Home office (práce z domova) představoval v České republice až donedávna vyhledávaný benefit, který byl využíván v omezené míře, ne-li sporadicky. To se však poměrně radikálně změnilo na jaře 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; samotné šíření koronaviru, snahy firem o zavádění hygienických opatření a v neposlední řadě i krizová…
Povinné testování zaměstnanců ve firmách[1] na základě mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví je již v plném proudu. Teprve od dubna pak mohou zaměstnavatelé podávat žádosti o příspěvky z programu na podporu provádění samoodběrových testů COVID-19 („program“). Podmínky pro získání příspěvku však pro zaměstnavatele představují i úskalí, se…
Soudní dvůr EU se v novém rozhodnutí C-585/19 vyjádřil k situaci, kdy má zaměstnanec dvě pracovní smlouvy u jednoho zaměstnavatele. Jednoznačně uzavřel, že minimální dobu odpočinku mezi směnami je v takovém případě nutné posuzovat za oba pracovní poměry dohromady. Jak se k této otázce staví český zákoník práce?
Ministerstvo zdravotnictví zavedlo řadu povinností zaměstnavatelům a také vzdělávacím institucím, které přijímají v ČR cizince za účelem ekonomické činnosti nebo vzdělávacích aktivit. Rozsah a důsledky jednotlivých opatření ale nejsou přesně definované a povinné subjekty neví, jak se mají přesně chovat. Vystavují se přitom citelným nákladům a…
Home office (práce z domova) představoval v České republice až donedávna vyhledávaný benefit, který byl využíván v omezené míře, ne-li sporadicky. To se však poměrně radikálně změnilo na jaře 2020 v souvislosti s pandemií onemocnění COVID-19; samotné šíření koronaviru, snahy firem o zavádění hygienických opatření a v neposlední řadě i krizová…
Přehled vybrané pracovně-právní judikatury z loňského roku pokračuje svou sedmou částí.
Nejvyšší soud řešil otázku jaké okolnosti jsou významné pro posouzení počátku běhu promlčecí lhůty k uplatnění nároku na náhradu za poškození zdraví v podobě ztížení společenského uplatnění při pracovním úrazu dle aktuální právní úpravy.
Zaměstnavatelé mají zejména v posledních několika letech čím dál větší možnosti týkající se kontroly činnosti zaměstnanců a jejich sledování prostřednictvím nástrojů, které dříve neexistovaly, nebo nebyly pro zaměstnance dostupné. Je jasné, že zaměstnavatel by měl mít možnost kontrolovat činnost svých podřízených, zda řádně a efektivně využívají…
V souvislosti s informacemi o rozhodnutí Nejvyššího správního soudu s judikatorním významem, které se zabývá otázkou zařazování zaměstnanců do jednotlivých skupin prací dle nařízení vlády č. 567/2006 Sb. si připomeneme komplexněji pravidla pro uplatňování institutu zaručené mzdy, jež zaručuje zaměstnancům minimální standard odměňování jejich…
Švarcsystém je vykonávání závislé práce podnikající fyzickou osobou (OSVČ) mimo pracovněprávní vztah. Laicky řečeno se jedná o situaci, kdy OSVČ má s odběratelskou společností uzavřenu obchodní smlouvu, přestože reálně je OSVČ v závislém vztahu k této společnosti. Ustanovení § 3 zákoníku práce ukládá, aby závislá práce byla vykonávána výlučně v…
Soudní dvůr Evropské unie na jaře tohoto roku konečně vynesl pracovněprávní obcí dlouho očekáváný rozsudek ve věci sporu o to, jak je nutno posuzovat dodržení minimálního denního odpočinku v případě, kdy zaměstnanec má sjednáno u jednoho zaměstnavatele více pracovněprávních vztahů.[1]
Chvíle, kdy bude každý moci běžně získat očkování proti onemocnění COVID-19, není možná tak daleko. V současné době je však velmi nepravděpodobné, že by očkování proti onemocnění COVID-19 bylo stanoveno jako povinné. Na druhou stranu jsou výhody očkování zřetelné a velkou měrou se projevují i v pracovním životě. Mimo zdravotního hlediska jsou zde…
Neomluvené zameškání práce v trvání 5 dnů zpravidla představuje podle judikaturou i literaturou často citovaného rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 5. 2008, spis. zn. 21 Cdo 2542/2007, samo o sobě porušení pracovní kázně zvlášť hrubým způsobem a odůvodňuje rozvázání pracovního poměru okamžitým zrušením. Z uvedeného rozsudku NS však nevyplývá…
Organizační změny u zaměstnavatele ve většině případů přesahují rámec firmy a zasahují do práv a nároků zaměstnanců. Vzhledem k tomu, že jde o objektivní situace, které zaměstnanci neovlivňují, nemohou být poškozeni a zkráceni na svých právech a nárocích, které jim přiznává zákoník práce č.262/2006 Sb. (dále ZP) a další pracovněprávní předpisy.
Ústavní soud ve svém nálezu vydaném pod sp. zn. II. ÚS 2522/19 ze dne 10. 12. 2020 stanovil, že dovolává-li se účastník řízení právního názoru formulovaného v závazné části rozsudku Soudního dvora Evropské unie ve vztahu k určitému širšímu okruhu situací a obecný soud má za to, že situace účastníka sice patří do tohoto okruhu, ale právní názor se…
Na základě mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví bylo zaměstnavatelům majícím nad 50 zaměstnanců nařízeno od 17.3.2021 alespoň jednou za sedm dní testovat své zaměstnance na přítomnost onemocnění COVID-19 způsobené virem SARS-CoV-2.[1] Pro podniky mající mezi 10 a 49 zaměstnanci platí podobná povinnost od 26.3.2021.[2]S testováním…
Zaměstnávat lidi, to nikdy nebyla legrace, nyní ve stavu pandemie to platí obzvláště. Mimo řady různých poplatků (např. zdravotní a sociální pojištění odváděné zaměstnavatelem, které je jedno z nejvyšších v EU), je s tím svázána nejedna byrokratická obtíž.
Návrh zákona o ochraně oznamovatelů („Zákon“) byl dne 1. února 2021 schválen Vládou ČR, která ho následně dne 9. února 2021 předložila Poslanecké sněmovně (sněmovní tisk č. 1150).[1] Jedná se v pořadí již o druhou verzi návrhu Zákona, garantem je Ministerstvo spravedlnosti.
Ustanovení § 227 a následující zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce („ZPr“) normuje problematiku odborného rozvoje zaměstnanců. Do toho úvodní ustanovení této hlavy části desáté ZPr řadí mj. (i) zaškolení a zaučení, (ii) odbornou praxi absolventů, (iii) prohlubování kvalifikace a (iv) zvyšování kvalifikace.
Od doby, kdy Nejvyšší soud České republiky (v tomto článku jen „Nejvyšší soud“) vyvedl právní praxi z omylu, když vyložil, že ustanovení § 310 odst. 4 zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“) nezakotvuje možnost zaměstnavatele bez dalšího odstoupit od sjednané konkurenční doložky, ale pouze časově…
Právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem náleží podle čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod každému, tedy i vedlejším účastníkům řízení.
Shodné účinky jako upozornění na možnost přísnějšího právního posouzení skutku podle § 225 odst. 2 tr. ř. má i kasační rozhodnutí odvolacího soudu v téže věci, ve kterém je...
Vydání příkazu k dodání do výkonu trestu podle § 321 odst. 3 trestního řádu poté, co soud neodstraní vadu v řádném doručení této výzvy způsobenou doručováním na jinou adresu,...
Jestliže obecné soudy dostatečně neodůvodní, z jakých majetkových a výdělkových poměrů při rozhodování o výživném vycházely, resp. neuvedou, jaký příjem rodičů nakonec...
Je-li navrženo přiznání výživného pro nezletilého za dobu nejdéle tří let předcházejících podání návrhu na jeho určení (ve smyslu § 922 odst. 1 občanského zákoníku), jsou...
