pracovní právo

K 1. lednu 2023 dochází k pravidelné valorizaci redukčních hranic, a to denního vyměřovacího základu-samozřejmě odvozovaného od příjmu nemocensky pojištěného zaměstnance, z něhož se stanoví (počítají) nemocenské dávky vyplácené státem (resp. průměrného hodinového výdělku pro výpočet náhrady příjmu v prvních 14 dnech dočasné pracovní neschopnosti…

Lidovecký předseda a ministr práce v jedné osobě pan Marian Jurečka navrhne vládě zvýšení minimální mzdy od ledna příštího roku tak, aby odpovídala 41 % průměrné mzdy. Co to znamená v reále? Mají nejchudší pracovníci začít jásat? Zmíněné Jurečkovo zvýšení by mělo činit cca 350 Kč, v řeči procent něco málo přes dvě procenta. Tedy žádná velká sláva…

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR předložilo do připomínkového řízení novelu zákona, kterou se mění zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela zákona“).

Neviditelné bývá zpravidla to nejcennější. To platí dvojnásob v podnikání. Výrobní postupy, designy výrobků, zdrojové kódy, vizuály, loga, konkurenčně významné informace, kontakty…to je pouze malý výčet z toho, na co si nelze sáhnout, ale tvoří základní stavební kámen úspěšného podnikání. Na jejich vzniku se zpravidla podílejí zaměstnanci, kteří…

Dny pracovního klidu patří mezi tzv. doby odpočinku. Dobu odpočinku definuje zákoník práce negativním vymezením jako dobu, která není pracovní dobou. I v době odpočinku může zaměstnanec konat práci, to však jen výjimečně a ve stanoveném maximálním rozsahu.

Agentura práce a personální agentura jsou často skloňovanými pojmy v článcích dostupných na webových stránkách a internetových inzertních portálech týkajících se ucházení se o zaměstnání a výběru zaměstnanců. Tyto články pak s cílem vyložit rozdíl mezi nimi sdělují čtenáři, že zatímco personální agentura zaměstnání pouze zprostředkovává, agentura…

Čtvrtá část přehledu pracovněprávní judikatury z letošního roku se věnuje řešením kolem zejména mzdových nároků zaměstnance a otázkám souvisejícím.

V rámci odškodňování újmy na zdraví trvá dlouhodobě dualita, kdy zaměstnanci, kteří utrpí pracovní úrazy či jsou postihnuti nemocí z povolání, jsou odškodňovány jinými způsoby a v jiných výších, než je tomu v případě újmy na zdraví, kterou utrpí mimo tento závislý vztah. Zejména palčivým je v tomto ohledu rozdíl ve výši odškodnění, který je pak i…

Okamžité zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem podle § 55 odst. 1 písm. b) („OZPP“) zák. č. 262/2006 Sb., Zákoníku práce („ZP“), je jistě nejkrajnější prostředek ukončení pracovněprávního vztahu se zaměstnancem, který z povahy věci budí časté vášně zúčastněných stran. Stává se tím náchylnější k riziku soudních sporů častěji, než jiné oblasti…

Třetí část přehledu informací o významných a zajímavých rozhodnutích vrcholných soudních instancí ČR je věnována otázkám odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli (včetně blízké problematiky bezdůvodného obohacení zaměstnance.) Třetím pokračováním přehledu letošní judikatury volně navazujeme na dva předchozí díly, [1] které byly…

Vztahy na pracovišti nejsou vždy jen harmonické. V nejhorších případech přeroste nevraživost mezi kolegy dokonce v šikanu. Šikana je samozřejmě nežádoucí jev a je v zájmu každého zaměstnavatele se s ní co nejefektivněji vypořádat.

Vzhledem k výkladovým problémům, které v praxi činí sjednání možnosti odvolání z vedoucího pracovního místa / vzdání se tohoto místa vč. nesprávně uzavírané pracovně-právní dokumentace či nesprávně používané terminologie naznačené v názvu tohoto článku, je předmětem tohoto článku stručné shrnutí požadavků na správné sjednání odvolatelnosti /…

V rozsudku ze dne 23. srpna 2022, sp. zn. 21 Cdo 496/2022, Nejvyšší soud řešil otázku platnosti dohody o neplaceném volnu uzavřené s řidičem zájezdové přepravy za situace, kdy pro něj zaměstnavatel v důsledku pandemie covidu-19 neměl práci. Navzdory tomu, že se zaměstnavatel se zaměstnancem na neplaceném volnu domluvili, došel soud k závěru, že…

Generální advokát Soudního dvora EU vydal na konci září stanovisko, které vyjasňuje požadavky kladené na národní legislativu, vydanou za účelem doplnění a specifikace GDPR. Tato legislativa musí být zejména dostatečně konkrétní a musí obsahovat vhodná opatření na ochranu práv a svobod subjektů údajů – nestačí tedy jen zopakovat obecné fráze z…

Rovnováha mezi pracovním a soukromým životem zůstává pro mnoha rodičů a pracovníků s pečovatelskými povinnostmi značným problémem, a to zejména kvůli stále většímu rozšíření prodloužené pracovní doby a měnícím se rozvrhům pracovní doby. Obtížné dosažení rovnováhy mezi pracovními a rodinnými povinnostmi je ovšem významným faktorem přispívajícím k…

Došlo již ke čtvrté letošní valorizaci nepostižitelných částek a nezabavitelného minima a dalších parametrů exekučních srážek ze mzdy, a to od 1. 10. 2022, která se v zaměstnavatelské mzdové praxi projeví od listopadu 2022. Nezabavitelná částka na povinného (dlužníka) vzroste tentokrát výrazně o 1687,50 Kč a nezabavitelná částka na jím vyživovanou…

Poměrně dlouhá pauza mezi první a touto druhou částí přehledu pracovněprávní judikatury za letošní rok 2022 je zapříčiněna tím, že se snažíme, aby jednotlivé díly seriálu měly určité jednotné tematické zaměření. I druhou část tak můžeme věnovat rozhodnutím Nejvyššího soudu, které se týkají otázek kolem rozvazování a skončení pracovního poměru. (I…

Statutární orgán (jeho jednotlivé členové) je často hnací silou a nejdůležitějším článkem mnoha obchodních korporací. Je to právě statutární orgán, který mj. přijímá obchodní rozhodnutí, zastupuje společnost navenek a náleží mu obchodní vedení dané korporace v souladu se zákonem č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o…

V rámci voleb do zastupitelstev obcí, měst, územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy (dále jen „obce“), jež proběhly letos v září, usilovalo 195 214 kandidátů o celkem 61 796 zastupitelských mandátů.[1] Jedná se tedy o velké množství osob, kdy část z nich vykonává svá zaměstnání v pracovněprávních vztazích. A právě před volbami a…

Zaměstnavatel se bránil proti pokutě od inspekce práce, která u něho předtím provedla kontrolu, při které seznala porušení povinnosti stanovené v § 141 odst. 1 zákoníku práce – povinnost pravidelně odměňovat zaměstnance, a to nejpozději v měsíci následujícím po měsíci, ve kterém na výplatu mzdy vznikl nárok.