V důsledku povodní dochází v některých situacích k překážkám v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnavatel například v důsledku povodní nemůže přidělovat práci zaměstnancům z důvodu například poruchy vyplaveného zařízení nebo chybějící dodávce surovin nebo v důsledku výpadků elektrické energie.
Nejvyšší soud se ve svém nedávném rozhodnutí[1] zabýval otázkou náhrady škody, která měla zaměstnanci vzniknout ztrátou na výdělku v důsledku posttraumatické stresové reakce na verbální a fyzický incident s jiným zaměstnancem. Důsledkem konfliktu byla desetiměsíční pracovní neschopnost zaměstnance. Jak je to s předpoklady vzniku odpovědnosti za…
Druhou část přehledu významných soudních rozhodnutí z letošního roku v oblasti pracovního práva věnujeme otázkám kolem rozvázání pracovního poměru a nárokům s tím souvisejícím. Nejzajímavější pro čtenáře patrně budou rozhodnutí Nejvyššího soudu věnující se možnosti výpovědi úředníkovi územního samosprávného celku, který se nechová slušně při…
Jednou z hlavních agend a cílů odborových organizací působících u zaměstnavatele je uzavření kolektivní smlouvy, jež zakládá zaměstnancům výhodnější práva, a to mnohdy v podobě nejrůznějších benefitů, delší dovolené, lepších mzdových podmínek apod. Postup, který vede k uzavření kolektivní smlouvy mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací, resp.
Povodně mají své dopady i do pracovněprávních vztahů. V důsledku povodní dochází k tzv. překážkám v práci na straně zaměstnance i na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec například pomáhá při odstraňování důsledků povodní nebo se nemůže dostavit do zaměstnání v důsledku povodní.
V dubnu letošního roku představilo Ministerstvo práce a sociálních věcí návrh novely zákoníku práce, kterým má dojít ke změnám ve zkušební době, ve výpovědní době, výpovědních důvodech, v zaměstnávání osob na rodičovské dovolené, zaměstnávání mladistvých nebo v řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Novela si klade za cíl zvýšit flexibilitu…
K náhradě za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nezřídka dochází v souvislosti s odškodňováním pracovních úrazů a nemocí z povolání. Jaké jsou konkrétní podmínky pro vznik tohoto nároku? Do kdy má poškozený právo na vyplácení náhrady za ztrátu na výdělku? A jak se tato náhrada promítne do výše jeho důchodu? Tím vším se tento…
S prvním judikaturním přehledem v oblasti pracovního práva za letošní rok přicházíme až nyní v měsíci - listopadu, protože se snažíme přinášet relativně ucelené tematické přehledy, tedy věnovat se v rámci jednoho přehledu víceméně souvisejícím otázkám. První část judikatorního výběru věnujeme mzdovým a platovým nárokům…
Občanský zákoník upravuje institut tzv. předsmluvní odpovědnosti. Na pracovněprávní vztahy se použije právní úprava občanského zákoníku pouze tehdy, pokud samostatná právní úprava dané problematiky v zákoníku práce chybí. Zároveň vždy platí, že ustanovení občanského zákoníku se na pracovněprávní vztahy použije způsobem, který je v souladu se…
Zákoník práce pamatuje na ochranu zaměstnanců převzatých novým - přejímajícím zaměstnavatelem (v důsledku přechodu práv a povinností z pracovně právních vztahů) před zhoršením jejich pracovních podmínek.[1] [2]Ale co když v důsledku převzetí nových zaměstnanců jsou diskriminováni dosavadní zaměstnanci? Jak dlouho může přejímající zaměstnavatel…
Povinnému dlužníkovi, proti němuž jsou nařízeny více jak 3 exekuce k vymožení peněžitých pohledávek, může být nově sraženo ze mzdy více! Může i nemusí, záleží na tom, zda jsou vymáhány pohledávky přednostní i nepřednostní, nebo ne, samozřejmě též na výši mzdy podrobené srážkám. Při nařízených 4 a více exekucích pro peněžité dluhy se dlužníkovi ze…
Nedávno přijatá tzv. transpoziční novela zákoníku práce přinesla hned několik významných změn a novinek v oblasti pracovního práva. Vedle změn v pravidlech odměňování zaměstnanců – minimální a zaručené mzdy a platu, kolektivního vyjednávání, rozvrhování dovolené, ručení u stavebních prací či pracovní doby ve zdravotnictví, je to i nová úprava…
Problematika sportu je všeobjímající, přičemž jako základní dělící kritérium může sloužit povaha výkonu konkrétní sportovní činnosti, tj. zda je tato vykonávána za úplatu či nikoliv. Dle tohoto klíče poté můžeme rozlišovat skupiny amatérských, poloprofesionálních a profesionálních sportovců. V rámci tohoto článku se zaměříme na poslední uvedený…
V rámci celospolečenského vývoje došlo v průběhu času k základnímu vymezení pojmu práce, respektive její závislé podoby, realizované v rámci základního pracovněprávního vztahu, tj. pracovního poměru. Ruku v ruce s výše uvedeným se začala na pracovním trhu utvářet početná skupina zastřených vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve formě tzv.
Návrh flexibilní novely zákoníku práce, schválený vládou 21. srpna 2024 s účinností plánovanou od 1. ledna 2025, přináší některé zásadní změny v pracovněprávních vztazích. Klíčové novinky zahrnují změny výpovědní doby, prodloužení zkušební doby a zavedení jednotného výpovědního důvodu pro ztrátu zdravotní způsobilosti. Návrh dále usnadňuje…
V recentním rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3100/2023, ze dne 27. června 2024, se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat po zaměstnanci konkrétní způsob testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, a zda a za jakých podmínek může zaměstnanec požadovat jiný způsob…
Dne 19. června 2024 Ústavní soud rozhodl nálezem sp. zn. II. ÚS 288/23 v případu, který se zabýval odpovědností zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance vůči spotřebiteli. Závěr Ústavního soudu přináší nový pohled na aplikaci právní úpravy a judikatury týkající se tzv. excesu zaměstnance, a to směrem k větší ochraně spotřebitelů. Dne 19.
V současné době není nijak výjimečné, že zaměstnavatelé kladou důraz na trestní bezúhonnost svých zaměstnanců, když vyžadují na všech pozicích předložení výpisu z rejstříku trestů. Tento požadavek, i když se na první pohled může jevit jako zcela pochopitelný, nemusí být vždy v souladu se zákonem. Tento článek se zaměřuje na to, kdy je požadavek na…
Článek se zabývá otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní jednání zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli. Diskutuje právní rámec, který tuto problematiku upravuje, a analyzuje konkrétní případy, kdy zaměstnavatel může nést odpovědnost za škody způsobené jeho zaměstnanci. Autor se zaměřuje na právní důsledky pro firmy a zdůrazňuje, jak…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2024 ve věci 21 Cdo 2392/2023 přináší nové právní závěry týkající se výplaty mimořádných motivačních bonusů a jejich souladu se zásadou rovného zacházení. Případ se týká odmítnutí zaměstnavatele (banka) vyplatit bonus (25 000 Kč) bývalé zaměstnankyni, protože nesplnila podmínku trvání pracovního poměru…
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...
