pracovní právo

Zrušení pracovního poměru z důvodu vyhrožování zaměstnavateli

Nesmí-li zaměstnavatel zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat proto, že se zákonným způsobem domáhá svých práv vyplývajících z pracovněprávních vztahů, tím spíše tak nesmí vůči zaměstnanci postupovat v případě, že zaměstnanec zákonným uplatněním svého práva (například podáním žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru)…

Minimální mzda v Německu a její dopady na české dopravce a řidiče

Trend plošného zavádění a vymáhání minimálních mezd v členských státech EU navzdory hlasité kritice a pochybnostech o souladu takových zákonů s evropským právem rozhodně není na ústupu. Tyto právní úpravy mají rovněž nemalý dopad na řadu českých zaměstnavatelů, byť se pracovněprávní vztahy českých zaměstnavatelů a zaměstnanců řídí českým právem. V…

Materiály z pracovního pohovoru a GDPR

Nedávno jsem se setkal s dotazem kterak se má správně (tedy v souladu s českým a evropským právem) naložit s materiály od uchazečů, kteří neuspěli v pracovním pohovoru např. do městské společnosti? Mnohdy jde o relativně schopné lidi, které by zaměstnavatelé rádi oslovili třeba v budoucnosti, až se uvolní jiné vhodné pracovní místo. Mohou si dnes…

Změny základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2019

Zaměstnavatel je povinen kompenzovat zaměstnanci, kterého vyslal na pracovní cestu, zvýšené stravovací výdaje – vyplatit mu tzv. diety, tedy stravné. To platí i při cestách mimo území ČR. Zásadně vždy od 1. ledna dochází k pravidelným změnám v sazbách zahraničního stravného, které vyplácí zaměstnavatel zaměstnancům vyslaným na pracovní cestu do…

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnancem v důsledku odnětí a nevyplacení pohyblivé složky mzdy zaměstnavatelem

Na pozadí sporu o (ne)platnost okamžitého zrušení pracovního poměru zaměstnancem z důvodu, že mu zaměstnavatel nevyplatil (pohyblivou) část mzdy do 15 dnů po uplynutí období splatnosti, řešil Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 5984/2017, ze dne 15. 8. 2018, otázku, za jakých podmínek může zaměstnavatel snížit, případně zcela nevyplatit…

Informace požadované zaměstnavatelem a paragrafy

Nedávno jsem se setkal s dotazem, známá popisovala situaci, že její manžel je tzv. neuvolněným obecním zastupitelem, což jej (resp. rodinu) samozřejmě neuživí, pobírá zde relativně nízkou finanční odměnu, zdaleka nedosahující ani výše minimální mzdy. Proto je nucen si hledat plnohodnotné zaměstnání, aby (spolu)uživil…

Jednostranné snížení základní sazby zahraničního stravného

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, ze dne 30. 5. 2018, významném pro zaměstnavatelskou praxi, vyložil, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně, bez souhlasu zaměstnance; tato sazba však musí být stanovena (určena) ještě před vysláním…

Výpověď pro závažné porušení pracovní kázně – má soud přihlížet i k spoluzavinění nadřízených propouštěného zaměstnance?

Ústavní soud se vyjádřil k otázce, zda lze nedostatky v zaměstnancově práci přičítat jeho nadřízeným vedoucím pracovníkům, jinak řečeno, zda má soud při vymezení relativně neurčité hypotézy výpovědního důvodu pro závažné porušování pracovní kázně, při němž hodnotí míru porušení pracovní kázně a jeho důsledky pro zaměstnavatele, přihlížet i k tomu…

K některým aspektům souvisejícím s působením odborové organizace u zaměstnavatele 2. část

Odbory jsou sdružením zaměstnanců, založené s cílem prosazovat jejich pracovní, hospodářské, politické, sociální a jiné zájmy. Odborová organizace je pak právnická osoba, která vzniká nezávisle na státu a jejíž počet není omezen, a to ani v rámci celé České republiky, ani u jednoho zaměstnavatele.

Lze se vyhnout povinné účasti zástupců zaměstnanců v dozorčích radách?

Již zrušený obchodní zákoník více než 20 let upravoval povinnou účast zaměstnanců v dozorčích radách akciových společností. Rekodifikace soukromého práva účinná od 1. ledna 2014 tuto úpravu nepřevzala a podle převládajícího výkladu zákona o obchodních korporacích, který obchodní zákoník nahradil, nikdo jiný než valná hromada nemohl po roce 2014…

Okamžité zrušení pracovního poměru pro ztrátu důvěry aneb vyhrožovat zaměstnavateli se nevyplácí

Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 1267/2018, ze dne 14. 8. 2018, řešil otázku, zda lze zaměstnanci okamžitě zrušit pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností v případě, kdy zaměstnanec vyhrožuje zaměstnavateli podáním žaloby na neplatnost výpovědi z pracovního poměru a tím, že mu…

Právní prostředky ochrany před diskriminací v pracovněprávních vztazích

V situaci, kdy dojde ze strany zaměstnavatele k porušení zásady rovného zacházení, tedy k diskriminaci zaměstnance, má zaměstnanec několik možností postupu, jak se účelně nežádoucímu jednání zaměstnavatele bránit. Velmi často se oběti diskriminace z řad zaměstnanců rozhodnou raději ze zaměstnání odejít s pocitem křivdy nebo bezmoci, než aby…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2018 - část 4.

Čtvrtým dílem pokračuje průběžně publikovaný přehled nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí – Ústavního soudu a Nejvyššího soudu v oboru pracovního práva z letošního roku 2018.

K možnosti zaměstnavatele odstoupit od konkurenční doložky

V tzv. konkurenční doložce se zaměstnanec zavazuje nevykonávat po určitou dobu po skončení pracovního poměru činnost shodnou s předmětem činnosti zaměstnavatele, popř. činnost, která by k zaměstnavateli měla soutěžní povahu. Výměnou za tento závazek je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci přiměřené peněžité vyrovnání, kterým mu kompenzuje…

Změny parametrů nemocenského pojištění zaměstnanců od 1. 1. 2019

K 1. lednu 2019 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky (resp. v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti či karantény náhrada příjmu) stanoví, a rovněž ke zvýšení částky rozhodné pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění.

Zisk náš vezdejší dej nám dnes aneb dividendové shares

Podle § 276 odst. 3 z. o. k. platí, že: „S akciemi se zvláštními právy může být spojen zejména rozdílný, pevný nebo podřízený podíl na zisku..“ Podle § 348 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Akcionář má právo na podíl na zisku, který valná hromada schválila k rozdělení mezi akcionáře. Neurčí-li stanovy ve vztahu k určitému druhu akcií jinak, určuje se…

Omezení práva na svobodnou volbu povolání - konkurenční doložka

„Každý má právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost.“ Právo na svobodnou volbu povolání garantuje čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Omezit toto právo lze jen zákonem a v odůvodněných případech.

Pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu ve faktickém pracovním poměru

Ve svém posledním příspěvku [1] se kolegové Perniš a Vacek věnovali tématu odškodnění zaměstnanců za pracovní úrazy v rámci tzv. faktického pracovního poměru. Jedním z důležitých závěrů tohoto článku, který vychází z četné judikatury Nejvyššího i Ústavního soudu, bylo, že i na faktický pracovní poměr je třeba vztáhnout ta ustanovení zákoníku…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2018 - část 3.

Přinášíme již třetí pokračování průběžného přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z letošního roku 2018. Budeme se věnovat rozhodnutí NS a ÚS k problematice odškodnění pracovního úrazu zaměstnance, a rozhodnutí NS k otázkám odpovědnosti zaměstnance za škodu, konkurenční…

Dovolená při kratší pracovní době, zvláště v kombinaci s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby

Právní úprava a ani v praxi uplatňované postupy zaměstnavatelů nezkracují nárok zaměstnance s kratší pracovní dobou na dovolenou, pokud jde o její délku. Nepřesnosti, zpravidla asi k tíži, i když by mohly být i ve prospěch zaměstnance, však vznikají při výpočtu náhrady mzdy za dovolenou, zvláště má-li zaměstnanec v kratším pracovním úvazku…