Právo na podíl na zisku patří zcela jistě k jednomu z nejvýznamnějších práv společníků, resp. akcionářů. Zejména u velkých společností pak jde o právo zcela nejvýznamnější a často jediné, které může některé, primárně ty výrazně menšinové společníky (či spíše akcionáře) fakticky zajímat, vzhledem k jejich jinak velmi omezenému vlivu na fungování…
Dočasná pracovní neschopnost ("(...) je stav, který pro poruchu zdraví nebo jiné důvody uvedené v NemPoj neumožňuje pojištěnci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost."[1]) představuje právní institut, jehož primárním úkolem je ochrana zaměstnance. Tento institut je zakotven v pracovním právu a jeho účelem je zajistit zaměstnanci dostatečný čas na…
Ke změně pracovního poměru sjednaného na dobu určitou na pracovní poměr na dobu neurčitou může dojít zejména na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, když tito uzavřou dohodu o změně pracovní smlouvy. Ke změně může ale dojít i při naplnění některých podmínek dle zákoníku práce, aniž by vůle obou smluvních stran byla skutečně změnit…
Doručení výpovědi zaměstnanci ze strany zaměstnavatele je klíčovým momentem v pracovněprávních vztazích. Právní úprava doručování tohoto dokumentu je velmi přísná a podléhá specifickým pravidlům stanoveným zákoníkem práce. Pokud praxe něco ukazuje tak to, že i přes velkou edukaci v této oblasti (odborná školení advokátů, množství informací na…
Na pozadí sporu o odškodnění pracovního úrazu a částečné zproštění zaměstnavatele povinnosti nahradit vzniklou škodu zaměstnanci se Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 1276/2023, ze dne 30. 4. 2024, vyjadřuje k otázce, za jakých podmínek je zaměstnanec řádně seznámen s předpisy anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při…
Často se lidé nastupující do nového zaměstnání setkávají s informací, že při práci musí dodržovat firemní dress code. Co se skrývá pod tímto anglickým výrazem a jaké následky mohou zaměstnance stíhat v případě jeho nedodržování se dozvíte v následujícím článku.
Novela zákona o zaměstnanosti přináší s účinností od 1. 7. 2024 řadu změn zejména v oblasti zaměstnávání cizinců. V tomto článku jsou shrnuty ty nejdůležitější: vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR z jiných států EU, oznamovací povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců, volný vstup na trh práce a zrušení testu trhu práce i pro…
Poslaneckou sněmovnou prošla novela insolvenčního zákona a teď už je v Senátu, který ji bude projednávat na počátku července. Je to novela, která je předmětem diskuzí jak mezi odbornou veřejností, tak je často i předmětem mediálních komentářů. Jedna z oblastí, které se dotýká, jsou i srážky ze mzdy. O rozhovor jsme proto požádali prezidenta…
Za stejnou práci má zaměstnavatel vyplácet stejnou mzdu. Tato zásada se jeví jako zcela jasná. Otázkou však zůstává, co je to stejná práce? Co všechno lze při tomto posouzení brát v potaz? A jaká pravidla platí pro oblast benefitů? V případě benefitů jde zaměstnavatel nad rámec zákona, proto by měl mít zcela volnou ruku. Nebo ne? Na tyto otázky…
Zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), nabyl účinnosti dne 1. 8. 2023 a přinesl do českého právního řádu institucionální ochranu oznamovatelů v rámci transpozice směrnice EU o ochraně oznamovatelů[1]. Současně se v poslední době více a více setkáváme s pojmy nefinančního reportingu a ESG. Jak spolu whistleblowing…
Pokud se snažíte najít téma propojující nový občanský zákoník, zákoník práce, mezinárodní právo a veřejné právo, pak se jedno od září 2022 objevilo. Tím propojením je odborová organizace. ČMKOS (Českomoravská konfederace odborových svazů) aktuálně organizuje protest proti změnám v zákoníku práce a v oblasti důchodů a sdružuje 31 samostatných…
Není-li možné, aby zaměstnavatel zaměstnance dále zaměstnával, nezbývá než jeho pracovní poměr ukončit. Jsou-li dosavadní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nekonfliktní, jeví se jako nejlepší ukončit pracovní poměr dohodou. V praxi však nastávají situace, kdy nabídka skončení pracovního poměru dohodou nevychází z předchozích dobrých…
Tento článek se zaměřuje na problematiku vnosů a jejich valorizace při vypořádání společného jmění manželů. Podává stručné vysvětlení pojmu vnosu a pojednává o interpretaci zákonných pravidel jeho valorizace, přičemž reflektuje judikaturu Nejvyššího soudu, která je aktuálními rozhodnutími dále potvrzována. Dle Nejvyššího soudu je text zákona…
Od 01.10.2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Rozvrh pracovní doby musí být písemný a nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak, musí být zaměstnanec s rozvrhem pracovní doby, nebo s jeho změnou, seznámen nejpozději tři…
Závěrečným sedmým dílem končíme přehled pracovněprávní judikatury resp. výběr významných soudních rozhodnutí v oboru pracovního práva za uplynulý rok 2023. Aniž by šlo o méně významnou problematiku, jde o judikáty, které nám takříkajíc zbyly, protože se je nepodařilo vhodně zařadit od předchozích 6 tematicky zaměřených částí. Věnujeme se tentokrát…
Velká novela zákoníku práce přinesla mimo jiné i výrazné změny ohledně doručování vybraných pracovněprávních písemností. Zákonodárce tak nad rámec unijních požadavků zareagoval na dosavadní problémy spojené s aplikací poněkud zastaralých a těžkopádných ustanovení zákoníku práce, která v praxi komplikovala doručování nejen zaměstnavatelům, ale též…
Zákoník práce čeká v následujících měsících další z řady změn. Tentokrát se jedná o změnu, která (mimo jiné) významným způsobem mění způsob výpočtu minimální mzdy. Tato změna je reakcí na neúprosně se blížící transpoziční datum Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské…
Zákon o zaměstnanosti již od původního data své účinnosti, tedy od 1. října 2004, obsahuje definici nelegální práce, za jejíž praktikování může být jak zaměstnavateli, tak nelegálně pracujícímu zaměstnanci uložen trest. Tato definice se v čase samozřejmě měnila, přizpůsobovala se novému zákoníku práce a i dalším trendům soudobého pracovního práva.
Normativní zakotvení institutu kvalifikační dohody, jehož obecným obsahem je ujednání zaměstnavatele a zaměstnance o tom, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci zvýšení (resp. prohloubení) kvalifikace a zaměstnanec následně u zaměstnavatele v zaměstnání setrvá po sjednanou dobu, anebo zaměstnavateli uhradí náklady spojené se zvýšením (resp.
Šesté pokračování přehledu významných soudních rozhodnutí z loňského roku 2023 znovu věnujeme často řešené problematice rozvázání pracovního poměru a otázkám souvisejícím. Podíváme se kupř. na aplikaci (uplatnění) některých výpovědních důvodů v praxi - jde-li o výpověď pro zdravotní nezpůsobilost, pro porušení pracovní kázně v podobě neomluvených…
Nejvyšší správní soud nedostojí požadavkům na řádné odůvodnění soudního rozhodnutí vyplývajícím z čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, pokud nesprávně označí...
Při rozhodování o předběžné vazbě podle § 94 zákona o mezinárodní justiční spolupráci musí soudy dostatečně odůvodnit reálné riziko útěku vyžádané osoby, podložené jejím...
Rozhodnutí o přeřazení odsouzeného do věznice s přísnějším režimem představuje omezení práva na osobní svobodu podle článku 8 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a obecné...
Příspěvek na péči a jeho právní úprava v zákoně č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, je naplněním práva na přiměřené hmotné zabezpečení při nezpůsobilosti k práci podle...
Nemožnost přítomného účastníka efektivně participovat na jednání prostřednictvím svého advokáta z důvodu jazykových omezení může za určitých okolností vést k porušení jeho...
