pracovní právo

Právo na stávku je významným právem zaměstnanců, důsledky jeho uplatnění nese v první řadě zaměstnavatel. Zaměstnavatelé by tedy měli být obeznámeni s tím, kdy a za jakých podmínek může být stávka vedena. S ohledem na situaci na trhu práce lze navíc očekávat, že se zaměstnavatelé budou v budoucnosti s (hrozící) stávkou setkávat častěji, než tomu…

NSS 1 Ads 72/2018 a NSS Ads 64/2018

V rozsudku spis. zn. 21 Cdo 3795/2017, ze dne 19. 9. 2018, řeší Nejvyšší soud ČR další aspekty pro zaměstnavatelskou praxi významné a užitečné otázky, za jakých podmínek může zaměstnavatel přistoupit k uplatnění výpovědi z důvodu podle ust. § 52 písm. f) zákoníku práce spočívajícího v neodstranění neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnancem. Z…

Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nejnovějších rozhodnutí, sp. zn. 21 Cdo 3795/2017, ze dne 19. 9. 2018, řešil otázku, za jakých podmínek může zaměstnavatel přistoupit k podání výpovědi z důvodu neodstranění neuspokojivých pracovních výsledků zaměstnancem (výpovědní důvod dle § 52 písm. f) zákoníku práce). Konkrétněji, za jakých podmínek lze…

Zaměstnanci, který byl uznán dočasně práce neschopným, přísluší v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti náhrada mzdy nebo platu ve dnech podle věty druhé § 192 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce ve znění pozdějších předpisů (dále jen jako "ZP") a ve výši podle § 192 odst. 2…

I na přelomu let 2018 a 2019 se upravuje výše náhrad za ztrátu na výdělku v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání prostřednictvím valorizace průměrného výdělku před vznikem škody, tedy původního, a to již i zpravidla dříve valorizovaného, výdělku poškozeného zaměstnance.

SMYSL A ÚČEL NOVELIZACE

Novela zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZOZ") od 1. 1. 2018 zavádí pojem chráněný trh práce. Uvádí, že se jedná pouze o takové zaměstnavatele, kteří zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a se kterými Úřad práce ČR…

Je-li zaměstnanci vydán pokyn, který není v souladu s právními předpisy, není zaměstnanec povinen takový pokyn splnit. Jestliže však zaměstnanec přesto takový pokyn splní a zaměstnavateli tím vznikne škoda, je třeba mít na zřeteli, že z hlediska posouzení odpovědnosti zaměstnance za škodu ve smyslu ust. § 250 zákoníku práce není samo o sobě…

Komunální politika zajímá nejednoho z nás, ostatně přes 60 000 našich spoluobčanů vykonává funkci obecního (městského) zastupitele. Nedávno jsem se setkal s relativně netradičním dotazem, zda může být člen zastupitelstva obce (tzv. neuvolněný) současně veden v evidenci na Úřadě práce?

Při současné (a tak trochu tristní) situaci na trhu práce stále častěji dochází k tzv. přetahování zaměstnanců, kdy zaměstnavatelé soupeří o pracovní sílu všemi možnými způsoby (ať už právně konformními či nekonformními). V případě cizinců, tedy osob, které nejsou občany EU, je však situace poměrně komplikovaná, protože krom samotného získání…

Vedoucího zaměstnance, který byl do své funkce jmenován, lze také z daného místa odvolat. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem následujícím po doručení odvolání, leda že by v něm byl uveden den pozdější. Založit pracovní poměr jmenováním a nikoliv pracovní smlouvou však lze jen v omezeném okruhu případů specifikovaných v…

V současné době, kdy více než kdy jindy dominuje tzv. volný pohyb pracovní síly v rámci Evropské unie, ale i mimo ni, objevují se stále častěji požadavky zaměstnanců, aby jim byla mzda, nebo alespoň její část vyplácena v cizí měně (nejčastěji v eurech).

Otázky kolem mezd a platů vystupují do popředí zejména v době, kdy se očekává mzdový nárůst. Tento předpoklad je i pro rok 2019. Úměrně se však zvyšují i problémy s tím spojené. Zejména se jedná o otázky ohledně možného navyšování mzdových příplatků, snižování nebo odebrání osobního příplatku, jednostranné snižování mzdy pro porušení pracovních…

Ve své advokátní praxi jsem se setkal jen s velmi malým počtem zaměstnavatelů, kteří měli (nebo mají) v pracovním řádu nebo v jiném vnitropodnikovém opatření vymezen charakter a druhy prací, při nichž se poskytuje „placená“ přestávka v práci.

Rok 2018 byl zjevně mimořádný, pokud jde o řešení dosud nejasných otázek kolem poúrazových rent – náhrad za ztrátu na výdělku. Připomeňme proto významnou novelu zákoníku práce a dva judikáty Nejvyššího soudu a zvláště ten nejnovější.

I když se zdá titulek tajuplný, nejde o nic jiného, než o práci konanou ve prospěch firmy (zaměstnavatele) mimo pracoviště. Zaměstnanec ji může vykonávat jako tzv. teleworking (práce na dálku) nebo home office (práce z domova). I zde se projevuje vliv práva Evropské unie spočívající ve stále se rozvíjejících moderních a flexibilních formách…

Zákoník práce (dále zák.práce) umožňuje zaměstnavatelům, aby si ve vlastních předpisech, které mohou vydávat, upravovali ve vztahu k zaměstnancům vzájemná práva, povinnosti a nároky vyplývající z pracovněprávních vztahů. Tím se uplatňuje zásada „co není zakázáno, je dovoleno“. Vnitřním předpisem zaměstnavatel jednostranně upravuje práva a…

Již při náboru nového zaměstnance dochází ke zpracování jeho osobních údajů ze strany zaměstnavatele. Zaměstnavatelům a jejich personalistům však tato fáze často činí nemalé problémy, neboť nezřídka nevědí, jak uchazeče řádně informovat o zpracování jeho osobních údajů, které osobní údaje lze zpracovávat a které už nikoliv, a po jak dlouho dobu…

Když z firmy odchází zaměstnanec, který v ní během své praxe získal cenné obchodní informace, snaží se někteří zaměstnavatelé zabránit jejich zneužití uzavřením konkurenční doložky. Pokud však touto doložkou chtějí výhradně chránit své citlivé informace, nemusí pro ně vždy být tím správným nástrojem.

Odborných článků, které popisují různá úskalí zkušební doby, bylo již napsáno nepřeberné množství. K těm nejdůležitějším poznatkům pak rozhodně patří, že: