Zákoník práce čeká v následujících měsících další z řady změn. Tentokrát se jedná o změnu, která (mimo jiné) významným způsobem mění způsob výpočtu minimální mzdy. Tato změna je reakcí na neúprosně se blížící transpoziční datum Směrnice Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2022/2041 ze dne 19. října 2022 o přiměřených minimálních mzdách v Evropské…
Zákon o zaměstnanosti již od původního data své účinnosti, tedy od 1. října 2004, obsahuje definici nelegální práce, za jejíž praktikování může být jak zaměstnavateli, tak nelegálně pracujícímu zaměstnanci uložen trest. Tato definice se v čase samozřejmě měnila, přizpůsobovala se novému zákoníku práce a i dalším trendům soudobého pracovního práva.
Normativní zakotvení institutu kvalifikační dohody, jehož obecným obsahem je ujednání zaměstnavatele a zaměstnance o tom, že zaměstnavatel umožní zaměstnanci zvýšení (resp. prohloubení) kvalifikace a zaměstnanec následně u zaměstnavatele v zaměstnání setrvá po sjednanou dobu, anebo zaměstnavateli uhradí náklady spojené se zvýšením (resp.
Šesté pokračování přehledu významných soudních rozhodnutí z loňského roku 2023 znovu věnujeme často řešené problematice rozvázání pracovního poměru a otázkám souvisejícím. Podíváme se kupř. na aplikaci (uplatnění) některých výpovědních důvodů v praxi - jde-li o výpověď pro zdravotní nezpůsobilost, pro porušení pracovní kázně v podobě neomluvených…
Jako každý rok je k 1. květnu (čili letos r. 2024) valorizována výše pomoci zaměstnancům insolventních zaměstnavatelů. Nicméně po mnoha letech předtím v zásadě nikoliv výrazně (ve smyslu podstatných věcných změn) novelizovaného zákona, došlo vloni (k 1. 7. 2023) ke změně významných pravidel pro určení výše pomoci. Obojí nyní souhrnně stručně…
Konkurenční doložkou v pracovněprávních vztazích rozumíme smluvní ujednání mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, na základě něhož se zakládají práva a povinnosti oběma smluvním stranám. Zaměstnanec je zejména povinen zdržet se po sjednanou dobu po skončení pracovního poměru výkonu takové výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti…
Nabývání akcií zaměstnanci akciových společnosti je otázkou, která je sice v českém prostředí často diskutována, avšak při hodnocení platné právní úpravy opakovaně zaznívají kritické hlasy. Tento stav se přitom nemění od počátku zavedení tohoto institutu v obchodním zákoníku. Tzv. finanční participace zaměstnanců, jednou z jejichž forem jsou právě…
Nejvyšší soud se zabývá v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 1609/2023, ze dne 19. 12. 2023, otázkou za jakých podmínek lze nárok na náhradu škody uplatněný zaměstnavatelem vůči zaměstnanci posoudit podle ustanovení občanského zákoníku o bezdůvodném obohacení, a v této souvislosti otázkou, jaký je vztah bezdůvodného obohacení a povinnosti k náhradě…
Tento článek se zabývá problematikou odvolání vedoucího zaměstnance na základě tzv. doložky či klauzule odvolatelnosti ve smyslu § 73 odst. 2 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen ZP nebo Zákoník práce) se zaměřením na nárok vedoucího zaměstnance na odstupné v případě jeho odvolání z vedoucí pozice a následného ukončení…
Může zaměstnavatel doručit zaměstnanci písemnost do zaměstnancovy datové schránky? Může zaměstnanec použít pro doručení písemnosti datovou schránku zaměstnavatele? Pokud ano, kdy je písemnost v takovém případě doručena? Odpovědi na tyto otázky přináší následující text. Zákoník práce v § 334 vypočítává některé písemnosti, které je třeba v…
Úmrtím zaměstnance zaniká pracovní poměr. To ovšem neznamená, že ve stejný okamžik zanikají i veškerá práva a povinnosti zaměstnance a zaměstnavatele. Peněžitá práva zaměstnance jeho smrtí nezanikají. Naopak peněžitá práva zaměstnavatele až na zákonem stanovené výjimky smrtí zaměstnance zanikají.
Pátá část judikaturního přehledu obsahuje rozhodnutí k otázkám náhrady škody. Nechte se inspirovat naším výběrem z judikatury, který se zaměřuje nejen na novinky v oblasti zákoníku práce za rok 2023. Tato část je klíčová pro vaše právní rozhodování a přináší přehled rozhodnutí s komentáři od odborníků. Získáte tak aktuální informace, které vám…
V důsledku pokroku na poli vývoje umělé inteligence („UI“) se nám před očima začíná proměňovat svět. Dopady již nyní začínají být vidět i v oblasti lidské práce a zaměstnávání. Lze však očekávat, že v dohledné době tyto změny budou skutečně hluboce transformativní a dotknou se téměř každého z nás. Nepochybně bude předmětem veřejného zájmu chtít…
Nejvyšší soud se v rozhodnutí ze dne 19. 2. 2024, sp. zn. 21 Cdo 1577/2022-180 zabýval nepřímou diskriminací na pracovišti v kontextu ochrany zdraví a právní regulace nošení ochranných prostředků dýchacích cest. Tento případ nabízí cenné vodítko pro zaměstnavatele i zaměstnance ohledně zachovávání bezpečného pracovního prostředí a respektování…
Čtvrtý díl judikaturního přehledu je věnován mzdovým a platovým otázkám a dalším peněžitým nárokům zaměstnanců.
Aby byl zaměstnanec schopen výkonu práce, musí k tomu mít i odpovídající zdravotní stav. V praxi se lze nezřídka setkat s případy, kdy zaměstnanec onemocní nemocí z povolání, pro kterou nadále nemůže vykonávat dosavadní práci. Nemocemi z povolání jsou nemoci, které jsou uvedeny v nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z…
Nejvyšší soud se ve svém aktuálním rozhodnutí zabýval otázkou naplnění výpovědního důvodu podle § 52 písm. f) zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů, spočívajícího v nesplňování požadavků zaměstnavatele pro řádný výkon práce a poskytl tak zaměstnavatelům další cenný výklad problematiky skončení pracovních…
Na úvod připomeňme, že zkušební doba může být maximálně tříměsíční u řadových zaměstnanců. Výjimka: u tzv. vedoucích je ji možné sjednat dokonce až na šest měsíců.[1]
Odstupné poskytované zaměstnavatelem představuje jednorázový peněžitý příspěvek, který má zaměstnanci pomoci překlenout často složitou sociální situaci, v níž se ocitl proto, že bez své viny (z důvodů na straně zaměstnavatele) ztratil dosavadní práci.
Česká právní úprava chrání ohroženější kategorii zaměstnanců vyjmenovaných v ustanovení § 241 odst. 2 zákoníku práce tím, že jim umožňuje podat žádost o zkrácení stanovené týdenní pracovní doby, kterou má zaměstnavatel povinnost schválit, ledaže mu v tom brání vážné provozní důvody. Judikatura českých soudů ovšem v minulosti dovodila, že takovým…
Procesní záruky plynoucí z práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nezaručují žádný konkrétní hmotněprávní výsledek. Ani právo na řádné...
Výchozí premisou ústavního přezkumu legislativní činnosti ústící v přijetí nové skutkové podstaty trestného činu je respektování dělby moci a role zákonodárného orgánu, a to se...
Je-li v ústavní stížnosti nosným důvodem zásahu orgánu veřejné moci norma podústavního práva – konkrétně § 9 odst. 7 advokátního tarifu, který byl pro jeho rozpor s ústavním...
Nesprávné poučení účastníka řízení o nemožnosti podat dovolání představuje ze strany odvolacího soudu odepření přístupu k Nejvyššímu soudu a porušení práva účastníka...
Pokud Nejvyšší soud odmítne dovolání pro nepřípustnost podle § 237 občanského soudního řádu s odůvodněním, že dovolatelem předestřená otázka je otázkou skutkovou a nikoliv...
