pracovní právo

Jak dnes vypadá váš pracovní stůl? Je na něm pořádek nebo mu hrozí kolaps pod hromadou dokumentů nejrůznějšího druhu? Podívejme se na to, jakým způsobem může zaměstnavatel ovlivnit tento každodenní aspekt práce na svém pracovišti.

V souvislosti s nabytím účinnosti nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, angl. General Data Protection Regulation) (dále též „GDPR“) vyvstala otázka, jakými způsoby budou nadále moci…

Podle zákoníku práce (dále ZP) platí, že to, co si sjednají zaměstnavatel a zaměstnanec v pracovní smlouvě, je stabilní. Někdy to však nebude dost dobře možné, když se vyskytnou různé okolnosti, jako např. zdravotní důvody apod.

Současný nedostatek pracovních sil vyvolává u mnohých zaměstnanců dojem, že si mohou ledacos „dovolit“ a že je nemohou čekat žádné postihy od zaměstnavatele v případě porušení pracovních povinností. Mezi častá „provinění“ zaměstnanců patří nevyužívání pracovní doby, prodlužování přestávek v práci, pozdní příchody na pracoviště…

Nejvyšší soud, zejména jeho senát č. 21, rozhoduje o sporech z konkurenčních doložek sjednaných podle zákoníku práce poměrně často.[1] Přestože ke konkurenčním doložkám i souvisejícím smluvním pokutám existuje poměrně bohatá judikatura, v praxi zůstává stále dost otázek otevřených. Za poslední zajímavé rozhodnutí ze strany Nejvyššího soudu se dá…

V doktríně se vede spor o to, zdali se částí závodu ve smyslu § 190 odst. 2 písm. i), § 421 odst. 2 písm. m) a § 656 písm. m) ZOK rozumí pobočka závodu dle § 503 OZ (formální pojetí), anebo jakákoliv část majetku závodu (např. stroj, pozemek apod.), bez toho aniž by vykazovala hospodářskou a funkční samostatnost (materiální pojetí) s tím, že se…

V praxi se lze běžně setkat s tím, že je potřeba rozvázat pracovní poměr se zaměstnancem pro jeho nadbytečnost, například z důvodu zrušení jeho pracovního místa. V následujícím článku bude pojednáno o tom, zdali má zaměstnavatel zcela volnou ruku při výběru nadbytečného zaměstnance či zda je vázán určitými…

Nejvyšší soud vynesl poněkud překvapivé, až z pohledu zaměstnavatele zarážející, rozhodnutí, jímž osvobodil zaměstnankyni, která nedodržela dohodu o konkurenční doložce, od placení smluvní pokuty, ačkoliv byla sjednána v přiměřené výši. Předmětné rozhodnutí NS pro praxi v podstatě až neguje smysl a význam konkurenční doložky pro…

Nejvyšší soud České republiky v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4578/2017 ze dne 28. 2. 2018 dovodil, že zaměstnanci, který ztratil zdravotní způsobilost k výkonu práce z důvodu pracovního úrazu, onemocnění z povolání či ohrožení touto nemocí, a jehož pracovní poměr skončil fikcí dohody dle ust. § 69 odst. 3 zákoníku práce, vzniká nárok na odstupné ve…

Koncem srpna 2018 se na společném jednání zástupci ministerstva práce a sociálních věcí, Státního úřadu inspekce práce a Policie České republiky dohodli, že se zintenzivní kontroly nelegálního zaměstnání.

Je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci neplacené volno po skončení rodičovské dovolené z důvodu péče o dítě do čtyř let jeho věku? Jaké okolnosti by měl vzít zaměstnavatel v potaz, zvažuje-li, zda vyhoví žádosti zaměstnance o poskytnutí neplaceného volna po skončení rodičovské dovolené?

Právní úprava zakotvující právo zaměstnanců na informace je v zákoně č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") promítnuta jen velmi obecně. V každém jednotlivém případě tak není vůbec jednoduché odpovědět na otázku, zda na tu či onu konkrétní informaci má zaměstnanec (či odborová organizace) právo a zda je…

Nejvyšší soud zaujal velmi významné a dosavadní přístup radikálně měnící stanovisko k otázce začátku běhu a konci prekluzivních lhůt podle zákoníku práce od 1. ledna 2014, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, explicitně pak ke lhůtě pro podání žaloby na neplatnost rozvázání pracovního poměru ve smyslu ust. § 72 zákoníku…

Faktický pracovní poměr je právní stav, kdy fyzická osoba koná pro zaměstnavatele s jeho vědomím a dle jeho pokynů závislou práci, ačkoliv mezi nimi nevznikl platný pracovněprávní vztah (nebyla sjednána pracovní smlouva nebo dohoda o pracích konaných mimo pracovní poměr, nebo byla sjednána neplatně). Typicky se může jednat např. o vztah fyzické…

Období druhého pololetí a závěru roku je ve firmách i u dalších zaměstnavatelů věnováno přípravě kolektivních smluv. Nejinak je tomu i při jejich tvorbě na rok 2019.

Zákoník práce v § 250 stanoví, že zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů či v přímé souvislosti s ním. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je tak zapotřebí, aby došlo:

Nejvyšší soud již v rozsudku ze dne 17. 11. 1998, 21 Cdo 11/98 judikoval, že: „…rozdílnost zájmů smluvních stran při sjednávání pracovní smlouvy zpravidla vylučuje, aby za organizaci (zaměstnavatele) sjednala a podepsala pracovní smlouvu tatáž osoba - budoucí pracovník (zaměstnanec), která je druhým účastníkem takové pracovní smlouvy. Zda tomu tak…

Tento příspěvek se zabývá otázkou úpravy trvání pracovního poměru ředitelů škol a školských zařízení zřizovaných státem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, která v roce 2015 prošla změnami.

Zaměstnanci, jenž vykonává práce, které (prokazatelně) nemohou být přerušeny, a proto mu nemůže být poskytnuta řádná přestávka v práci na jídlo a oddech za podmínek stanovených zákoníkem práce, musí být zajištěna (alespoň) přiměřená doba na oddech a jídlo. Tato doba se započítává do pracovní doby, zatímco doba (standardní) přestávky v práci na…

S ohledem na rychle se vyvíjející pracovně-právní judikaturu řešící naléhavé otázky praxe, jakož i zrychlení publikace vybraných judikátů ve sbírce judikatury NS, nebudeme s informacemi o pracovně-právní judikatuře z r. 2018 letos otálet, jak už bylo naznačeno v první části tohoto seriálu,[1] a publikovat přehled judikatury až po skončení…