pracovní právo

Přehled judikatury - výběr nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí - z pracovního práva za r. 2019 pokračuje svou třetí částí.

Již v době od uveřejnění nového občanského zákoníku (dále NOZ) č. 89/2012 Sb., ve Sbírce zákonů (29. 5. 2012), se v pracovněprávní praxi objevovaly různé dohady o způsobu jeho aplikace v personální praxi a o dopadech na pracovní právo. Téměř šestiletá účinnost NOZ v pracovněprávní praxi ukázala, že problémy nejsou takové, jak se očekávaly. Přesto…

Nejvyšší soud ČR se v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2/2019, ze dne 28. 3. 2019, vyslovil k rozsahu povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci věcnou škodu, která mu vznikla v důsledku pracovního úrazu, když vyložil, že zaměstnanec má nárok nejen na úhradu nákladů na pořízení, ale i na náhradu nákladů na opravy zvláštního ovládání spojených s jím…

Mezi základní povinnosti zaměstnavatele patří povinnost přidělovat zaměstnanci práci podle pracovní smlouvy [§ 38 odst. 1 písm. a) zákoníku práce]. Pokud zaměstnavatel tuto svou povinnost z důvodu na své straně neplní, jedná se o překážky v práci na straně zaměstnavatele (srov. § 207 a násl. zákoníku práce). Ze zkušenosti autora toho příspěvku…

Důvody dlouhodobého pozbytí zdravotní způsobilosti zaměstnance a role lékařského posudku

Podle nařízení EU č. 2016/679 o ochraně osobních údajů (GDPR) se biometrickými údaji rozumí osobní údaje týkající se fyzických či fyziologických znaků nebo znaků chování fyzické osoby, které umožňují nebo potvrzují její jedinečnou identifikaci. Nejvíce se v praxi používají otisky prstů nebo dlaně, zobrazení obličeje, snímky oční rohovky…

Růst ekonomiky a zvyšování výroby vyvolává u zaměstnavatelů potřebu zvyšovat počet zaměstnanců. Tím větší pozornost musí být věnována správnému sjednávání a obsahu pracovní smlouvy, která je základem pracovního poměru. Firmy nyní mnohem častěji uzavírají se zaměstnanci pracovněprávní vztah, než tomu bylo v minulých letech. Na bezchybné sjednání…

Také v soukromém sektoru se zaměstnavatelé mohou s vedoucím zaměstnancem dohodnout na možnosti jeho odvolání z pracovního místa. Zaměstnavatelé však o této možnosti mnohdy nevědí. Uzavření takovéto dohody přitom může mít zásadní vliv na povinnost k výplatě odstupného vedoucímu zaměstnanci, jemuž je dána výpověď poté, co je z pracovního místa…

V praxi zcela běžnou záležitostí, která však nahání mnoha zaměstnavatelům husí kůži, je kontrola Státního úřadu inspekce práce realizovaná některou z jeho oblastních poboček. Kontrola jako taková může mít různorodou podobu zaměřenou vždy na dodržování zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZPr") a…

V nedávném rozhodnutí[1] se Nejvyšší soud zabýval podmínkami pro zproštění odpovědnosti zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách.

Nejvyšší soud ČR v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4262/2018, ze dne 19. 3. 2019, řeší otázku, v jaké výši přísluší zaměstnanci, který onemocněl nemocí z povolání, nárok na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti vůči zaměstnavateli v době, kdy zaměstnanec pečuje o osobu závislou na pomoci jiné fyzické…

V praxi se lze poměrně často setkat s případy, kdy zaměstnanci vykonají práci nad rámec svého rozvrhu pracovních směn a následně se dohodnou se zaměstnavatelem, že jim tato práce nad rámec nebude zaplacena, ale bude jim převedena do následujícího měsíce.

Zastřené agenturní zaměstnávání je obecně vžité označení pro zastřené zprostředkování zaměstnání, jak je toto vymezeno v ustanovení § 5 písm. g) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZ“),[1] a to s účinností od 29. 7. 2017 na základě novely ZZ.[2] Nicméně i před účinností této novely ZZ bylo zastřené…

V části první tohoto článku jsme se zaměřili na dvě základní možnosti monitoringu zaměstnanců, kterými jsou monitoring elektronické komunikace a monitoring aktivity zaměstnanců na internetu. Zároveň jsme v první části tohoto článku zdůraznili důležitost základních zásad, které zaměstnavatel musí při monitoringu svých zaměstnanců vždy…

V názvu článku položená otázka byla řešena Vrchním soudem v Olomouci v usnesení sp. zn. 5 Cmo 224/2018, ze dne 24. 4. 2019 ve sporu mezi obchodní společností Správa pohledávek OKD, a.s. a pěti fyzickými osobami o zaplacení 1 773 408 706 Kč s příslušenstvím z titulu na náhradu škody, kterou měli žalovaní žalobkyni způsobit jako členové jejího…

K sepsání tohoto příspěvku mě vedla nedávná zkušenost s rozhodováním odvolacího soudu v pracovněprávním sporu. Zaměstnankyně se po zaměstnavateli domáhala zaplacení peněžitého vyrovnání za dodržení konkurenční doložky uzavřené dle § 310 zákoníku práce. Před soudem prvého stupně bylo vedeno poměrně rozsáhlé dokazování ohledně několika sporných…

Předmětem tohoto příspěvku je krátké zamyšlení nad limitací výkonu vedlejší výdělečné činnosti u osob ve služebním poměru. Ke dni 30.6.2019 totiž nabyl účinnosti nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 24/2017 ze dne 11.9.2018, kterým ústavní soud zrušil ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků…

Počátkem května 2019 Ústavní soud vydal velmi zajímavý nález týkající konkurenční doložky v pracovní smlouvě[1]. Vedlejší účastnice řízení u Ústavního soudu, Ing. K.F., pracovala u svého zaměstnavatele na základě pracovní smlouvy z 1. února 2010, která obsahovala konkurenční doložku zakazující zaměstnankyni po dobu jednoho roku od ukončení…

S růstem ekonomiky se snižuje procento nezaměstnanosti. Přesto je však stále velký počet občanů, kteří dlouhodobě shánějí zaměstnání. Příležitostí jsou pro ně veřejně prospěšné práce. Aktuální opatření Ministerstva práce a sociálních věcí (viz dále) jim cestu usnadňuje.

S účinností od 1. července 2019 se novelou zákoníku práce[1] ruší tzv. třídenní karenční doba. Zaměstnavatelé pak budou povinni zaměstnancům v dočasné pracovní neschopnosti vyplácet náhradu mzdy již od první zameškané směny, a nikoliv až od čtvrté zameškané směny (či od 25. zameškané hodiny rozvržených směn), jako tomu je do účinnosti zmiňované…