epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    30. 1. 2025
    ID: 119105upozornění pro uživatele

    Byznys a paragrafy, díl 2.: Prostý elektronický podpis

    Vítáme vás u druhého dílu naší nové série článků Byznys a paragrafy, kterou LAWYA připravuje s cílem poskytnout podnikatelům srozumitelné a praktické informace z oblasti práva, daní a účetnictví. V tomto díle bychom Vám rádi představili novinky v rozhodovací praxi soudů, která se týká elektronických podpisů.

     

    Prostý elektronický podpis

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Právní úprava vztahující se k úpravě elektronického podpisu má v současnosti základ v unijním právu, a to v podobě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES („eIDAS“).

    Toto nařízení identifikuje několik typů elektronických podpisů, konkrétně:

    • Elektronický podpis (prostý)
    • Zaručený elektronický podpis
    • Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis (uznávaný podpis)
    • Kvalifikovaný podpis
    Reklama
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    17.6.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    O zaručeném, případně kvalifikovaném podpisu se tu blíže zmiňovat nebudeme, pokud by jejich bližší specifikace čtenáře zajímala, doporučujeme si přečíst článek od našeho kolegy Mgr. Jakuba Hanáka, který se blíže věnuje právě náležitostem těchto podpisů.

    V případě prostého elektronického podpisu se jedná o nejjednodušší typ elektronického podpisu, kterým mohou být jakákoli data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání.[1]

    Pokud bychom se na ustanovení zaměřili pouze z jazykové stránky, bude tak příkladem prostého elektronického podpisu například jméno a příjemní uvedené na konci e-mailové nebo jiné elektronické zprávy, naskenovaný a vložený podpis, podpis provedený elektronickou tužkou a podobně.

    Podpis a písemná forma smlouvy

    Zákon 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Vzhledem ke skutečnosti, že písemná forma může vedle listinné podoby nabývat také podoby elektronické, je nezbytné vymezit, jak elektronický podpis správně použít, aby zamýšlené právní jednání vyvolávalo své předpokládané účinky.

    Právní doktrína dlouho nebyla jednotná v názoru na použitelnost prostého elektronického podpisu, a proto se jeho užité při uzavírání písmenných smluv nedoporučovalo.

    Fakticky tak bylo možné obsah smlouvy dohodnout například přes e-mailovou komunikaci, avšak smlouva se stále pro účely zákona nepovažovala za smlouvu v písemné formě. Taková smlouva by byla považována za smlouvu ústní, přičemž její obsah je někde zachycen v textu.

    To přinášelo samozřejmě řadu komplikací hlavně u smluv, které ze zákona musí být uzavřeny právě v písemné formě. K platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se totiž vyžaduje podpis jednajícího. V případě absence podpisu se pak smlouva považuje za neplatnou.[2]

    Písemnou formu vyžaduje například zákon u právního jednání, kterým se zřizuje nebo převádí věcné právo k nemovité věci, jakož i právní jednání, kterým se takové právo mění nebo ruší[3] nebo například u pojistných smluv uzavřených na dobu delší než jeden rok.[4]
     

    Nejde však jen o případy, kdy požaduje písemnou formu smlouvy zákon, ale smluvní strany se mohou dohodnout, že v konkrétní věci vůči sobě podmíní platnost právního jednání právě písemnou formou.[5]
     

    Není tomu navíc tak dávno, kdy jsme mohli pozorovat v rozhodovací praxi soudů spíše restriktivní výklad náležitosti podpisu u písemné formy právního jednání. Například Vrchní soud v Praze dospěl ve svém rozsudku ze dne 23. 5. 2023 k závěru, že: „nelze za „jiný typ elektronického podpisu“ považovat pouhé uvedení jména a příjmení osoby v textové části e-mailu bez spojení s dalším elektronickým prvkem (značkou), vylučujícím jednak záměnu jednající osoby s jinou, jednak poskytující jistotu její jednoznačné identifikace.“[6]

    V mezích tohoto rozhodnutí by se tak například smlouva uzavřená přes nástroje elektronické komunikace (e-mail, Whatsapp, SMS, atd.) nepovažovala za smlouvu uzavřenou písemnou formou, jelikož se v případě prostého uvedení jména a příjmení vůbec nejedná o podpis. Pokud by se jednalo o ujednání, pro které vyžaduje zákon nebo smlouva písemnou formu, mohlo by použití takového elektronického „podpisu“ mít za důsledek neplatnost celé smlouvy.

    Posun v nahlížení na prostý elektronický podpis z pohledu soudů

    V předešlém roce jsme však zaznamenali rozhodnutí Městského soudu v Praze, které se od dosavadního výkladu prostého elektronického podpisu odklání a rozebírá samotnou podstatu náležitostí prostého elektronického podpisu ve vztahu k jeho použitelnosti.

    Jedná se o rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 19. 9. 2024, č. j. 54 Co 217/2024–259.

    V tomto rozhodnutí soud mimo jiné uvádí, že: „Dle doktrinálního výkladu definice prostého elektronického podpisu splňuje například uvedení jména a příjmení na konci e-mailu, naskenování vlastnoručního podpisu a jeho připojení k dokumentu, označení souhlasového políčka, samotné použití e-mailové adresy, pokud z jejího znění lze identifikovat podepisující osobu. Platí sice, že u prostého elektronického podpisu je třeba pozitivně prokazovat jednak identitu podepisující osoby, jednak skutečnost, že podepisující osoba projevila svoji vůli.“

    Soud se v tomto případě, dle našeho názoru, správně zaměřuje na samotnou podstatu a funkci podpisu, přičemž touto je prokázání projevu vůle jednající osoby.

    Právě podpis přitom není stěžejní pouze v případě zachování formy právního jednání, ale je rozhodující i pro případ prokázání pravosti a správnosti soukromých listin, tedy zejména smluv a dalších souvisejících jednání.

    Platí totiž, že pokud je listina použita proti osobě, která listinu zjevně podepsala, má se za to, že pravost a správnost listiny byla uznána a důkazní břemeno o opaku nese právě podepsaná osoba.[7] V případě absence podpisu musí pravost a správnost prokazovat ten, který listinu předkládá.[8]

    Závěr

    Z nejnovější rozhodovací praxe soudů tak na to, co je prostým elektronickým podpisem, můžeme pohlížet poměrně široce a mělo by tak být možné uzavírat smlouvy písemnou formou prostřednictvím elektronických nástrojů bez nutnosti použití uznávaného zaručeného podpisu (certifikátu).

    Podpisem tak může být například:

    • uvedení jména a příjmení na konci e-mailu,
    • naskenování vlastnoručního podpisu a jeho připojení k dokumentu,
    • označení souhlasového políčka,
    • samotné použití e-mailové adresy, pokud z jejího znění lze identifikovat podepisující osobu,
    • nebo další obdobné prostředky, které běžně používáme k podepisování v rámci elektronických nástrojů.

    V případě použití takovéhoto prostého elektronického podpisu však musíme dbát na to, aby bylo zřejmé, komu podpis náleží a jaká vůle byla projevena.

    Buďte v obraze

    Sledujte další díly seriálu Byznys a paragrafy, a pokud byste se chtěli ze světa práva dozvědět více, jednou měsíčně vydáváme newsletter s nejdůležitějšími novinkami a praktickými tipy.

    Přihlásit se k odběru newsletteru můžete >>> zde.

    Děkujeme, že jste s námi, a těšíme se na společnou cestu světem práva a podnikání!

     


    JUDr. Michal Šilhánek
    ,
    advokát



    Mgr. Adam Ledina
    ,
    advokátní koncipient

     

    LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.


    Sídlo:
    Tučapy 240
    683 01, Tučapy

    Kontaktní adresa:
    Králova 298/4
    616 00, Brno

    tel.:    +420 543 216 310
    e-mail: info@lawya.cz

     


    [1] Článek 3 odst. 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES („eIDAS“)

    [2] § 561 odst. 1 zákona 89/2012 Sb., občanského zákoníku

    [3] § 560 opt. cit.

    [4] § 2758 odst. 2 opt. cit.

    [5] § 559 opt. cit.

    [6] Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 23. 5. 2023, sp. zn. 4 Cmo 52/2023

    [7] § 565 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku

    [8] § 566 odst. 2 opt. cit.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    JUDr. Michal Šilhánek, Mgr. Adam Ledina (LAWYA)
    30. 1. 2025

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Řádné prověření podnětu jako podklad pro místní šetření (nález Ústavního soudu)
    • Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Fungování Rady pro rozhodování sporů podle Červené knihy FIDIC
    • Ohrožení pobídek v modelu bez investičního poradenství?
    • Klíčová reforma ochrany průmyslových vzorů Evropské unie: Co se změní?
    • Jak na návrh na vydání elektronického platebního rozkazu neboli „EPR“?
    • Povinnosti českých s.r.o. a a.s. vůči zahraničním mateřským firmám: praktický přehled
    • Musíte znovu vybojovat stavební povolení, když vydané územní rozhodnutí zrušil soud?
    • Prohlášení a záruky v korporačních smlouvách jako cár papíru?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 17.06.2025Rozvod s mezinárodním prvkem (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 17.06.2025Bitcoin jako součást finanční strategie společnosti (online - živé vysílání) - 17.6.2025
    • 20.06.2025Nový stavební zákon – aktuální judikatura (online - živé vysílání) - 20.6.2025
    • 24.06.2025Změny v aktuální rozhodovací praxi ÚOHS - pro zadavatele - PRAKTICKY! (online - živé vysílání) - 24.6.2025
    • 24.06.2025Flexibilní pracovní doba – Ne vždy musí zaměstnanci pracovat ve standardních pevných či pravidelných směnách! (online - živé vysílání) - 24.6.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • Povinnost složit jistotu na náklady řízení incidenčního sporu a její zánik v reorganizaci
    • Byznys a paragrafy, díl 11.: Pracovněprávní nástrahy (nejen) léta pro zaměstnavatele
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Projevy tzv. flexinovely zákoníku práce při skončení pracovního poměru výpovědí udělenou zaměstnanci ze strany zaměstnavatele
    • Student je spotřebitel: ÚS redefinoval smluvní vztahy se soukromými VŠ
    • Zákon č. 73/2025 Sb.: Advokacie v nové éře regulace a ochrany důvěrnosti
    • K jednomu z výkladových úskalí na úseku regulace slev
    • 10 otázek pro ... Filipa Seiferta
    • Státní zaměstnanci a úředníci v byznysu: Flexinovela bourá hranice a otevírá dveře do podnikatelských orgánů
    • „Flexinovela“ zákoníku práce: Co vše se letos mění?
    • Zákaz doložek mlčenlivosti o mzdě, zrušení povinných vstupní lékařských prohlídek u nerizikových prací a navýšení podpory v nezaměstnanosti aneb flexinovela zákoníku práce není jen o změnách ve zkušební či výpovědní době
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Provozovatel e-shopu Rohlik.cz uspěl u NSS: Případ údajného švarcsystému musí soud posoudit znovu!
    • Ověření podpisu advokátem a „nestrannost“ advokáta
    • Posouzení intenzity porušení pracovních povinností zaměstnance – komentář k rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky
    • Vexatorní podání jako neodvratitelný důsledek rozvoje AI
    • 10 otázek pro ... Lukáše Rezka

    Soudní rozhodnutí

    Vyvlastnění, moderační právo soudu

    Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...

    Majetková podstata

    V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...

    Osvobození od placení zbytku dluhů (exkluzivně pro předplatitele)

    Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...

    Ověření podpisu advokátem (exkluzivně pro předplatitele)

    Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...

    Pohledávka vyloučená z uspokojení (exkluzivně pro předplatitele)

    Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona  č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.