epravo.cz

Přihlášení / registrace

Nemáte ještě účet? Zaregistrujte se


Zapomenuté heslo
    Přihlášení / registrace
    • ČLÁNKY
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • insolvenční právo
      • finanční právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • evropské právo
      • veřejné zakázky
      • ostatní právní obory
    • ZÁKONY
      • sbírka zákonů
      • sbírka mezinárodních smluv
      • právní předpisy EU
      • úřední věstník EU
    • SOUDNÍ ROZHODNUTÍ
      • občanské právo
      • obchodní právo
      • správní právo
      • pracovní právo
      • trestní právo
      • ostatní právní obory
    • AKTUÁLNĚ
      • 10 otázek
      • tiskové zprávy
      • vzdělávací akce
      • komerční sdělení
      • ostatní
      • rekodifikace TŘ
    • Rejstřík
    • E-shop
      • Online kurzy
      • Online konference
      • Záznamy konferencí
      • EPRAVO.CZ Premium
      • Konference
      • Monitoring judikatury
      • Publikace a služby
      • Společenské akce
      • Advokátní rejstřík
      • Partnerský program
    • Předplatné
    16. 12. 2022
    ID: 115698upozornění pro uživatele

    Novela zákona o zaměstnanosti přináší novinky v oblasti agenturního zaměstnávání a zlepšuje vymahatelnost zákazu nelegální práce

    Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR předložilo do připomínkového řízení novelu zákona, kterou se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony (dále jen „Novela zákona“).

    Novela zákona si klade za svůj cíl především:

    • poskytnout zaměstnancům agentur práce stejnou ochranu, jakou poskytuje zaměstnancům v případě platební neschopnosti zaměstnavatele zákon 118/2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů (dále jen „Zákon o ochraně zaměstnanců“);
    • změnu definice nelegální práce z důvodu snazšího vymáhání jejího zákazu.

    Zrušení povinnosti agentury pojistit se pro případ jejího úpadku

    Reklama
    Nemáte ještě registraci na epravo.cz?

    Registrujte se, získejte řadu výhod a jako dárek Vám zašleme aktuální online kurz na využití umělé inteligence v praxi.

    REGISTROVAT ZDE

    Současná právní úprava v ustanovení § 58a odst. 1 zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „Zákon o zaměstnanosti“), ukládá agenturám práce povinnost sjednat pojištění záruky pro případ svého úpadku, na základě něhož vzniká dočasně přidělenému zaměstnanci právo na plnění v případě, kdy mu agentura práce z důvodu svého úpadku nevyplatila mzdu. V dalším odstavci je pak specifikována výše pojištění, které je agentura práce povinna si sjednat, a to alespoň ve výši zajišťující výplatu mzdy do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku všech svých zaměstnanců, které dočasně přiděluje nebo které bude dočasně přidělovat k výkonu práce u uživatele. Ustanovení § 58a odst. 7 Zákona o zaměstnanosti dále stanovuje, že nároky dočasně přiděleného zaměstnance, které mu vznikly vůči agentuře práce podle odstavce 1 nebo 2, přecházejí na pojišťovnu, a to až do výše trojnásobku průměrného měsíčního čistého výdělku.

    Zavedení institutu pojištění agentur práce však nepřineslo očekávané výsledky, které zákonodárce předpokládal při jeho přijetí, tj. především zvýšení právní jistoty. Ukázalo se, že ochrana zaměstnanců agentur práce v případě úpadku agentury práce je ve srovnání s ochranou poskytovanou podle Zákona o ochraně zaměstnanců nesrovnatelně menší. Zaměstnanec chráněný dle Zákona o ochraně zaměstnanců dostane plnění nároku, který má vůči zaměstnavateli (nevyplacenou mzdu), dříve. Plnění agenturnímu zaměstnanci pojišťovnou je totiž podmíněno prohlášením úpadku agentury práce, kdežto k plnění zaměstnancům zaměstnavatele v úpadku podle Zákona o ochraně zaměstnanců postačí, že je zahájeno insolvenční řízení nebo prohlášeno pouhé moratorium před zahájením insolvenčního řízení (viz ustanovení § 3 písm. c) Zákona o ochraně zaměstnanců). Agenturní zaměstnanec proto vzhledem k rozdílné právní úpravě obdrží pojistné plnění obvykle s několikaměsíčním zpožděním.

    Reklama
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    9.9.2025 09:003 975 Kč s DPH
    3 285 Kč bez DPH

    Koupit

    Pojistné plnění je vypláceno jako tzv. „čistá platba“, zatímco výplata mzdových nároků podle Zákona o ochraně zaměstnanců je podřízena srážkám a odvodům obdobně jako mzda. Zaměstnanec se rovněž i nadále účastí důchodového pojištění. Novela zákona rovněž řeší i problém nevhodnosti pojišťovacího principu, neboť výše pojistného plnění je odvislá od počtu dočasně přidělovaných zaměstnanců v pracovním poměru. Právní úprava totiž nepočítá s tím, že lze dočasně přidělit k uživateli i zaměstnance zaměstnané na základě dohody o pracovní činnosti. Agentury práce z tohoto důvodu kritizovaly pojištění jako zbytečné a neúčelné. Některé agentury práce přistoupily k „podpojišťování“, aby snížily náklady s pojištěním související.

    V neposlední řadě se v posledních letech, zvláště v souvislostí s epidemií koronaviru, objevily komplikace, neboť některé pojišťovny odmítaly s nově vzniklými agenturami práce uzavírat pojistné smlouvy. Neochota pojišťoven uzavírat tyto smlouvy způsobila, že tyto agentury práce neměly možnost splnit podmínku stanovenou Zákonem o zaměstnanosti pro jejich činnost, protože zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení k uživateli bez současně uzavřeného pojištění představuje důvod pro odejmutí povolení ke zprostředkování zaměstnání.

    Novela zákona z výše uvedených důvodů zrušuje ustanovení § 58a Zákona o zaměstnanosti, které stanovuje povinnost agentur práce sjednat pojištění. V této souvislost Novela zákona navrhuje zrušit i ustanovení § 2 odst. 5 Zákona o ochraně zaměstnanců, které vylučovalo použití tohoto zákona „[…] na zaměstnance agentur práce, kterým je zprostředkováno zaměstnání podle § 14 odst. 1 písm. b) a § 66 zákona o zaměstnanosti a kteří byli uspokojeni z pojištění agentury práce sjednaného podle § 58a zákona o zaměstnanosti.“ Touto legislativní úpravou tedy dojde k sjednocení řešení mzdových nároků zaměstnanců a agenturních zaměstnanců pod režim Zákona o ochraně zaměstnanců.

    Změna definice nelegální práce v Zákoně o zaměstnanosti

    Novela zákona reaguje na ustálenou judikaturu správních soudů (viz níže), která, aniž by k tomu existoval zákonný podklad, požaduje po orgánech inspekce práce prokazování znaku soustavnosti práce, jež je indikována jako nelegální. Soudní praxe vychází ze současné definice nelegální práce zakotvené v ustanovení § 5 písm. a) bod 1 Zákona o zaměstnanosti, které stanoví, že „[p]ro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací závislá práce vykonávaná fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah.“ Nejvyšší správní soud[1] ve vztahu k soustavnosti jako znaku závislé práce vykládá citované ustanovení tak, že: „Za (samostatný) znak je ovšem nutno považovat již první část definice, která hovoří o tom, že práce ‚je vykonávána‘. Nejen z tohoto gramatického vyjádření (vid nedokonavý), ale zejména z účelu definice a postihu nelegální práce je zřejmé, že mohou zůstat v platnosti dřívější judikaturní závěry o soustavnosti jako znaku závislé práce, neboť při jednorázové či příležitostné spolupráci se jen těžko může mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem vytvořit jakýkoliv vztah, natožpak vztah závislosti.“ Uvedená argumentace byla potvrzena i dalším rozsudkem Nejvyššího správního soudu[2]. Novela zákona cílí na vyjasnění situace tak, aby bylo postavena najisto, jaké znaky nese činnost, která se označuje za nelegální práci.

    Z citovaného rozsudku Nejvyššího správního soudu vyplývá, že závislá práce obsažená v definici nelegální práce dle Zákona o zaměstnanosti se dovozuje výkladem zákoníku práce, a tedy za znak závislé práce se mimo jiné považuje soustavnost. Prokazování tohoto znaku závislé práce však staví inspekci práce do obtížné důkazní pozice, neboť se jeví jako téměř nemožné prokázat zaměstnavateli, že kontrolovaný „zaměstnanec“ pracuje déle než v době samotné fyzické kontroly na pracovišti, která zpravidla trvá v řádu jednotek hodin. Zaměstnavatel se následně brání uvedením, že se o nelegální práci nejedná, neboť není naplněn znak soustavnosti. Inspekce práce může jen těžko zajistit jiné důkazy, protože „zaměstnanci“ vykonávající nelegální práci nebývají zanesení v žádné evidenci. Novela zákona nahrazuje původní znění ustanovení § 5 písm. a) bod 1 Zákona o zaměstnanosti zněním novým, které stanovuje, že „[p]ro účely tohoto zákona se rozumí nelegální prací práce vykonávaná ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně, přičemž je vykonávána mimo pracovněprávní vztah; pro závěr, jedná-li se o nelegální práci, je rozhodné pouze naplnění těchto znaků a délka výkonu práce je nerozhodná. To neplatí pro výkon práce naplňující znaky podle věty první, jejíž výkon mimo pracovněprávní vztah umožňují zvláštní právní předpisy.“ Nová definice výslovně vylučuje soustavnost jako znak nelegální práce, čímž dojde ke zlepšení vymahatelnosti zákazu nelegální práce, což bude mít pozitivní vliv na fungování trhu práce a na ochranu zaměstnanců v pracovněprávních vztazích.

    Zpracováno s využitím důvodové zprávy k návrhu zákona, kterým se mění zákon 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, čj. předkladatele MPSV-2022/160564-521/2


    Matěj Novák



    Weinhold Legal, v.o.s. advokátní kancelář

    Florentinum
    Na Florenci 15
    110 00 Praha 1

    Tel.:       +420 225 385 333
    Fax:       +420 225 385 444
    e-mail:    wl@weinholdlegal.com

     

    [1] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. února 2014, sp. zn. 6 Ads 46/2013.

    [2] Rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. července 2014, sp. zn. 3 Ads 111/2013.


    © EPRAVO.CZ – Sbírka zákonů, judikatura, právo | www.epravo.cz


    Matěj Novák (Weinhold Legal)
    16. 12. 2022

    Poslat článek emailem

    *) povinné položky

    Další články:

    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Druhá vlna povinností dle AI Aktu
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Kyberbezpečnost v civilním letectví a její právní rámec
    • Pokračování ságy Semenya: Podle ESLP Švýcarsko porušilo právo sportovkyně na spravedlivý proces
    • Jak vytrénovat umělou inteligenci na veřejně dostupných datech? 1. díl: GDPR, anonymita a odpovědnost uživatele
    • GDPR 2.0: Jednodušší regulace pro odvážnou a konkurenceschopnou Evropu?
    • Praktické dopady tzv. flexi novely zákoníku práce na běh a délku výpovědní doby

    Novinky v eshopu

    Aktuální akce

    • 09.09.2025Implementace a servis softwaru (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 09.09.2025Techniky přesvědčivé argumentace – nejen u soudu (online - živé vysílání) - 9.9.2025
    • 10.09.2025Postup zaměstnavatele před/při sjednávání pracovního poměru z pohledu práva (pro soukromý sektor) (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 10.09.2025Shareholders' agreement aneb Co by si měli společníci mezi sebou upravit (online - živé vysílání) - 10.9.2025
    • 11.09.2025Gemini a NotebookLM od A do Z v právní praxi (online - živé vysílání) - 11.9.2025

    Online kurzy

    • Úvod do problematiky squeeze-out a sell-out
    • Pořízení pro případ smrti: jak zajistit, aby Váš majetek zůstal ve správných rukou
    • Zaměstnanec – rodič z pohledu pracovněprávních předpisů
    • Flexi novela zákoníku práce
    • Umělá inteligence a odpovědnost za újmu
    Lektoři kurzů
    JUDr. Tomáš Sokol
    JUDr. Tomáš Sokol
    Kurzy lektora
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    JUDr. Martin Maisner, Ph.D., MCIArb
    Kurzy lektora
    Mgr. Marek Bednář
    Mgr. Marek Bednář
    Kurzy lektora
    Mgr. Veronika  Pázmányová
    Mgr. Veronika Pázmányová
    Kurzy lektora
    Mgr. Michaela Riedlová
    Mgr. Michaela Riedlová
    Kurzy lektora
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    JUDr. Jindřich Vítek, Ph.D.
    Kurzy lektora
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Mgr. Michal Nulíček, LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Ondřej Trubač, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    JUDr. Jakub Dohnal, Ph.D., LL.M.
    Kurzy lektora
    JUDr. Tomáš Nielsen
    JUDr. Tomáš Nielsen
    Kurzy lektora
    všichni lektoři

    Konference

    • 18.09.2025Diskusní fórum: Daňové právo v praxi - 18.9.2025
    • 02.10.2025Trestní právo daňové - 2.10.2025
    • 03.10.2025Daňové právo 2025 - Daň z přidané hodnoty - 3.10.2025
    Archiv

    Magazíny a služby

    • Monitoring judikatury (24 měsíců)
    • Monitoring judikatury (12 měsíců)
    • Monitoring judikatury (6 měsíců)

    Nejčtenější na epravo.cz

    • 24 hod
    • 7 dní
    • 30 dní
    • Byznys a paragrafy, díl 17.: Přístup do datové schránky právnické osoby při úmrtí jednatele
    • Sankce Evropské unie proti Rusku a jejich dopad na obchodní smlouvy
    • Odměna advokáta
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Blíží se konference Next Gen Law Forum 2025
    • Náklady exekuce
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Specifika výpovědi podnájemní smlouvy bytu optikou judikatury Nejvyššího soudu
    • Vyhoření. Z jiné perspektivy
    • Limity nároku poškozeného na náhradu nákladů za nájem náhradního vozidla
    • Realitní obchod, provize zprostředkovatele a právní důsledky odstoupení od kupní smlouvy
    • Oceňování automobilů jako součást ocenění společnosti
    • Smlouva uzavřená mezi studentem a soukromou vysokou školou jako smlouva spotřebitelská – nález Ústavního soudu ze dne 5. února 2025, sp. zn. IV. ÚS 2093/24
    • Nárok na pobídkovou složku mzdy podmíněný dodržováním pracovních povinností a její krácení za jejich nedodržování
    • Oprávnění policejního orgánu k odemknutí mobilního telefonu nuceným přiložením prstu obviněného
    • Novela trestního zákoníku
    • Jak číst znalecký posudek: Právní orientace pro advokáty
    • V čem Nejvyšší soud selhává a proč by mu to advokáti měli říct
    • Nejvyšší soud o pohyblivé mzdě a pracovní kázni: Krácení nároku, nebo legitimní podmínka?
    • Neplatnost vydědění a její důsledky
    • Koncentrace řízení a kdy je čas na poučení
    • Limity rozhodování ve společenství vlastníků jednotek: výbor vs. shromáždění

    Soudní rozhodnutí

    Odměna advokáta

    Vyjde-li soud při určování nákladů řízení z náhradní tarifní hodnoty podle § 9 odst. 4 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách...

    Náklady exekuce

    Soudní exekutor má nárok na náhradu nákladů exekuce, které fakticky vymohl na povinném podle pravomocných příkazů k úhradě nákladů exekuce ještě před tím, než bylo zahájeno...

    Eutanázie

    Otázka možnosti svobodného rozhodnutí o ukončení vlastního života, a to i za asistence třetí osoby, spadá do rozsahu práva na respektování tělesné a duševní integrity podle čl. 7...

    Zvýšení důchodového věku

    Povinností obecných soudů při posuzování zákonných náležitostí podání je vycházet z jejich (celého) obsahu, jak jim to v případě civilního řízení výslovně ukládá § 41 odst. 2 o. s. ř.

    Konsolidace veřejných rozpočtů; legislativní přílepky (exkluzivně pro předplatitele)

    Ústavní soud se opakovaně vyslovil pro ústavněprávní pravidlo (příkaz), podle kterého nemůže pozměňovací návrh směřovat k samostatné zákonodárné iniciativě, a tedy musí mít...

    Hledání v rejstřících

    • mapa serveru
    • o nás
    • reklama
    • podmínky provozu
    • kontakty
    • publikační podmínky
    • FAQ
    • obchodní a reklamační podmínky
    • Ochrana osobních údajů - GDPR
    • Nastavení cookies
    100 nej
    © EPRAVO.CZ, a.s. 1999-2025, ISSN 1213-189X
    Provozovatelem serveru je EPRAVO.CZ, a.s. se sídlem Dušní 907/10, Staré Město, 110 00 Praha 1, Česká republika, IČ: 26170761, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 6510.
    Automatické vytěžování textů a dat z této internetové stránky ve smyslu čl. 4 směrnice 2019/790/EU je bez souhlasu EPRAVO.CZ, a.s. zakázáno.

    Jste zde poprvé?

    Vítejte na internetovém serveru epravo.cz. Jsme zdroj informací jak pro laiky, tak i pro právníky profesionály. Zaregistrujte se u nás a získejte zdarma řadu výhod.

    Protože si vážíme Vašeho zájmu, dostanete k registraci dárek v podobě unikátního online kurzu Základy práce s AI. Tento kurz vás vybaví znalostmi a nástroji potřebnými k tomu, aby AI nebyla jen dalším trendem, ale spolehlivým partnerem ve vaší praxi. Připravte se objevit potenciál AI a zjistit, jak může obohatit vaši kariéru.

    Registrace je zdarma, k ničemu Vás nezavazuje a získáte každodenní přehled o novinkách ve světě práva.


    Vaše data jsou u nás v bezpečí. Údaje vyplněné při této registraci zpracováváme podle podmínek zpracování osobních údajů



    Nezapomněli jste něco v košíku?

    Vypadá to, že jste si něco zapomněli v košíku. Dokončete prosím objednávku ještě před odchodem.


    Přejít do košíku


    Vaši nedokončenou objednávku vám v případě zájmu zašleme na e-mail a můžete ji tak dokončit později.