Často se lidé nastupující do nového zaměstnání setkávají s informací, že při práci musí dodržovat firemní dress code. Co se skrývá pod tímto anglickým výrazem a jaké následky mohou zaměstnance stíhat v případě jeho nedodržování se dozvíte v následujícím článku.
Novela zákona o zaměstnanosti přináší s účinností od 1. 7. 2024 řadu změn zejména v oblasti zaměstnávání cizinců. V tomto článku jsou shrnuty ty nejdůležitější: vysílání zahraničních zaměstnanců do ČR z jiných států EU, oznamovací povinnosti zaměstnavatelů při zaměstnávání cizinců, volný vstup na trh práce a zrušení testu trhu práce i pro…
Poslaneckou sněmovnou prošla novela insolvenčního zákona a teď už je v Senátu, který ji bude projednávat na počátku července. Je to novela, která je předmětem diskuzí jak mezi odbornou veřejností, tak je často i předmětem mediálních komentářů. Jedna z oblastí, které se dotýká, jsou i srážky ze mzdy. O rozhovor jsme proto požádali prezidenta…
Za stejnou práci má zaměstnavatel vyplácet stejnou mzdu. Tato zásada se jeví jako zcela jasná. Otázkou však zůstává, co je to stejná práce? Co všechno lze při tomto posouzení brát v potaz? A jaká pravidla platí pro oblast benefitů? V případě benefitů jde zaměstnavatel nad rámec zákona, proto by měl mít zcela volnou ruku. Nebo ne? Na tyto otázky…
Zákon 171/2023 Sb., o ochraně oznamovatelů (dále jen „Zákon“), nabyl účinnosti dne 1. 8. 2023 a přinesl do českého právního řádu institucionální ochranu oznamovatelů v rámci transpozice směrnice EU o ochraně oznamovatelů[1]. Současně se v poslední době více a více setkáváme s pojmy nefinančního reportingu a ESG. Jak spolu whistleblowing…
Pokud se snažíte najít téma propojující nový občanský zákoník, zákoník práce, mezinárodní právo a veřejné právo, pak se jedno od září 2022 objevilo. Tím propojením je odborová organizace. ČMKOS (Českomoravská konfederace odborových svazů) aktuálně organizuje protest proti změnám v zákoníku práce a v oblasti důchodů a sdružuje 31 samostatných…
Není-li možné, aby zaměstnavatel zaměstnance dále zaměstnával, nezbývá než jeho pracovní poměr ukončit. Jsou-li dosavadní vztahy mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem nekonfliktní, jeví se jako nejlepší ukončit pracovní poměr dohodou. V praxi však nastávají situace, kdy nabídka skončení pracovního poměru dohodou nevychází z předchozích dobrých…
Tento článek se zaměřuje na problematiku vnosů a jejich valorizace při vypořádání společného jmění manželů. Podává stručné vysvětlení pojmu vnosu a pojednává o interpretaci zákonných pravidel jeho valorizace, přičemž reflektuje judikaturu Nejvyššího soudu, která je aktuálními rozhodnutími dále potvrzována. Dle Nejvyššího soudu je text zákona…
Od 01.10.2023 je zaměstnavatel povinen rozvrhnout pracovní dobu zaměstnanci, který vykonává práci na základě dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti. Rozvrh pracovní doby musí být písemný a nedohodne-li se zaměstnavatel se zaměstnancem jinak, musí být zaměstnanec s rozvrhem pracovní doby, nebo s jeho změnou, seznámen nejpozději tři…
Závěrečným sedmým dílem končíme přehled pracovněprávní judikatury resp. výběr významných soudních rozhodnutí v oboru pracovního práva za uplynulý rok 2023. Aniž by šlo o méně významnou problematiku, jde o judikáty, které nám takříkajíc zbyly, protože se je nepodařilo vhodně zařadit od předchozích 6 tematicky zaměřených částí. Věnujeme se tentokrát…
Velká novela zákoníku práce přinesla mimo jiné i výrazné změny ohledně doručování vybraných pracovněprávních písemností. Zákonodárce tak nad rámec unijních požadavků zareagoval na dosavadní problémy spojené s aplikací poněkud zastaralých a těžkopádných ustanovení zákoníku práce, která v praxi komplikovala doručování nejen zaměstnavatelům, ale též…
Zákoník práce čeká v následujících měsících další z řady změn. Tentokrát se jedná o změnu, která (mimo jiné) významným způsobem mění způsob výpočtu minimální mzdy. Tato změna je reakcí na neúprosně se blížící transpoziční datum Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské…
Zákon o zaměstnanosti již od původního data své účinnosti, tedy od 1. října 2004, obsahuje definici nelegální práce, za jejíž praktikování může být jak zaměstnavateli, tak nelegálně pracujícímu zaměstnanci uložen trest. Tato definice se v čase samozřejmě měnila, přizpůsobovala se novému zákoníku práce a i dalším trendům soudobého pracovního práva.
Normativní zakotvení institutu kvalifikační dohody, jehož obecným obsahem je ujednání zaměstnavatele a zaměstnance o tom, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci zvýšení (resp. prohloubení) kvalifikace a zaměstnanec následně u zaměstnavatele v zaměstnání setrvá po sjednanou dobu, anebo zaměstnavateli uhradí náklady spojené se zvýšením (resp.
Šesté pokračování přehledu významných soudních rozhodnutí z loňského roku 2023 znovu věnujeme často řešené problematice rozvázání pracovního poměru a otázkám souvisejícím. Podíváme se kupř. na aplikaci (uplatnění) některých výpovědních důvodů v praxi - jde-li o výpověď pro zdravotní nezpůsobilost, pro porušení pracovní kázně v podobě neomluvených…
Jako každý rok je k 1. květnu (čili letos r. 2024) valorizována výše pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů. Nicméně po mnoha letech předtím v zásadě nikoliv výrazně (ve smyslu podstatných věcných změn) novelizovaného zákona, došlo vloni (k 1. 7. 2023) ke změně významných pravidel pro určení výše pomoci. Obojí nyní souhrnně stručně…
Konkurenční doložkou v pracovněprávních vztazích rozumíme smluvní ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, na základě něhož se zakládají práva a povinnosti oběma smluvním stranám. Zaměstnanec je zejména povinen zdržet se po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru výkonu takové výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti…
Nabývání akcií zaměstnanci akciových společnosti je otázkou, která je sice v českém prostředí často diskutována, avšak při hodnocení platné právní úpravy opakovaně zaznívají kritické hlasy. Tento stav se přitom nemění od počátku zavedení tohoto institutu v obchodním zákoníku. Tzv. finanční participace zaměstnanců, jednou z jejichž forem jsou právě…
Nejvyšší soud se zabývá v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1609/2023, ze dne 19. 12. 2023, otázkou za jakých podmínek lze nárok na náhradu škody uplatněný zaměstnavatelem vůči zaměstnanci posoudit podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, a v této souvislosti otázkou, jaký je vztah bezdůvodného obohacení a povinnosti k náhradě…
Tento článek se zabývá problematikou odvolání vedoucího zaměstnance na základě tzv. doložky či klauzule odvolatelnosti ve smyslu § 73 odst. 2 zákona 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP nebo Zákoník práce) se zaměřením na nárok vedoucího zaměstnance na odstupné v případě jeho odvolání z vedoucí pozice a následného ukončení…
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
Reflexní škoda je odvozená od škody vzniklé na majetku obchodní společnosti, tudíž existence škody na majetku společníka či akcionáře je závislá na existenci škody na majetku...
