pracovní právo

Přinášíme páté pokračování přehledu nejzajímavějších a nejpřínosnějších rozhodnutí (Nejvyššího soudu ČR) v oboru pracovního práva.

V případě, že chce zaměstnavatel dát výpověď členu (jednajícího) orgánu odborové organizace působící u zaměstnavatele, a to v době jeho funkčního období a v době 1 roku po jeho skončení, je zaměstnavatel povinen požádat odborovou organizaci o předchozí souhlas, nepostačí pouhé projednání s odborovou organizací, jako je tomu obecně v případě…

Zaměstnanec si pustil ústa na špacír? Kdy ho kritika zaměstnavatele či šéfa bude resp. může stát místo? - Kritizovat zaměstnavatele a vedení zaměstnavatele nebo jeho obchodní partnery se nemusí vyplatit. Právo na svobodu projevu se v podobných situacích střetává s nárokem zaměstnavatele na loajalitu zaměstnance. A pak zaměstnanci hrozí výpověď…

Zaměstnavatel se obvykle uchýlí ke sjednání konkurenční doložky se zaměstnancem, který díky své pozici může získat informace, jež by následně mohly být zneužity v konkurenčním prostředí v neprospěch zaměstnavatele. Nicméně i sjednaná konkurenční doložka nemusí zaměstnavatele vždy dostatečně ochránit.

Aneb: Okamžité zrušení pracovního poměru a současná výpověď pro porušení pracovní kázně – vzniká nová komplikace pro zaměstnavatele? Čili: Jak se rychle, ale bezproblémově, zbavit problematického zaměstnance, který porušuje předpisy vztahující se k jím vykonávané práci?

V daném článku se zaměřujeme na problematiku nařizování výkonu práce ve svátek ze strany českých zaměstnavatelů, a to z pohledu jeho souladnosti se současnou právní úpravou obsaženou v zákoně 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jako „Zákoník práce“). Svátek je v souladu s ustanovením § 91 Zákoníku práce dnem pracovního klidu, přičemž…

V daňovém balíčku pro rok 2021 najdeme novinku v podobě tzv. stravenkového paušálu. Zákon prošel třetím čtením v Poslanecké sněmovně a těší se dle průzkumů podpoře mezi zaměstnanci i zaměstnavateli.[1] Pokud zákon projde Senátem a v případě stravenek je pravděpodobné, že se tak stane, přibude nástroj, který bude výhodný pro zaměstnance i…

Řada autorů již publikovala komentáře k rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3955/2018 ze dne 20. července 2020, ve kterém se Nejvyšší soud negativně vyjádřil k systému rozdílného regionálního odměňování u celostátně působícího zaměstnavatele. Jeden aspekt věci si však přece jen ještě zaslouží bližší pozornost: Praxe v ostatních evropských…

Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1815/2018 ze dne 31. 10. 2019 uvedl, že neshledává důvody ke změně svého právního názoru, dle kterého v pracovněprávních vztazích je zneužitím práva třeba rozumět toliko jednání, které je „vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu“. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem sice formulován…

Pracovněprávní vztah lze v souladu se zákoníkem práce založit nejen pracovní smlouvou, ale běžně a z nejrůznějších důvodů rovněž dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, mezi které se řadí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen…

Dne 25. září 2020 byla vládou schválena novela zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), která zavádí podporu v době částečné zaměstnanosti, neboli tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit měl původně přímo navázat na program Antivirus, který byl ukončen 31. října 2020. Vládní návrh byl dále…

Práce z domova neboli home office je v letošním roce v souvislosti se situací spojenou se šířením koronaviru SARS-CoV-2 velmi často skloňovaným pojmem, a to nejen v médiích, v každodenní mezilidské komunikaci, ale také v odborných příspěvcích právníků a dalších odborníků na tuto problematiku. Tyto příspěvky se zaměřují na různé aspekty, které jsou…

Letošní situace ohledně pandemie COVID-19 přinesla (byť nedobrovolně) velkou popularitu práci zaměstnanců z domova. Vzhledem k překotnému vývoji situace v březnu letošního roku se ovšem práce z domova často zaváděla velmi rychle a bez řádného nastavení, natož formálního ukotvení ve smlouvách či vnitřních předpisech.

S narůstajícím počtem nakažených COVID-19 nabývá institut práce z domova opět na atraktivitě. Tuto možnost využívá stále větší množství zaměstnanců a zaměstnavatelů, ať již dobrovolně, či nedobrovolně pod tíhou okolností. V rámci tohoto článku se zaměříme na to, jaká východiska aktuální právní úprava nejen v České republice, ale i ve vybraných…

V částce č. 178 letošní Sbírky zákonů byla vyhlášena dvě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, která potvrzují změny parametrů nemocenského pojištění pro rok 2021, které si stručně přiblížíme. Jednak jde o každoroční valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky stanovují, jež tedy přinese jejich navýšení…

Každodennímu sdělení médií, že se Česká republika nachází uprostřed tzv. druhé vlny pandemie covid-19, se v dnešní době nelze vyhnout. Vláda České republiky se snaží šíření pandemie zpomalit za pomocí zákazů, nařízení či doporučení vydávaných prostřednictvím instrumentu usnesení Vlády. Právnická, ale mnohdy také laická, veřejnost opakovaně…

Druhá vlna COVID-19 udeřila a od pondělí 5. října 2020 opět platí na území České republiky nouzový stav. Vedle všeobecných vládních restrikcí se do pracovního života zaměstnanců i zaměstnavatelů, jejichž výkon práce není výhradně omezen na prostor pracoviště zaměstnavatele, vrátil režim home office jako jedno z preventivních opatření proti šíření…

Přehled vybrané letošní pracovně-právní judikatury pokračuje svou čtvrtou částí.

Aktuální novelou zákoníku práce[1] se s účinností ode dne 30. 7. 2020 upravila stávající pravidla pro doručování nejvýznamnějších pracovněprávních písemností.[2] Osobní doručení se nově limituje na zaměstnance přítomné na pracovišti.[3] Pokud takové doručení není možné, lze zvolit některý z alternativních způsobů doručení. Pozornost nejen odborné…

Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušením pracovní povinnosti, závažným porušením pracovní povinnosti a porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem (viz § 52 písm. g) a § 55 odst. 1…