epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • NÁZORY
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Partnerský program
    • Předplatné
    23. 8. 2024
    ID: 118386upozornění pro uživatele

    Nárok na mimořádný motivační bonus po rozvázání pracovního poměru

    Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2024 ve věci 21 Cdo 2392/2023 přináší nové právní závěry týkající se výplaty mimořádných motivačních bonusů a jejich souladu se zásadou rovného zacházení. Případ se týká odmítnutí zaměstnavatele (banka) vyplatit bonus (25 000 Kč) bývalé zaměstnankyni, protože nesplnila podmínku trvání pracovního poměru k určitému datu. Nejvyšší soud v rozhodnutí vysvětluje, za jakých podmínek bude takový postup zaměstnavatele v souladu se zákonem a kdy už by se mohlo jednat o nerovné zacházení se zaměstnanci.

    Okolnosti případu

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    V roce 2022 podala zaměstnankyně proti svému bývalému zaměstnavateli žalobu, kterou se domáhala vyplacení mimořádného bonusu ve výši 25 000 Kč. Zaměstnankyně byla zaměstnaná od srpna 2020 do konce prosince 2021, kdy pracovní poměr ukončila výpovědí.

    Zaměstnavatel následně v březnu 2022 oznámil, že v návaznosti na výborné hospodářské výsledky za rok 2021 vyplatí svým zaměstnancům mimořádný bonus. Ke vzniku nároku na mimořádný bonus bylo potřeba splnit následující podmínky: (1) Zaměstnanec musel v roce 2021 odpracovat alespoň tři měsíce; (2) ke dni 31. května 2022 musel být zaměstnanec stále v pracovním poměru u zaměstnavatele.

    Zaměstnankyně v žalobě tvrdila, že mimořádný bonus za rok 2021 má charakter mzdy, která je poskytována za dobrý pracovní výkon v roce 2021. Argumentovala, že výplata mzdy by se měla řídit faktory uvedenými v § 109 odst. 4 zákoníku práce, tedy mj. podle pracovní výkonnosti a pracovních výsledků. Podle zaměstnankyně podmínka trvání pracovního poměru k datu 31. května 2022 odporuje zákoníku práce, zejména § 109 odst. 1 a § 16 odst. 1 zákoníku práce, které stanovují pravidla pro odměňování zaměstnanců a rovné zacházení.

    Reklama
    Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 18.8.2026
    Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 18.8.2026
    18.8.2026 13:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Zaměstnankyně dále argumentovala, že fakultativní složka mzdy nemůže být stanovena zcela libovolně a musí zohledňovat zákonnou úpravu, zejména princip rovného odměňování a taxativní povahu výčtu kritérií majících vliv na výši mzdy podle § 109 odst. 4 zákoníku práce. Podmínka spočívající v požadavku trvání pracovního poměru k datu 31. května 2022, která nesouvisí s výkonem práce v roce 2021, byla podle ní protiprávní.

    Zaměstnavatel naopak namítal, že v jeho jednání nelze spatřovat porušení smluvní či jiné povinnosti, které by zakládalo nárok na náhradu údajné škody na straně zaměstnankyně. Podmínky výplaty mimořádného bonusu byly podle zaměstnavatele transparentně stanoveny a zveřejněny na intranetu zaměstnavatele. Dále argumentoval, že mimořádný bonus měl dvě hlavní funkce, a to odměnit zaměstnance za již dosažené výsledky v roce 2021 a motivovat je k dalším výsledkům v dalším období.

    Zaměstnavatel zdůraznil, že bonus nebyl ročním bonusem, který odráží plnění klíčových ukazatelů výkonu zaměstnance, ale mimořádnou nenárokovou odměnou, která měla zaměstnance motivovat k dalšímu pracovnímu výkonu. Podle zaměstnavatele mimořádný bonus nikdy neměl povahu mzdy, ale byl plněním poskytovaným v souvislosti se zaměstnáním podle § 224 odst. 2 zákoníku práce.

    Stanoviska soudů

    Soud prvního stupně i odvolací soud žalobu zamítly. Rozhodly, že v dané situaci žalovaná nejednala diskriminačním nebo nerovným způsobem, jelikož podmínky pro výplatu mzdy byly stanoveny transparentně a nediskriminovaly nikoho ze zaměstnanců. Odvolací soud se však neztotožnil s tvrzením zaměstnavatele, že mimořádný bonus je plněním poskytovaným v souvislosti se zaměstnáním podle § 224 odst. 2 zákoníku práce, když uvedl, že jedná se o fakultativní složky mzdy. Zaměstnankyni však nárok na tento mimořádný bonus nevznikl, neboť od počátku nesplňovala podmínky pro jeho výplatu, a nemá na něj nárok ani z titulu náhrady škody.

    Proti tomuto rozhodnutí podala zaměstnankyně dovolání. Opět namítala, že došlo k zásahu do principu rovného odměňování. Dále uvedla, že mzda má ze své podstaty retrospektivní charakter, a je tedy poskytována za již vykonanou práci. Její motivační funkce nemůže být chápána tak, že je při jejím uplatnění zaměstnanec odměňován za práci, kterou odvede v budoucnu.

    Nejvyšší soud dal rovněž za pravdu zaměstnavateli. V rámci dovolání se zabýval otázkou, zda podmínka trvání pracovního poměru k určitému datu může být legitimním kritériem pro vyplacení mimořádného bonusu. V této souvislosti rozlišil mezi nárokovou a nenárokovou složkou mzdy.

    Nárokovou část je zaměstnavatel povinen poskytnout vždy, pokud zaměstnanec splní stanovené podmínky. Výše této mzdy se poskytuje v souladu s § 109 odst. 4 zákoníku práce podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce, podle obtížnosti pracovních podmínek, podle pracovní výkonnosti a dosahovaných pracovních výsledků. Z toho vyplývá, že zaměstnancům, kteří vykonají stanovenou stejnou práci, náleží stejná mzda.

    V případě nenárokové složky mzdy je situace odlišná. Nenároková mzda může být přiznána na základě zvláštního rozhodnutí zaměstnavatele, jehož vydání závisí na jeho úvaze. Výplata nenárokové složky přitom nemusí být upravena ve smlouvě, ve vnitřním předpisu, ani určena mzdovým výměrem. Je na úvaze zaměstnavatele, zda nenárokovou část mzdy vyplatí a v jaké výši, případně kterým zaměstnancům.  

    Tato úvaha však nemůže být zcela libovolná. Zaměstnavatel je povinen vzít v potaz § 16 odst. 1 zákoníku práce, který stanovuje povinnost zaměstnavatelů zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich odměňování za práci. Zaměstnavatel je tedy i v tomto případě povinen jednat vůči zaměstnancům, kteří jsou ve stejném, či srovnatelném právním postavení, tak, aby nebyli bezdůvodně znevýhodňováni vůči ostatním.

    Nejvyšší soud se dále zabýval tím, zda se v dané situaci zaměstnankyně nacházela ve srovnatelné situaci se stávajícími zaměstnanci zaměstnavatele. Konstatoval, že mimořádný bonus byl přiznán jakožto odměna za dosažené výsledky a jako motivace pro další období. Žalobkyně, která nebyla zaměstnankyní zaměstnavatele k datu 31. května 2022, nesplnila podmínky pro vyplacení bonusu, a tudíž na něj neměla nárok. Soud zdůraznil, že zaměstnanci, kteří byli u zaměstnavatele zaměstnáni k rozhodnému datu, nejsou ve srovnatelném postavení s bývalými zaměstnanci, kteří již pracovní poměr ukončili. Rozdíl v zacházení mezi těmito skupinami zaměstnanců byl odůvodněn motivační funkcí bonusu pro budoucí pracovní výkon, a nemohlo se tedy jednat o nerovné zacházení.

    V této souvislosti Nejvyšší soud podotknul, že o jinou situaci by se jednalo v případě, kdy by některým zaměstnancům byl poskytnut mimořádný bonus přesto, že u zaměstnavatele neodpracovali v roce 2021 alespoň 3 měsíce anebo ke dni 31. května 2022 již nebyli u zaměstnavatele v pracovním poměru. V takovém případě se nedá vyloučit zakázaný nerovný přístup k zaměstnancům. V daném soudním sporu však takové skutečnosti zaměstnankyně netvrdila a ani nevyšly najevo.

    Závěr

    Nejvyšší soud se ve svém rozhodnutí vypořádal s otázkou nároku na mimořádnou odměnu při ukončení pracovního poměru. Především shrnul, že je důležité rozlišovat nárokovou část mzdy, na kterou má zaměstnanec nárok při odpracování stanovené práce, a nenárokovou část, na kterou vzniká nárok rozhodnutím zaměstnavatele. Zaměstnavatel si může při výplatě nenárokové části mzdy stanovit prakticky libovolné podmínky, pokud nejsou diskriminačního charakteru nebo nedojde k nerovnému zacházení se zaměstnanci. To by mohlo nastat v případě, že by mimořádná odměna byla přiznána pouze některým zaměstnancům, kteří jsou ve stejné pozici s jinými.


    Mgr. Peter Perniš
    Advokát


    Alžbeta Prokopová

    Paralegal

    Aegis Law, advokátní kancelář, s.r.o.

    Jungmannova 26/15
    110 00 Praha 1

    Tel:   +420 777 577 562
    Email: office@aegislaw.cz


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Mgr. Peter Perniš, Alžbeta Prokopová (Aegis Law)
    23. 8. 2024

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Uplynutí doby trvání dočasné stavby
    • Užívání nemovitosti ve vlastnictví nezletilých dětí partnerem či manželem rodiče
    • Urban waste water treatment directive – legislativa a její dopady
    • Než se upíšete do reality show
    • Byznys a paragrafy, díl 39.: Jak na organizační změny ve společnosti
    • Aktuální vývoj odpadového práva v České republice: od implementace evropských cílů k praktickým problémům aplikační praxe
    • Konec prázdných holdingů? NSS upozorňuje na limity osvobození dividend bez ekonomického důvodu
    • Limity hudebního samplingu aneb konečně víme, co je pastiš
    • Méně plastu, méně vzduchu, víc povinností. Co přináší nové obalové nařízení PPWR?
    • Uznání a výkon cizího obchodního rozhodčího nálezu v České republice
    • Reforma nařízení EU 261/2004: Co znamená pro letecké dopravce?

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 18.08.2026Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 18.8.2026
    • 25.08.2026Praktické využití AI nástrojů při analýze a tvorbě smluv (online - živé vysílání) - 25.8.2026
    • 01.09.2026Praktické využití AI nástrojů při práci s judikaturou (online - živé vysílání) - 1.9.2026
    • 03.09.2026Komentovaná (aktuální) judikatura Ústavního soudu (online - živé vysílání) - 3.9.2026
    • 09.09.2026Skončení pracovního poměru (online - živé vysílání) - 9.9.2026

    Online kurzy

    • Vnosy ze SJM a vnosy do SJM a jejich valorizace v aktuální judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu
    • Výpověď z pracovního poměru z důvodu neomluveného zameškání jedné směny
    • Nová „tlačítková povinnost“ pro e-shopy
    • Změna cenových ujednání ve smlouvách v energetice
    • Černé stavby
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 01.10.2026Trestní právo daňové - 1.10.2026
    • 02.10.2026Daňové právo 2026 - 2.10.2026
    Archiv

    Magazíny a služby

    • AI pro právníky a poradce
    • AI pro právníky a poradce (e-book)
    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Prodlení dlužníka
    • Cena není hodnota: proč se v právních sporech často míjí ekonomie a právo
    • Uplynutí doby trvání dočasné stavby
    • Komu patří auta z Auta Super? Odpověď nebude v technickém průkazu
    • Kategorizace pracovních pozic podle směrnice o transparentnosti odměňování. Několik úvah k praktické implementaci
    • Prekluze
    • Když formální trestnost nestačí: co přinesl nález IV. ÚS 455/26 k subsidiaritě trestní represe
    • Nejvyšší soud: Stejná pracovní pozice ještě neznamená stejnou práci
    • Když formální trestnost nestačí: co přinesl nález IV. ÚS 455/26 k subsidiaritě trestní represe
    • Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
    • Výpověď pro nadbytečnost
    • Užívání nemovitosti ve vlastnictví nezletilých dětí partnerem či manželem rodiče
    • Nejvyšší soud: Stejná pracovní pozice ještě neznamená stejnou práci
    • Komu patří auta z Auta Super? Odpověď nebude v technickém průkazu
    • Kategorizace pracovních pozic podle směrnice o transparentnosti odměňování. Několik úvah k praktické implementaci
    • Nerozdělení veřejné zakázky: legitimní postup, nebo skrytá diskriminace?
    • Odůvodnění rozhodnutí o nepoložení předběžné otázky Soudnímu dvoru EU
    • Švarcsystém pod drobnohledem inspekce práce. Co odhalily kontroly inspekce práce v letech 2024–2025
    • Notářský zápis s přímou vykonatelností ve světle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu
    • Okamžité zrušení pracovního poměru učiněné z „opatrnosti“ zaměstnavatele ve světle judikatury Nejvyššího soudu
    • Kdy kupní smlouva na nemovitost neobstojí před katastrem: pozor nejen na kupní cenu
    • Rekordní pokuta pro TEMU a nový celní režim pro levné zásilky ze zemí mimo EU
    • Nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR) – nová éra regulace obalů v Evropské unii
    • Když formální trestnost nestačí: co přinesl nález IV. ÚS 455/26 k subsidiaritě trestní represe

    Soudní rozhodnutí

    Prodlení dlužníka

    Vědomé zmaření dojití projevu vůle ve smyslu § 570 odst. 1 o. z. předpokládá úmyslné protiprávní jednání adresáta s cílem zabránit tomu, aby právní jednání odesílatele došlo...

    Prekluze

    Ustanovení § 155 z. o. k. považuje právo na nahlížení do dokladů a právo kontrolovat údaje obsažené v předložených dokladech za součást (širšího) práva na informace (srov....

    Poučovací povinnost soudu

    Shromažďování skutkového materiálu iniciativou procesních stran může plnit svoji funkci jenom za předpokladu, že obě strany mají stejnou možnost přístupu k informacím důležitým...

    Podíl v obchodní korporaci, insolvence

    Správce konkursní podstaty je ve smyslu § 14a odst. 1 zákona č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání (dále jen „ZKV“), oprávněn a povinen vykonávat veškerá akcionářská práva...

    Nahlédnutí do policejního spisu (exkluzivně pro předplatitele)

    Rodiči nezletilého dítěte, který je nositelem rodičovské odpovědnosti v plném rozsahu, nelze odepřít přístup do policejního spisu, vedeného z důvodu zranění nezletilého dítěte,...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2026, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu "Taktika jednání o smlouvách".

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.