Americká celní politika Donalda Trumpa a možné dopady na českou ekonomiku

Nová celní politika USA: reakce na globalizaci i bezpečnostní hrozby

Dle americké administrativy je záměrem plošných celních opatření ochrana amerického průmyslu – mělo by dojít k omezení dovozu levnějších zahraničních výrobků, ochraně amerických pracovních míst ale i zajištění spravedlivé hospodářské soutěže. Důsledkem by mělo být i omezení technologického transferu ze Spojených států a posílení národní bezpečnosti.

Makroekonomické konsekvence: USA vs. EU

Konkrétně bylo před odložením na aktuálních 90 dní avizováno uvalení cel ve výši 20 % na země Evropské unie. Spojené státy jsou dlouhodobě klíčovým obchodním partnerem Evropské unie — v roce 2024 směřovala do USA celá pětina veškerého unijního vývozu zboží. Největší podíl na tomto vývozu mělo Irsko, následované Itálií a Německem. Hlavními exportními položkami byly stroje, silniční vozidla, elektrická zařízení a farmaceutické produkty.

Reklama

Skončení pracovního poměru (online - živé vysílání) - 9.9.2026

9.9.2026 09:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Obchodní vztahy však fungují i opačně — USA zároveň exportují do EU mírně pod hranicí 20 %, tj. rovněž okolo pětiny svého vývozu, především do Nizozemska a Německa. Zvýšení cel tak může negativně zasáhnout nejen evropské, ale i americké výrobce a spotřebitele, a to i případnými recipročními opatřeními. Tabulka níže uvádí odhady dopadů zavedení plošných cel včetně recipročních opatření ze strany EU dle některých předních institucí.

Tabulka č. 1: Dopady případných plošných a recipročních cel na růst HDP Eurozóny a USA

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat a proporčních úprav z Ministerstva financí ČR

Ministerstvo financí pak v eurozóně odhaduje jednorázové zpomalení růstu HDP o 0,6 p. b. v roce 2025 a o 0,8 p. b. v roce 2026. V případě USA je pak vlivem menší otevřenosti tamní ekonomiky predikováno dokonce mírnější snížení růstu.

Výsledky celkově potvrzují, že takto dramatické změny v obchodních podmínkách mohou mít významné negativní dopady na růst HDP, konkrétně mezi přímými efekty zdražení vývozů do USA bude mít za následek pokles poptávky po evropském zboží ze strany amerických zákazníků a pokles exportu do USA povede k nižšímu růstu evropských ekonomik. Celkově ale jsou i v rámci optimistických scénářů mnohem závažnější případné důsledky v rámci nestability a nejistot na světových trzích. S ohledem na celkovou provázanost jsou tak sekundární efekty ohledně podoby globálního obchodu a souvisejících rizik mnohem významnější.

Česká republika: mírnější přímý dopad, závažnější bude nepřímý

Český export do USA představoval v roce 2024 přibližně 133 miliard Kč, což činilo 2,9 % celkového vývozu ČR. Pokud zahrneme i nepřímý export přes evropské země v rámci reexportů, dosahoval objem téměř 190 miliard Kč (4,1 % exportu). Klíčovými vývozními produkty byly stroje a zařízení pro průmysl, technologie pro výrobu energie a elektrická zařízení. Dopady zavedení případných plošných celních opatření dle odhadů Ministerstva financí České republiky na růst české ekonomiky jsou uvedeny v tabulce níže.

Tabulka č. 2: Dopady na růst HDP České republiky

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Ministerstva financí ČR

Na první pohled se může zdát, že přímý dopad amerických cel na českou ekonomiku je relativně omezený. Výraznější negativní efekt lze pozorovat pouze skrze pokles exportu. Hlavní hrozba však spočívá v nepřímých dopadech — zejména v oslabení růstu ekonomik eurozóny, které jsou největšími obchodními partnery České republiky. Oslabení poptávky po evropském zboží ze strany USA může způsobit řetězovou reakci vedoucí ke zpomalení celého evropského hospodářství, a tím i české ekonomiky.

Očekávaný vliv na inflaci je dle predikce Ministerstva financí České republiky neutrální. V krátkodobém horizontu bude proinflačně samozřejmě působit především přímý cenový efekt. Avšak jelikož dovozci budou tlačeni snížit své obchodní marže, aby si udrželi konkurenceschopnost na evropském trhu, konečný dopad bude mírnější, než by odpovídalo výši celní přirážky. Nadto česká ekonomika není významným obchodním partnerem USA, a i proto lze očekávat jen omezený dopad. Navíc protiinflační efekt by mohlo například přinést posílení koruny vůči dolaru či projevy důchodového efektu, kdy nižší růst spotřeby domácností povede ke zmírnění poptávkových tlaků. Nadto by také mohlo dojít k částečnému přesunu odbytiště pro zboží ze zemí zasažených americkými cly (především Číny) z USA do Evropy, což by zvýšilo nabídku na evropském trhu a vedlo ke snížení cen. Ve výsledku je tak inflace i v případě zavedení plošných celních opatření ponechávána v souladu s predikcí.

Zhoršení situace v návaznosti na zhoršený ekonomický vývoj je predikováno v rámci míry nezaměstnanosti. Jelikož na trhu práce v určitých sektorech přetrvává napětí, docházelo by k tlumení negativního efektu. Nižší poptávka po práci by se ale také promítla do nižšího růstu platů a mezd.

Závěr: Otřesy v globálním obchodě a význam obchodní stability

Závěrem lze shrnout, že zvýšení celní zátěže přichází v době, kdy se světová ekonomika stále zotavuje z předchozích krizí a již tak se potýká s geopolitickou nestabilitou. I pokud dojde k úplnému pozastavení avizovaných cel, již aktuálně lze sledovat vysokou volatilitu a nejistotu na finančních trzích a mezi společnostmi. Navíc obchodní spory mezi USA a Čínou nadále přetrvávají a potřeba stability do dalších let tak nabývá na významu více než kdy jindy.

Pro Českou republiku USA nepředstavují významného obchodního partnera, avšak zejména prostřednictvím obchodní provázanosti s eurozónou, je klíčové nepodceňovat sekundární dopady těchto opatření. I když přímé dopady na HDP by byly jen omezené a efekt na inflaci dokonce neutrální, riziko zůstává zejména ve zhoršení globální obchodní situace. V této nejisté době bude zásadní flexibilní přizpůsobení se novým podmínkám a zároveň aktivní účast v evropské obchodní diplomacii.

Ostatně v tuto chvíli pořád zůstává otázka, jaká a zda bude vůbec trvalejší podoba celních opatření, jakožto nelze vyloučit ani, že samotné zavedení cel má spíše taktický charakter a slouží především jako vyjednávací nástroj americké administrativy při uzavírání nových obchodních dohod. Konečné dopady na ekonomiku budou záviset i na celé řadě dalších faktorů – jako rychlost adaptace společností na nové podmínky, právní nastavení kontraktů či další dynamické efekty. Významným rizikem je zejména eskalace obchodních válek, tedy i nejistoty ohledně výše a struktury protiopatření ze strany jiných států.

Ing. Johana Rollinger
Business Valuation Consultant 

Equity Solutions Appraisals s.r.o. - znalecká kancelář

Ovocný trh 573/12
110 00  Praha 1
 

Tel.:    +420 222 314 447
e-mail: info@eqsa.cz