Problematika sportu je všeobjímající, přičemž jako základní dělící kritérium může sloužit povaha výkonu konkrétní sportovní činnosti, tj. zda je tato vykonávána za úplatu či nikoliv. Dle tohoto klíče poté můžeme rozlišovat skupiny amatérských, poloprofesionálních a profesionálních sportovců. V rámci tohoto článku se zaměříme na poslední uvedený…
V rámci celospolečenského vývoje došlo v průběhu času k základnímu vymezení pojmu práce, respektive její závislé podoby, realizované v rámci základního pracovněprávního vztahu, tj. pracovního poměru. Ruku v ruce s výše uvedeným se začala na pracovním trhu utvářet početná skupina zastřených vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci ve formě tzv.
Návrh flexibilní novely zákoníku práce, schválený vládou 21. srpna 2024 s účinností plánovanou od 1. ledna 2025, přináší některé zásadní změny v pracovněprávních vztazích. Klíčové novinky zahrnují změny výpovědní doby, prodloužení zkušební doby a zavedení jednotného výpovědního důvodu pro ztrátu zdravotní způsobilosti. Návrh dále usnadňuje…
V recentním rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3100/2023, ze dne 27. června 2024, se Nejvyšší soud České republiky zabýval otázkou, zda je zaměstnavatel oprávněn vyžadovat po zaměstnanci konkrétní způsob testování podle mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, a zda a za jakých podmínek může zaměstnanec požadovat jiný způsob…
Dne 19. června 2024 Ústavní soud rozhodl nálezem sp. zn. II. ÚS 288/23 v případu, který se zabýval odpovědností zaměstnavatele za protiprávní čin zaměstnance vůči spotřebiteli. Závěr Ústavního soudu přináší nový pohled na aplikaci právní úpravy a judikatury týkající se tzv. excesu zaměstnance, a to směrem k větší ochraně spotřebitelů. Dne 19.
V současné době není nijak výjimečné, že zaměstnavatelé kladou důraz na trestní bezúhonnost svých zaměstnanců, když vyžadují na všech pozicích předložení výpisu z rejstříku trestů. Tento požadavek, i když se na první pohled může jevit jako zcela pochopitelný, nemusí být vždy v souladu se zákonem. Tento článek se zaměřuje na to, kdy je požadavek na…
Článek se zabývá otázkou odpovědnosti zaměstnavatele za protiprávní jednání zaměstnance ve vztahu ke spotřebiteli. Diskutuje právní rámec, který tuto problematiku upravuje, a analyzuje konkrétní případy, kdy zaměstnavatel může nést odpovědnost za škody způsobené jeho zaměstnanci. Autor se zaměřuje na právní důsledky pro firmy a zdůrazňuje, jak…
Rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 16. dubna 2024 ve věci 21 Cdo 2392/2023 přináší nové právní závěry týkající se výplaty mimořádných motivačních bonusů a jejich souladu se zásadou rovného zacházení. Případ se týká odmítnutí zaměstnavatele (banka) vyplatit bonus (25 000 Kč) bývalé zaměstnankyni, protože nesplnila podmínku trvání pracovního poměru…
Členové statutární orgánů obchodních korporací, tedy zejména členové představenstva nebo správní rady akciové společnosti a jednatelé společnosti s ručením omezeným neuzavírají s obchodní korporací pracovní smlouvu jako zaměstnanci, nýbrž v souladu s § 59 a násl. zákona č. 90/2012 o obchodních společnostech a družstvech v platném znění (zákon o…
Když k 1. 1. 2024 nabyla účinnost novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce (dále jen „ZP“), stal se její dost překvapivou součástí také institut ručení zaměstnavatele za mzdové nároky zaměstnanců svých subdodavatelů. Do zákona se tento § 324a dostal v rámci pozměňovacích návrhů a ze stenografického záznamu jednání poslanecké sněmovny plyne…
Ústavní soud v čerstvém nálezu sp. zn. II. ÚS 288/23 #1, ze dne 19. 6. 2024 částečně modifikoval dlouholetou judikaturu Nejvyššího soudu týkající se odpovědnosti zaměstnavatele ve vztahu k třetí osobě (poškozenému) za protiprávní čin zaměstnance v případě tzv. excesu.
S nevyplacením mzdy se může setkat každý zaměstnanec, bez ohledu a jeho pracovní morálku, loajalitu, svědomitost či zařazení. K podobným situacím nicméně většinou dochází až v případě vážné finanční krize zaměstnavatele. Zaměstnavatelé se totiž zpravidla snaží uspokojit mzdové nároky zaměstnanců přednostně a k jejich nevyplácení přistupují až v…
Účetní práce má být veřejností ceněna a finančně oceňována jako práce třeba stomatologa nebo automechanika. Pohled většinové společnosti na práci účetních setrvává v předsudku, že těch pár formulářů zase není tak těžké vyplnit a moc času to nezabere, když to účetní dělají pořád. Účetním se tak často stává, že noví klienti o ceně smlouvají a někdy…
Z aktuálního rozsudku NS ČR s judikatorním významem plyne, že okamžité zrušení pracovního poměru ze strany zaměstnavatele by mělo po prohřešku zaměstnance následovat rychle, jinak v případě žaloby zaměstnance na určení jeho neplatnosti, riskuje žalovaný zaměstnavatel, že bude posouzeno jako neplatné. Prodleva se zrušením pracovního poměru může…
Rozsudek Nejvyššího soudu ČR spis. zn. 21 Cdo 1220/2023, ze dne 23. 1. 2024, jehož nejvýznamnější závěry si přiblížíme, odpovídá na otázku, za jaké rozhodné období se zjišťuje průměrný výdělek zaměstnance pro účely (poskytnutí) náhrady platu (mzdy) za nevyčerpanou dovolenou v případě skončení pracovního poměru zaměstnance v době od 1. 1. 2012.
V dnešní globalizované Evropě není výjimkou, že lidé pracují nebo podnikají ve více členských státech Evropské unie. Tyto situace přinášejí specifické výzvy zejména v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Jak tedy postupovat, pokud například pracujete v Německu jako zaměstnanec a zároveň podnikáte jako osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ)…
V důsledku pracovního úrazu může vzniknout povinnost zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu vzniklou pracovním úrazem. Zprostit této povinnosti se zaměstnavatel může mimo jiné, pokud zaměstnanec svým zaviněním porušil právní nebo ostatní předpisy, anebo pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP)…
Nejvyšší soud se v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 886/2023 ze dne 20. 12. 2023 zabýval platností dohody o rozvázání pracovního poměru, jejímuž uzavření předcházela výhružka trestním oznámením ze strany zaměstnavatele.
Zaměstnavatelé mají se svými zaměstnanci zacházet rovným způsobem. Tuto myšlenku můžeme nalézt už v základních zásadách pracovněprávních vztahů vyjádřených v § 1a zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „zákoník práce“). Co vše se pod pojmem rovné zacházení skrývá? První na mysl jistě přichází otázka rovného odměňování zaměstnanců. Za…
Zákoník práce počítá s tím, že v případě, že by došlo k porušení zákonem stanovených podmínek při sjednávání pracovního poměru na dobu určitou a zaměstnanec před uplynutím dohodnuté doby písemně oznámil zaměstnavateli, že trvá na tom, aby ho dále zaměstnával, považuje se takový pracovní poměr za sjednaný na dobu neurčitou. Jak lze postupovat v…
Má-li být dobrá víra nabyvatele podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vyvrácena z důvodu nedostatečné investigativní aktivity, musí obecný soud ústavně...
V případě, že Nejvyšší soud opomíjí své vlastní závěry vyslovené dříve v totožných či obdobných věcech a arbitrárně změní svůj náhled na skutečnost, která přímo...
Dovolání by mělo jasně odkázat na ustálenou rozhodovací praxi dovolacího soudu ve smyslu § 237 občanského soudního řádu, nejlépe citací data a spisové značky judikátu. Označuje-li...
Pokud se Nejvyšší soud vůbec nezabývá podáním účastníka řízení, poruší tím jeho právo na soudní ochranu zaručené v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6...
Soužití rodičů a potomků ve společné domácnosti žádného z nich samo o sobě plnění vyživovací povinnosti nezbavuje. V obvyklých případech bývá ve společné domácnosti...
