Přístupnost k vybraným výrobkům a službám po implementaci Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb – na koho dopadne nová právní úprava?
Dne 28. června 2025 vejde v účinnost zákon č. 424/2023 Sb., o požadavcích na přístupnost některých výrobků a služeb (dále též jako „ZoPP“), jehož cílem je implementovat pravidla vyplývající ze směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (dále též jako „Směrnice č. 2019/882“). Lhůta pro implementaci do českého právního řádu byla do 28. 06. 2022. Na jaké případy tato nová právní úprava dopadá? A bude aplikována na všechny případy ke dni účinnosti? To se dozvíte v následujícím článku.
Účelem ZoPPu je tak implementovat princip Směrnice č. 2019/882, kterým je odstranění překážky volného trhu v požadavcích na přístupnost vybraných výrobků a služeb na trhu. ZoPP tak cílí hlavně na osoby se zdravotním postižením, tedy osoby s trvalým či dočasným fyzickým, duševním, mentálním nebo smyslovým postižením, jejichž podrobnější vymezení je ve Směrnici č. 2019/882. Tím pádem lze ustanovení ZoPPu aplikovat také ve prospěch např. starších osob nebo osob ovládajících jiný než český jazyk. Na druhou stranu se ale ZoPP automaticky nevztahuje na příslušníky národnostních menšin, příslušníky konkrétního pohlaví nebo sociálně slabší osoby.
Primárním cílem ZoPPu je totiž snaha zlepšit životní podmínky vybranému okruhu spotřebitelů v rámci poskytování vybraných výrobků a služeb. Cílem je sjednotit sociálně smýšlející pravidla a kritéria pro poskytování služeb osobám s funkčním omezením. Sekundárním jevem, zmiňovaným i v důvodové zprávě ZOPPu, je nicméně také očekávané zvýšení provozních nákladů na straně poskytovatelů služeb a také výrobců výrobků (eventuelně dovozců, distributorů nebo zplnomocněných zástupců). Navýšením jsou chápány především výdaje v rámci nákladů na výrobu včetně zatížení novými povinnostmi v rámci dodavatelského řetězce u výrobků a informovanosti adresátů o rozsahu vybraných služeb v různých alternativních formách.
Působnost ZoPPu
Na které výrobky a služby tedy ZoPP dopadá? Z výrobků jsou to především zařízení s výpočetními schopnostmi, která slouží k poskytování služeb elektronických komunikací nebo audiovizuálních služeb. Adresovanými výrobky jsou tak např. chytré telefony, počítače, samoobslužné platební terminály (bankomaty atp.), routery, modemy, čtečky elektronických knih nebo samoobslužné set-top boxy sloužící pro příjem televizního vysílání.
Co se týče služeb, na které ZoPP dopadá, tak těmi jsou služby elektronické komunikace, služby poskytující audiovizuální mediální službu, finanční služby, služby elektronického obchodování včetně prodeje elektronických knih a softwaru pro elektronické knihy. Dále se ZoPP vztahuje také na služby v oblast dopravy (letecké, železniční, vodní mezinárodní a vnitrostátní linkové), u které se však vztahuje na konkrétní oblasti. Těmito jsou internetové stránky a mobilní aplikace pro dopravu, elektronické přepravní doklady (včetně jejich výdeje), samoobslužné terminály pro výdej přepravních služeb nebo poskytování informací o dopravních službách. Výjimku zde tvoří případ městské a regionální dopravy, kdy ZoPP se vztahuje pouze na samoobslužné terminály.
Působnost ZoPPu však není neomezená a jeho ustanovení tak nedopadají na mikropodniky. Těmito dle definice jsou podniky zaměstnávající méně než 10 osob, jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřevyšuje 2 miliony EUR. Důvodem tohoto rozhodnutí je předpokládaná omezenost personálních a finančních zdrojů, které by s vysokou pravděpodobností „narážely“ na limitované možnosti plnit zákonné povinnosti. Dobrovolné splnění podmínek dle ZoPP však není zakázáno.
Dále ZoPP nedopadá na služby elektronických komunikací, jejichž přenosové služby jsou poskytovány mezi stroji. ZoPP má totiž usnadnit přístupnost služeb osobám se zdravotním postižením. Proto v případě komunikace mezi stroji nelze ZoPP aplikovat.
Z působnosti ZoPP je také vyloučen obsah internetových stránek a mobilních aplikací, kterým je mapa a související on-line mapová služba. Jedná se tak především o služby, které umožňují vyhledávání adres, vhodných tras nebo navigace. Musí se však jednat o digitální platformu, která splňuje všeobecné požadavky na přístupnost a zároveň poskytuje základní informace umožňující navigaci.
Další oblastí mimo působnost ZoPPu je obsah internetových stránek a mobilních aplikací, který nenáleží poskytovateli dané služby a poskytovatel jej tak přejímá pouze z jiného zdroje. Důležitou podmínkou však je, aby jej poskytovatel mohl ovlivnit, vytvářet nebo byl z poskytování takového obsahu financován. Zároveň jsou do této kategorie zahrnuty platformy, které mohou být vytvářeny způsobem umožňujícím následné vložení dalšího obsahu, jako jsou např. blogy a články s možností vkládání komentářů, elektronická pošta nebo zpravodajské portály umožňující diskuzní sekce.
Posledním případem, na který ZoPP nedopadá jsou samoobslužné terminály zabudované jako součást dopravního prostředku. V takovém případě se totiž dle důvodové zprávy jedná o součást poskytování služby pouze v souvislosti se službami v oblasti dopravy (městské či regionální) a ZoPP tak na tento případ nedopadá.
Přechodný stav po nabytí účinnosti ZoPP
ZoPP v rámci svých přechodných a závěrečných ustanovení stanovuje hned několik výjimek z výše uvedených pravidel působnosti, přičemž dané výjimky dopadají komplexně na všechny oblasti úpravy ZoPP. Tou nejzásadnější výjimkou je skutečnost, že povinnosti stanovené v ZoPPu se vztahují na poskytovatele služeb, výrobce, dovozce, distributory a případně zplnomocněné zástupce ve vztahu k výrobků, se vztahují na tyto vztahují jedině, pokud byly poskytovány ode dne následujícího po dni nabytí účinnosti ZoPPu (tedy po 28. červnu 2025).
U zmiňovaných výrobků a služeb se navíc předpokládá, že výrobky a služby uvedené na trh před nabytím účinnosti ZoPP se s vysokou mírou pravděpodobnosti budou stále nacházet na daném trhu i po nabytí účinnosti ZoPPu, aniž by splňovaly předepsaná pravidla.
Další výjimka se vztahuje na poskytovatele služeb, kteří dosud využívají platební a samoobslužné terminály k poskytování služeb, které však nesplňují požadavky přístupnosti podle ZoPPu. Tyto přístroje mohou být používány i po nabytí účinnosti ZoPPu. Nejdéle však mohou být používány 20 let ode dne jejich prvního uvedení do provozu. Pro celkovou dobu užívání se každopádně považuje doba ode dne prvního poskytnutí terminálů na trh, nikoliv jejich uvedení do provozu aktuálním poskytovatelem dané služby.
Dále platí výjimka pro výrobky, které byly používány k poskytování služeb, jenž byly uvedeny na trh do dne nabytí účinnosti ZoPPu, a které nesplňují požadavky na přístupnost podle ZoPPu. Takové výrobky je sice možné používat dále, nikoliv však déle jak pět let ode dne nabytí účinnosti ZoPPu. Daná výjimka se však logicky nevztahuje na výrobky, které podmínky ZoPP splňovaly již před nabytím účinnosti ZoPP.
Další výjimkou je, že poskytovatel služby, která nesplňuje požadavky podle ZoPPu, je oprávněn tuto službu poskytovat i po dni nabytí účinnosti ZoPPu, maximálně však po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Podmínkou každopádně je, aby byla daná služba poskytována na základě smlouvy, která byla uzavřena před 28. června 2025. Důvod tohoto postupu shledává zákonodárce dle jeho názoru v dostatečně dlouhé době, na přizpůsobení se dané služby novým požadavkům na přístupnost podle ZoPPu. Zároveň však důvodová zpráva zdůrazňuje, že nebude-li sjednána náprava s požadavky na přístupnost do 28. 06. 2030, nedochází automaticky k zániku daného závazku poskytovatelem služby.
Přechodná období se rovněž týkají obsahu internetových stránek a mobilních aplikací. Musí se ale jednat o předtočené mediální soubory s časovou stopou a formáty souborů kancelářských aplikací. ZoPP se navíc nevztahuje na mediální soubory s časovou stopou vysílané živě. Každopádně záznam z vysílání živě, který je následně uchován on-line (a je tak zpřístupňován s tím, že jej lze opětovně přehrávat), nebo je poté opětovně vysílán, je nutné považovat za předtočený mediální soubor, který musí výše uvedené podmínky splňovat.
V případě, že předtočeným mediálním souborem je soubor, který byl zveřejněn na internetových stránkách nebo v mobilních aplikacích do před nabytím účinnosti ZoPPu, výše uvedená pravidla se na něj nevztahují a přístupnost dle ZoPPu nemusí být zajištěna. Zároveň se výše uvedená pravidla nevztahují na soubory kancelářských aplikací, kterými jsou například dokumenty aplikací Microsoft Office, dokumenty ve formátu PDF atp.
Zákon rovněž nedopadá na internetové stránky a mobilní aplikace, které obsahují výlučně obsah, který nebyl aktualizován nebo upravován po nabytí účinnosti ZoPP. Pokud však v tomto obsahu proběhne jakákoli aktualizace, musí být internetové stránky zpřístupněny v souladu s tímto zákonem. Výjimkou jsou pouze případy, kdy se jedná o aktualizace obsahu, který nemusí být zpřístupněn veřejnosti.
Závěr
Abych tedy vše výše uvedené shrnul, tak dne 28. června 2025 nabude účinnosti právní předpis, jehož cílem je významně zlepšit postavení osob s handicapem, na které bylo dosud nahlíženo v mnoha ohledech jako na nepřímo znevýhodněné. ZoPP proto usiluje o vyrovnání jednotlivých sociálních nerovností prostřednictvím zavedení jednotných požadavků na přístupnost konkrétně vybraných výrobků a služeb. Zákonodárce si však zároveň uvědomuje dopady této právní úpravy na tržní prostředí, což zohledňuje ve stanoveném časovém rámci pro implementaci nových povinností do obchodních modelů výrobců a poskytovatelů služeb.
Mgr. et Mgr. Ondřej Mrázek,
advokátní koncipient
PADĚRA & PARTNEŘI s.r.o. advokátní kancelář
Svaté Anežky České 32
530 02 Pardubice
Tel.: + 420 773 240 555
E-mail: info@akprp.cz
