epravo.cz

Přihlášení


Registrace nového uživatele
Zapomenuté heslo
Přihlášení
  • ČLÁNKY
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • insolvenční právo
    • finanční právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • evropské právo
    • veřejné zakázky
    • ostatní právní obory
  • ZÁKONY
    • sbírka zákonů
    • sbírka mezinárodních smluv
    • právní předpisy EU
    • úřední věstník EU
  • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
    • občanské právo
    • obchodní právo
    • správní právo
    • pracovní právo
    • trestní právo
    • ostatní právní obory
  • AKTUÁLNĚ
    • 10 otázek
    • tiskové zprávy
    • vzdělávací akce
    • komerční sdělení
    • ostatní
  • E-shop
    • Online kurzy
    • Online konference
    • Další vzdělávaní advokátů
    • Konference
    • Roční předplatné
    • Monitoring judikatury
    • Publikace a služby
    • Společenské akce
    • Advokátní rejstřík
    • Partnerský program
  • Advokátní rejstřík
  • Více
    22. 1. 2020
    ID: 110560upozornění pro uživatele

    Elektronický podpis pohledem aktuální právní úpravy

    Elektronický podpis neboli „data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena, a která podepisující osoba používá k podepsání“, jak jej definuje unijní právo, je stále předmětem řady nejasností a zmatků. Tento článek má proto za cíl vymezit a rekapitulovat problematiku elektronického podpisu ve světle aktuální právní úpravy.

    Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, stanovuje, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Vzhledem ke skutečnosti, že písemná forma může vedle listinné podoby nabývat také podoby elektronické, je nezbytné vymezit, jak elektronický podpis správně použít, aby zamýšlené právní jednání vyvolávalo své předpokládané účinky.
     

     

    Právní úprava vztahující se k úpravě elektronického podpisu má v současnosti základ v unijním právu, a to v podobě nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES („eIDAS“). Účelem tohoto nařízení je zejména zvýšit na evropské úrovni důvěryhodnost elektronických transakcí na vnitřním trhu tím, že poskytuje společný základ pro bezpečnou elektronickou komunikaci mezi občany, podniky a orgány veřejné moci, čímž posiluje efektivnost veřejných a soukromých on-line služeb, elektronického podnikání a elektronického obchodu v Evropské unii. Hned v úvodu tohoto nařízení je uvedeno, že budování důvěryhodnosti on-line prostředí má pro hospodářský a sociální rozvoj klíčový význam. Nedostatečná důvěra, zejména v důsledku pocitu nedostatku právní jistoty, vede k tomu, že se spotřebitelé, podniky a orgány veřejné moci zdráhají provádět transakce elektronickými prostředky a přijímat nové služby. [1] Jedním z cílů tohoto nařízení je také odstranění stávajících překážek přeshraničního využívání prostředků pro elektronickou identifikaci, které se v členských státech používají k autentizaci, a to alespoň pro účely veřejných služeb.[2]

    Reklama
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    Trestní právo daňové (online - živé vysílání) - 10.11.2022
    10.11.2022 09:003 025 Kč s DPH
    2 500 Kč bez DPH

    Koupit

    K provedení, resp. adaptaci, tohoto nařízení na národní úrovni byl v České republice přijat zákon č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 297/2016 Sb.“). Nařízení eIDAS totiž stanovuje, že některé oblasti právní úpravy budou dodefinovány na národní úrovni. Jedná se zejména o část nařízení eIDAS týkající se služeb vytvářejících důvěru, která je použitelná od 1. července 2016.

    V nařízení eIDAS a zákoně č. 297/2016 Sb. lze identifikovat následující typy elektronického podpisu:

    • Elektronický podpis (prostý)
    • Zaručený elektronický podpis
    • Zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis (uznávaný podpis)
    • Kvalifikovaný podpis

    Elektronický podpis (prostý)

    Jedná se o základní, nejjednodušší a zjevně také nejfrekventovanější typ elektronického podpisu. Do této kategorie totiž lze zařadit mnoho metod technického provedení elektronického podpisu. Mezi tyto metody patří zejména napsání jména a příjmení (na konci dokumentu nebo v e-mailové zprávě), zaškrtnutí políčka „souhlasím“ na webové stránce (např. „souhlasím s obchodními podmínkami“), vložení obrázku s naskenovaným vlastnoručním podpisem (např. na konci dokumentu), vzor podpisu vytvořený elektronickou tužkou a další. Tento typ elektronického podpisu najde uplatnění zejména mezi dvěma soukromoprávními subjekty tam, kde je vyžadován vlastnoruční podpis (při uzavírání smlouvy). Záleží však vždy na samotných stranách, jaké podmínky pro elektronický podpis si nastaví.

    Smluvní strany se rovněž mohou dohodnout, že pro uskutečnění právního jednání budou vyžadovat některou z následujících „vyšších“ forem elektronického podpisu.

    Zaručený elektronický podpis

    Podle eIDAS musí zaručený elektronický podpis splňovat hned několik podmínek:

    • je jednoznačně spojen s podepisující osobou;
    • umožňuje identifikaci podepisující osoby;
    • je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou;
    • je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat.[3]

    Výše uvedené podmínky spolu se samotným pojmenováním tohoto typu elektronického podpisu evokují, že tento typ elektronického podpisu poskytuje vysokou úroveň jistoty, a tudíž by se smluvní strany neměly bát použití tohoto typu elektronického podpisu při uskutečňování právních jednání. Opak je však pravdou. Tento podpis sice zaručuje, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat a umožňuje rovněž identifikaci podepisující osoby, nicméně to zřejmě nejdůležitější nezaručuje, tedy kdo je jeho autorem. Jelikož má podepisující osoba pod svou výhradní kontrolou data pro vytvoření tohoto elektronického podpisu, může si podepisující osoba vytvořit zaručený elektronický podpis jakékoliv osoby. Použití tohoto typu elektronického podpisu je v současnosti proto nepraktické a dokonce nebezpečné. Název tohoto podpisu vznikl nepřesným překladem z anglického „Advanced Electronic Signature“, což plete osoby nejen z řad veřejnosti, ale také zákonodárce. Stále tak můžeme v právních předpisech nalézt požadavek na „zaručený elektronický podpis“ tam, kde by měl být vyžadován jiný typ elektronického podpisu (např. vyhláška č. 62/2015 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zdravotnických prostředcích).

    Uznávaný elektronický podpis

    Tento pojem nevychází přímo z eIDAS, ale je zaveden v zákoně č. 297/2016 Sb. Jedná se přitom o zaručený elektronický podpis založený na kvalifikovaném certifikátu pro elektronický podpis nebo o kvalifikovaný elektronický podpis (viz dále). Z uvedeného vyplývá, že na rozdíl od výše uvedeného „prostého“ či pouze „obyčejného“ zaručeného elektronického podpisu, musí být tento „potvrzen“ certifikační autoritou (v ČR První certifikační autorita, a. s., Česká pošta, s. p., a eIdentity a. s.). Tím dojte k záruce, že použitý uznávaný elektronický podpis je skutečně spojen s osobou, jíž byl vystaven. Byť samozřejmě nezaručuje, že právě tato osoba jej jako svůj podpis použila (v úvahu přichází např. situace, kdy osoba, jíž byl certifikát vystaven, umožní použití tohoto certifikátu, tj. de facto uznávaného elektronického podpisu, jiné osobě). Takovou záruku však neposkytuje žádný typ elektronického podpisu.

    Podle zákona č. 297/2016 Sb. je tento druh elektronického podpisu vyžadován pro podepisování elektronického dokumentu, kterým se právně jedná vůči veřejnoprávnímu podepisujícímu nebo jiné osobě v souvislosti s výkonem jejich působnosti. Pokud tedy občané chtějí učinit podání vůči veřejnoprávnímu subjektu elektronicky, přičemž nemají zřízenou datovou schránku, je nutné k platnosti použít minimálně tento druh elektronického podpisů (nebo „vyšší“).

    Kvalifikovaný podpis

    Jde o „nejvyšší“ formu elektronického podpisu. Nařízení eIDAS definuje tento typ jako zaručený elektronický podpis, který je vytvořen kvalifikovaným prostředkem pro vytváření elektronických podpisů a který je založen na kvalifikovaném certifikátu pro elektronické podpisy. Jedná se o nejsilnější formu elektronického podpisu, protože oproti uznávanému elektronickému podpisu je nezbytné při jeho vytvoření použít kvalifikovaný prostředek pro vytváření elektronických podpisů, který je na samostatném nosiči a nelze jej přenést jinam (např. USB token). Použití samostatného nosiče v tomto případě zastává funkci ověření totožnosti podepisující osoby, neboť bez fyzického držení nosiče nelze tento druh elektronického podpisu vytvořit. Nelze tedy tento elektronický podpis zneužít k odcizení identity podepisujícího bez toho, aby zároveň došlo k odcizení nosiče samotného. Podle zákona č. 297/2016 Sb. je tento typ podpisu vyžadován vždy u veřejnoprávních podepisujících. Tento zákon přitom stanoví pro tyto podepisující další požadavky, jako je povinnost použít kvalifikovanou elektronickou pečeť a kvalifikované elektronické razítko. Nicméně, ani v tomto případě nelze vyloučit případné zneužití tohoto elektronického podpisu, a proto ani tuto „nejvyšší“ úroveň elektronického podpisu nelze stavět na úroveň úředně ověřeného vlastnoručního podpisu.

    Používání elektronického podpisu v České republice

    V českém právním prostředí představuje zákon č. 297/2016 Sb. obecný právní předpis, co se týče úpravy elektronického podepisování. Tento zákon stanoví, jaký typ elektronického podpisu musí pro dokumenty použít každý, kdo jedná vůči orgánu veřejné moci a také jaký typ elektronického podpisu musí obligatorně používat veřejnoprávní podepisující. Je však nutné pamatovat, že se jedná o obecná pravidla, a pokud tedy jiný „speciální“ zákon v konkrétním případě stanoví mírnější požadavek, bude pro vyhovění platnosti právního jednání postačovat druh elektronického podpisu stanovený tímto zákonem (a naopak v případě, že speciální zákon stanoví přísnější pravidla). Např. zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, v § 211 odst. 5 stanoví, že nejde-li o komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím elektronického nástroje nebo datové schránky, musí být datová zpráva opatřena platným uznávaným elektronickým podpisem, pokud jde o:

    • výzvu určenou účastníkům zadávacího řízení,
    • oznámení o výběru dodavatele,
    • rozhodnutí o nejvhodnějším návrhu v soutěži o návrh,
    • vyloučení účastníka zadávacího řízení.

    V tomto případě tedy postačí použití uznávaného elektronického podpisu i v případě, kdy bude zadavatelem veřejnoprávní subjekt, který má obecně povinnost při podepisování elektronickým podpisem používat kvalifikovaný elektronický podpis.

    Zákon č. 297/2016 Sb. dále určuje v § 7, že k podepisování elektronickým podpisem lze použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, pokud nejde o veřejnoprávní subjekt, nebo jednání směrem k veřejnoprávnímu subjektu. Toto ustanovení tedy dává všem druhům elektronického podpisu účinky vlastnoručního podpisu. Jedná se přitom o rozšíření tohoto účinku oproti eIDAS, neboť toto nařízení stanoví, že pouze kvalifikovaný elektronický podpis má právní účinek rovnocenný vlastnoručnímu podpisu. Je však nutno dodat, že pouze kvalifikovaný elektronický podpis má tu vlastnost, že musí být uznáván ve všech členských státech, jak vyplývá z eIDAS.

    Pokud jde o používání elektronických podpisů mezi soukromoprávními subjekty, záleží vždy na nich, jaké požadavky si pro platnost zamýšleného právního jednání nastaví. Zákon v tomto případě minimální podmínky nevymezuje. Nedohodnou-li se strany jinak, k platnosti právního jednání v zásadě postačí připojit elektronický podpis „prostý“.

    Závěr

    Do budoucna stojí jistě za zvážení vytvoření druhu elektronického podpisu, který by měl účinky úředně ověřeného podpisu. Byť lze snadno definovat obtíže s tímto spojené, což může být důvodem, proč k tomuto kroku zatím nedošlo. Elektronický podpis bude ze své povahy vždy jen souborem elektronických dat přemisťujícím se nejčastěji prostředím internetu. Ať už by byl elektronický podpis vytvořen sebebezpečněji a podepisující by byli při jeho používání nanejvýš obezřetní, vždy existuje riziko, že někdo tento soubor elektronických dat na dálku v síti zachytí, zkopíruje a zneužije.

    Osobní návštěva podepisujícího, ať už třeba na poště, u notáře nebo jinde (např. u advokáta, srov. prohlášení o pravosti podpisu), a následné klasické „fyzické“ ověření podpisu jinou osobou, představuje stále nejvyšší formu záruky, že právní jednání činí skutečně podepisující osoba a ze své vlastní vůle.

    Mgr. Jakub Hanák,
    advokátní koncipient


    Mgr. Lukáš Pruška,
    advokát

     

    LAWYA, advokátní kancelář s.r.o.

    Sídlo:
    Tučapy 240
    683 01, Tučapy

    Kontaktní adresa:
    Březinova 746/29
    616 00, Brno

    tel.:    +420 543 216 310
    e-mail: info@lawya.cz

     


    [1] Recitál (1) a (2) nařízení č. 297/2014

    [2] Recitál (12) nařízení č. 297/2014

    [3] Čl. 26 nařízení č. 297/2014


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Jakub Hanák, Mgr. Lukáš Pruška (AK LAWYA)
    22. 1. 2020
    pošli emailem
    vytiskni článek
    • Tweet

    Další články:

    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Nepřípustnost návrhu na zrušení opatření obecné povahy dle nového stavebního zákona
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Dvojí kvalita potravin
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Zásahová žaloba jako prostředek ochrany před nezákonným zásahem správního orgánu se zaměřením na nezákonnost provádění kontroly a hrozbu jejího opakování
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Ústavní soud ukončil pochybnosti ohledně ústavnosti úhradové regulace centrových léků
    • Obecný soud ignoroval záměr účastníků řízení vyřešit spor smírně

    Související produkty

    Online kurzy

    • Spolky pohledem daňového práva
    • Darování pro případ smrti alternativou vydědění?
    • Určitost předmětu podnikání ve společenské smlouvě
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (únor 2022)
    • Aktuality z práva veřejných zakázek (leden 2022)
    Lektoři kurzů
    Mgr. Stanislav Servus,  LL.M.
    Mgr. Stanislav Servus, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. et Mgr.  Pavla  Voříšková, Ph.D.
    JUDr. et Mgr. Pavla Voříšková, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Lukáš Sommer
    Mgr. Lukáš Sommer
    Kurzy lektora
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Mgr. František Korbel, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    JUDr. Milan Hulmák, Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    JUDr. Kristýna Faltýnková
    Kurzy lektora
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    JUDr. Katarina Maisnerová ml.
    Kurzy lektora
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Petr Bříza, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    JUDr. Jiří Ctibor, LL.M., Ph.D.
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • K limitům práva na informace o odměnách statutárních orgánů a zaměstnanců povinných osob podle zákona o svobodném přístupu k informacím
    • Zdanění kryptoměn pohledem aktuální judikatury
    • Nad judikaturou Ústavního soudu v otázce náhrady nákladů v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Ztráta licence a další osud Sberbank
    • Nezabavitelná částka
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Pracovní právo - zbytečné lékařské prohlídky
    • Neorganizované organizační změny aneb kdopak je tu nadbytečný?
    • Vedlejší činnost zaměstnance
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Návrh zákona o ochraně oznamovatelů je opět ve hře
    • Právní prostředky ochrany proti bossingu
    • Úskalí při zrušení podílového spoluvlastnictví k bytovému domu
    • Darování nemovitosti z pohledu dárce a obdarovaného - Část 2.
    • Úřední ověření elektronického podpisu (e-legalizace) od 1. července 2022
    • Obrat v posuzování právních domněnek a fikcí užitých ve smlouvách ve světle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2022, sp. zn. 23 Cdo 1001/2021
    • Kdy dává zaměstnavatel tvůrčímu zaměstnanci mlčky souhlas s prací přesčas? Stanovisko Nejvyššího soudu.
    • Střídavá péče jako postulát, ze kterého není úniku?
    • Náhrada škody způsobené členem statutárního orgánu SVJ
    • Určení (ne)existence zástavního práva jako naturálního práva a jeho výmaz z katastru nemovitostí
    • Ukládání pokut podle GDPR: dosavadní praxe a nová metodika ke kalkulaci pokut

    Pracovní pozice

    Soudní rozhodnutí

    Nemajetková újma (exkluzivně pro předplatitele)

    Osobou, která má po určitou část trestního řízení zákonem stanovená práva a povinnosti, je i osoba, u níž se koná domovní prohlídka (popřípadě prohlídka jiných prostor a...

    Nezabavitelná částka

    Při stanovení nezabavitelné částky, která povinnému nesmí být sražena z měsíční mzdy (§ 278 o. s. ř.), se částka normativních nákladů na bydlení pro rok 2022 (vymezená...

    Advokacie (exkluzivně pro předplatitele)

    Splnění podmínky získání vysokoškolského vzdělání v oboru právo v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice podle § 37 odst. 1 písm. b) bodu 1...

    Pandemický zákon (exkluzivně pro předplatitele)

    I. Aktivně procesně legitimován k podání návrhu na zrušení mimořádného opatření podle § 101a odst. 1 s. ř. s. ve spojení s § 13 zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních...

    Územní a stavební řízení (exkluzivně pro předplatitele)

    Společenství vlastníků jednotek je účastníkem společného územního a stavebního řízení podle § 94k písm. e) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2022, ISSN 1213-189X      developed by Actimmy
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.


    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního video tréningu od jednoho z nejznámějších českých advokátů a rozhodců JUDr. Martina Maisnera, Ph.D., MCIArb, a to "Taktika vyjednávání o smlouvách".


    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapoměli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.