pracovní právo

Podle § 258 odst. 1 z. o. k. platí, že: „Stanovy mohou určit, že zaměstnanci společnosti mohou nabývat její akcie nebo akcie společností s ní propojených za zvýhodněných podmínek uvedených v odstavci 2.“ Podle § 258 odst. 2 z. o. k. platí, že: „Stanovy nebo rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu mohou určit, že zaměstnanci nemusí…

Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 862/2018, ze dne 16. 1. 2019, řešil otázku, zda také v případě sporu o neplatnost výpovědi z pracovního poměru dané zaměstnanci pro nadbytečnost podle ust. § 52 písm. c) zákoníku práce může zaměstnavatel v době soudního sporu o neplatnost této výpovědi vyzvat zaměstnance k výkonu práce podle pracovní…

V posledních letech zaznamenala otázka ochrany osobních údajů významný vývoj. Nejen, že se o této otázce začalo živěji diskutovat, ale bylo přijato i společností stále silně rezonující Obecné nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR[1]. Spolu s touto otázkou úzce souvisí právo na informace, které je s ní často v kolizi, resp. je…

Nejvyšší soud řešil v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 4131/2018, ze dne 29. 1. 2019, otázku, jaký význam z hlediska stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti zaměstnance, který původně, po vzniku škody na výdělku po skončení pracovní neschopnosti byl veden v evidenci uchazečů o zaměstnání a poté v pracovním poměru dosahoval…

Na pozadí velmi zajímavého soudního sporu o úpravu negativního pracovního posudku se Nejvyšší soud ČR v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4274/2017, ze dne 23. 1. 2019, vyjádřil m.j. k otázce jaké jsou možnosti soudu při rozhodování resp. formulaci výroku, tedy odpovídá zaměstnancům a jejich právním zástupcům na otázku, co vlastně mohou od soudu, ať už…

Drobná změna zákona o daních z příjmů - jeden novelizační bod by si zřejmě nezasloužil samostatný článek, kdybychom zrovna nedávno obšírněji nereferovali o problematice pojistných a daňových odvodů z drobných přivýdělků – zejména v tzv. nekolidujícím zaměstnání uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce, pokud nemají nárok na podporu v…

Jaké jsou povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele při poskytování stravného? Co musí splnit zaměstnanec, aby mu zaměstnavatel vyplatil stravné? Kdy je zaměstnavatel v prodlení s vyplacením stravného? Stačí pro prokázání nároku na stravné elektronická kniha jízd vozidla s GPS?

I když se podobné případy nevyskytují, tak často jako v minulé době, přesto se s nimi v pracovněprávní praxi setkáváme. Jedná se o právní důsledky platební neschopnosti zaměstnavatelů. Řada podniků totiž řeší svoji platební neschopnost tím, že neposkytují zaměstnancům mzdy. Jde sice o porušení práv uvedených v Listině základních práv a svobod a v…

Ke dni 31.12. 2018 bylo v České republice 282.522 zaměstnavatelů[1] a 1.011.355 osob samostatně výdělečně činných[2] (dále též „OSVČ“), z toho 590.705 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „hlavní“ a 420.650 OSVČ vykonávající tuto činnost jako „vedlejší“.

Je pozoruhodné, jaké obtíže činím některým soudům jasná právní úprava toho, kdo a jak určuje, zda se v případě zaměstnancovy nepřítomnosti v práci jedná o neomluvené zameškání práce, účinná již od 1. 1. 2012, a ještě starší a zažitější judikaturní výklad toho, zda takové posouzení podléhá nebo nepodléhá soudnímu přezkumu. Připomeňme si proto…

Částka čisté mzdy, tedy jednak po sražení pojistných odvodů a zdanění hrubé mzdy, jakož i po odečtení nezabavitelných částek, nad kterou se zbytek čisté mzdy při exekuci sráží bez omezení, se zvýší na dvojnásobek a bude činit ne jen součet částky životního minima jednotlivce a částky normativních nákladů na bydlení pro jednu osobu, ale dvojnásobek…

Podle zákoníku práce (dále ZP) zásadně platí, že nástup dovolené určuje zaměstnavatel. Existují však případy, kdy její nástup si určí sám zaměstnanec.

Při sjednávání pracovního poměru jsou pracovní výsledky budoucího zaměstnance velmi důležité kritérium. Toto kritérium je hodnoceno již ve fázi před uzavřením pracovního poměru, typicky hodnocením životopisu, úvodním pohovorem apod. Z hlediska zaměstnance očekávané pracovní výsledky pak představují nároky, které bude muset v pracovním poměru…

Mladiství mají s ohledem na svůj věk právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Tomu odpovídá povinnost zaměstnavatelů vytvářet příznivé podmínky pro všestranný rozvoj tělesných a duševních schopností mladistvých. Tak především, pokud jde o zaměstnávání mladistvých, smějí jim zaměstnavatelé ukládat pouze takové…

Co je whistleblowing?

Výdaje na výzkum a vývoj, jejich rozsah a uplatnění jako odpočtu, patří u odborné veřejnosti mezi dlouhodobě probíraná témata, která často přináší názorový střet mezi daňovými poradci a finanční správou. Aktuální rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 7. 1. 2019, č. j. 31 Af 23/2016 – 76, přináší odpověď na subsumpci náhrad za dovolenou…

Pro úvod dnešního článku jsem si vzal příklad z mé advokátní praxe.Zaměstnankyně jednoho úřadu měla neustále konflikty s klienty. Nejednala s nimi korektně, někdy se k nim chovala i hrubě. Klientka si např. stěžovala na to, že „ nebyla řádně poučena o možných důsledcích nepředložení některých písemností.“ Jiná občanka si stěžovala, na „ její…

Dne 1. července 2019 nabývá účinnosti novela zákoníku práce publikovaná ve Sbírce zákonů pod č. 32/2019 Sb., která ruší tzv. karenční dobu, neboli dobu prvních 3 dnů pracovní neschopnosti, za které zaměstnancům podle § 192 a násl. zákoníku práce nenáleží náhrada mzdy nebo platu při pracovní neschopnosti.

Při současné situaci na trhu práce se v praxi velmi často setkáváme s případy, kdy zaměstnanci neovládají český jazyk a nejsou tak objektivně schopni porozumět textu uzavírané ryze české pracovní smlouvy[1]. Byť by se mohlo zdát, že tento nedostatek jazykových schopností v zásadě ničemu nebrání, opak je pravdou.

Přinášíme již šesté pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí vrcholných soudních instancí, tentokrát Ústavního soudu a Nejvyššího soudu ČR, v oboru pracovního práva z loňského roku 2018.