pracovní právo

Aby se náhrada za ztrátu na výdělku při současné valorizaci minimální mzdy už poškozeným nesnižovala

Zaměstnanci, kteří se stanou po pracovním úrazu uchazeči o zaměstnání, registrovanými na úřadu práce, by už neměli tratit na zvyšování minimální mzdy. Renty za poškozené zdraví vyplácené v podobě náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti resp. při uznání invalidity by už neměly být v některých případech snižovány při nárůstu…

Výběr z judikatury nejen k zákoníku práce za r. 2017 - část 9.

Devátou a poslední částí končí přehled nejzajímavějších nebo nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí z oblasti pracovního práva z loňského roku.

Souběh funkcí – stručně, prakticky

Se souběhem funkcí se setkal snad každý český manažer. Soudy se s touto problematikou snaží vypořádat již 25 let. Nedávné rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu nám přináší nová pravidla.

Jak má být správně provedena vstupní pracovnělékařská prohlídka?

Poslední ze série článků zabývajících se problematikou vstupní lékařské prohlídky v pracovněprávních vztazích se – po otázkách správného okamžiku provedení této prohlídky a správné osoby ji provádějící, o kterých bylo pojednáno v předchozích dílech této série – zabývá otázkou způsobu, který je pro řádné provedení vstupní lékařské prohlídky…

Zaměstnávání cizinců

Současný nedostatek pracovních sil nutní zaměstnavatele k tomu, aby zaměstnávali větší počet cizinců. Tato snaha však nemůže zbavit zaměstnavatele odpovědnosti za to, že při „náborové“ snaze nebudou postupovat podle právních předpisů.

Opravdu je lhůta v ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce pořádková?

Může zaměstnanec vznést požadavek na další zaměstnávání, aniž by ztratil nárok na náhradu mzdy z důvodu neplatného rozvázání pracovního poměru zaměstnavatelem, vskutku takřka kdykoliv?

Opatrování a hlídání dětí v pracovním poměru

V praxi stále převládá domněnka, že pracovněprávní vztah může vzniknout a existovat jen mezi právnickou osobou jako zaměstnavatelem a fyzickou osobou – zaměstnancem. V počátečním období účinnosti prvního zákoníku práce (zákon č.65/1965 Sb.) od 1. ledna 1966 tomu tak bylo. Pracovní poměr bylo možné uzavřít mezi občany jen pro výkon osobních…

Odpovědnost zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) výslovně stanovuje, ve kterých případech a za jakých okolností je zaměstnanec povinen nahradit škodu, kterou zaměstnavateli způsobil.

Opční plány pro zaměstnance a jejich zdanění

V posledních letech se na českém pracovněprávním trhu stále více objevují tzv. zaměstnanecké opce. Jaké jsou jejich druhy a jak je to s palčivou problematikou jejich zdanění?

Když motivem nejsou peníze aneb Neplatnost rozvázání pracovního poměru, které bylo provedeno někým jiným než účastníkem pracovního poměru

„O peníze jde vždy až v první řadě.“ Motivem zaměstnanců napadajících neplatnost rozvázání pracovního poměru s nimi právním jednáním ze strany zaměstnavatele je zásadně – v drtivé většině případů - možnost získat peněžité odškodnění v podobě náhrady mzdy nebo platu ve smyslu ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce. Existují však výjimky potvrzující toto…

Běh lhůty pro rozvázání pracovního poměru, pokud porušení pracovní kázně zaměstnance šetří orgány činné v trestním řízení

Stačí pro prodloužení dvouměsíční lhůty, v níž musí zaměstnavatel dát zaměstnanci výpověď nebo s ním okamžitě zrušit pracovní poměr (stihnout doručit mu tato právní jednání) - pro porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem - podání trestního oznámení?

Bolestné – základní principy a rozdílné nároky podle pracovního a občanského práva a jejich dědění

Jaké jsou rozdíly mezi bolestným určeným podle pravidel zákoníku práce, zrušeného občanského zákoníku a nového občanského zákoníku resp. na ně navazujících prováděcích předpisů, tedy jde-li o pracovní nebo jiný úraz? Jak se vyvíjela právní úprava a nároky z ní vyplývající? V čem spočívají změny? Je odškodnění podle nové právní úpravy vždy vyšší…

Kdy, jak a kolik peněz může získat zaměstnanec insolventního zaměstnavatele od státu

Pokud jsou splněny příslušné podmínky zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele (č. 118/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů), může zaměstnancům místo insolventního zaměstnavatele dlužné mzdové nároky poskytnout úřad práce. Jaké jsou to podmínky? Jak o peníze žádat? A kolik může zaměstnanec…

Kdo má provést vstupní lékařskou prohlídku?

Tento příspěvek je pokračováním série článků zabývajících se problematikou vstupní lékařské prohlídky v pracovněprávních vztazích. Zatímco první z článků pojednával o tom, v jakých případech a kdy má být vstupní lékařská prohlídka provedena, a o následcích jejího pozdního provedení či její úplné absence, dnešní článek se zabývá otázkou, kdo má…

Tabu souběhu funkcí je ta tam...

Velký senát Nejvyššího soudu se v rozsudku sp. zn. 31 Cdo 4831/2017, ze dne 11. 4. 2018 s odkazem na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 190/15, ze dne 13. 9. 2016 odchýlil od své dosavadní judikatury týkající se tzv. souběhu funkcí, když uzavřel, že člen statutárního orgánu obchodní korporace a tato obchodní korporace se mohou odchýlit od…

Základní aspekty home office – na co si dát pozor při jeho sjednávání

Práce z domova může být vítanou alternativou k běžnému způsobu výkonu zaměstnání, a to jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele. Zaměstnanec si může přizpůsobit pracovní dobu zcela podle svých potřeb a časových možností. Zaměstnavatel pak může ušetřit náklady spojené se zřízením pracovního prostoru pro takového zaměstnance. Tento způsob výkonu…

Dvojí souběžné uplatnění slevy na poplatníka v kontextu srážek ze mzdy

Jak postupovat, pokud zaměstnanec podepíše na jedno zdaňovací období „růžový formulář“ prohlášení poplatníka dvakrát u dvou různých souběžných zaměstnavatelů?

Přeshraniční poskytování služeb jako oslí můstek pro obcházení pracovních povolení?

V poslední době se v praxi zaměstnavatelů vyskytuje určitý nešvar (a je to s ohledem na současnou situaci na trhu práce do jisté míry pochopitelné), spočívající v obcházení pravidel zaměstnávání cizinců z jiného členského státu Evropské unie na našem území. Touto problematikou se nedávno zabýval Krajský soud v Praze se svým rozsudkem ze dne 10. 4.

Odpovědnost za škodu způsobenou svému zaměstnavateli

Odpovídá vedoucí pracovník za škodu způsobenou svému zaměstnavateli neplatným rozvázáním pracovního poměru s jiným zaměstnancem?

Nepříjemným důsledkem neúspěchu žalovaného zaměstnavatele ve sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru se zaměstnancem je pro zaměstnavatele povinnost uhradit zaměstnanci náhradu mzdy nebo platu ve smyslu ust. §…

Zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku

Zánik nároku na náhradu za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (uznání invalidity) vyplývající z občanskoprávních předpisů

Vznikem nároku na výplatu starobního důchodu podle ust. § 61a odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění účinném od 1. 1. 2010, zaniká invalidnímu důchodci nárok na náhradu za ztrátu na…