, který ovlivní majetek, lidi i postavení firmy na trhu. Pečlivá analýza přínosů a rizik, kvalitní projektový plán a zajištění všech právních náležitostí – to vše rozhodne o úspěchu transformace.

Pro právníky pak platí úkol být proaktivním partnerem managementu: vysvětlit srozumitelně pravidla, včas upozornit na úskalí a najít řešení, jak cíle klienta naplnit v mezích zákona. Legislativní změny od 2025 přinesly nové možnosti (např. přeshraniční operace) i povinnosti (např. informování stakeholderů on-line); je třeba je implementovat správně a využít ke prospěchu klienta.

Pokud zvažujete jakoukoli zásadní přeměnu své společnosti – ať už sloučení s jinou firmou, rozdělení podnikání, změnu právní formy nebo jinou strukturovanou změnu – neváhejte se poradit s odborníky. Zkušená advokátní kancelář vám pomůže projekt posoudit z právního i daňového hlediska, navrhne optimální postup a zajistí potřebné formality. Tím minimalizujete rizika a získáte jistotu, že transformační proces proběhne hladce a v souladu s aktuálními právními předpisy. Přeměna společnosti je velký krok – s odborným vedením se však může stát úspěšným milníkem na cestě rozvoje vašeho podnikání.

JUDr. Kateřina Müllerová

 

ARROWS advokátní kancelář, s.r.o.

 

Aviatica, U Trezorky 921/2
158 00 Praha 5

Envelopa Office Center, tř. Kosmonautů 1221/2a
779 00 Olomouc

 

Tel.:       +420 245 007 740

e-mail:   mullerova@arws.cz