Dne 1. ledna 2024 vstoupil v účinnost zákon č. 408/2023 Sb., kterým se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále také „Novela zákona o zaměstnanosti“ nebo pouze „Novela“). Stalo se tak poté, co zákon 14. prosince podepsal prezident Petr Pavel a byl vyhlášen ve Sbírce zákonů.[1]…
Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1407/2022, ze dne 29. 8. 2023, řeší otázku, od jakého okamžiku počíná běžet subjektivní lhůta, v níž může zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď z pracovního poměru pro porušení pracovní kázně. - Pro porušení pracovní kázně nebo z důvodu, pro který je možné okamžitě zrušit pracovní poměr, může dát…
Těhotná zaměstnankyně zásadně nesmí dostat výpověď z pracovního poměru. Platí ve vztahu k ní zákaz výpovědi. Ale co když potratila? - Kdy platí výpověď zaměstnankyni, která byla těhotná, ale posléze potratila? - Musí zaměstnavatel prokázat, že v době, kdy dal výpověď, už bylo těhotenství zaměstnankyně ukončeno? K důkaznímu břemenu o těhotenství…
Změny, které přinesla poslední novela zákoníku práce[1] účinná od 1. října loňského roku, se zásadním způsobem dotkly také elektronického doručování některých písemností podle zákoníku práce ať už ze strany zaměstnavatele, tak i zaměstnance. V našem příspěvku se zaměřujeme na problematiku elektronického doručování důležitých písemností uvedených §…
Dne 1. prosince 2023 byla bez většího rozruchu schválena vládní novela několika zákonů – zejména zákona o zaměstnanosti a dále pak zákoníku práce, zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a zákona o inspekci práce, která ve své většině s účinností již od 1. ledna 2024 přinese mnohé změny v oblasti zaměstnanosti…
Od 1. ledna 2024 dochází ke změnám v sazbách zahraničního stravného. Pro které země se zvyšují sazby stravného? Podle jakých zásad se výše stravného počítá pro určitou konkrétní pracovní cestu a zaměstnance, který ji má vykonat?
Touto otázkou se zabýval Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „SDEU“), a to na žádost o rozhodnutí o předběžné otázce, jež byla podána na základě článku 267 SFEU rozhodnutím Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. prosince 2021.
Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1525/2023 ze dne 18. 10. 2023 zabýval otázkou správného stanovení výše škody pro účely aplikace tzv. moderačního práva soudu[1] v případě, že je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobil zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro praxi má…
V tutéž dobu mohou být u zaměstnance v praxi dány dva nebo dokonce více výpovědních důvodů najednou. Může si zaměstnavatel vybrat jen jeden z výpovědních důvodů a ten ve výpovědi uplatnit? Musí být výpověď ze zdravotních důvodů uplatněna přednostně?
Velká novela zákoníku práce přinesla mimo jiné i výrazné změny ohledně doručování vybraných pracovněprávních písemností. Zákonodárce tak nad rámec unijních požadavků zareagoval na dosavadní problémy spojené s aplikací poněkud zastaralých a těžkopádných ustanovení zákoníku práce, která v praxi komplikovala doručování nejen zaměstnavatelům, ale též…
V pravidelném termínu k začátku nového kalendářního roku budou navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) pro zaměstnance poškozené na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. úrazové renty), jakož i náhrady nákladů na výživu pozůstalých (tzv. pozůstalostní renty) pro pozůstalé…
Zákoník práce v § 55 dává zaměstnavateli zcela výjimečnou možnost ukončit se svým zaměstnancem pracovní poměr takzvaně "na hodinu". Ponechme dnes stranou podmínky dle písm. a) prvního odstavce, který stanovuje možnost okamžitého ukončení při trestných činech, kde tak splnění podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru je zřetelně definováno.
Soudní dvůr Evropské unie se v reakci na předběžnou otázku, kterou mu položil Nejvyšší soud České republiky, ve svém rozhodnutí ze dne 12. 10. 2023 ve věci C-57/22 zabýval otázkou, zda má zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, vedle práva na náhradu mzdy[1] za dobu, kdy mu zaměstnavatel nepřiděloval práci, také…
Jako efektivní nástroj ke skloubení osobního a pracovního života zaměstnance se nabízí tzv. sdílené pracovní místo („job sharing“), jedná se tak o flexibilní formu výkonu závislé práce. Ustanovení § 317a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tak umožňuje dvěma či více osobám s „kratšími…
Ke dni 1.10.2023 vstoupila v účinnost významná a zde již v mnoha článcích probíraná novela zákoníku práce[1]. Hlavní pozornost je v rámci této novely v laické i odborné diskusi věnována zejména změnám souvisejícím s výkonem práce na dálku (z domova) nebo změnám týkajícím se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to zejména s ohledem na…
Hromadné propouštění představuje situaci, kdy dochází u zaměstnavatele k ukončení většího počtu pracovních poměrů se zaměstnanci během krátkého časového období. V takovém případě musí zaměstnavatel plnit zvlášť stanovené povinnosti vůči zaměstnancům, zástupcům zaměstnanců a krajské pobočce Úřadu práce. Za jakých podmínek se jedná o hromadné…
V květnu tohoto roku byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů vymáhání („Směrnice“).
K 1. lednu 2024 dojde k pravidelné (každoroční) valorizaci redukčních hranic, a to denního vyměřovacího základu - samozřejmě odvozovaného od výše příjmu nemocensky pojištěného zaměstnance, z něhož se stanoví (počítají) nemocenské dávky vyplácené státem. Současně v návaznosti na to dojde i k valorizaci započitatelného průměrného hodinového výdělku…
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) předložilo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a další související zákony (dále jen „novela“), který provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne…
Pokud žalobce, který žalobou podle § 13 pandemického zákona nenapadl mimořádné opatření, tj. nedal v souladu se zákonem najevo, že předmětné mimořádné opatření vnímá jako...
Pomíjí-li obecný soud změnu právní úpravy a vykládá ji bez zřetele na principiální změny oproti předchozí právní úpravě jako úpravu předchozí, porušuje tím čl. 36 odst. 1...
Obecné soudy se dopustí porušení práva na soudní ochranu zaručeného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, rozhodnou-li o předběžné vykonatelnosti rozsudku podle § 27a...
Obecně nelze vyloučit, že spotřebitel (dodržující standard chování průměrného spotřebitele) může být stejným obchodníkem o účincích jeho výrobků opakovaně oklamán, a může...
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
