pracovní právo

Plánovaná výpověď pro nadbytečnost

V praxi se často setkáváme s případy, kdy zaměstnavatelé v případě tzv. nadbytečnosti zaměstnance postupují sice v souladu se zákonem, ale ne příliš ekonomicky.

Zaměstnavatel nemusí uzavírat dohody o mlčenlivosti se zaměstnanci kvůli GDPR

Dne 19. 6. 2018 vyšel na www.epravo.cz článek s názvem „Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům“, k jehož závěru si dovolíme několik kritických poznámek.

Kvalifikační dohoda

U kvalifikačních dohod je nezbytné důsledně rozlišovat, zda se jedná o dohodu o zvýšení kvalifikace, nebo o dohodu o prohloubení kvalifikace. Z § 234 odst. 1 a odst. 2 zákoníku práce jednoznačně vyplývá, že dohodu o zvýšení kvalifikace je možné uzavřít bez ohledu na výši předpokládaných nákladů, které zaměstnavatel na zvýšení kvalifikace…

Statutární orgán SVJ: nechtěná funkce s neúměrnou zodpovědností?

Stále více společenství vlastníků jednotek řeší problém, kdy s blížícím se koncem funkčního období voleného statutárního orgánu není žádný zájemce, který by se do čela SVJ nechal zvolit a svoji funkci dobrovolně přijal. Mnohdy se totiž stává, že takto zvolené osoby přijmou svou funkci pouze z důvodu toho, že není nikdo jiný, kdo by se této funkce…

Komunální a senátní volby-pracovněprávní souvislosti

Ve dnech 5. a 6. října 2018 proběhnou komunální a senátní volby. Není bez zajímavosti, že obsahují i určité pracovněprávní souvislosti.

Úskalí mimosoudní dohody o narovnání ve věci sporného rozvázání pracovního poměru pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem ve vztahu k nároku zaměstnance na podporu v nezaměstnanosti

S ohledem na zátěž, kterou přináší vedení soudního sporu jak straně žalující, tak straně žalované, a pracovně-právní spory o neplatnost rozvázání pracovního poměru mezi zaměstnanci a zaměstnavateli nevyjímaje, je jistě vhodné dosáhnout mimosoudního urovnání sporné věci. V případě, že dochází k narovnání v důsledku právně vadného rozvázání…

V pracovněprávní legislativě není okurková sezona

Okurková sezona v pracovněprávní legislativě již dávno neexistuje. Můžeme se o tom přesvědčit v této předprázdninové a dovolenkové době, kdy řada dílčích novel mění a doplňuje pracovněprávní předpisy.

Souběh funkcí – průvodce cestou do pekel (díl 1)

Nové rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu na téma souběh není revolucí v oblasti souběhů, jak jsme už uvedli v našem předchozím článku. Byť pracovní a jiné podobné (např. manažerské) smlouvy nebudou nadále posuzovány jako absolutně neplatné, rozhodně to není důvod, proč tvrdit, že souběhy nově možné jsou. Rozhodli jsme se proto připravit…

30. červen – kritické datum pro určení nástupu nevyčerpané loňské dovolené

Poslední červnový den by měl být varováním všem zaměstnavatelům, kteří při určování dovolené svým zaměstnancům nedodržují literu zákoníku práce. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel. Měl by sestavovat ve spolupráci s odbory nebo radou zaměstnanců, pokud u něj působí, rozvrh čerpání dovolené. V určitých případech však nástup dovolené určuje…

Marně vynaložená mzda jako součást náhrady škody

V obchodní praxi (zejména v případě dlouhodobějších a komplikovanějších závazkových vztahů) se lze často setkat se situací, kdy v důsledku porušení povinností jedné strany nedosáhne druhá strana zamýšleného a sjednaného výsledku, ačkoliv k jeho dosažení sama aktivně jedná a vynakládá vlastní prostředky. V převážné většině případů nevzbuzuje…

Povinnost mlčenlivosti zaměstnance ve vztahu k osobním údajům

Dne 25. 5. 2018 nabylo účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, angl. General Data Protection Regulation) (dále též „GDPR“).

Zvyšování vs. prohlubování kvalifikace lékařů

Dle § 2 zákona č. 95/2004 Sb., o podmínkách získávání a uznávání odborné způsobilosti a specializované způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání lékaře, zubního lékaře a farmaceuta, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o lékařích“), se rozumí:

Pověření dalšího zástupce zaměstnancem jako zákonným zástupcem právnické osoby

Podle ustanovení § 166 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OZ“), právnickou osobou zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Omezení zástupčího oprávnění vnitřním předpisem právnické osoby má účinky vůči třetí…

Padělání dokladů v kontextu nelegálního zaměstnávání

Ekonomická migrace a migrační politika celkově je jedním z významných současných témat, které přímo zasahuje i Českou republiku. Na našem území bylo k listopadu 2017 dle informativních přehledů Ministerstva vnitra[1] evidováno přes 524.000 cizinců, což je zhruba o polovinu více než předchozí rok. Negativní skutečností s tímto spojenou je nárůst…

Rozvázání pracovního poměru pro zdravotní nezpůsobilost a nárok na dvanáctiměsíční odstupné

Nejvyšší soud ČR v pozoru rozhodně hodném rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5825/2016, ze dne 30. 1. 2018, dospěl k názoru, že nárok na odstupné ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku dle ust. § 67 odst. 2 zákoníku práce vzniká zaměstnanci i tehdy, pokud při splnění předpokladů dle ust. § 52 písm. d) dá výpověď z pracovního poměru z tohoto důvodu on…

Právní prostředky pro stabilizaci lidských zdrojů

Ze statistických ukazatelů lze vyčíst, že míra nezaměstnanosti v České republice má dlouhodobě klesající tendenci, a ta je v současné době jednou z nejnižších měr nezaměstnanosti v celé Evropě. Na první pohled se jedná o pozitivní údaj, který je znakem zdravě se vyvíjející národní ekonomiky. O poznání méně radostně je tento fenomén vnímán…

K některým aspektům souvisejícím s působením odborové organizace u zaměstnavatele

Právo odborově se sdružovat zakotvuje už Listina základních práv a svobod, která upravuje právo každého svobodně se sdružovat s jinými na ochranu svých hospodářských a sociálních zájmů. Samostatnou právní úpravu vymezující oprávnění odborů však v českém právním řádu nenajdeme, práva odborů jsou tak upravena převážně v zákoně č. 262/2006 Sb.

Může mít zaměstnanec nárok na odstupné, když dá sám výpověď z pracovního poměru?

Nejvyšší soud se v jednom ze svých nedávných rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 5825/2016 ze dne 30. ledna 2018, vyjádřil k otázce, zda zaměstnavatel musí dát zaměstnanci výpověď dle § 52 písm. d) zákoníku práce[1] v případě, že zaměstnanec nemůže konat dál dosavadní práci pro pracovní úraz, nemoc z povolání nebo pro ohrožení touto nemocí a zaměstnavatel…

Možnosti obrany proti pracovnělékařskému posudku o zdravotní způsobilosti. Platnost a neplatnost výpovědi ze zaměstnání dané zaměstnavatelem na základě takovéhoto posudku

Utrpěli jste pracovní úraz v důsledku, čehož jste přišli o zdravotní způsobilost nadále vykonávat své zaměstnání? Byli jste u poskytovatele pracovnělékařských služeb, který Vám vydal lékařský posudek, který je neúplný, nesprávný, anebo je i třeba správný, úplný a v důsledku závěrů uvedených v takovémto posudku Vám dal zaměstnavatel…

Stres na pracovišti – právní úprava

Podle Evropské agentury pro bezpečnost a zdraví při práci (EU-OSHA) přibližně polovina zaměstnanců pravidelně zažívá na svém pracovišti stres. Ten má negativní dopad na lidské zdraví a nemalou měrou zvyšuje pracovní neschopnost zaměstnanců. Tuto neblahou skutečnost potvrzuje průzkum Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, podle…