pracovní právo

Sedmá část přehledu pracovněprávní judikatury přináší rozhodnutí z 2. poloviny uplynulého kalendářního roku, které se týkají problematiky náhrady škody.

Vláda ČR na začátku dubna 2023 schválila návrh rozsáhlé a dlouho diskutované novely zákoníku práce, která se tak posunula dále v rámci legislativního procesu.

V pracovních inzerátech je v dnešní době stále více kladen důraz na flexibilitu a mobilitu zaměstnanců. Čeští zaměstnavatelé především oceňují ochotu zaměstnance dojíždět za prací. Nejen, že tím tak zaměstnanec prokazuje zvýšený zájem o dané pracovní místo, ale i zaměstnavatel profituje z možnosti vybrat si na danou pracovní pozici vhodného adepta…

Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu řeší otázku z jakého rozhodného období je nutné vycházet pro účely ust. § 339a odst. 1 a 2 zákoníku práce a dále připomíná uplatnění postupu při stanovení průměrného výdělku dle ust. § 358 zákoníku práce.

Je třeba upozornit, a učiníme tak maximálně jednoduše a srozumitelně, že při dlouhodobé překážce v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy nebo platu, nelze trvale resp. po celou dobu trvání překážky v práci, za níž náleží náhrada, vycházet z výše náhrady mzdy (platu) v době, kdy začala překážka v práci (tedy z…

Pracovněprávní přepisy vyžadují i s ohledem na ochranu zaměstnance pro založení pracovního poměru a změnu jeho obsahu zásadně písemnou formu. Jak nám ale připomíná nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, ústní dohody se zaměstnancem mohou mít za určitých podmínek stejný efekt, a to často aniž by si toho byli účastníci pracovněprávního vztahu…

Mnozí z vás se již přesvědčili, že chybovat při doručování písemnosti zaměstnanci se bohužel nevyplácí. Nezřídka se v naší praxi my i naši kolegové advokáti setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel nezvládl řádně doručit zaměstnanci písemnost (zejména výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru) a v důsledku tohoto pochybení v následné soudní…

S účinností od 1. dubna 2023 se mění průměrná cena za 1 kilowatthodinu elektřiny, pokud zaměstnanec hodnověrně neprokáže za kolik skutečně vozidlo na pracovní cestu nabíjel.

Jaký vliv má na hodnocení věrohodnosti svědecké výpovědi fakt, že svědek je zaměstnancem některého z účastníků občanského soudního řízení? Nejvyšší soud se k této otázce v minulosti již opakovaně vyjádřil; ve svém nedávném rozhodnutí[1] se pak zabýval tím, zda se věci mají jinak, je-li svědkem zaměstnanec zástupce účastníka…

Dočasné přidělení jako institut změny obsahu pracovněprávního vztahu, konkrétně změny místa výkonu práce, je upraven v § 43a zákoníku práce[1].

Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce, zda je třeba v případě stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti odečíst nemocenské dávky, které by poškozený obdržel, kdyby si platil nemocenské pojištění, a to v režimu občanského zákoníku.

Připravovaná rozsáhlejší novela zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) přináší významné změny na poli právní úpravy vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Jednou z nejdiskutovanějších…

Šesté pokračování přehledu pracovněprávní judikatury z loňského roku 2022 věnujeme tematicky (znovu dalším rozhodnutím vztahujícím se k problematice) rozvázání pracovního poměru a nárokům z toho pro účastníky pracovního poměru vyplývajícím.

Větší zájem o právní úpravu nařízené karantény v zákoníku práce přinesla až "doba kovidová", když se zaměstnanci, zaměstnavatelé a legislativci začali více zajímat o tento pracovněprávní institut především v roce 2020 a 2021 v souvislosti s "protikoronavirovými opatřeními". Zaměstnavatelé mohli být příjemně překvapeni a zaměstnanci naopak…

Doručování v pracovním právu je dlouhodobý a bohužel stále nevyřešený problém, který je způsoben zejména nebývale rigidní úpravou v zákoníku práce. Týká se přitom primárně doručování písemností, jenž řeší vznik, změnu či skončení pracovního poměru a písemností ohledně odměňování zaměstnance. Tento krátký příspěvek si klade za cíl poukázat na…

Zaměstnávání osob s sebou kromě nesporných výhod přináší i negativní konsekvence, přičemž jednou z nich je právě odpovědnost zaměstnavatele vznikající v souvislosti s pracovními úrazy zaměstnanců. Pokud dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance, je zaměstnavatel povinen dodržovat zákonem stanovené postupy a současně zaměstnance patřičným způsobem…

Dne 2. 3. 2023 vydal Soudní dvůr EU (dále jen „SDEU‟) rozsudek ve věci C-477/21 (MÁV-START), který, alespoň viděno českým pohledem, zcela revolučně vykládá pojmy nepřetržitý odpočinek v týdnu a nepřetržitý denní odpočinek. Vyjít tomuto výkladu vstříc v české praxi bude pro mnohé zaměstnavatele velice náročné a pro některé stávající provozy se…

Nejvyšší soud České republiky ve svém rozhodnutí vedeném pod sp. zn. 21 Cdo 916/2022, ze dne 27.7.2022, podrobněji specifikoval, jaké jednání zaměstnavatele může představovat nepřímou diskriminaci zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením.

Pro pátou část přehledu pracovněprávní judikatury z loňského roku 2022 vybíráme rozhodnutí vrcholných českých soudů k otázkám náležitostí některých pracovněprávních jednání a jejich případné neplatnosti nebo nicotnosti

V souvislosti s připravovanou rozsáhlejší novelou zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) vzbudily velkou pozornost odborníků i veřejnosti také plánované změny na poli právní úpravy vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o…