Home office (práce z domova) představoval v České republice až donedávna vyhledávaný benefit, který byl využíván v omezené míře, ne-li sporadicky. To se však poměrně radikálně změnilo na jaře 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; samotné šíření koronaviru, snahy firem o zavádění hygienických opatření a v neposlední řadě i krizová…
V Poslanecké sněmovně se aktuálně projednává v prvním čtení návrh zákona o ochraně oznamovatelů, tzv. whistleblowerů. Tento zákon by měl implementovat evropskou směrnici o whistleblowingu , a měl by tak nabýt účinnosti v implementační lhůtě, tzn. nejpozději do 17. prosince 2021.
Nejvyšší soud řešil otázku, jaký význam má podání návrhu na přezkoumání lékařského posudku, kterým byl zaměstnanec shledán způsobilým k výkonu sjednané práce, pro povinnost zaměstnavatele přidělovat zaměstnanci práci, a zda podání návrhu na přezkoumání takovéhoto lékařského posudku zakládá překážku v práci na straně zaměstnance. - Judikát…
Home office (práce z domova) představoval v České republice až donedávna vyhledávaný benefit, který byl využíván v omezené míře, ne-li sporadicky. To se však poměrně radikálně změnilo na jaře 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; samotné šíření koronaviru, snahy firem o zavádění hygienických opatření a v neposlední řadě i krizová…
Povinné testování zaměstnanců ve firmách[1] na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví je již v plném proudu. Teprve od dubna pak mohou zaměstnavatelé podávat žádosti o příspěvky z programu na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19 („program“). Podmínky pro získání příspěvku však pro zaměstnavatele představují i úskalí, se…
Soudní dvůr EU se v novém rozhodnutí C-585/19 vyjádřil k situaci, kdy má zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u jednoho zaměstnavatele. Jednoznačně uzavřel, že minimální dobu odpočinku mezi směnami je v takovém případě nutné posuzovat za oba pracovní poměry dohromady. Jak se k této otázce staví český zákoník práce?
Ministerstvo zdravotnictví zavedlo řadu povinností zaměstnavatelům a také vzdělávacím institucím, které přijímají v ČR cizince za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit. Rozsah a důsledky jednotlivých opatření ale nejsou přesně definované a povinné subjekty neví, jak se mají přesně chovat. Vystavují se přitom citelným nákladům a…
Home office (práce z domova) představoval v České republice až donedávna vyhledávaný benefit, který byl využíván v omezené míře, ne-li sporadicky. To se však poměrně radikálně změnilo na jaře 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; samotné šíření koronaviru, snahy firem o zavádění hygienických opatření a v neposlední řadě i krizová…
Přehled vybrané pracovně-právní judikatury z loňského roku pokračuje svou sedmou částí.
Nejvyšší soud řešil otázku jaké okolnosti jsou významné pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu za poškození zdraví v podobě ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu dle aktuální právní úpravy.
Zaměstnavatelé mají zejména v posledních několika letech čím dál větší možnosti týkající se kontroly činnosti zaměstnanců a jejich sledování prostřednictvím nástrojů, které dříve neexistovaly, nebo nebyly pro zaměstnance dostupné. Je jasné, že zaměstnavatel by měl mít možnost kontrolovat činnost svých podřízených, zda řádně a efektivně využívají…
V souvislosti s informacemi o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s judikatorním významem, které se zabývá otázkou zařazování zaměstnanců do jednotlivých skupin prací dle nařízení vlády 567/2006 Sb. si připomeneme komplexněji pravidla pro uplatňování institutu zaručené mzdy, jež zaručuje zaměstnancům minimální standard odměňování jejich…
Švarcsystém je vykonávání závislé práce podnikající fyzickou osobou (OSVČ) mimo pracovněprávní vztah. Laicky řečeno se jedná o situaci, kdy OSVČ má s odběratelskou společností uzavřenu obchodní smlouvu, přestože reálně je OSVČ v závislém vztahu k této společnosti. Ustanovení § 3 zákoníku práce ukládá, aby závislá práce byla vykonávána výlučně v…
Soudní dvůr Evropské unie na jaře tohoto roku konečně vynesl pracovněprávní obcí dlouho očekáváný rozsudek ve věci sporu o to, jak je nutno posuzovat dodržení minimálního denního odpočinku v případě, kdy zaměstnanec má sjednáno u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů.[1]
Chvíle, kdy bude každý moci běžně získat očkování proti onemocnění COVID-19, není možná tak daleko. V současné době je však velmi nepravděpodobné, že by očkování proti onemocnění COVID-19 bylo stanoveno jako povinné. Na druhou stranu jsou výhody očkování zřetelné a velkou měrou se projevují i v pracovním životě. Mimo zdravotního hlediska jsou zde…
Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje podle judikaturou i literaturou často citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, spis. zn. 21 Cdo 2542/2007, samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Z uvedeného rozsudku NS však nevyplývá…
Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce 262/2006 Sb. (dále ZP) a další pracovněprávní předpisy.
Ústavní soud ve svém nálezu vydaném pod sp. zn. II. ÚS 2522/19 ze dne 10. 12. 2020 stanovil, že dovolává-li se účastník řízení právního názoru formulovaného v závazné části rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k určitému širšímu okruhu situací a obecný soud má za to, že situace účastníka sice patří do tohoto okruhu, ale právní názor se…
Na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví bylo zaměstnavatelům majícím nad 50 zaměstnanců nařízeno od 17.3.2021 alespoň jednou za sedm dní testovat své zaměstnance na přítomnost onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-2.[1] Pro podniky mající mezi 10 a 49 zaměstnanci platí podobná povinnost od 26.3.2021.[2]S testováním…
Zaměstnávat lidi, to nikdy nebyla legrace, nyní ve stavu pandemie to platí obzvláště. Mimo řady různých poplatků (např. zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších v EU), je s tím svázána nejedna byrokratická obtíž.
Náhradu nákladů poškozených v adhezním řízení podle § 154 odst. 1 trestního řádu nelze vyloučit jen kvůli plnění z pojištění odsouzeného a obecné soudy musí její případné...
Autonomie vůle představuje elementární podmínku fungování právního státu [srov. nález ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. IV. ÚS 128/06 (N 235/55 SbNU 267)] s tím, že jde o jeden z projevů...
Případem extrémního nesouladu mezi provedenými důkazy a učiněnými skutkovými a právními zjištěními odporujícím čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod je rozhodnutí, ve...
Nesprávným poučením o přípustnosti dovolání v trestním řízení dochází k porušení práva obviněného na přístup k soudu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.
Přímým adresátem (procesu) uznání cizozemského rozhodnutí je stát, jenž na základě jím zvoleného nebo smluvně ujednaného postupu akceptuje cizí rozhodnutí co do účinků s ním...
