Soudní dvůr Evropské unie na jaře tohoto roku konečně vynesl pracovněprávní obcí dlouho očekáváný rozsudek ve věci sporu o to, jak je nutno posuzovat dodržení minimálního denního odpočinku v případě, kdy zaměstnanec má sjednáno u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů.[1]
Chvíle, kdy bude každý moci běžně získat očkování proti onemocnění COVID-19, není možná tak daleko. V současné době je však velmi nepravděpodobné, že by očkování proti onemocnění COVID-19 bylo stanoveno jako povinné. Na druhou stranu jsou výhody očkování zřetelné a velkou měrou se projevují i v pracovním životě. Mimo zdravotního hlediska jsou zde…
Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje podle judikaturou i literaturou často citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, spis. zn. 21 Cdo 2542/2007, samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Z uvedeného rozsudku NS však nevyplývá…
Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce 262/2006 Sb. (dále ZP) a další pracovněprávní předpisy.
Ústavní soud ve svém nálezu vydaném pod sp. zn. II. ÚS 2522/19 ze dne 10. 12. 2020 stanovil, že dovolává-li se účastník řízení právního názoru formulovaného v závazné části rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k určitému širšímu okruhu situací a obecný soud má za to, že situace účastníka sice patří do tohoto okruhu, ale právní názor se…
Na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví bylo zaměstnavatelům majícím nad 50 zaměstnanců nařízeno od 17.3.2021 alespoň jednou za sedm dní testovat své zaměstnance na přítomnost onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-2.[1] Pro podniky mající mezi 10 a 49 zaměstnanci platí podobná povinnost od 26.3.2021.[2]S testováním…
Zaměstnávat lidi, to nikdy nebyla legrace, nyní ve stavu pandemie to platí obzvláště. Mimo řady různých poplatků (např. zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších v EU), je s tím svázána nejedna byrokratická obtíž.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů („Zákon“) byl dne 1. února 2021 schválen Vládou ČR, která ho následně dne 9. února 2021 předložila Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 1150).[1] Jedná se v pořadí již o druhou verzi návrhu Zákona, garantem je Ministerstvo spravedlnosti.
Ustanovení § 227 a následující zákona 262/2006 Sb., zákoník práce („ZPr“) normuje problematiku odborného rozvoje zaměstnanců. Do toho úvodní ustanovení této hlavy části desáté ZPr řadí mj. (i) zaškolení a zaučení, (ii) odbornou praxi absolventů, (iii) prohlubování kvalifikace a (iv) zvyšování kvalifikace.
Od doby, kdy Nejvyšší soud České republiky (v tomto článku jen „Nejvyšší soud“) vyvedl právní praxi z omylu, když vyložil, že ustanovení § 310 odst. 4 zákona 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) nezakotvuje možnost zaměstnavatele bez dalšího odstoupit od sjednané konkurenční doložky, ale pouze časově…
Starosta ex lege zastupuje obec navenek. Úkony, které vyžadují schválení zastupitelstva obce, popřípadě rady obce, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tyto právní úkony neplatné. Starostu a místostarostu volí do funkcí zastupitelstvo obce z řad svých členů a členek. Starosta musí být občanem naší republiky. Za…
Návrat společnosti do běžného režimu tak, jak jej známe, prozatím není příliš v dohlednu. Naopak, zaměstnavatelé (a snad i zaměstnanci) vnímají, že stávající nastavení možností, jak jednat v pracovněprávních vztazích je nejen nepraktické, ale s ohledem na omezování osobního kontaktu často i neproveditelné (a z epidemiologických důvodů i…
Nerovnoměrné rozvržení pracovní doby přináší zaměstnavateli flexibilitu při plánování směn, v některých typech provozů se jedná téměř o nutnost. V praxi však při jeho aplikaci zaměstnavatelé často nepostupují správně, což může znamenat jednak neefektivitu ve využívání fondu pracovní doby, ale též porušení zákoníku práce, spáchání přestupku a…
Pandemie koronaviru si vyžádala nezbytné změny ve způsobu výkonu práce a práce mimo pracoviště zaměstnavatele (tzv. home office) se stala standardem namísto dříve atraktivního benefitu. Výkon práce z home office nicméně přináší jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance celou řadu právních úskalí, která nejsou současnou právní úpravou dostatečně…
Cílem tohoto příspěvku je odpovědět na otázku Jak může zaměstnavatel monitorovat emailové zprávy zaměstnanců? V praxi může zaměstnavatel chtít z různých důvodů monitorovat emaily, jejich tok, obsah a v některých případech emaily zaměstnanců i vyřizovat. Otázka je, zda a za jakých podmínek to právo připouští. Tento článek stručně představuje (i)…
Právní úprava institutu konkurenční doložky je obsažena především v § 310 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen jako „ZP“). Je-li uzavřena (dle § 310 odst. 6 ZP musí být dodržena písemná forma), je její podstatou závazek zaměstnance zdržet se po určitou dobu po skončení zaměstnání (nejdéle však po dobu jednoho roku) výdělečné…
Od 03.03.2021 platí v České republice povinné testování zaměstnanců ve firmách, a to na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví České republiky. Zaměstnavatelé jsou povinni: „umožnit svým zaměstnancům osobní přítomnost na pracovišti zaměstnavatele pouze za předpokladu, že zaměstnanec podstoupil v posledních 7 dnech RT-PCR test na…
Položená otázka v titulku se na první pohled jeví jako hloupá, nesmyslná či jako dotaz právního diletanta. Jenže, když se seznámíme s poněkud kontroverzním (vůči zaměstnancům přepjatě ochranářským, zaměstnavatelskou praxi nereflektujícím, a proto vůči zaměstnavatelům přísným a nepříznivým) rozhodnutím Nejvyššího soudu vzešlého ze sporu o plnění…
Pracovní cesty jsou nezbytnou součástí výkonu práce mnohých zaměstnanců. Úvodem připomeňme, že pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel může vyslat zaměstnance na dobu nezbytné potřeby na pracovní cestu jen na základě dohody s ním. Na pracovní cestu…
Personální praxe zaměstnavatelů s sebou přináší i situace, kdy je nezbytné pracovní poměr se zaměstnancem ukončit jednostranným úkonem zaměstnavatele. Je dobře známo, že vypovědět či okamžitě zrušit pracovní poměr ze strany zaměstnavatele je možné jen z důvodů vypočtených v zákoníku práce (srov. zejména § 52 a § 55 zákoníku práce). Vedle nutné…
Moderační právo soudu nebude mít místa tam, kde nebyly zjištěny (a dokonce ani tvrzeny) žádné mimořádné okolnosti případu týkající se vyvlastňované věci. Účelem...
V řízení o určení neúčinnosti smlouvy, kterou dlužník uzavřel s dalšími osobami, není insolvenční správce oprávněn ani povinen podat odpůrčí žalobu proti těmto osobám jen...
Pohledávka věřitele vůči (insolvenčnímu) dlužníku, na kterou se vztahuje rozhodnutí insolvenčního soudu o přiznání osvobození od placení zbytku pohledávek, vydané podle § 414...
Je-li prohlášení o pravosti podpisu jiné osoby učiněno advokátem a má-li všechny náležitosti stanovené § 25a odst. 2 zákona o advokacii, nahrazuje takové prohlášení úřední...
Příspěvek do garančního fondu dle § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb. nemá charakter mimosmluvní sankce postihující majetek dlužníka (ve smyslu § 170 písm. d/ insolvenčního...
