epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    8. 7. 2025
    ID: 119778upozornění pro uživatele

    Smlouva o smlouvě budoucí kupní k nemovitým věcem: Písemná forma není povinná, říká Nejvyšší soud

    Požadavek písemné formy u právních jednání zřizujících nebo převádějících věcná práva k nemovitostem patrně nebude pro většinu čtenářů žádným překvapením. Logickým by se pak zdál tentýž požadavek také pro smlouvy o smlouvě budoucí kupní týkající se nemovitostí jako jakýsi "nultý krok" převodu vlastnictví. Nejvyšší soud však zastává odlišný názor, jak potvrdil ve svém nedávném rozsudku. Zatímco jiné soudy varují před riziky neformálních dohod při takto významných transakcích, Nejvyšší soud skálopevně trvá na bezformálnosti přípravných smluv. Jaké důvody k tomu má a sdílí jeho názor také odborná veřejnost?

    Rozsudkem ze dne 6. května 2025, sp. zn. 33 Cdo 340/2024, Nejvyšší soud potvrdil svůj již dříve vyslovený právní názor, že smlouva o smlouvě budoucí kupní vztahující se k nemovitým věcem nemusí mít nutně písemnou formu. Tento postoj staví českou soudní praxi do výrazného rozporu s názory určité části odborné veřejnosti, která s ohledem na vázanost smlouvy o smlouvě budoucí na samotnou realizační smlouvu poukazuje na významná rizika v oblasti obchodů s nemovitostmi. Přestože ovšem závěr Nejvyššího soudu pouze respektuje vůli zákonodárce, kterou při rekodifikaci občanského práva vtělil do právní úpravy upravující danou problematiku v novém občanském zákoníku, je patrná jistá setrvačnost na straně některých soudů, zejména nižších stupňů, které se snaží zakotvenou právní úpravu přetvořit.

    Ve sporu, který se ve svém závěru dostal až před Nejvyšší soud, mělo dojít k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí kupní, jejímž předmětem byla nemovitá věc, ústně – a to po telefonu. Když žalovaný následně odmítl uzavřít kupní smlouvu, obrátil se žalobce na soud s žalobou o nahrazení projevu vůle.

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Rozhodnutí soudu prvního a druhého stupně

    Soud prvního stupně žalobu se zcela jednoznačným a na první pohled logicky odůvodněným závěrem zamítl. K témuž stanovisku dospěl i soud odvolací. V rámci odůvodnění svého rozhodnutí Krajský soud v Brně připustil, že občanský zákoník v § 560 požaduje písemnou formu pouze pro samotné právní jednání, kterým se věcné právo k nemovité věci zřizuje, převádí, nebo kterým se takové právo mění nebo ruší (tedy až pro smlouvu hlavní neboli realizační). Současně však dodal, že smlouva o smlouvě budoucí je v konečném důsledku s hlavní smlouvou natolik svázána, že je v případě specifického prostředí při nakládání s nemovitými věcmi ospravedlnitelné požadovat přísnější písemnou formu i ve vztahu k ní, a její účastníci by ji proto měli činit formou vyžadovanou pro smlouvu hlavní.

    Reklama
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    2.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Poukázal rovněž na to, že v konkrétních případech převodu nemovitých věcí se jedná o přesun významných majetkových hodnot. Z toho důvodu je třeba trvat na zvýšené ochraně jednajících osob a na dostatečné míře právní jistoty. Bez požadavku písemné formy smlouvy o smlouvě budoucí by mohl být v konečném důsledku tvrzen vznik realizační (kupní) smlouvy, u níž je ze zákona dána povinně písemná forma. Za takové situace by se mohla jedna ze stran domoci faktického završení kontraktačního procesu prostřednictvím třetí osoby nebo rozhodnutím soudu ve sporném řízení, aniž by účastnící kdykoli v průběhu hmotněprávních jednání o převodu vlastnictví k nemovitosti jednali v písemné formě.[1]

     

    Odlišný názor Nejvyššího soudu

    Nejvyšší soud oba shora uvedené rozsudky zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Své rozhodnutí opřel zejména o zásadu bezformálnosti právních jednání podle § 559 občanského zákoníku, který stanoví právo každého zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen zákonem. Písemná forma je podle § 560 občanského zákoníku vyžadována pouze pro právní jednání, kterým se přímo zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci.

    Mezi další argumenty Nejvyššího soudu se řadí též hledisko systematického zařazení smlouvy o smlouvě budoucí v rámci občanského zákoníku do části upravující relativní majetková práva (Část čtvrtá, Hlava I, Díl 2 Smlouva, Oddíl 7 Smlouva o smlouvě budoucí). Předmětné zařazení dovedlo Nejvyšší soud ke stejnému závěru, tedy k požadavku na zachování obecného pravidla bezformálnosti. Vedle toho odkazuje dovolací soud na ústavní zásadu že „nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá"[2] a princip in dubio pro libertate – tedy je-li možných více výkladů právní normy, je třeba volit ten, který nejméně zasahuje do základních práv a svobod. Konečně poukazuje na záměrnou změnu právní úpravy po roce 2014, kdy zákonodárce vědomě ustoupil od požadavku písemné formy pro smlouvy o budoucích smlouvách, který platil v předchozí úpravě.

     

    Kritika odborné veřejnosti

    Konstantní názor Nejvyššího soudu, který si tento opětovně v rozebíraném rozhodnutí prosadil, nepřekvapivě naráží na kritiku části odborné veřejnosti. Tato sdílí názor soudů nižších stupňů, a to zejména (ne však pouze) s odkazem na požadavek ochrany jednající osoby. Například K. Vančurová uvádí, že v případech, v nichž zákon stanoví zvláštní požadavky na realizační smlouvu (např. k ochraně jednající osoby či věřitelů), je nutné trvat na tom, aby tyto požadavky byly splněny i ve vztahu ke smlouvě o smlouvě budoucí.[3] Dle Milana Hulmáka sice nelze formu smlouvy o smlouvě budoucí dovozovat z formy smlouvy v budoucnu uzavírané, směřuje-li  však forma budoucí smlouvy k ochraně jednající osoby, k ochraně věřitelů či k zajištění veřejné kontroly, měla by tuto formu mít i smlouva o smlouvě budoucí.[4]

    Pro nesouhlas a odchylné názory však není třeba opouštět prostory Nejvyššího soudu a studovat za tím účelem odbornou literaturu. Neshody lze spatřovat i mezi soudci samotného Nejvyššího soudu, což se odrazilo i v neschválení zveřejnění předchozího rozhodnutí Nejvyššího soudu[5] zastávajícího totožný závěr ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek.

     

    Praktické dopady současného právního stavu

    Na rozhodnutí Nejvyššího soudu a jím konstantně zastávaný právní názor lze pohlížet dvojí optikou. Na pozitivní straně nejsou smluvní strany zatíženy formální byrokratickou překážkou při jednání o budoucím prodeji či koupi nemovitosti a mohou se tak dohodnout rychle a flexibilně. Na druhou stranu zde však vzniká významné riziko, kdy jednající strana není předem upozorněna či varována stran závaznosti svého jednání prostřednictvím požadavku písemné formy, která by ji před takto významným krokem přiměla k opětovnému zvážení možných  následků.

    Není přitom pochyb o tom, že uzavřením smlouvy o smlouvě budoucí se stává navazující uzavření realizační (v našem případě kupní) smlouvy vynutitelnou povinností s konkrétním obsahem. Pro obě smluvní strany pak může být v případě ústně uzavřené smlouvy o smlouvě budoucí problematické dokazování nejen existence, ale zejména obsahu takto uzavřené smlouvy. Zatímco u písemné smlouvy je její obsah jasný, u ústní dohody může vzniknout spor o tom, co vlastně bylo dohodnuto a za jakých podmínek.

    Přestože, nebo spíše právě proto, že Nejvyšší soud potvrdil, že smlouva o budoucí kupní smlouvě týkající se převodu nemovitostí nutně nemusí mít písemnou formu, je namístě, pro posílení procesní pozice v případném sporu,  písemnou formu důrazně doporučit.

     

    Závěr

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu potvrzuje velice liberální přístup k formě smluv o budoucích kupních smlouvách při nakládání s nemovitostmi, čímž přenáší zvýšenou odpovědnost na samotné smluvní strany. Je proto třeba dbát maximální pečlivosti a obezřetnosti při sjednávání jakýchkoliv transakcí týkajících se budoucích dispozic s nemovitostmi, neboť i ústní právní jednání může založit platný a účinný závazek. Právní praxe ukáže, zda se přístup Nejvyššího soudu osvědčí, nebo zda naopak povede k nárůstu sporů a právní nejistoty v oblasti trhu s nemovitostmi a přiměje tak zákonodárce ke změně této právní úpravy. Do té doby však zůstává nejlepší radou: „Verba volant, scripta manent" – slova létají, písmo zůstává.

     


    JUDr. Lenka Příkazská,
    advokátka, partnerka 
                  

    Mgr. Sára Králová
    ,
    advokátní koncipientka

     


     

    HSP & Partners advokátní kancelář s.r.o.
     
    Vodičkova 710/31
    110 00 Praha 1
     
    Tel.:       +420 734 363 336
    e-mail:   sekretariat.praha@akhsp.cz

    [1] Rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 72 Co 106/2023-89, ze dne 19. 10. 2023.

    [2] Čl. 2 odst. 4 Ústavy a čl. 2 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

    [3] VANČUROVÁ, K. Komentář k § 1785. In PETROV, J. VÝTISK, M. BERAN, V. et al. Občanský zákoník. Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2017, s. 1739.

    [4] HULMÁK, M. Komentář k § 1785. In HULMÁK, M. et al. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). Komentář. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 284.

    [5] Rozsudek 33 Cdo 72/2021Rozsudek NS ze dne 27.05.2022


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Lenka Příkazská, Mgr. Sára Králová (HSP & Partners)
    8. 7. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Postoupení pohledávek na výživné
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Byznys a paragrafy, díl 16.: Náhrada škody ve stavebnictví
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • K nákladům exekuce při soudním prodeji zástavy
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Klamavá reklama
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Zadávání veřejných zakázek na Slovensku z pohledu dodavatele - vybrané odlišnosti od české právní úpravy

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 02.09.2025Pracovní smlouva prakticky (online - živé vysílání) - 2.9.2025
    • 03.09.2025Korporace – rozdělování zisku a jiných vlastních zdrojů v kapitálových společnostech (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 03.09.2025NIS2 a nový zákon o kybernetické bezpečnosti: praktický průvodce povinnostmi a implementací (online - živé vysílání) - 3.9.2025
    • 04.09.2025Jak na řízení o kasační stížnosti (online - živé vysílání) - 4.9.2025
    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Právo na víkend - týden v české justici očima šéfredaktora
    • Postoupení pohledávek na výživné
    • Obvyklá pochybení zadavatelů dotačních veřejných zakázek – I. část
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění
    • Legalizace podpisu osoby, která nemůže číst nebo psát
    • Ochrana oznamovatelů – reflexe zkušeností ohledně příslušné osoby
    • Koncernové řízení kybernetické bezpečnosti – I. část
    • Klamavá reklama
    • Novela trestního zákoníku
    • Objektivní odpovědnost provozovatele vozidla
    • Velká reforma trestního práva, jak moc velká je?
    • Novela trestního zákoníku
    • Zrušení platebního účtu ze strany banky
    • Soudcovské uvážení při moderaci výše smluvní pokuty ve světle ust. § 142 odst. 3 občanského soudního řádu
    • Dálnice D49: Když (ne)zákonné stavební řízení zastaví skoro hotovou dálnici. Dálnice, která (ne)jede
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty

    Soudní rozhodnutí

    Exekuce

    Oprávněný může podat nový exekuční návrh a vést exekuci podle exekučního titulu, na jehož základě již byla týmž oprávněným vedená předchozí exekuce proti témuž povinnému...

    Insolvenční řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    I pro věřitele, kteří uplatnili svou pohledávku za dlužníkem přihláškou do likvidace již před rozhodnutím o úpadku platí závěry, které Nejvyšší soud zformuloval pro věřitele,...

    Koncentrace řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Účinky tzv. koncentrace řízení podle ustanovení § 118b o. s. ř. nenastanou, jestliže účastníci nebyli o tzv. koncentraci řízení a o jejích účincích poučeni jednak v předvolání...

    Nemajetková újma právnické osoby (exkluzivně pro předplatitele)

    Právní úprava, která brání právnickým osobám požadovat přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do jejich dobré pověsti, je podle závěrů nálezu...

    Nesprávný úřední postup (exkluzivně pro předplatitele)

    Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.