Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1525/2023 ze dne 18. 10. 2023 zabýval otázkou správného stanovení výše škody pro účely aplikace tzv. moderačního práva soudu[1] v případě, že je zaměstnanec povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou způsobil zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pro praxi má…
V tutéž dobu mohou být u zaměstnance v praxi dány dva nebo dokonce více výpovědních důvodů najednou. Může si zaměstnavatel vybrat jen jeden z výpovědních důvodů a ten ve výpovědi uplatnit? Musí být výpověď ze zdravotních důvodů uplatněna přednostně?
Velká novela zákoníku práce přinesla mimo jiné i výrazné změny ohledně doručování vybraných pracovněprávních písemností. Zákonodárce tak nad rámec unijních požadavků zareagoval na dosavadní problémy spojené s aplikací poněkud zastaralých a těžkopádných ustanovení zákoníku práce, která v praxi komplikovala doručování nejen zaměstnavatelům, ale též…
V pravidelném termínu k začátku nového kalendářního roku budou navýšeny náhrady za ztrátu na výdělku (po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity) pro zaměstnance poškozené na zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání (tzv. úrazové renty), jakož i náhrady nákladů na výživu pozůstalých (tzv. pozůstalostní renty) pro pozůstalé…
Zákoník práce v § 55 dává zaměstnavateli zcela výjimečnou možnost ukončit se svým zaměstnancem pracovní poměr takzvaně "na hodinu". Ponechme dnes stranou podmínky dle písm. a) prvního odstavce, který stanovuje možnost okamžitého ukončení při trestných činech, kde tak splnění podmínek pro okamžité zrušení pracovního poměru je zřetelně definováno.
Soudní dvůr Evropské unie se v reakci na předběžnou otázku, kterou mu položil Nejvyšší soud České republiky, ve svém rozhodnutí ze dne 12. 10. 2023 ve věci C-57/22 zabýval otázkou, zda má zaměstnanec, se kterým zaměstnavatel neplatně rozvázal pracovní poměr, vedle práva na náhradu mzdy[1] za dobu, kdy mu zaměstnavatel nepřiděloval práci, také…
Jako efektivní nástroj ke skloubení osobního a pracovního života zaměstnance se nabízí tzv. sdílené pracovní místo („job sharing“), jedná se tak o flexibilní formu výkonu závislé práce. Ustanovení § 317a zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), tak umožňuje dvěma či více osobám s „kratšími…
Ke dni 1.10.2023 vstoupila v účinnost významná a zde již v mnoha článcích probíraná novela zákoníku práce[1]. Hlavní pozornost je v rámci této novely v laické i odborné diskusi věnována zejména změnám souvisejícím s výkonem práce na dálku (z domova) nebo změnám týkajícím se dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, a to zejména s ohledem na…
Hromadné propouštění představuje situaci, kdy dochází u zaměstnavatele k ukončení většího počtu pracovních poměrů se zaměstnanci během krátkého časového období. V takovém případě musí zaměstnavatel plnit zvlášť stanovené povinnosti vůči zaměstnancům, zástupcům zaměstnanců a krajské pobočce Úřadu práce. Za jakých podmínek se jedná o hromadné…
V květnu tohoto roku byla přijata Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/970, kterou se posiluje uplatňování zásady stejné odměny mužů a žen za stejnou práci nebo práci stejné hodnoty prostřednictvím transparentnosti odměňování a mechanismů vymáhání („Směrnice“).
K 1. lednu 2024 dojde k pravidelné (každoroční) valorizaci redukčních hranic, a to denního vyměřovacího základu - samozřejmě odvozovaného od výše příjmu nemocensky pojištěného zaměstnance, z něhož se stanoví (počítají) nemocenské dávky vyplácené státem. Současně v návaznosti na to dojde i k valorizaci započitatelného průměrného hodinového výdělku…
Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) předložilo do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), a další související zákony (dále jen „novela“), který provádí transpozici směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne…
Článek se zabývá problematikou ukončování pracovního poměru z hlediska § 53 zákoníku práce. Listina základních práv a svobod garantuje občanům České republiky v článku 26 a následujících právo na práci. S uzavíráním pracovněprávních vztahů je nerozlučně spjata i zákonná možnost takové vztahy v souladu se zákonem ukončovat. Tyto právní instituty…
Dne 12. září 2023 schválila Poslanecká sněmovna dlouho očekávanou novelu Zákoníku práce. Většina jejích ustanovení nabyla účinnosti k 1. říjnu 2023, s výjimkou několika mála ustanovení, která nabudou účinnosti ke dni 1. ledna 2024, případně až ke dni 1. ledna 2029. V tomto článku se zaměříme na jeden z institutů, který v rámci této novely prošel…
I druhou část letošního přehledu významných soudních rozhodnutí věnujeme otázkám kolem rozvázání pracovního poměru (resp. ukončení výkonu funkce) a nárokům z toho vyplývajícím.
Ohlédnutí za prvním zákonem o investičních společnostech a investičních fondech z roku 1992 ve světle dnešní právní úpravy
Umělá inteligence (AI) se v posledních letech rychle rozvíjí a proniká do všech oblastí života, včetně pracovního prostředí. AI může být pro zaměstnavatele i zaměstnance cenným nástrojem, který může zlepšit efektivitu a produktivitu práce. Využívání AI při práci však přináší i celou řadu rizik, která je třeba ošetřit. Zaměstnavatelé, kteří se…
Ve svém rozhodnutí z letošního března[1] se Nejvyšší soud zabýval skutečnostmi rozhodnými pro zjištění, zda je zaměstnavatelovo rozhodnutí o organizační změně skutečné či pouze předstírané. Nad významem tohoto rozhodnutí pro praxi má smysl se v krátkosti zamyslet.
Rozvázat pracovní poměr okamžitým zrušením může zaměstnavatel i zaměstnanec a oba tak mohou učinit pouze z důvodů vymezených v zákoníku práce. Účinky skončení pracovního poměru nastávají již okamžikem doručení písemného vyhotovení okamžitého zrušení druhému účastníkovi pracovního poměru. Z jakých důvodů může zaměstnanec okamžitě zrušit pracovní…
Provozování vozidla, úkony provádění pravidelných technických kontrol STK či servisování v autorizovaném servisu mohou spadat mezi povinnosti správce dle zákona o výkonu zajištění...
Výpovědí podle § 2283 odst. 1 o. z. může pronajímatel jednostranně ukončit nájem bytu přešlý na dědice zemřelého nájemce i před (pravomocným) skončením pozůstalostního...
Podáním přihlášky pohledávky se promlčecí lhůta staví podle § 173 odst. 4 insolvenčního zákona jen v případě, že se příslušná pohledávka skutečně měla uplatnit přihláškou...
Z doslovného znění § 2898 o. z. vyplývá, že se nepřihlíží k ujednání, které předem vylučuje nebo omezuje povinnost k náhradě újmy způsobené úmyslně nebo z hrubé nedbalosti....
S ohledem na pozitivní závazky plynoucí z práva na život podle čl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je třeba podústavní právo vykládat tak, že pokud zdravotnické zařízení...
