Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1815/2018 ze dne 31. 10. 2019 uvedl, že neshledává důvody ke změně svého právního názoru, dle kterého v pracovněprávních vztazích je zneužitím práva třeba rozumět toliko jednání, které je „vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu“. Tento právní názor byl Nejvyšším soudem sice formulován…
Pracovněprávní vztah lze v souladu se zákoníkem práce založit nejen pracovní smlouvou, ale běžně a z nejrůznějších důvodů rovněž dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr, mezi které se řadí dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Cílem tohoto článku je seznámit čtenáře s rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky (dále jen…
Dne 25. září 2020 byla vládou schválena novela zákona 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o zaměstnanosti“), která zavádí podporu v době částečné zaměstnanosti, neboli tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit měl původně přímo navázat na program Antivirus, který byl ukončen 31. října 2020. Vládní návrh byl dále…
Práce z domova neboli home office je v letošním roce v souvislosti se situací spojenou se šířením koronaviru SARS-CoV-2 velmi často skloňovaným pojmem, a to nejen v médiích, v každodenní mezilidské komunikaci, ale také v odborných příspěvcích právníků a dalších odborníků na tuto problematiku. Tyto příspěvky se zaměřují na různé aspekty, které jsou…
Letošní situace ohledně pandemie COVID-19 přinesla (byť nedobrovolně) velkou popularitu práci zaměstnanců z domova. Vzhledem k překotnému vývoji situace v březnu letošního roku se ovšem práce z domova často zaváděla velmi rychle a bez řádného nastavení, natož formálního ukotvení ve smlouvách či vnitřních předpisech.
S narůstajícím počtem nakažených COVID-19 nabývá institut práce z domova opět na atraktivitě. Tuto možnost využívá stále větší množství zaměstnanců a zaměstnavatelů, ať již dobrovolně, či nedobrovolně pod tíhou okolností. V rámci tohoto článku se zaměříme na to, jaká východiska aktuální právní úprava nejen v České republice, ale i ve vybraných…
V částce č. 178 letošní Sbírky zákonů byla vyhlášena dvě Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí, která potvrzují změny parametrů nemocenského pojištění pro rok 2021, které si stručně přiblížíme. Jednak jde o každoroční valorizaci redukčních hranic vyměřovacího základu, z něhož se nemocenské dávky stanovují, jež tedy přinese jejich navýšení…
Každodennímu sdělení médií, že se Česká republika nachází uprostřed tzv. druhé vlny pandemie covid-19, se v dnešní době nelze vyhnout. Vláda České republiky se snaží šíření pandemie zpomalit za pomocí zákazů, nařízení či doporučení vydávaných prostřednictvím instrumentu usnesení Vlády. Právnická, ale mnohdy také laická, veřejnost opakovaně…
Druhá vlna COVID-19 udeřila a od pondělí 5. října 2020 opět platí na území České republiky nouzový stav. Vedle všeobecných vládních restrikcí se do pracovního života zaměstnanců i zaměstnavatelů, jejichž výkon práce není výhradně omezen na prostor pracoviště zaměstnavatele, vrátil režim home office jako jedno z preventivních opatření proti šíření…
Přehled vybrané letošní pracovně-právní judikatury pokračuje svou čtvrtou částí.
Aktuální novelou zákoníku práce[1] se s účinností ode dne 30. 7. 2020 upravila stávající pravidla pro doručování nejvýznamnějších pracovněprávních písemností.[2] Osobní doručení se nově limituje na zaměstnance přítomné na pracovišti.[3] Pokud takové doručení není možné, lze zvolit některý z alternativních způsobů doručení. Pozornost nejen odborné…
Při výkonu závislé práce se zaměstnanec může dopustit různých prohřešků proti pracovnímu právu s různým stupněm intenzity provinění. Zákoník práce rozlišuje mezi soustavným méně závažným porušením pracovní povinnosti, závažným porušením pracovní povinnosti a porušením pracovní povinnosti zvlášť hrubým způsobem (viz § 52 písm. g) a § 55 odst. 1…
V právní literatuře se pojmem veřejná služba označuje právní postavení zaměstnanců veřejné správy, kteří vykonávají činnost úředního charakteru. Lidově řečeno jde o právní postavení úředníků. Veřejná služba je však pojmem širším. Obecně jde o činnost vykonávanou ve veřejném zájmu. Není proto náhodou, že veřejná služba je upravena v § 18 zákona č.
Dne 25. června 2020 byla Soudním dvorem Evropské unie zodpovězena velice důležitá otázka v souvislosti s vyjasněním práva na dovolenou při neplatném rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele. Tento rozsudek bude mít výrazný dopad nejen na právní řády a ustálenou judikaturu států, jejichž soudy podaly Soudnímu dvoru Evropské unie…
Zásadní novela zákoníku práce, která již byla zveřejněna ve Sbírce zákonů pod 285/2020 Sb., přináší s dělenou účinností od 30. 7. 2020 a od 1. 1. 2021 řadu změn stávající právní úpravy, které v užším či širším rozsahu reagují na podněty z praxe. Kýženou větší flexibilitu pracovněprávních vztahů, jakož i možnost lepšího skloubení pracovního a…
Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 18. května 2020, č.j. 21 Cdo 68/2020-200 rozhodl, že v případě ukončení pracovního poměru v rámci zákonem stanovených mezí nelze v jednání zaměstnavatele, který si vybral ukončit poměr se zaměstnancem výpovědí před dohodou, a využil tak smluvní volnosti, která je ústředním principem soukromého práva, spařovat…
Poměrně nenápadné ust. čl. I bodu 6 zákona 285/2020 Sb., který novelizuje zákoník práce, konkrétně jeho ust. § 73 odst. 3, nadále s účinností od 30. července 2020 znemožňuje sjednávat dohody o odvolatelnosti s vedoucím zaměstnancem, který „už pod sebou nemá žádné další vedoucí zaměstnance“, neřídí tedy žádné další - jemu podřízené vedoucí…
Novela zákoníku práce 285/2020 Sb. přinesla k 30. 7. 2020 také dílčí změny na poli právní úpravy odvolávání a vzdávání se vedoucího pracovního místa, obsažené v § 73 a § 73a zákoníku práce. Předmětná část novely sice působí v porovnání s jinými změnami poněkud nenápadně, ovšem z hlediska fungování pracovněprávních vztahů v praxi si zaslouží…
Pracovní poměr nemusí vznikat jen standardní cestou podepsáním písemné pracovní smlouvy tak, jak s tím počítá zákoník práce. Ve spíše výjimečných případech totiž může pracovní poměr vzniknout i bez uzavření pracovní smlouvy. Tím vzniká tzv. faktický pracovní poměr – institut zákonem neupravený, který je tak v českém prostředí dotvářen hlavně…
Nejvyšší soud již dříve, a to v rozsudku spis. zn. 21 Cdo 4469/2017, dospěl k závěru, že zaměstnavatel je podle ust. § 170 odst. 2 zákoníku práce oprávněn snížit základní sazbu zahraničního stravného také jednostranně čili bez souhlasu zaměstnance. V novém rozsudku spis. zn. 21 Cdo 2453/2019 řeší další aspekty otázky za jakých okolností může…
Jestliže odvolací soud na základě odvolání podaného dlužníkem proti usnesení insolvenčního soudu o zrušení schváleného oddlužení a (současně) o zastavení insolvenčního...
Jednočinný souběh zvlášť závažných zločinů těžkého ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1, odst. 2 písm. g) tr. zákoníku a násilí proti úřední osobě podle § 325 odst. 1...
Náklady na zajištění náhradního vozidla lze podle konkrétních okolností pokládat za účelně vynaložené i v případě, že náhradní vozidlo bylo poškozeným použito k jízdě jen po...
Je-li dán některý z důvodů nutné obhajoby podle § 36a odst. 2 písm. a) až d) tr. ř., musí mít obviněný obhájce již od počátku řízení o návrhu na povolení obnovy řízení,...
Účelem zákona č. 301/2020 Sb. bylo zajistit poskytovateli zdravotních služeb kompenzaci zvýšených personálních nákladů a zabránit tak propouštění zdravotníků a snižování...
