Společnost s podíly 50:50 – právní rizika patových situací a jejich smluvní řešení
Model společnosti s ručením omezeným, v níž dva společníci drží shodné podíly (50:50), bývá vnímán jako spravedlivý a vyvážený. Z pohledu českého korporátního práva však jde o vysoce rizikové uspořádání, které v sobě nese nebezpečí tzv. deadlocku (patové situace), tedy stavu, kdy z důvodu rozkolu mezi společníky není možné přijmout rozhodnutí nezbytné pro další fungování společnosti.
Článek se zabývá právními riziky spojenými se strukturou společnosti s ručením omezeným, v níž dva společníci drží rovné podíly v poměru 50:50, a představuje praktické nástroje pro smluvní předcházení patovým situacím. Rovnost hlasů může podle platné právní úpravy vést k dlouhodobé blokaci rozhodování valné hromady, v krajním případě až k soudnímu zrušení společnosti podle § ... více
V praxi se přitom jedná o poměrně častý model – typicky u společností zakládaných dvěma zakladateli, kteří vstupují do podnikání jako rovnocenní partneři, často i kamarádi. Právě absence většinového prvku však znamená, že jakýkoli budoucí zásadní nesoulad může mít paralyzující důsledky.
Podle § 170 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích (dále jen „ZOK“) rozhoduje valná hromada prostou většinou hlasů přítomných společníků, není-li společenskou smlouvou určeno jinak. Pokud není dosaženo potřebné většiny hlasů, rozhodnutí není přijato. V případě rovnosti podílů a hlasů tak může dojít k dlouhodobé blokaci rozhodování, což má přímý dopad na chod společnosti, její obchodní vedení i vztahy s třetími osobami.
Patová situace a její důsledky v právní rovině
Mezi následky dlouhodobého deadlocku patří např.:
- narušení běžného provozu společnosti,
- neschopnost přijímat rozhodnutí (což vede např. k nemožnosti schválení účetní závěrky, blokaci rozdělení zisku, nefunkčnosti statutárního orgánu, omezení strategických rozhodnutí),
- riziko soudních sporů a ohrožení důvěry obchodních partnerů a
- zhoršení ekonomické situace společnosti v důsledku odkládání klíčových rozhodnutí.
Patová situace může mít v krajním případě i právní důsledky vedoucí k zániku společnosti. Podle § 93 písm. c) ZOK soud společnost zruší a nařídí její likvidaci, pokud společnost není schopna vykonávat svou činnost pro nepřekonatelné rozpory mezi společníky.
Z výše uvedených důvodů je prevence patových situací klíčovou součástí kvalitně nastavené korporátní struktury. Základním nástrojem předcházení sporů mezi společníky je zakotvení postupů pro jejich řešení přímo ve společenské smlouvě nebo v samostatné dohodě společníků. Toto našim klientům doporučujeme například i pro případ, že dojde k úmrtí jednoho ze společníků.
Rozdělení kompetencí (Operational Deadlock)
Pro eliminaci paralýzy v běžném provozu společnosti (např. při nákupu softwaru nebo výběru barvy loga) je žádoucí rozdělit rozhodovací pravomoci mezi společníky. Každý z nich může mít rozhodující pravomoc v určité oblasti (např. obchod a marketing vs. finance, technologie a operativa).
V situaci, kdy mezi společníky nepanuje v určité záležitosti úplná shoda, má v rámci vymezené oblasti příslušný společník právo konečného rozhodnutí. Takové řešení minimalizuje riziko zablokování každodenních operativních činností a zajišťuje schopnost společnosti fungovat i při rozdílných názorech společníků. Klíčové je však nastavit tyto pravomoci dostatečně přesně, aby nedocházelo k překryvům a dalším sporům.
Vymezení zásadních záležitostí (Reserved Matters)
Klíčovým prvkem je rovněž definice tzv. reserved matters, tedy okruhu rozhodnutí, která vyžadují souhlas všech společníků. Jasné vymezení těchto otázek pomáhá předcházet sporům o to, co je a co není zásadní rozhodnutí.
Typicky se jedná o:
- změny společenské smlouvy nebo předmětu podnikání,
- rozhodování o rozdělení zisku nebo o přijetí úvěrů či závazků nad určitou hodnotu,
- vstup třetí osoby do společnosti či zvýšení základního kapitálu nebo
- jmenování a odvolání jednatelů.
Právě u těchto rozhodnutí je vhodné současně nastavit způsob řešení patu (např. níže uvedeným smluvním mechanismem), aby nedocházelo k jejich dlouhodobé blokaci.
Eskalační mechanismy
Cílem těchto mechanismů je vytvořit strukturovaný proces, který umožní řešit konflikty postupně a bez jejich zbytečné eskalace.
Cooling-off period (čas na vychladnutí)
Praxí osvědčeným řešením je zavedení tzv. Cooling-off period (čas na vychladnutí). Pokud nedojde k rozhodnutí o důležité věci, téma se povinně odloží (typicky o 15–30 dní) a strany mají prostor pro nalezení kompromisu. Tento jednoduchý nástroj často významně přispívá ke snížení emočního napětí a umožňuje racionální přehodnocení sporných otázek.
Mediace
Pokud nenastane mezi společníky shoda ani po odložení tématu, je vhodnou navazující fází povinná mediace nebo zapojení nezávislého poradce, jehož pohled zvenčí často odhalí řešení, které společníci nevidí. Mediace může být efektivním nástrojem zejména v těch případech, kde mají společníci nadále zájem na pokračování spolupráce, ale nejsou schopni nalézt řešení vlastními silami.
Poradcem je typicky odborník na danou problematiku. V případě finančních neshod je to např. daňový poradce nebo účetní, v případě sporů o znění společenské smlouvy je to advokát apod.
Radikální řešení
V případech, kdy dialog selže, se pro řešení zásadních patových situací v praxi využívají smluvní mechanismy.
Ruská ruleta (Russian Roulette)
Tento mechanismus představuje efektivní způsob, jak ukončit neřešitelný spor mezi společníky.
Metoda spočívá v tom, že společník A nabídne společníkovi B odkup jeho podílu za určitou cenu. Společník B má 30 dní na rozmyšlenou a následně může buď:
- nabídku přijmout a svůj podíl společníkovi A prodat a odejít, nebo
- transakci otočit (The Flip) a podíl společníka A za stejnou cenu povinně odkoupit.
Tento mechanismus je založen na ekonomické racionalitě a motivuje k určení férové tržní ceny. Společník, který návrh činí, musí zohlednit, že druhá strana může transakci otočit, což vytváří silný tlak na realistické ocenění podílu. V případě, že by společník A nabídl odkup podílu společníka B za nízkou cenu, riskoval by, že společník B transakci otočí a levně ho vyplatí. Pokud by naopak společník A nabídl za odkup podílu společníka B cenu vysokou, riskuje, že společník B takovou nabídku přijme a odkup jeho podílu tak společníka A vyjde draho.
Texaský rozstřel (Texas Shootout)
Mechanismus obdobný ruské ruletě, který rovněž motivuje ke spravedlivému ocenění podílu, ale vede k rychlejšímu řešení sporu. V tomto případě oba společníci předloží cenovou nabídku na odkup podílu druhého z nich současně. Společník s vyšší cenovou nabídkou je povinen podíl druhého společníka odkoupit, a to za cenu uvedenou ve své nabídce. Tuto variantu je rovněž možné provést obálkovou metodou, kdy oba společníci své nabídky předloží třetí nezávislé osobě, která obálky následně současně otevře a seznámí oba společníky s jejich obsahem.
Put opce a call opce
Put opce umožňuje společníkovi prodat svůj podíl druhému společníkovi. Call opce naopak umožňuje společníkovi odkoupit podíl druhého společníka. U této metody je nutné současně sjednat mechanismus ocenění podílu, kdy cena podílu může být stanovena například na základě znaleckého posudku.
Přesné formulaci mechanismů je nezbytné věnovat náležitou pozornost, aby nevzbuzovaly interpretační nejasnosti.
Smluvní architektura: společenská smlouva vs. dohoda společníků
Z praktického hlediska je vhodné rozdělit úpravu vztahů mezi společníky do dvou rovin:
Společenská smlouva (veřejná listina)
Notářský zápis obsahuje základní pravidla fungování společnosti včetně vymezení pravomocí jejích orgánů.
V praxi se osvědčuje upravit ve společenské smlouvě jen povinné náležitosti a nastavit hlasovací kvóra (např. že pro klíčová rozhodnutí je potřeba 100 % hlasů, aby nedošlo k přehlasování druhého společníka).
Dohoda společníků (Shareholders’ Agreement – neveřejná listina)
Dokument, který upravuje detailní vztahy mezi společníky. V dohodě společníků, která je neveřejná, je pak vhodné upravit zejména mechanismy řešení deadlocku, pravidla pro převod podílů a vzorce pro výpočet ceny, detaily dividendové politiky a zákaz konkurence.
Tato dualita umožňuje kombinovat právní jistotu s flexibilitou a zároveň chrání citlivé informace před třetími osobami.
Shrnutí
Společnost s podíly 50:50 představuje z právního hlediska velice citlivou strukturu, která vyžaduje důslednou smluvní přípravu. Absence preventivních mechanismů může vést nejen k paralýze rozhodování, ale i k zásadním právním důsledkům včetně soudního zrušení společnosti.
Efektivní řešení spočívá v kombinaci:
- jasného rozdělení rozhodovacích pravomocí,
- vymezení zásadních záležitostí,
- zavedení eskalačních mechanismů,
- ošetření krajních scénářů (smluvní mechanismy) a
- promyšlené smluvní architektury.
Právě důsledná příprava na krizové situace je jedním z klíčových předpokladů dlouhodobě funkční a stabilní společnosti.
JUDr. Ing. Jan Vych,
advokát a partner
Mgr. Barbora Kozáková,
advokátní koncipientka
Lazarská 11/6
120 00 Praha 2
Tel.: +420 222 517 466
Fax: +420 222 517 478
e-mail: office@ak-vych.cz
© EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz
