Nařízení o zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce

Obecně o Nařízení

Nařízení o zákazu výrobků vyrobených za použití nucené práce (dále jen „Nařízení“) zakazuje uvádění a dodávání jakéhokoli produktu pocházejícího z nucené práce na trh EU i jeho vývoz z trhu EU. Má za cíl vytvořit strukturovaný rámec pro zákaz využívání nucené práce při výrobě unijního zboží a v rámci dodavatelských řetězců. Umožní EU zakázat a odstranit produkt z jednotného trhu, pokud se prokáže, že je při jeho výrobě využita nucená práce, bez ohledu na to, zda je v EU vyroben nebo do EU dovezen.

Nucená práce je definovaná v MOP jako „každá práce nebo služba, která se na kterékoli osobě vymáhá pod pohrůžkou jakéhokoli trestu, a ke které se taková osoba nenabídla dobrovolně“. Jedná se o situace, kdy jsou osoby nuceny k práci buď za použití násilí, zastrašování nebo i nepřímými prostředky, jako je zadržování dokladů totožnosti nebo vyhrožování udáním imigračním úřadům.

Produkt pocházející z nucené práce je definován jako výrobek, u něhož byla nucená práce použita zcela nebo zčásti v kterékoli fázi jeho těžby, sklizně, výroby nebo produkce, včetně práce nebo zpracování souvisejícího s výrobkem, zákaz užití nucené práce tedy platí pro všechny fáze dodavatelského řetězce, včetně fází odehrávajících se ve třetích zemích.

Reklama

ChatGPT od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 5.8.2025

5.8.2025 13:003 975 Kč s DPH
3 285 Kč bez DPH

Koupit

Povinnosti pro dodavatele/odběratele a další subjekty

Dotčené subjekty budou muset zejména provádět hloubkové kontroly nucené práce a evidovat kroky přijaté k identifikaci, prevenci, zmírnění nebo ukončení rizik nucené práce a o opatřeních přijatých k nápravě případů nucené práce, za účelem případného šetření výrobku v případě podezření na nucené práce. Další povinností bude náležitá péče v oblasti nucené práce, kterou Nařízení definuje jako úsilí hospodářského subjektu o zavedení povinných požadavků, dobrovolných pokynů, doporučení nebo postupů s cílem identifikovat, předcházet, zmírnit nebo ukončit využívání nucené práce u výrobků, které mají být dodávány na trh Unie nebo vyváženy.

Kontrola zákazu nucených prací

Bude vytvořena databáze oblastí nebo produktů, u nichž hrozí použití nucené práce, jejímž cílem bude podpořit činnost příslušných orgánů při posuzování možných porušení tohoto Nařízení (na úrovni členských států). Na základě posouzení možných rizik může Komise (v případě využívání nucené práce mimo EU) nebo orgány členských států (v případě využívání nucené práce na jejich území) zahájit šetření. Konečné rozhodnutí o zákazu, stažení a odstranění produktu pocházejícího z nucené práce pak přijme orgán, který vedl šetření.

Tato rozhodnutí budou vzájemně uznávána mezi všemi ostatními členskými státy. Mechanismus sdílení informací mezi členskými státy je zajímavým prvkem Nařízení, který zajistí efektivní monitorování a prevenci porušení pravidel Nařízení na celém území Evropské unie.

Kritéria pro posouzení rizika porušení Nařízení zahrnují:

• rozsah a závažnost možné nucené práce;
• množství nebo objem produktů pocházejících z nucené práce, uvedených nebo dodaných na trh EU;
• podíl součástí v konečném produktu, které pravděpodobně pocházejí z nucené práce;
• blízkost hospodářských subjektů k rizikům souvisejícím s podezřením na nucenou práci v rámci jejich dodavatelského řetězce, jakož i jejich schopnost tato rizika řešit.

Podniky, které nesplní požadavky na náležitou péči pak budou čelit vážným právním a finančním následkům. Co se týče pravidel pro ukládání sankcí, Nařízení určuje, že sankce mají stanovit členské státy tak, aby byly účinné, přiměřené a odrazující. K tomu bude patřit již zmíněný zákaz uvádění výrobků na trh EU, ale také možnost dalších opatření v rámci členských států, jako jsou pokuty nebo zákaz dovozu/vývozu těchto výrobků.

Nařízení a CS3D

Jak Nařízení, tak CS3D[2] mají cíl chránit lidská práva v rámci globálních dodavatelských řetězců a stanovují povinnost pro dotčené společnosti provádět hloubkovou kontrolu dodržování lidských práv.[3]

I mezi nimi jsou však rozdíly, kterými se navzájem doplňují. Působnost CS3D se odvíjí na základě velikosti a obratu společnosti, zákaz výrobků z nucené práce cílí na všechny výrobky bez ohledu na velikost společností, které je uvádějí na trh. CS3D definuje požadavky na náležitou péči pro dotčené společnosti a umožňuje orgánům přijmout sankce proti společnostem, které nesplnily své povinnosti péče. Nařízení naproti tomu zmocňuje orgány k tomu, aby vyšetřovaly konkrétní výrobky a mohly jejich dovoz/vývoz případně i zcela zakázat.

Dopady

Nová pravidla stanovená v Nařízení mají za cíl posílit i důvěru spotřebitelů, neboť mají zaručit, že výrobky na trhu EU budou splňovat normy na ochranu lidských práv.

Podnikům může Nařízení pomoci zlepšit jejich úsilí v oblasti naplňování cílů ESG - konkrétně a zejména pilíře S, tedy v oblasti sociální. Pokud totiž dokážou prokázat, že se vyhýbají využívání nucené práce ve svých dodavatelských řetězcích, mohou získat konkurenční výhodu, protože spotřebitelé se stále více a více zajímají o původ výrobků a vyžadují, aby byly výrobky eticky vyráběny. To může vést v důsledku i k větší loajalitě zákazníků a jejich ochotě platit vyšší cenu za produkty, které odpovídají těmto hodnotám z oblasti udržitelnosti.

Budoucnost a implementace Nařízení

Legislativní akt byl v návaznosti na jeho schválení Radou přijat. Po podpisu předsedkyní Evropského parlamentu a předsedou Rady bude Nařízení zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie a vstoupí v platnost den po tomto vyhlášení. Poté budou mít členské státy EU tři roky na to, aby nová pravidla začaly aplikovat. To znamená, že plně účinná budou až v roce 2028. Tento časový rámec poskytuje podnikům určitou dobu na přizpůsobení svých obchodních praktik novým požadavkům a na implementaci efektivních kontrolních mechanismů, které zajistí soulad s Nařízením.

Závěrem

Nařízení je zásadním krokem k ochraně lidských práv a posílení důležitosti etického obchodování. Zakazuje výrobky spojené s nucenou prací nejen na evropském trhu, ale i při jejich dovozu či vývozu. Tento komplexní přístup pokrývá celý dodavatelský řetězec – od těžby surovin až po finální produkt – a vztahuje se na výrobu v EU i mimo ni.

Dotčené subjekty musí nyní pečlivě sledovat své dodavatelské řetězce, předcházet rizikům a musí také doložit, že se jejich výrobky obloukem vyhnuly jakékoli formě nucené práce. Pokrok nelze měřit jen technologiemi nebo ekonomickými čísly. Jeho součástí je i etika a respekt k základním lidským právům. Jako spotřebitelé jsme mohli přispět svým tlakem na dodavatele a výrobce volbou produktů, které jsou nejen kvalitní, ale také eticky vyrobené. Evropská unie nyní vysílá jasný signál: žádný zisk nemá cenu lidské důstojnosti.

Ráchel Kouklíková,
právní asistentka

Mgr. Jakub Málek,
managing partner

Tereza Hrudková,
právní asistentka