Soudní dvůr Evropské unie („SDEU“) se zabýval otázkou, zda vyplácení dividend z titulu vlastnického práva některých zaměstnanců k akciím této investiční společnosti může pro dané zaměstnance vytvářet pobídku k podstupování nadměrných rizik, která poškozují zájmy obhospodařovaných investičních fondů, jakož i jejich investorů. SDEU tuto problematiku…
Poslední devátou část judikatorního přehledu věnujeme otázkám odměňování zaměstnanců. Na závěr se sešlo několik rozhodnutí NS k určování průměrného výdělku, k nimž jsme přidali rozhodnutí týkající se problematiky peněžité pomoci státu zaměstnancům zaměstnavatelů v platební neschopnosti.
Půjdeme-li bez okolků k praktickému jádru věci, pak můžeme zjednodušit, že Nejvyšší soud se aktuálně vyjádřil k otázce "účelového" založení odborové organizace - vzniklé (jen nebo převážně) za účelem ochrany jejích členů (zakladatelů a chráněných funkcionářů) před rozvázáním pracovního poměru resp. k možnosti odborové organizace odmítnout udělit…
Předposlední osmá část judikatorního přehledu za loňský rok obsahuje informace o soudních rozhodnutích k otázkám naplnění znaků závislé práce, rovného zacházení, k dokazování a k zákazu užívání majetku zaměstnavatele pro soukromé účely zaměstnance.
Sedmá část přehledu pracovněprávní judikatury přináší rozhodnutí z 2. poloviny uplynulého kalendářního roku, které se týkají problematiky náhrady škody.
Vláda ČR na začátku dubna 2023 schválila návrh rozsáhlé a dlouho diskutované novely zákoníku práce, která se tak posunula dále v rámci legislativního procesu.
V pracovních inzerátech je v dnešní době stále více kladen důraz na flexibilitu a mobilitu zaměstnanců. Čeští zaměstnavatelé především oceňují ochotu zaměstnance dojíždět za prací. Nejen, že tím tak zaměstnanec prokazuje zvýšený zájem o dané pracovní místo, ale i zaměstnavatel profituje z možnosti vybrat si na danou pracovní pozici vhodného adepta…
Aktuální rozhodnutí Nejvyššího soudu řeší otázku z jakého rozhodného období je nutné vycházet pro účely ust. § 339a odst. 1 a 2 zákoníku práce a dále připomíná uplatnění postupu při stanovení průměrného výdělku dle ust. § 358 zákoníku práce.
Je třeba upozornit, a učiníme tak maximálně jednoduše a srozumitelně, že při dlouhodobé překážce v práci na straně zaměstnavatele, kdy zaměstnanci vzniká nárok na náhradu mzdy nebo platu, nelze trvale resp. po celou dobu trvání překážky v práci, za níž náleží náhrada, vycházet z výše náhrady mzdy (platu) v době, kdy začala překážka v práci (tedy z…
Pracovněprávní přepisy vyžadují i s ohledem na ochranu zaměstnance pro založení pracovního poměru a změnu jeho obsahu zásadně písemnou formu. Jak nám ale připomíná nedávné rozhodnutí Nejvyššího soudu, ústní dohody se zaměstnancem mohou mít za určitých podmínek stejný efekt, a to často aniž by si toho byli účastníci pracovněprávního vztahu…
Mnozí z vás se již přesvědčili, že chybovat při doručování písemnosti zaměstnanci se bohužel nevyplácí. Nezřídka se v naší praxi my i naši kolegové advokáti setkáváme s případy, kdy zaměstnavatel nezvládl řádně doručit zaměstnanci písemnost (zejména výpověď nebo okamžité zrušení pracovního poměru) a v důsledku tohoto pochybení v následné soudní…
S účinností od 1. dubna 2023 se mění průměrná cena za 1 kilowatthodinu elektřiny, pokud zaměstnanec hodnověrně neprokáže za kolik skutečně vozidlo na pracovní cestu nabíjel.
Jaký vliv má na hodnocení věrohodnosti svědecké výpovědi fakt, že svědek je zaměstnancem některého z účastníků občanského soudního řízení? Nejvyšší soud se k této otázce v minulosti již opakovaně vyjádřil; ve svém nedávném rozhodnutí[1] se pak zabýval tím, zda se věci mají jinak, je-li svědkem zaměstnanec zástupce účastníka…
Dočasné přidělení jako institut změny obsahu pracovněprávního vztahu, konkrétně změny místa výkonu práce, je upraven v § 43a zákoníku práce[1].
Nejvyšší soud se vyjádřil k otázce, zda je třeba v případě stanovení náhrady za ztrátu na výdělku po dobu trvání pracovní neschopnosti odečíst nemocenské dávky, které by poškozený obdržel, kdyby si platil nemocenské pojištění, a to v režimu občanského zákoníku.
Připravovaná rozsáhlejší novela zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) přináší významné změny na poli právní úpravy vztahů z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tedy dohody o provedení práce (dále jen „DPP“) a dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). Jednou z nejdiskutovanějších…
Šesté pokračování přehledu pracovněprávní judikatury z loňského roku 2022 věnujeme tematicky (znovu dalším rozhodnutím vztahujícím se k problematice) rozvázání pracovního poměru a nárokům z toho pro účastníky pracovního poměru vyplývajícím.
Větší zájem o právní úpravu nařízené karantény v zákoníku práce přinesla až "doba kovidová", když se zaměstnanci, zaměstnavatelé a legislativci začali více zajímat o tento pracovněprávní institut především v roce 2020 a 2021 v souvislosti s "protikoronavirovými opatřeními". Zaměstnavatelé mohli být příjemně překvapeni a zaměstnanci naopak…
Doručování v pracovním právu je dlouhodobý a bohužel stále nevyřešený problém, který je způsoben zejména nebývale rigidní úpravou v zákoníku práce. Týká se přitom primárně doručování písemností, jenž řeší vznik, změnu či skončení pracovního poměru a písemností ohledně odměňování zaměstnance. Tento krátký příspěvek si klade za cíl poukázat na…
Zaměstnávání osob s sebou kromě nesporných výhod přináší i negativní konsekvence, přičemž jednou z nich je právě odpovědnost zaměstnavatele vznikající v souvislosti s pracovními úrazy zaměstnanců. Pokud dojde k pracovnímu úrazu zaměstnance, je zaměstnavatel povinen dodržovat zákonem stanovené postupy a současně zaměstnance patřičným způsobem…
Ve vztahu k tvrzeným pohledávkám dědice nic nebrání jejich uplatnění i po skočení pozůstalostního řízení vůči třetím osobám žalobou podle části třetí o. s. ř., a to zcela...
Při nově objevivším se aktivu pozůstalosti sice nezakládá dříve vydané usnesení o zastavení původního řízení podle ustanovení § 154 z.ř.s. překážku věci pravomocně...
Ustanovení § 4 odst. 2 i ustanovení § 4 odst. 3 lesního zákona stanoví ve vztahu k restitučním řízením výjimku ze zákazu zcizování státních lesů (v obou případech lze státní...
Při výkladu účelu § 2613 o. z. je třeba vycházet z obecné koncepce smlouvy o dílo v nynějším občanském zákoníku. Zhotovitel se dle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo zavazuje...
Soud není oprávněn věc projednat a rozhodnout o ní ohledně nároku, k jehož projednání a rozhodnutí v prvním stupni není věcně příslušný, jen proto, že jde o nárok uplatněný...
