Nárok zaměstnanců na zahraniční stravné je zakotven v zákoníku práce. Cílem prováděcí vyhlášky stanovící základní sazby zahraničního stravného, kterou vydává každoročně v pravidelném termínu s účinností k 1. lednu kalendářního roku Ministerstvo financí na základě návrhu Ministerstva zahraničních věcí a podkladů od zastupitelských úřadů ČR v zahraničí, je zajistit zaměstnancům dostatečnou finanční kompenzaci v případech, kdy je zaměstnavatel vyšle na zahraniční pracovní cestu a v této souvislosti jim vzniknou výdaje na stravování.  Určení základních sazeb stravného pro rok 2022, pokud jde o jejich výši a předepsanou měnu, a to pro každou zemi zvlášť při zohlednění odlišné cenové hladiny v různých destinacích, je obsaženo aktuálně ve vyhlášce Ministerstva financí č. 462/2021 Sb.

Ve vyhlášce jsou uvedeny v souladu se zákoníkem práce pouze ty cizí měny (eura, americké dolary, britské libry a švýcarské franky), které lze běžně nakoupit v tuzemských bankách nebo v mimobankovních směnárnách, aby tak nevznikaly zaměstnavatelům potíže při vybavování pracovníků zálohami na zahraniční pracovní cesty. Takže třeba kanadský dolar, japonský jen, čínský juan nebo maďarský forint ve vyhlášce nenajdeme. Zaměstnavatel se ovšem se zaměstnancem může dohodnout na poskytnutí zálohy v české měně nebo v jiné cizí měně, než která je uvedena ve vyhlášce, pokud je k této měně vyhlašován Českou národní bankou kurz.

Přehlednost právní úpravy zajišťuje každý rok nová vyhláška

Nespornou výhodou právní úpravy cestovních náhrad - základních sazeb zahraničního stravného - je přehlednost a snadná orientace v ní, vycházející z toho, že se pro každý kalendářní rok kompletně vyhlašuje přehled všech sazeb znovu, bez ohledu na to, zda zůstávají stejné, nebo se mění, a není tak nutno dohledávat novelizace a znění příslušného právního předpisu v různém období. (Ačkoli zmocňovací ustanovení v zákoníku práce zcela nevylučuje ani možnost stanovit vyhláškou sazby pro delší období, vydávání vyhlášky pravidelně v jednoletých intervalech (a v krajním případě vydání vyhlášky v mimořádném termínu, jakmile by se příslušné parametry - ceny stravovacích služeb nebo kurs stanovené cizí měny -  od poslední úpravy zvýšily nebo snížily alespoň o 20 %),[1] umožňuje s kratší odezvou reagovat na případné silné výkyvy devizových kurzů nebo při radikální změně meziročních indexů spotřebitelských cen v zahraničí.) Nicméně i tak může být zajímavé upozornění na to, jaké sazby zahraničního stravného a pro jaké státy se aktuálně mění.

Změny pro rok 2022

Ke změnánám základních sazeb stravného pro rok 2022 dochází u těchto států:

Alžírsko,  Etiopie, Francie, Gruzie, Chorvatsko,  Lichtenštejnsko,  Maďarsko,  Pákistán, Rumunsko. [2]

Ke změně sazeb zahraničního stravného včetně změny měny dochází u těchto států:
          
Džibutsko (přechází se z euro na americký dolar), Konžská demokratická republika (rovněž jde o přechod z euro na USD), Seychely (a zde naopak dochází k přechodu  z amerického dolaru na euro).

Základní sazby zahraničního stravného pro rok 2022 dle přílohy k vyhlášce č. 462/2021 Sb.

Záleží na počtu hodin strávených v zahraničí

Zaměstnanec má nárok na zahraniční stravné ve výši:

• celé (plné) základní sazby, jestliže doba strávená mimo území České republiky trvá v kalendářním dni déle než 18 hodin.
• 2/3 základní sazby, pokud tato doba trvá déle než 12 hodin, nejvýše však 18 hodin.
• 1/3 základní sazby zahraničního stravného, jestliže doba strávená mimo území ČR je 12 hodin a méně, avšak alespoň 1 hodinu. [5]

Příklad:

Zahraniční pracovní cesta do Spolkové republiky Německo trvá 4 dny.

1. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě 16 hodin, má tedy nárok na 2/3 základní sazby zahraničního stravného (45 euro) čili na 30 euro.

2. a 3. den tráví zaměstnanec v SRN, má tedy za oba dny nárok na plnou základní sazbu zahraničního stravného čili na 2 x 45 euro, tedy 90 euro.

4. den stráví zaměstnanec na pracovní cestě 11 hodin, má tedy nárok na 1/3 základní sazby zahraničního stravného (45 euro) čili na 15 euro.

Celkem má zaměstnanec nárok na stravné ve výši 135 euro.

Trvá-li doba strávená mimo území ČR méně než 1 hodinu, zahraniční stravné se neposkytuje. [6] Doby strávené mimo území ČR, které trvají 1 hodinu a déle při více zahraničních pracovních cestách v jednom kalendářním dni, se však pro účely zahraničního stravného sčítají.

Pokud zaměstnanec projíždí v 1 den více státy, výši zahraničního stravného určí zaměstnavatel ze základní sazby zahraničního stravného sjednané nebo stanovené pro stát, ve kterém zaměstnanec stráví v kalendářním dni nejvíce času.
 

Krácení stravného za bezplatně poskytnuté jídlo

Bylo-li zaměstnanci během zahraniční pracovní cesty poskytnuto bezplatné jídlo (na které zaměstnanec nepřispívá a toto jídlo má charakter snídaně, obědu večeře), snižuje se mu stravné za každé bezplatné jídlo až o hodnotu

• 70 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné v třetinové výši základní sazby (t.j. při zahraniční pracovní cestě trvající aspoň 1 hodinu až 12 hodin včetně za kalendářní den),
• 35 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve dvoutřetinové výši základní sazby (t.j. při zahraniční pracovní cestě trvající více než 12 až 18 hodin včetně za kalendářní den),
• 25 % zahraničního stravného, jde-li o zahraniční stravné ve výši plné základní sazby (t.j. při zahraniční pracovní cestě trvající více jak 18 hodin v kalendářním dni).

Navazující příklad:

Zaměstnanec má na pracovní cestě do Německa trvající 4 dny zajištěno ubytování se snídaní.

1. den pracovní cesty (v den příjezdu) zaměstnanec snídani v místě ubytování neměl, neboť vyjížděl z ČR. Ke krácení stravného ve výši 30 euro tedy nedochází.

2. a 3. den pracovní cesty zaměstnanec dostal snídani, a proto se mu krátí za každý den stravné v plné výši základní sazby (45 euro) o 25 %. Zaměstnanec tak má nárok na 2 x (45 - 11,25) euro čili na 2 x 33,75 euro, t.j. celkem na 67,50 euro.

4. den pracovní den (v den odjezdu) zaměstnanec dostal snídani, a tak se mu krátí stravné ve výši 1/3 základní sazby (15 euro) o 70 %. Zaměstnanec má proto nárok na 15 - 10,5 euro čili na 4,5 euro.

Celkem má zaměstnanec nárok na 102 euro.
          
Stravné se podle uvedených pravidel krátí bez ohledu na to, zda jídlo zaměstnanci zajistil bezplatně přímo sám zaměstnavatel nebo někdo jiný (třetí osoba). Pro krácení stravného z důvodu zabezpečení (poskytnutí) určitého jídla (nebo všech tří denních jídel) zaměstnanci bezplatně není  rozhodující, zda poskytnuté jídlo zaměstnanci hradil zaměstnavatel, nýbrž to, že na ně zaměstnanec nepřispíval ani sebemenší částkou.

Nižší nebo vyšší stravné, když o tom zaměstnavatel předem rozhodne
           
S přihlédnutím k podmínkám zahraniční pracovní cesty a způsobu stravování může zaměstnavatel poskytovat stravné snížené, a to ve výši 75 % vyhláškou předepsaných základních sazeb a členům posádek plavidel vnitrozemské plavby pak jen ve výši 50 % základní sazby. K tomuto opatření (snížení stravného o 25 % resp. 50 %) je nutno přistoupit předem, před započetním (nastoupením) pracovní cesty do zahraničí. To platí nejen v případě, určí-li zaměstnavatel základní sazbu zahraničního stravného individuálně pro jednotlivého zaměstnance, ale i v případě, je-li tato sazba určena obecně vnitřním předpisem. Zpětné krácení je nepřípustné.
           
Naopak zaměstnavatelé státní a veřejné správy mohou sazby stravného navýšit pro vedoucí organizačních složek státu a jejich zástupce a statutární orgány a jejich zástupce, a to až o 15 % základní sazby stravného stanoveného vyhláškou. Naproti tomu zahraniční stravné zaměstnanci zaměstnavatele státní a veřejné správy (jmenovaného v ust. § 109 odst. 3 zákoníku práce) vůbec nepřísluší, pokud mu během zahraniční pracovní cesty, která trvá

Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci zúčtovatelnou zálohu, a to až do předpokládané plné výše stravného. Podrobnosti ke stanovení a formě zálohy (t.j. výpočet a její poskytnutí v hotovosti, v podobě cestovního šeku nebo zapůjčením platební karty zaměstnavatele) a zúčtování stravného upravuje ust. § 183 a násl. zákoníku práce.

Adolf Maulwurf