pracovní právo

Podmínkou přiznání náhrady mzdy (platu) z titulu neplatného rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele (dle ust. § 69 odst. 1 zákoníku práce) je též skutečnost, že zaměstnanec je připraven, ochoten a schopen konat práci podle pracovní smlouvy. To nemůže splnit zaměstnanec, pakliže došlo k poškození jeho zdraví v důsledku pracovního…

Dne 1. 8. 2023 nabyl účinnosti zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů („zákon o ochraně oznamovatelů“) a současně také zákon 172/2023 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o ochraně oznamovatelů. Přijetím uvedených předpisů Česká republika konečně dostála své povinnosti implementovat Whistleblowingovou…

Zákon 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), reguluje v ustanoveních § 334 až § 337 speciální postup při doručování vymezených písemností ze strany zaměstnavatele do vlastních rukou zaměstnance a ze strany zaměstnance zaměstnavateli. Připravovaná vládní novela zákoníku práce a některých dalších…

Každý má právo požádat organizaci, která zpracovává či zpracovávala jeho osobní údaje, o detailní informace k tomuto zpracování. Pokud o to subjekt údajů požádá, správce je povinen poskytnout mu i kopii zpracovávaných osobních údajů.

Že by měl zaměstnanec na nemocenské dodržovat režim, který mu stanovil jeho ošetřující lékař, není žádnou novinkou. Zákon v tomto ohledu pamatuje na situace, kdy zaměstnanci režim nedodržují, v praxi ale nejsou výjimečné ani případy, kdy se zaměstnanec ještě za trvání své pracovní neschopnosti vrátí k výkonu práce. Čerstvý rozsudek Nejvyššího…

Ochrana know-how, výrobních postupů, strategických plánů nebo jiných cenných informací představuje pro každého zaměstnavatele klíčovou oblast, kterou musí bedlivě střežit, aby jeho business zůstal nadále konkurenceschopný i po odchodu jeho klíčových zaměstnanců. Nezřídka však odchod těchto zaměstnanců, zvláště v technologických oblastech či…

Nejvyšší soud ČR vyložil za jakých podmínek je (nově) přípustné smluvní prodloužení výpovědní doby čili sjednání dohody o prodloužení výpovědní doby z pracovního poměru i v situaci, kdy již počala výpovědní doba běžet.

Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 2397/2020 ze dne 28. 1. 2022 zabýval otázkou, která ze stran sporu o zaplacení odchodného nese břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že se zaměstnanec se zaměstnavatelem na poskytnutí takového plnění dohodli.

Od 1. července 2023 se mění vyhlášková cena motorové nafty pro účely stanovení náhrady, k jejímuž vyplacení je dle zákoníku práce povinován zaměstnavatel zaměstnanci, který provedl nákup pohonné hmoty pro jízdu "dieslem" na pracovní cestu. Je to druhá změna vyhlášky 467/2022 Sb. stanovící výši cestovních náhrad pro rok 2023. Znovu se týká…

Ačkoliv v EU i v ČR již dlouhou dobu platí principy rovného odměňování za stejnou práci nebo za práci stejné hodnoty a zákaz diskriminace (nejen) z důvodu pohlaví, v odměňování žen a mužů stále panují značné rozdíly. Podle údajů Eurostatu činil v roce 2021 v EU rozdíl v odměňování žen a mužů 12,7 %, v Česku byl „gender pay gap“ dokonce 15 %.[1]…

Pracovní poměr může dle zákoníku práce skončit hned několika způsoby, my se však dnes zaměříme na situace, kdy zaměstnanec či zaměstnavatel obdrží od druhé té strany výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru nebo zrušení pracovního poměru ve zkušební době, a to konkrétně na situaci, kdy se daná strana důvodně domnívá, že rozvázání pracovního…

Jakékoliv změně právní úpravy tzv. úrazových rent (čili náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti (nebo při uznání invalidity)[1] přiznávaných ve smyslu ust. § 271b zákoníku práce, a to v důsledku poškození zdraví pracovním úrazem nebo nemocí z povolání), byť jde třeba jen o pouhou, a to přinejmenším každoroční, valorizaci…

Pracovní úrazy jsou naneštěstí každodenní součástí běžného pracovního života, přičemž téměř každý zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, se setkal s hrozbu tzv. „spoluúčasti“, ať už ze strany svého zaměstnavatele či poměrně nahodile ze strany jeho odpovědnostního pojistitele.

V praxi dochází nezřídka k tomu, že zaměstnanec požádá zaměstnavatele o dovolenou na dobu kratší než jeden. Stejně tak se může stát, že zaměstnavateli by z provozních důvodů vyhovovalo zaměstnanci určit čerpání dovolené v rozsahu kratší než jedna směna. Následující text se zabývá tím, zdali je podle současné české právní úpravy možné čerpat…

Nejvyšší soud České republiky (dále jen „Nejvyšší soud“) se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 2100/2022, ze dne 24. 1. 2023, vyjádřil k otázce, jaké náležitosti má obsahovat žádost zaměstnavatele o předchozí souhlas odborové organizace k výpovědi z pracovního poměru podle § 61 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších…

V úvodní části článku krátce připomínáme obvyklou každoroční valorizaci výše pomoci zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti, jakkoliv se týká jen zaměstnanců s nejvyššími příjmy, prováděnou vždy s účinností k 1. květnu, nyní tedy od 1. 5. 2023. Ve druhé části se pak věnujeme novele zákona 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při…

V prvním dubnovém týdnu letošního roku předložila vláda ČR Poslanecké sněmovně k projednání návrh novely zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce („ZP“), která transponuje směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a směrnici 2019/1152 o transparentních a…

Již 17.12.2021 uplynula lhůta, během níž byla Česká republika povinna transponovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie („Směrnice“), upravující problematiku whistleblowingu a ochrany oznamovatelů na unijní úrovni.

Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1775/2022 ze dne 21. 12. 2022 zabýval otázkou, zda je obecná odpovědnost zaměstnavatele za škodu podle ustanovení § 187 starého zákoníku práce[1], dána za situace, kdy zaměstnavatel zadává zaměstnanci práci, která je pro něj riziková z důvodu špatné bezpečnostní situace v zemi, posouzením rozporu…

Zaměstnanec má vůči zaměstnavateli odpovědnost za škodu vzniklou při výkonu pracovních povinností, jejíž podmínky jsou upraveny v příslušných ustanoveních zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). Tato odpovědnost je však značně odlišná od běžné občanskoprávní odpovědnosti za škodu a lze ji rozdělit na…